Superpočítač Aurora byl oficiálně ohlášen již v roce 2015. Z důvodu zpoždění 10nm procesu a potíží s akcelerátory na bázi architektury Larrabee (Xeon Phi) ale nevznikl podle plánu a hardware i podoba systému se měnila podle toho, jak velely průmyslové trendy. Sériové výroby a reálného nasazení se dočkaly až čipy postavené na bázi dlaždic (jak říká Intel čipletům), konkrétně procesory Sapphire Rapids s jádry Golden Cove a výpočetní GPU Ponte Vecchio. Ke každé dvojici procesorů je připojena šestice akcelerátorů.

Systém se skládá z 10 624 výpočetních bladů, 1024 úložných uzlů využívajících distribuované asynchronní objektové ukládání Intel DAOS o kapacitě 220 TB a souhrnné datové propustnosti 31 TB/s. Intel očekává, že později v letošním roce systém dosáhne výkonu přes 2 EFLOPS (Intel dříve nějakou dobu mluvil konkrétně o 2,4 EFLOPS, v letošním roce však zůstal u méně konkrétní formulace).

Zde použitý budoucí čas je jediným náznakem skutečnosti, že po samotné instalaci hardwaru je nutné počítat s mnohaměsíčním zprovoznění, testováním a laděním, než bude systém předán a připraven ke standardnímu provozu.

Intel se dále chlubí, že akcelerátory Ponte Vecchio dosahují až 2× vyššího výkonu než AMD Instinct MI250X v OpenMC. Nutno ovšem dodat, že MI250X je předloňský model, který AMD začala dodávat v září 2021 na stavbu superpočítače Frontier, kterému (viz tabulka výše) stačí méně než poloviční energetický příkon. Aurora bude fakticky stát proti superpočítači El Capitan, na jehož stavbu AMD dodává vzorky od letošního jara a s dodávkami sériově vyráběného Instinct MI300A a kompletací se počítá na léto. Lze očekávat, že oba systémy budou zprovozněny ve druhém pololetí letošního roku.