Běžnou praxí na smartphonech, minimálně těch s Androidem, je výskyt předinstalované aplikace Google Zprávy. V laickém jazyce se jedná o agregátor zpráv, který uživateli umožňuje zvolit si témata, o něž má zájem a následně mu takto tematicky zaměřené články předhazovat v upozorněních. Že vám tento koncept něco říká?

Ovšem, nejedná se totiž o nic nového, ani převratného – všichni jste se jistě v minulosti setkali s nějakou RSS čtečkou. Pro nezasvěcené, technologie RSS, což je zkratka pro RTF Site Summary, byla v minulosti často využívána jako prostředník mezi uživatelem a webovou stránkou, přesněji zpravodajským, či jiným často aktivním webem. Tak jak je to zde napsané to příliš nedává smysl – proč bych potřeboval prostředníka, když mohu web navštívit přímo.

Do hry však vstupuje kvantum dalších webů, které navštěvujeme a které musíme separátně otevírat a proklikávat se v jejich strukturách. A zde již RSS, respektive RSS čtečka dává smysl – umožňuje totiž uživateli agregovat webové stránky o něž má uživatel zájem do jedné aplikace a nové články ze všech sledovaných webů zobrazovat přehledně, položku po položce v jednom okně.

Ač je éra největší slávy RSS, dá-li se to takto nazvat, dávno za námi a mnohé weby od používání této technologie ustupují, stále existují projekty, které tento koncept drží při životě.

Jedním z těchto projektů je RSSGuard, moderní a aktivně vyvíjená čtečka RSS. Vyvinuta je v C++ ve frameworku Qt, což jí snadno umožňuje zapadnout jak do linuxového desktopu KDE Plasma, tak například do Microsoft Windows. Jak jsem již naznačil v předchozí větě, jedná se o program multiplatformní, který kromě již zmíněných systémů podporuje také macOS, aktuálně však pouze na intelovském procesoru.

Autor programu, Martin Rotter se program snaží přizpůsobit moderním podmínkám, při prvním spuštění tak aplikace nabídne synchronizaci s Feedly, GMailem, Google Reader API, Nextcloud News a Tiny Tiny RSS. Uživatel tak nemusí od píky vytvářet dlouhé seznamy RSS, Atom či JSON feedů, ale může importovat svá data z některé ze zmíněných služeb a RSSGuard tak de facto používat jako frontend k této službě.

Prvotní nastavení

Možnosti programu si ukážeme na příkladu lokálního RSS účtu, kdy si veškeré zájmové weby přidáme ručně. V okně, které se vám zobrazí nad hlavním oknem programu tak klikněte na RSS/RDF/ATOM/JSON a zvolte OK.

Vytvoření uživatelského profilu. Zdroj: vlastní

Systém se vás dotáže na nastavení proxy – pokud proxy nepoužíváte, případně nevíte oč jde, nevěnujte nastavení pozornost a pokračujte s výchozí možností použití systémové proxy. V opačném případě nejspíš sami víte, co dělat.

Nastavení proxy serveru. Zdroj: vlastní

Program se vás následně zeptá, zda-li chcete k nově vytvořenému prázdnému účtu přidat výchozí sadu kanálů. Jedná se o oficiální feedy aplikace a několik zahraničních, technologicky zaměřených webů, jmenovitě např. o The Verge, It´s FOSS, Slashdot, či Lifehacker. Pokud o ně stojíte, klikněte na Ano, my se však bez nich v tomto článku obejdeme.

Dotaz na přidání výchozích kanálů. Zdroj: vlastní

Přidáváme kanály

Lokální účet máme vytvořený a před námi je poněkud prázdné okno programu. Abychom ho trochu zaplnili obsahem, potřebujeme přidat nějaké ty feedy, co nás zajímají. Postup je jednoduchý – stačí kliknout pravým tlačítkem na volný prostor v levém panelu, zvolit Přidat položku – vybrat vytvořený profil – Přidat nový kanál.

Přidání nového kanálu, případně složky. Zdroj: vlastní

Doporučuji mít odkaz kanálu předem zkopírovaný ve schránce, neboť si jej program sám vyplní a vaší jedinou prací tak bude kliknout na tlačítko Načíst nyní, hned vedle položky Načíst metadata, čímž se vám automaticky vypíše popisek a titulek stránky, případně se vám stáhne i její ikona. Proces je tak poměrně zautomatizovaný, což potěší, jelikož není nutné veškeré kolonky vyplňovat ručně.

Okno s nastavením sledovaného kanálu. Zdroj: vlastní

Stejným způsobem přidáte i další stránky, o jejichž obsah máte zájem. RSSGuard zvládá samozřejmě třídit položky podle potřeby uživatele. Ve stejné nabídce, jako se přidávají nové kanály si tak můžete zakládat tematické složky a mít obsah roztříděný podle vámi stanovených kritérií. Po přidání všech kýžených online médií stačí kliknout na nástrojové liště na tlačítko Stáhnout všechny kanály.

Pracujeme s články

Klikem na nadpis článku se načte jeho perex, společně s odkazem na plnotučnou verzi. Kliknete-li na odkaz, stejně tak, jako když dvojitě kliknete na titulek článku, otevře se vám výchozí webový prohlížeč se stránkou. Nutno podotknout, že některé servery vkládají do RSS kompletní článek a není tak nutné čtečku opouštět. Jak je patrné ze screenshotu níže, v případě Diitu a sesterských webů budete muset navštívit domovský web.

Otevřený článek v hlavním okně. Zdroj: vlastní

Rozhraní RSSGuard připomíná poštovní klient Thunderbird. A jak můžete v Thunderbirdu pravým tlačítkem myši pracovat s maily, i zde můžete jednotlivé články různě štítkovat, měnit jejich důležitost, či je mazat.

Možnosti nastavení

Co se týče možností programu, RSSGuard umožňuje nastavit záležitosti jako položky nástrojové lišty, podobu notifikační ikony na systémovém panelu, výběr databáze, v níž budou uložena uživatelská data (SQLite nebo MariaDB), lokalizaci, klávesové zkratky, podobu notifikací, nebo například kdy a v jakém intervalu se mají stahovat nové zprávy. O pracně vyladěná uživatelská nastavení nemusíte mít obavy – program umožňuje jejich export a import.

Jelikož stojí program na Qt, je možno měnit jeho vzhled pomocí skinů. Tuto funkcionalitu autor zakomponoval, což se hodí, protože ač vypadá výchozí Breeze na Windows obstojně, pro nativní zážitek doporučuji woknařům přepnout v Uživatelském rozhraní na Styl windowsvista.

RSSGuard je dostupný buď jako portable verze, nebo ve formě instalátoru ve dvou základních variantách – s integrovaným QtWebView a bez něj. QtWebView je de facto WebKit, tedy jádro webového prohlížeče. To čtečce umožňuje články načítat v podobě, v jaké by jej zobrazil váš webový prohlížeč. Cenou za to je, že oproti variantě bez QtWebView je varianta s ním značně nabobtnalá, navíc se vystavujete potenciálnímu riziku zneužití nějaké zranitelnosti. Verze bez WebView vám články načte bez CSS a JavaScriptu, ale stále vám umožňuje prohlížet je v externím plnohodnotném prohlížeči. Všechny dostupné varianty najdete na GitHubu projektu.

Za mě je volba jasná? A co vy, vyzkoušíte RSSGuard pro správu vámi konzumovaného obsahu? Dejte mi vědět v komentářích.