Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Závěr: Intel je lepší
Kdo je Intel?
Tady asi spousta čtenářů nepochopila ironii. :-)
hej lepčí jako přímotop
A teď si vemte, jak je marketing AMD neschopný, že tohle nedokáže lidem podat a díky tomu je spousta sestav stále osazena Intelem.
1) Spotřeba
2) Velká vs malá jádra
3) Ohýbání (tak na půl, protože jen desktop)
3,5) AVX-512 (to asi moc ne, většina by to nepobrala, nejde to podat krátce/jednoduše)
Takže minimálně první dvě věci by každý normální marketing proti svojí konkurenci vtipně a trefně využil, i kdyby zaměstnávali jen poloviční retardy, jenže marketing AMD zaměstnává úplné retardy nebo je to úmysl (společní akcionáři/hraná konkurence).
https://www.youtube.com/watch?v=JgJspft3M1g
...jenže marketing AMD zaměstnává úplné retardy... => děláš marketing u AMD?
Ty si dodělej aspoň učňák, řemeslo má zlaté dno - tenhle humor je na úrovní zvláštní školy ty retarde.
Žádný humor tam není! Ale je dobré vědět, že máš alespoň výuční list - gratuluji k nejvyšší pro tebe dosažitelné metě. Dle tvých postů budeš flastenec, tak kolem padesáti pěti, někde ve fabrice. Ale neboj, důchod už bude v pohodě, třeba tě vezmou někam na vrátnici nebo hlídat v Tescu jako vedlejšák.
Spotřeba - elektriku platí zaměstnavatel
Velká vs malá - výhoda pro Intel, menší spotřeba
Ohýbání - dá se vyreklamovat
AVX-512 - co to je?
Ve skutečnosti dělá AMD jednu chybu, má řvát "greendeal", na to jediné západoevropský zákazník slyší. Jenže AMD pokrývá celý svět a to že jeden region magoří, je pod jejich rozpoznávací schopností.
Jinak tohle jsou neméně efektivní, protože nejvíc nadupané, procesory. U nižších řad furt AMD efektivitou povede, ale ten rozdíl nebude tak hroznej.
problém je, že jakmile se začnou oháně spotřebou ve smyslu ekologie, tak se podívají na grafiky a zjistí, že můžou žrát i 4x tolik
a to ani nemluvím o AI, kde jsou všichni ekologové, kdy se počítá spotřeba generovní hoven na megawatty
Velká vs malá jadra nesnižují spotřebu. Měly za úkol jen na jednotku plochy narvat co nejvíce MT výkonu za každou cenu.
Ježišmarja, to neni realita, to je co ti odpoví na důvody proč vzít Intel. Vždyť vidíš, že si bod 1 a 2 vzájemně odporujou. Prostě důvody proč Intel se vždycky najdou, dokud Intel maže.
Neni to teda o neschopnosti AMD marketingu, ale o zaběhlých kolejích, které prostě překonat trvá. Nehledě na to, že AMD prodá všechno, co dokáže vyrobit, tak moc nemá důvod řešit "marketing".
total lama BFU ti zvysoka na take veci sere, ten ma v mozgu uz 4 dekady vypalene "intel" a o AMD ani nepocul
hadam si nemyslis ze babka blazkova alebo slecinka sekratarka (so si mylsi ze plny disk je ovela tazsi ako prazdny disk a podla stareho vtipu by si najradsej odnieska film na diskete, ale nie iba zastupcu na subor), tak takito ludia ked pridu do elektra (kamen ci eshop) vybarat napr. notebook, uplna automaticky idu na intel, ine ich ani nezaujima, pretoze nevedia co to je a ani len neeviduju existenciu ineho
a takychto ludi je v beznej pospolitej mase drviva vacsina
a podnikovy/OEM segment je stale prilepeny na inteli, bohuzial ciastocne opravnene, kedze pocet modelov NTB s intelom je stale vacsi, pripadne nadefinovanym kriteriam vyhovuju iba NTB s intelom - tam je potom otazka ci tie kriteria neboli tak nadefinovane schvalme, aby vypadli NTB na amd platforme
"babka blazkova alebo slecinka sekratarka" si vyberú podľa ceny/farby/lesku a nie podľa "Intel inside". Rovnako kľudne si kúpia perleťový tyrkysový 13" laptop s AMD Athlon silver, alebo červený s lesklým displejom s Intel N100.
ad1) odečti K-modely a nemáš typicky problém s tím, že by to žralo o moc víc než AMD. Samozřejmě máš v tu chvíli třeba o třetinu menší výkon, ale koho to zajímá, toho výkonu je dnes přebytek.
ad2) noa? vývoj jde kupředu, funguje to a možná se ukkáže, že to je cesta pro budoucnost. Dej tomu ještě pár let (a mezitím sleduj cpu schedulery na Linuxu, od Microsoftu se o pokrocích v této sféře nedozvíš).
ad3) řešení je bracket za 269Kč pro ty, kdo se ohýbání bojí.
ad3.5) a je to tu zase, ta mýtická instrukční sada-nesada AVX-512. Koho to zajímá? 95% lidí jsou běžní plebs a nijak z toho nebudou reálně benefitovat. Ale hezky se to "prodává" v benchmarcích. Nebo ne? Aha, vlastně ne. Kolik let že už má AVX512 ve svých Ryzenech AMD a Intel naopak ne? Světe div se, nemá to vliv prakticky na nic. Tolik k AVX512. Hezké to je, ale prostě to nevyšlo, prostě no!
Čili není to o neschopnosti marketingu AMD (který je opravdu hodně neschopný, nicméně to může být spíše otázka více "humble" firemní kultury pod Lisou v tom souhlasím). Je to o tom, že sice mají produkty, které jsou v 5 aspektech viditelně lepší, jenže ty aspekty jsou nepodstatné, protože 90%+ toho, co člověk od CPU očekává, mu dodá Intel ve stejné nebo vyšší kvalitě než AMD.
Jako souhlas až na závěr. Co dodává Intel ve vyšší kvalitě? Souhlasim, že je to stejné a pod rozlišovací schopností běžného zákazníka.
V EU by AMD mohlo cílit marketing na "greendeal", ale obávám se, že z globálního hlediska je EU nepodstatná a jestli tu prodají o něco méně, je jim v zásadě jedno.
Taky by mě zajímalo, co konkrétně pan Ježek myslel.
Ale napadá mě, co mě na AMD fakt vytočilo, a pořídil jsem si Ryzen až v páté generaci:
První threadrippery byly naprosto nepoužitelné. Na Windows údajně proto, že AMD nedodalo specifikace ani testovací vzorky Microsoftu včas, a očekával, že zvládnou přizpůsobit scheduler během jednoho měsíce. Trvalo to půl roku nebo tak nějak.
Do Linuxu se AMD s podporou neobtěžovalo zpočátku skoro vůbec. Číslicová Zhouba Stach to komentoval tak, že firma LINUX si neudělala ovladače. Jasně. AMD tím enterprise ukázala zadek hned zpočátku Zenu.
Super novinka Zenu, SME. Akorát nefunkční. Firmy, které si stavěly celá datacentra kvůli SME, je mohly pak zahodit. Musím říct, že být v té době investor do cloudové infrastruktury, tak bych měl chuť AMD zničit.
To byly chyby na začátku. Asi je dokážu odpustit s tím, že AMD se tehdy dlouho fakt nedařilo, a chápu, že neměli prostředky na to uvést kompletní produkt, tak s tím přišli po částech. Bohužel to tak neprezentovali, čímž enterprise segment dost naštvali.
Jenže v září předminulého roku jsem si teda taky koupil laptop s Ryzenem. 5450U, v té době výběhový model. Přesto jsem měsíc čekal, než do mé distribuce probublala podpora pro ACPI a energetické řízení, takže první měsíc ten laptop místo osmi hodin vydržel na baterku hodiny dvě, a větrák jel celou dobu na plno. To si připadáte jako naprostý idiot. Měl jsem víceméně tři možnosti; smířit se s tím, nainstalovat testovací distribuci, nebo si nakonfigurovat, zkompilovat a udržovat vlastní jádro. Přičemž jestli se nepletu, AMD už tehdy prodávalo Ryzen 6xxx.
To jsou věci, co napadají mě, co Intel má zvládnuté a AMD se to teprve (znovu?) učí.
To je taky trochu problém Linuxu, že i když AMD udělá day-1 podporu, tak to probublává rok do klasických distribucí. A to je ještě desktop v pohodě, vem si, jak stará linuxová jádra mají mobily do deseti tisíc (Google musel pohrozit Fuchsií, aby linuxáci udělali delší support).
Pokud si vzpomínám, to první stabilní jádro s podporou vyšlo na jaře, po dubnu, proto bylo až říjnovém Ubuntu. Tzn. rok po vydání toho procesoru.
Intel podporu procesorů dělá v předstihu, do té doby mě ani nenapadlo ověřovat, jestli má můj procesor už hotovou podporu.
A on teda jako fungovalo, asi měl i plný výkon, problém bylo to řízení spotřeby.
Takže chyba je v Ubuntu? U LTS verzí aspoň dělají 0.1 updaty, kde je podpora nového HW. Ale asi to je taky v půlročních cyklech...
Jinak Ubuntu (24.04) už mám po krk, měl jsem dost problémů ho i jen nainstalovat:
- instalátor v mobilové&webové technologii Flutter skončil často chybou, že vlastně ani neví, co je za problém, protože se ještě o nic nepokusil a log je prázdný
- instalátor v asynchronní programátorské technologii Flutter nedokáže sekvenčně číst bajty ze zdrojového média, místo toho spawne kopírovací proces a čeká timeout na dokončení; kluci si ale neuvědomili, že když zabalí celé desktopové prostředí GNOME do jednoho souboru .snap, že čas kopírování (velikost souboru * rychlost optické mechaniky) překročí zvolený limit (na starém PC odešly USB porty na desce a z přídavných BIOS nebootuje, proto DVD)
Nám asi nedodali ACPI a řízení spotřeby ani pro Win11, když to též vydrží jen 2 hod. (Ryzen 2xxxU). Na Win10 to alespoň drželo 4.
Zkus openSuSe Tumbleweed.
Zkusil jsem Fedoru, a ta zas nedokázala ani nainstalovat zavaděč do sektoru MBR. Protože tohle je retro PC s nativní podporou Windows XP (v quadbootu), a ten nechá místo jen pro 512 bajtů. Kdežto Fedora počítá s 4 kB (už se mi nechtělo všechny OS znovu instalovat, abych je posunul o 3,5 kB). Vyřešil jsem to instalací Ubuntu Server, který má relativně rozumný instalátor, a pak jedním příkazem instalace GUI.
Z Ubuntu 24.04 jsem nadšený. Je to můj druhý upgrade Ubuntu, který prošel :-D a dokonce i bez větších potíží.
Už třeba rok se mi nestalo, že by mi po aktualizaci nastartovalo s bílým textem na bílém pozadí, rozbila se zamykací obrazovka a spadla do fallback modu nebo že by nešel spustit Virtualbox, protože nemá podepsané jaderné moduly. A to vůbec nemá smysl psát, co jsem řešil s Ubuntu třeba 16 let zpět. Tehdy to pro mě navíc ještě bylo sprosté slovo. Teď už se za používání Ubuntu (teda asi Kubuntu) nestydím.
Ale Flutter nepoužívám.
Třeba aktuální verze Kdenlive v Ubuntu mi při importu videí z iPhone spadne. Ale po stažení aktuální verze z oficiálního webu problém zmizel. Virtualbox už nepotřebuje podepisovat, to mě vážně těší. A začínám mít pocit, že je na něj fakt spoleh.
Bylo to tuším rok zpět, kdy jsem narazil na to, že připojení projektoru se chovalo fakt extrémně divně, což už se mi dlouho nestalo, a v tom stresu se mi to řešilo fakt blbě. Ale to je jedna taková událost třeba za posledních pět let.
Každopádně chyba není v Ubuntu. Pokud AMD dodá podporu pro svůj procesor do Linuxu jeden rok po jeho vydání, nemůže se divit, že trvá další půl rok, než to jádro probublá do distribucí. To je celkem standardní postup, nic nečekaného, nezaznamenal jsem v tomto problém s Intelem. Možná nějaký takový byl, ale nikdy jsem to nezažil, a ani mě nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát.
Problém je jednoznačně v AMD, které to prostě udělalo asi tak s osmnáctiměsíčním zpožděním. ACPI se ladí na inženýrských vzorcích, ne na rok starých produkčních procesorech.
Nějak mne nenapadá, proč by při celkovém podílu Lunuxu v desktopu do 3% měli v AMD nějak spěchat. Musí na tom dělat nějaký SW tým a ten když už řeší Lunux, tak je předně trápí servery.
Protože tenhle konkrétní kousek křemíku se mimo jiné používá v embedded. Takových těch velkých dotykových bannerech, průmysových počítačích, NASech, různých multimediálních šmejďáren a tak dále; tam AMD tenhle kousek mířilo.
No a pak takový detail, jakmile AMD tu podporu Linuxu proklamuje, pak očekávám, že bude hotová, ne jenom polovina. To je asi to, co bych AMD měl vytknout primárně, že jejich "podpora Linuxu" zřejmě spočívá v tom, že se to dá pustit, ne že to má aktivní všechny funkce. Ale zase chválím, že to časem dodělali :-D
Já vím, kde všude se Linux používá, ale znovu si přečti, co píšu. Bavím se o desktopu a o rozdílných řešeních u distribucí.
Vtipné je, že ty embedded řešení jsou minimálně tady v Česku obvykle na Windows (tabule s odjezdy na Hlaváku, automatické pokladny v Bille, ...).
Problém je taky trochu v Linuxu, že "přestože je tak skvělý", tak ho skoro nikdo nepoužívá. To se pak není čemu divit, že se pro něj podpora udělá až pak. Naštěstí jsou linuxácí za ty desítky let naučený nekupovat nový HW. S vychvalováním Intelu bych se mírnil, jeho dGPU ze začátku taky žádná sláva (první generace - DG1 - ani nefungovala na Linuxu jinde než ve virtuálce). PS: Instalátor desktopového Ubuntu jde obejít taky instalací starší verzí a pak upgrade - proto jsi neměl problém.
Že ho nikdo nepoužívá v desktopu neznamená, že ho nikdo nepoužívá s tímhle procesorem.
Řada Pro je zvláštní dlouhodobou podporou, která není úplně pro desktop, protože tam to nikdo nepotřebuje, ale do průmyslu a embedded, kde potřebujete mít jistotu, že ten procesor koupíte i třeba za 10 let (nebo jak dlouhá ta podpora je). To není úplně typické prostředí pro Windows, Linux tam bude hrát mnohem více než 3%.
Dlouhodobá podora = nemusíš s ní pospíchat ;-) Průmysl stejně naskakuje na nové generace CPU (atd.) s velkým zpožděním.
Tak proč AMD tvrdilo, že ta podpora je, a neřeklo "podpora přijde s velkým zpožděním, počkejte si"?
Já ten laptop kupoval s tím, že má oficiální podporu v Linuxu (to tvrdilo HP).
To je asi to, co bych měl vypíchnout nejvíce. AMD tvrdilo, že ta podpora je, a přitom tam chyběly zásadní věci; což jsem zjistil až při koupi. Kdybych to věděl před koupí, volil bych jinak. Je to moje první AMD, s Intelem jsem tento problém neměl nikdy.
Takže problém je v HP. Tak jsi ten počítač měl vrátit ve 14denní lhůtě. "Zlé" AMD ti CPu neprodalo (je tam připájený).
Libi se mi, ze vite, co jsem mel udelat :-D
Misto toho jsem jich koupil dalsich 5.
Vratit by asi sel, ale byl by to holy nesmysl. Je to nejlepsi laptop, jaky jsem kdy mel. Po treba patnacti letech prvni kousek hardware, ktery me fakt zaujal. Vratit ho by byla pekna kravina, to jste fakt ustrelil.
Jasne, muzu to svest na dodavatele. Ne na HP, ale toho dodavatele, ktery mi to tehdy prodal a proklamoval tu podporu, kdyz uz. Ale vlakno zacalo tim, v cem je Intel lepsi nez AMD, a toto uvadim jako priklad. U procesoru Intelu se tyhle veci nestavaji.
Takže AMD se vyplatí, i když si musíš chvilku počkat ;-)
Ne, to vubec nemel byt muj zaver. Na neco takoveho mam prilis malo informace a je to zaver prilis obecny. Navic se neminim dostat do flame, jestli je lepsi AMD nebo Intel.
Zaver mel byt ten, ze tohle se Intelu nestava, a v tom je tedy lepsi nez AMD. Mozna tohle mel pan Jezek na mysli.
A jak moc korporátu v kancech jede na Linuxu? To je trapný argument. Pro verze mají výhody pro vzdálenou správu ve firmách, pokud to nevíš.
Jakej korporát zase?
O čem to vlastně diskutujeme? Jak hluboko jste ochoten sáhnout, abyste nemusel uznat, že pokud AMD prohlásí, že jeho procesor má podporu v Linuxu, je tam oproti Intelu ten zásadní rozdíl, že to vůbec nemusí být kompletní? Bolí vás to nějak, ubližuje vám to?
Tak já vás nechám, protože ubližovat vám nechci, a nemám pocit, že by ta diskuze někam vedla.
Jen pro info: Podpora != kompletní.
U AMD zjevne ne. U Intelu to tak zatim dle me zkusenosti vicemene platilo vzdycky.
Ale jen u CPU.
Jedna věc je, co udělá AMD a úplně jiná, jak rychle se to v Linuxu projeví. A zase jsme u té roztříštěnosti, byť uznávám, že přímo na jádře tolik lidí nedělá. Možná jich je málo.
Je jich stále míň. Nový nejsou a staří odcházejí. To je obecný problém monolitického kernelu, kde všechno musí být uvnitř, protože Torvalds odmítá stabilní ABI.
A tu je jádro pudla.
takže zkušenost s novým Ubuntu tedy dobrá, zkusím nainstalovat, čekal jsem právě podle obecné rady nějaký čas než vyjdou základní aktualizace na chyby. Ono si Win s Ubuntu nemají co vyčítat ve stabilitě, záleží ale na hw, některý jednomu sedne víc než druhému. Mě třeba W11 pozlobili podstatně víc na AMD X570 než na Intel Z690. Možná je to tím že v desktopu je AMD pořád v menšině, takže letos už došlo na druhou obnovu ze zálohy na té AMD mašině po zpackané aktualizaci kdy nešla ani odinstalovat.
Potíž s malým rozšířením v desktopu (a to je mírný výraz) a velkou roztříštěností. To že jednu věc dělá víc týmů odlišným přístupem fakt moc nepomáhá. Je to důvod, proč už dlouho Linux doma nezkouším zavést. Pár měsíců jsem s ním žil coby jediným systémem a stačilo mi to.
Linux je v zásadě hlavně jeden. https://www.kernel.org/
Sem stačí, když AMD tu podporu udělá. Ideálně půl roku před tím, než ten procesor pošle na trh. Vzhledem k tomu, že v jedné architektuře šmahem vyřeší vše od ultramobilních po HPC, neberu malé rozšíření jako argument. Nefunkční ACPI je sakra problém i v serverech, kde se špičková spotřeba může pohybovat klidně v desetinásobcích té klidové, a každý watt energie, který spotřebujete, musíte následně i uchladit.
Linux je jeden, v tom souhlassím, ale různá řešení jsou realizována v distribucích odlišně. A v tom je ten problém. Kdyby se ti lidi spojili a neplýtvali časem a silami, tak by v impelementaci novinek neměli za Win a MacOS až několikaleté zpoždění.
Bavíme se o ACPI, to je řešeno v jádře. Pokud je v mainline řešené rozumně, nemají distribuce obvykle důvod předělávat si to po svém, odlišně. Někdo možná jo, možná nějaká taková distribuce existuje, a to mi nijak nevadí. Pro mě je podstatné, že moje distribuce používá v zásadě mainline kernel s nějakými vlastními patchy, nic obskurního, a pokud by AMD udělalo tu podporu včas, nebo dokonce v předstihu jako Intel, ani bych nepípnul.
Já se bavím o celkovém přístupu nejen o jádře. Mě jako uživateli může být u zadele, proč něco nejede tady a jinde už třeba dva roky ano. Chci fungující systém a ne se ho učit správcovat třeba půl roku, abych ho využil.
Vtipné je, že Linux z pohledu uživatele (ale i serveru) vůbec nevisí na Linuxu z pohledu sémantiky. To jádro jde vyměnit za jiné a userspace zůstane (grafické desktopové prostředí, aplikace, serverové služby, ...). Např. Debian na FreeBSD kernelu.
EDIT: Podobně je náhrada celého GNU ekosystému, např. Clang/LLVM a všechny zádadní knihovny pod BSD/MIT licencí.
Já se ale nebavím o systému, ale o softwarové podpoře do mainline Linuxu.
Diskutovat o rozstříštěnosti Linuxu a stěžovat si jděte někam jinam, z toho jsem vyrostl už dávno. Dokonce bych s vámi v tomto pohledu asi i souhlasil, ale nemíním se vůbec do takové diskuze dostat. Ať už je situace s okolním softwarem jakákoli, od AMD se očekávalo jen to, že tu podporu dopíše do Linuxu. Nikdo ho nenutí psát ji pro každou distribuci zvlášť.
Ale také AMD nemůže za to, když kód z mainline Linuxu probublá do tvé oblíbené distribuce až po půl roce, roce.
A znovu se vrátím k tomu, jak málo je běžným uživatelem používán. Pokud jde o NASY a vše pro internet, tam je to hodně v rukou výrobců a dost to běží na ARM, případně i MIPS a dalších dnes už historických procesorech. Myslím z pohledu toho, že původně šlo o CPU do serverů a pracovních stanic a takto jen přežívají.
*
Intel dokáže dodat funkční platformu od 1. dne, ať už jde o Windows nebo Linux. Je to úsporné, neřešíš problémy s vyššími takty pamětí atd atd atd. Pozor, teď nemluvím o grafikách Arc, ale o té "standardní výchozí platformě" Intel s iGPU, případně Intel + Nvidia, kterou má 90%+ lidí v desktopech a 90%+ lidí v noteboocích. Jasně, Ryzeny se prosazují, ale když nechci řešit problémy a zejména pokud tam bude nasazenej Linux, spíš doporučuju Intel. Jsou to prostě takové ty věci, co v benchmarcích na computerbase neuvidíš.
Znovu na desktopu má Linux do 3% uživatelů. Pro mne to není argument po koupi Intelu a Nvidie. Jako linuxák bych možná ani x86 neřešil a byl na ARMu, třeba a nebo jako fanda na IBM Power.
Zato v HPC má drtivou většinu, a tam to AMD podělalo úplně stejně, píšu to v tom prvním svém příspěvku zde ve vlákně.
Scheduler, který tu jejich architekturu nedokázal rozumně strávit, tu byl ještě několik měsíců po vydání. Na druhou stranu bylo zajímavé sledovat, jak se to komunita nadšenců snaží dobastlit. Na tom desktopu, protože do serveru si takový bastl dát nechcete, a počkáte si prostě na to, až to AMD udělá pořádně.
Jenže to byla vina i na MS. Windows by to i uměly. Jsou totiž dvě linie jader. Běžný desktop a NTB až po lehčí workstation a pak ty pro skutečný workstation a servery. A rozdíl v chování s více jádry je dost, nebo aspoň byl dost velký. A že byl první ZEN v ledsčem nedodělaný se ví. Pořád to byl ale veliký skok a to AMD už fakt potřebovala. A mimochodem Thread Rippery původně ani nebyly v plánu, proto měla hlavně ZEN 1 generece dost vadu proti EPYC ve vnitřním propojení a přístupu do RAM.
Přesně tak. Tohle se Intelu musí nechat, jeho procesory mají v době vydání funkční podporu a pokud už se nějaká obskurnost řeší, je toho mnohem méně než u AMD.
AMD to ale dohání, dejme mu ještě pár let, a třeba si získá zpět i důvěru.
No ja nevim.... Inteli big-little nefunguje poradne od sameho zacatku dosud. Tedy nekolik let, asi tri generace CPU......
K procesory nefunguji, jak by mely a ani nekolik pokusu Intelu to napravit k uspechu nevedlo....
Ta architektura na to nebyla stavěna a bylo to dolepeno. ARM na tom pracoval cíleně, jsem zvědav na řešení AMD, ale z principu u AMD bude jen minimální rozdíl v IPC daný jen menší cache a výkon bude tedy odpovídat nižšímu taktu.
„odečti K-modely a nemáš typicky problém s tím, že by to žralo o moc víc než AMD“
To není pravda už někdy Coffee Lake-refresh. Tzv. 65W non-K modely mají limit v implicitní konfiguraci vypnutý stejně jako K, takže už s Comet Lake byla jejich reálná spotřeba přes 200 wattů:
https://diit.cz/sites/default/files/core_i7-10700_power_consumption_anan...
Pokud se nastaví limit ručně, jde výkon rapidně dolů, takže poměr cena / výkon je stále >2× horší než u AMD, kdy 65W Ryzen je rychlejší než 130W Core:
https://diit.cz/sites/default/files/ryzen_9_7945hx_vs_core_i9-13980hx.png
Pořád jsme u toho samého. Ty odkazuješ na nějaký cizí test, provedený s určitými nastaveními. Tam 10700 vychází výkonově nějak a spotřebou též. Já jsem půl roku jel na 10700 (plus 92mm Noctua). Já vím, kolik žere. Já vím, kolik topí. Já vím, jak stabilní je v chodu, jak se chová při větším či malém vytížení. Já jsem ji toho půl roku měl připojenou na wattmetr a vím, že za prvé mi peak power nešel nikdy přes 200W a za druhé když se někam poblíž k tomu vyhoupl, tak to byla ani ne sekundová nárazovka. Ale ne, ty prostě vytáhneš graf, kterej nic o reálném provozu nevypovídá, aniž by si sám měl tu platformu otestovanou a z "peak power" uděláš "reálnou spotřebu". Proč pořád tahle průhledná manipulace? Myslíš, že fakt tohle AMD ještě dnes od tebe potřebuje? Opravdu už tomu nerozumím.
Souhlas, i7-10700F mám otestované, chvíli jsem na tom jel a ten komp má teď bratranec a je to výkonem i spotřebou kousek pod R7 3700X.
AMD je lepší, o tom žádná, ale není to žádné velké drama, jak ho fanoušci AMD líčí.
Testy jsou od toho, aby byly standardizovány podmínky (především s ohledem k opakovatelnosti), a tedy umožněno reálné srovnání v rámci těchto konkrétních podmínek.
Pokud vytvoříte svůj vlastní test (musí být automatizovaný), a podaří se ho prosadit plošněji, může pak získat srovnání za v testu definovaných podmínek. Ty ale rozhodně nebudou ale platné při jiném způsobu užívání.
PS: Reálná spotřeba se prakticky nedá srovnávat, neboť obsahuje příliš mnoho vedlejších proměnách (např. spotřeba dalších komponent na základní desce a způsobu jejich využívání, spotřeba připojených periferií, apod.), které výrazně ovlivňují celkový obraz. Reálnou spotřebu má tedy smysl porovnávat jen na stabilních konfiguracích (např. notebooky, mniPC, fixní testovací sestavy ...což je třeba u Intelu docela problém, neboť s každou generací procesoru se často mění i základní deska).
PSS: Pokud měřím spotřebu nějakým běžným wattmetrem, tak velmi záleží na jeho dynamických (samozřejmě i přesnostních) parametrech, a tedy s jiným typem mohu naměřit něco dosti odlišného (o špičkách se pak prakticky nedá mluvit, neboť jsou výrazně filtrovány kapacitami ve zdroji a rychlostí měření.
Reálná spotřeba desktopu: wattmetr na zásuvce. Reálná spotřeba notebooku: odběr z baterie (to ti taky řekne výdrž na baterii).
...ano, jedné konkrétní sestavy, což u notebooku se dá plus-mínus akceptovat (ovlivňují ji použité paměti, a podstatněji SSD, a někdy opravdu podstatněji), ale u desktopu je to údaj v podstatě k ničemu (prakticky není srovnatelný ani s jinou sestavou téhož výrobce, neboť opravdu hodně záleží na doplňkových volbách, a připojených periferiích)
- jaká hodnota wattmetru v zásuvce se má brát jako relevantní (navíc spousta wattmetrů bude ukazovat jiné hodnoty)?
- odběr z baterie za jakých podmínek (pokaždé dělám něco jiného, a jinak dlouho mi to trvá, takže reálně mi o aktuální výdrži na baterii neřekne nic ...pouze mohu vycházet z nějakého syntetického testu)
Ty jsi asi nikdy nedělal testy, že? Furt tu čtu samé nejde, nevím, neumím...
Tobe Davide nerozumi asi vic lidi .
Každé vektorové rozšíření se nejdřív uplatní nejvíc v benchmarku. Ale AVX512 na to dělaný nebyl, první se objevil u Xeonů a Intel ho do běžného desktopu ani nechtěl pustit. Nicméně až tu bude náročnější SW - raytrcing, videa, různé simulace - co to bude umět, bude to znamenat slušnou porci výkonu navíc. Žádný výrobce nedá několik let vývoje něčeho nového kvůli benchmarku. Ani nejde slušně komentovat někoho, kdo si to myslí.
Ono tyhle příklady ("raytracing, videa, různé simulace") provozuje jen málokdo, dovolil bych si tvrdit, že tak 1 ze 100 tisíc lidí. A ostatně, než bude obecně a plně platit to tvé ("co to bude umět, bude to znamenat slušnou porci výkonu navíc"), tak už i současný Ryzeny s AVX512 budou poněkud zastaralé a bue neefektivní na nich tyto věci provozovat. Čili co si myslím? Myslím si, že pro drtivou většinu lidí a jejich způsob používání PC je nepodstatné, jestli procesor má AVX512, jaké konkrétní instrukce z tohoto balíku, případně jak kvalitní implementaci. Youtube jim kvůli tomu rychleji nepoběží, Instáč jakbysmet.
Právě naopak. Teď, když je AVX-512 ve většině procesorů, kde se lidi zajímají o výkon (tj. ne OEM), tak se přidává codepath, když ne do aplikací, tak aspoň podpůrných knihoven (např práce se stringy v (g)libc).
Presne tak!
1) Stačí zistiť ktoré Intel CPU sa kazia a kúpiť tie, ktoré sa zatiaľ nepokazili.
2) Malé jadrá nevadia. Keď zase bude hra, ktorá sa kvôli ním nespustí, tak budeme čakať na opravu od výrobcu hry. Nevadí, že budeme čakať. Síce u AMD by problém nebol, ale Inteláci sú na problémy zvyknutí.
3) Ani to nevadí. Keď je s CPU problém, kúpime súčiastku vďaka ktorej problém nebude.
3,5) AVX-512 sú zbytočné. Veď aj na W11 stačí len SSE 4.2. Všetko nad je zbytočné. Čo tam po tom, že AVX-512 postupne môže zvyšovať dôležitosť...
Takže buďme spokojní s tým čo nám Intel ponúka, nepozerajme sa na spotrebu, výkon a ani na kvalitu AMD CPU. A ani o výhodách AMD nepíšme, aby sme náhodou nechceli prejsť k nemu.
"protože 90%+ toho, co člověk od CPU očekává, mu dodá Intel ve stejné nebo vyšší kvalitě než AMD." <= Davide, mohl bys prosím nám nepolíbeným vysvětlit co je těch 90 % očekávání, které dodává Intel ve vyšší kvalitě oproti konkurenci z AMD ... ? Předem děkuji za osvětu.
To je všimné do kapsy, dobrý matroš a nebo fanatismus či jiná porucha myšlení.
A hlavne.... Dobry pocit. To se ceni. Lide jsou emocni bytosti.
tady bych se AMD zastal, protoze v tom nemuze zase tak moc delat. Ta setrvacnost v bussinesu je tak velka a mindshare Intelu za ty roky u OEM a beznych zakazniku tak narostl, ze by to co rikal nic moc neprineslo. OEMka vedi, ze Intel to a ono, ale dokud to budou od nich objednavat, tak pujdou k Intelu jako k jistote. Ten proces je dlouhy. Tenhle pruser Intelu a dalsi, ten zabehly korporatne-kartelovy trh ale postupne zevnitr nahlodavaji :)
Mám drobný dotaz, AMD prodává přímo uživatelům? Že o tom nevím. Doporučování nebo preferování Intelu není věc výrobce, ale koncových prodejců a velkých výrobců sestav a NTB, pro které je Intel zajímavější výrobní kapacitou a tím, že na něm jedou roky a mají vymazlené BIOSy. Udělané instalačky Win rovnou s ovladači a podobně.
95% užívateľov nevie čo je BIOS, ani ho nikdy neuvidí. A Win od v10 má drivery aj na dosť pokútny HW, takže ten argument o chýbajúcich driveroch sa týkal max W7. Nehovoriac o tom, že ak to rozbehne sieť, tak zvyšok poťahá Windows Update...
EDIT: a z krabice to end-user vytiahne nainštalované, s drivermi. Nikto z nich to nepreinštaluje z generickej inštalačky.
Já jsem nic o chybějících ovladačích nepsal. Ale o dlouhodobé optimalizaci na konkrétní HW. Každý kdo instaloval třeba NTB z přiloženého disku ví, co myslím. Widle už rovnou s ovladači a bloatwarem na danou modelovu řadu toho výrobce. Takže se to tam vlastně jen zkopírovalo a žádné drivery uživatel neřešil. Je to jednoduché a rychlé.
Který ntb má přiložený disk? A kam bys ho strkal?
Tak to jsou hodně staré NB, když k nim byl ještě disk (CD, nebo disketa?).
Disketa a CD, protože neumí bootovat z CD ;-)
Ten poslední byl s DVD... Ale dnes to řeší USB Flashdiskem, takže je to fakt jen slovíčkaření. Jde o princip silně upravené instalace. Ani když si sám zabuduji do instalačky ovladače, to reálně tak rychlé nebude.
Žádný výrobce nedodává USB flash disk. Po půl roce by na něm data byla nečitelná.
MS tak Windows distribuje, nebo to aspoň dělal. Mám tak desítky. Oni to pak začali dělat skrytým oddílem na disku, tuším a z toho šlo dělat obnovení.
Desítky jsou 9 let starý OS. Takže věřím, že v prvopočátcích to tak mohlo být.
MS takto dodaval, mozna stale dodava MSDN pro vyvojare. Ja z nej pred desitkou let jeste vytriskal (bylo to na vyslovne vyzadani, jinak jen USB flash), aby mi dodal i DVD, ale pak uz se cukal a ze jen USB flash...
Ano, je to hodně věc "zadřených" struktur v hlavách montérů a prodejců PC, kteří tlačí Intel na bázi nějakých bludů a "prehistorických" zkušeností, kdy jim někdy něco nešlo a vlastně to jenom neuměli/nechtěli řešit.
bude neco o tom jak se dari intelu??
''After 3 Faulty CPUs & 2 RMAs, Intel Refuses to Refund a Crashing 13900K, Less than a Month Old''
https://www.youtube.com/watch?v=QzHcrbT5D_Y
'' For instance, one database showed 1,431 decompression errors out of 1,584 total errors over 90 days were linked to Intel’s 13th and 14th generation CPUs. In contrast, AMD CPUs had only four instances of similar errors.''
https://videocardz.com/newz/intel-core-i9-13900k-14900k-stability-issues...
O nepovedených Káčkách se píše každou chvíli. A veselé je, že se to týká i nepřetočených a provozovaných striktně dle specifikace, tedy firemní počítače i servery. Vše co má TDP nad 65 asi. Například při použití čtyř modulů na dvoukanálovém řadiči - klasika - je lepší snižovat takt RAM na 4,2 GHz, tady asi padá mýtus o lepším řadiči RAM Intelu. Taky je lepší maximální takty omezit na jen 5,3 GHz včetně turba. A pokud vím, tak ani to stejně nezaručí nic.
Ve skutečnosti to nikoho nezajímá, teda kromě fanoušků AMD, kteří si procák Intelu stejně nekoupí. Naprostá většina lidí kupuje maximálně i7 a i5, problémy i9 nejsou ničím zvláštní a byly tu vždycky.
sorry, tos netrefil.. core i7 odchazej taky.. ((:
Jirkóóóóóóó, prej za to může intel a ne stavěči...
Pojď jim to vysvětlit..!
Jojo, nejde o i9, ale o 125 W verze, všechny až po serverové.
Pokud vím, tak Blender Cycles používá AVX-512. Nenašel jsem, jestli při testu byly použíté.
Cycles umí všechno, včetně různých výrobců GPU. Tak asi automaticky vybere codepath podle schopností CPU.
Jj, teď jsem po tom pátral. Volí se automaticky podle CPU, pokud jede přes CPU. Tuším, že O verze 4.0 je minimum AVX2 instrukční sada pro spuštění Blendru jako takového, to je cca 10 let starý Haswell například.
Musím na tom HW upgradu zapracovat, než mi zaříznou i toho Haswella... :D
ok, potom to srovnání trochu pokulhává. Raptor Lake AVX 512 neumí, Ryzen ano. Takže to je spíš o instrukcích a kokrétní aplikaci a o obecném výkonu to bohužel moc neříká.
Instrukce jsou součástí výkonu. V běžeckém závodu se Intel sám střelil do nohy, když AVX-512 vypnul kvůli malým jádrům.
Jasný, ale tak myslím, že by aspoň stálo za to tento detail zmínit, aby třeba nevznikl mylný dojem, že rozdíl ve výkonu v Blenderu je daný jen rozdílem v IPC.
Ale AVX-512 zvyšuje IPC na architekturách, kde dekodér zvládne 1 instrukci AVX-512 za 1 cykl. Bez toho jsou ALU nevyužité. Pro zajímavost, Via/Zhaoxin je dekóduje 2 cykly (ale aspoň ty programy běží).
Počet ALU s šířkou vektorů vůbec nijak nesouvisí. ALU provádí celočíselné skalární a logické operace. Vektorové jednotky celočíselné a v plovoucí řádové čárce obvykle paralelně tak, že jeden operand může být společný. U ARM a x86 provádí taky složitější skalární v plovoucí řádové čárce i ve formátu 128 bit. (existuje i 256 bit přesnost) IBM Power má samostatné FPU (plov. řád.)
A na čem myslíš že běží ty vektorové instrukce? Jakože tak je oddělená násobička pro x87, SSE a AVX? Jsou tam výpočetní jednotky, ty krmí mikrokód, a ten generuje dekodér instrukcí. Kvůli rozdílné délce instrukcí je problém dekódovat víc jak 4 instrukce najednou (za cykl), ale AVX-512 instrukce v sobě nese více práce než skalární/SSE/AVX, takže to obchází toto omezení x86.
Ničemu to nevadí. 4 mikroinstrukce se týkají ZEN 4, u ZEN 5 jsou na frontendu větší změny, ale i kdyby problém a omezení by to byly jen v případě, že všechny jednoty backendu provádí pouze instrukce trvající jeden takt. Tak to ale není. Vlastně to dokazuje i mikroop cache, která by se jinak stěží mohla naplnit, že? Mimo ALU a SIMD zde jsou AGU a Load/Store jednotky a ty všechny potřebuji své mikroinstrukce... A u těch SIMD - vektorů. Širší jednotka zpracuje víc dat, ale pořád to je jen jedna mikroinstrukce, která jí říká, co s těmi daty má udělat. Název je snad dost výmluvný - Single instruction, multiple data. Jediná složitost může být teoretick v adresování registrů, vstupních a výstupních dat, což ale jde řešit pouhým rozsahem (první a poslední, ale měla by stačit jen definice prvního registru). Data pro vektory a matice jsou ukládána jako bloky sousedních registrů, takže ani tady nic složitého není.
Však, široké SIMD instrukce obchází limit dekodéru x86.
To ale platí obecně pro všechny CPU architektury. Je to logické z principu jak SIMD instrukce fungují.
Jenže na RISC architekturách můžeš dekódovat současně kolik instrukcí chceš, takže nemusíš tlačit SIMD. Např Apple Silicon je mnohem výkonnější v kompilaci zdrojového kódu, což je věc, kde SIMD nevyužiješ.
Jako že ARM nemá SIMD instrukce? Power a RISC-V je má taky, SPARC je měl, MIPS a Alpha je plánovaly a nestihly. Neztrapňuj se "odborníku".
Má SIMD instrukce, ale na některé úlohy jsou ti k ničemu.
To platí obecně a vůbec to nezávisí na architektuře nebo instrukční sadě procesoru. Ruzné typy jednotek se historicky vyvinuly na různou zátěž. První vektorové procesory jsou starší než mikroprocesory:
Vývoj vektorového zpracování začal na počátku 60. let ve Westinghouse Electric Corporation na jejich projektu Solomon. Ale opravdu ho proslavil až Seymour Cray, nejprve v CDC STAR-100 ale hlavně pak v Cray-1 z roku 1975 a dalších. Cray-1 na taktu 80 MHz uměl 160 MFLOPS v 64 bitech.
Tu historii o vektorech sis mohl ušetřit, když mluvím o skalárech.
Ty jsi začal vektory. Dúležité je tam vše. AMD v ZEN 5 přidalo jak skalární tak vektorový výkon.
Trochu vyšší frekvence?
Ze 4 ALU na 6, z 256 bitů na 516 a širší frontend rychlost cache, už to píšu po několikáté.
Skočil jsi na marketingové krasožvásty. AMD tím myslí pravděpodobně jen to, že AVX-512 instrukce dekóduje za 1 cykl a pak za 1 cykl vykoná:
Ryzen 9000 is here. Zen 5 architecture, IPC and model specs (4. 6. 2024)
https://www.hwcooling.net/en/ryzen-9000-is-here-zen-5-architecture-ipc-a...
"AMD also talks about “double instruction bandwidth” in the frontend. It’s not entirely clear whether this is talking about reading instructions from the L1 cache (“fetch”), or decoding (which would mean eight instruction decoders, or 2×4 if they’re in two clusters), or the ability to perform branching, i.e., processing twice as many branches per cycle."
Proč krasožvásty? Já přece vím, v jakých mezích je reálný nárůst IPC. AVX-512 se většiny aplikací netýká, aspoň zatím. Ale změny ve frontendu přesně neznáme a je klidně možné, že se ještě víc projeví až v dalších generacích ZEN. Pokud vím, tak oficiální prezentace o změnách v jádře ještě nebyla. Tak nežvatlej. Já vím že tato značka není tvůj šálek kávy. Já zas nemusím Aplle. A kdy jsem ho naposledy skutečně kritizoval?
Prosímtě, dyť jsem ti přesně ocitoval, jak to je ;-)
Já psal jen o tom o čem se píše, ale žádné závěry jsem z toho nedělal.
Já taky ne ;-)
Jen, jsi nesmyslně vázal výkon vektorů na dekodéry.
To ty ;-)
Já na to jen reagoval. Ale zase se tu projevuje tvá povaha a já na to hrát nebudu.
Povaha říkat pravdu?
Blbe.
Už došlo na urážky?
Tak jsem to našel, tad poprvé došlo na spojení o kterém se tu bavíme a na to jsem reagoval. Ale stejně se budeš chtít dohadovat a já na to nemám náladu:
" Ladis | před 8 hodinami | *
Ale AVX-512 zvyšuje IPC na architekturách, kde dekodér zvládne 1 instrukci AVX-512 za 1 cykl. Bez toho jsou ALU nevyužité. Pro zajímavost, Via/Zhaoxin je dekóduje 2 cykly (ale aspoň ty programy běží)."
Pašák. Ještě že je tu ta historie.
"Např Apple Silicon je mnohem výkonnější v kompilaci zdrojového kódu, což je věc, kde SIMD nevyužiješ."
Bych odhadoval, ze to spise zavisi na prisunu dat, tedy na rychlosti disku, RAM a velikosti cache. Pro male projekty bude mit AS asi opravdu vyhodu (rychly pristup do RAM a SSD), ale pro velke..... A pak muze zalezet s cim se to srovnava. Mozna ze Zen s 3D a hodne rychlou RAM.
Chci tim rict, ze to tak moc neni o architekture (ARM vs, x86), ale o jeji implementaci. Mit pamet hned u cipu je fajn. Ale jen do te chvile, kdy ji je dost. A o cene radsi nemluvim...
Zrovna kompilace jsou hlavně logické operace a přesun dat, takže tam to na ALU bude dost záležet. Tady má Apple M výhodu v počtu ALU, ale AMD posiluje o 50 % a stále zůstává výhoda vyššího taktu. Kromě toho všechny vnitřní datové cesty jsou uspůsobeny 2x širším vektorům, včetne rychlejíš cache, Load/Store atd., takže bych typnul, že Apple by mohlo být dohnáno a možná i předběhnuto.
To je přeci informace úplně k ničemu, když tam chybí, kolik energie ty procesory reálně během té práce spotřebovaly.
Už dávno se nevyznám ve všech těch TDP, PLB, PL1 a já nevím v jakých všech limitech, navíc definice TDP se u Intelu i AMD měnila i napříč generacemi. Je mi úplně jedno, co za číslo má na sobě ten procesor napsané, protože jediné, co v tom zmatku vím, je to, že je to číslo těžce zavádějící.
Bez srovnání celkové spotřeby je to úplně k ničemu. A to věřím, že ten Ryzen žral ještě méně než polovinu. Srovnávat TDP, když ho má každý výrobce jinak definované, nebo limit, i když se neví, jestli je dodržován, je naprostá hovadina, a divím se, že to v článku není zmíněno.
"To je přeci informace úplně k ničemu"
.. protoze ji nechapete :)
"Už dávno se nevyznám ve všech těch TDP, PLB, PL1"
.. a tady mate ten duvod, proc ji nechapete..
Pro mě je podstatná skutečná spotřeba Pokud ji z toho dokážete určit i s věrohodným postupem, bude pro mě taková informace rázem mít mnohem větší relevanci, hodně byste mi tím pomohl.
A klidně se mi toho stokrát vysmějte, jak jsem neschopný, nevadí mi to, a vám to třeba udělá radost.
Vzdyt ve clanku mate primo napsano, jake omezeni na tom CPU bylo provedeno. Omezeny byl na 120W, mate i vysvetleni, jak se to vaze k "papirovemu" TDP u AMD procesoru (tdp*1.35). Vzhledme k typu MT zateze muzete zjednodusene, ale velmi blizko, predpokladat, ze realna spotreba bude rovna tomuto limitu. Tudiz vite, ze realne to CPU bezelo na 120W v tom testu.\Co je na tom tak tezkeho?
U Intelu je to obdobne, pokud nastavite limit na 253W a chlazeni to v ramci specifikaci udrzi v danych limitech. Mozna tam bude nejaky watik min, nevim, chtelo by si to podivat na konkretni vysledky v danem typu zateze, ale urcite to bude maximalne v nizkych jedonotkach desitek wattu v nejlepsim pripade. V "nejhorsim", pak bude peakovat na tech 253W.
Pro predstavu jsou tahle cisla naprosto ok.
Reálně je TDP a PLxxx jen orientační informace pro dimenzování zdroje a chlazení. O tom jaká bude spotřeba daného uživatele při průměrném dni, to neřekne vůbec nic.
Díky, tím jste podstatně zkrátil můj komentář, ale zachoval jste to, co jsem tím myslel :-)
Jde hlavně o to, že někdo bere rovnítko mezi TDP a spotřebou, což je nesmysl.
Stejně jako klást rovnítko mezi TDP Intelu a TDP AMD, nebo dokonce TDP Intelu 6. generace a TDP Intelu 11. generace. Je to naprosto zavádějící údaj.
A vzhledem k tomu, jak obtížné je dostat se k datasheetům těch procesorů, kde je definované, se tím ani nikdo moc nezabývá.
Zato v diskuzích mají, jako obvykle, všichni jasno. TDP se srovnávalo už v dobách C2D, kdy mělo tu definici jednotnou alespoň v rámci jednoho výrobce; a stejně se srovnávalo TDP AMD a TDP Intelu, přestože byly jinak definované. Jestli se nepletu, u AMD to T znamenalo Top a u Intelu Typical. Dneska je to spíše něco jako "jaký by měl být minimální chladící výkon v jednominutových průměrech", ale pokaždé je to trochu jinak a vůbec to nedává smysl.
To, co mě zajímá, je klidová spotřeba celé platformy (nejen procesoru, já to provozuju i s čipsetem na základní desce, paměťmi a tak), a pak spotřeba celé platformy na konkrétní úlohu (tedy například kolik energie sežral na provedení cinebenche).
Jenze, nikdo rozumny nesrovnava bezhlave TDP AMD a Intel. AMD si muze vzit az o cca tretinu TDP navic, zatimco Intel si v klidu vezme dvojnasobek az trojnasobek TDP, pokud je tak nastaven (coz defaultne casto je) a chlazeni to dovoli...
I kdyz bude mit AMD TDP o cca 50% vyssi, nez TDP Intelu, tak v maximu bude dost pravdepodobne brat min nez Intel v maximu....
Nikdo normalni nebere rovnitko mezi TDP a spotrebou pri beznem provozu. Nicmene MT zatezove testy dokazi TDP dorovnat, potazmo nastaveni Pl2 a spol, ktera CPU spolu s deskou v ramci nejakych provoznich podminek udrzi.
Najlepšie na tom je, že ak si pozriete výsledky na stránke https://opendata.blender.org , tak CPU sa absolútne nechytajú na GPU. Výsledné skóre je súčet všetkých troch benchmarkov. Skúsil som moju obstarožnú GTX 1660 Ti a skóre má 828, Ryzen 9 7950X 230W tu v tabuľke 614. RTX 4090 so skóre 11287 je úplne iná liga. Takže s GPU mate už dnes výkon, aký bude mať CPU popopo….zajtra.
Tak to je ale už fakt dlouho. Top class Silicon Graphisc modely měly speciální sběrnici vedoucí od části grafického systému zpět k procesorům. Gdyž ta grafika nebyla vytížená, pomáhala s výpočty. Už tehdy byla i řádově rychlejší.
Možná i proto Apple kašle na víc jak 128bit vektory v CPU. Má tam vlastní instrukce pro maticové počty (s těmi 128bit vektory), a tím to hasne. Na paralelní výkon máš (i)GPU.
SVE je jediná forma širších vektorů na ARM. To je rozdíl proti x86. IBM Power se s Altivec drží na 128 bitech, ale taky doplnili maticové akcelerátory a co vím, tak dokonce jako první. jediné široké vektory na ARMu má Fujitsu. Ale tam byl už předchůdce v podobě posledního SPACR 2x 256b. A64FX to zvedla na 2x 512b a nástupce to má zase zvednout. Ono se to nezdá, ale při plném využití jde výkon opravdu téměř násobně nahoru.
Ale furt pomalejší než iGPU i v blbém pasivně chlazeném MB Air. Mimochodem SVE podporuje HW 128bit vektory, aby jen rozšířením instrukční sady fungovalo SVE (pojede na víc kroků) a nemusel jsi CPU prodražovat.
SVE umí i širší do 1024 nebo až 2048 bitů. A v A64FX navíc čtyřoperandové FMA instrukce. Je to zjevně dost důležité, když na to přímo Fujitu upozorňuje. Ten výkon GPU je dán masivně paralelním počtem jednotek, ale v něčem jsou pořád CPU lepší a to je vyhodnocování podmínek a tedy skoků programu. A u některých algorytmů to je rozhodující. Japonci se i nadále drží superpočítačů bez akcelerátorů a asi ví proč.
Já nepsal o tom, co umí SVE, ale o tom, že podpora SVE je marketingové rozhodnutí, protože SVE dovoluje implementaci i na 128bit CPU (za cenu, že operace pojedou na více cyklů). Možná už v pozadí Apple pracuje na podoře RISC-V a usecasy aplikací mu potvrzují, že SIMD operace se efektivněji provádějí na GPU (Apple vždycky měl druhou CPU arch v záloze, proto přechod trvá rychle).
Ten Fujitu funguje jako akcelerátor, nemůžeš pouštět program přímo na těch 512bit jednotkách. Máš hlavní jádro, které dává instrukce "koprocesoru" (dalším jádrům). Z tohoto pohledu je to jako CPU+GPU. Ale budiž, je to hezká ukázka, že si výkonný superpočítač můžeš vyrobit sám, bez kupování GPU (s velkou marží jeho výrobci).
Laskavě mi nevysvětluj, jak fungují vektorové jednotky v CPU. 128 bit je už základní Neon a to mají prakticky všechn Cortexy v každém telefonu. SVE v prvé řadě přidává další instukce a umožňuje efektivně využít i širší jednotky. Takže programátor tam může poslal podle potřeby 128 až 2048 bitů v jené instrukci a rychlost zpracování pak bude záležet na fyzickém provedení a taktu. Ono je jednodušší, když má CPU 2x 512 bitů jednotky, než 8x 128, i když pouhým vynásobení je to furt 1024... Ale 2 instrukce proti 8. už poznat jsou na dekodéru mikroinstukcí.
Vysvěltuju ti to, protože to furt nechápeš. Mluvím o tom, že SVE může být (a bylo tak navrženo) i na 128bit CPU. Je jasné, že 512bit CPU stejné operace udělá 4x rychleji.
OK lehce nedorozumění. Ale byla tam i "věc": "Ten Fujitu funguje jako akcelerátor, nemůžeš pouštět program přímo na těch 512bit jednotkách."
Je to ARM procesor, má 4 ALU, 2 SVE jednotky na jádro. Odlišný je hlavně v tom, že používá HBM2 paměť, takže to je omezení na 32 GB na patici. Ale zas na těch 48 jader na 2,2 GHz (reálně tam jsou další 4 jádra pro OS) vychází 1 TB/s. To je hodně slušné a na 2 GHz to celé má TDP 150 W. Takže je výkonný a hlavně efektivní. Ale furt to je ARM CPU.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.