Co je inflace a jak se měří?

Inflace je růst cen zboží a služeb v reálném čase. Snižuje kupní sílu peněz, protože za stejnou částku lze koupit méně zboží a služeb než dříve. Měří se za pomocí indexu spotřebitelských cen (ISC), který ukazuje, jak se mění průměrná cena koše zboží a služeb typického spotřebitele.

ČNB sleduje dvě míry inflace: celkovou inflaci a měnověpolitickou inflaci. Celková inflace zahrnuje všechny položky spotřebitelského koše, zatímco ta měnověpolitická vylučuje položky, které jsou ovlivněny dočasnými faktory nebo administrativními opatřeními, jako jsou daně, poplatky, dotace nebo regulované ceny energií. Měnověpolitická inflace lépe odráží vliv měnové politiky na cenovou hladinu.

ČNB má stanovený cíl inflace na úrovni 2 % s tolerančním pásmem ±1 procentní bod. To znamená, že centrální banka usiluje o to, aby měnověpolitická inflace byla na střednědobém horizontu mezi 1 % a 3 %. Pokud je inflace nad nebo pod tímto pásmem, Česká Národní banka musí zdůvodnit odchylku a učinit příslušná opatření, aby se křivka navrátila k cíli. 

Jaká byla a bude inflace v České republice?

V roce 2022 dosáhla celková inflace rekordní úrovně 15,1 % a měnověpolitická inflace 14,6 %, což je prokázaně nejvyšší míra od roku 1993. Hlavními faktory jsou prudký růst cen energií, potravin a služeb spojených s uvolňováním protiepidemických opatření po koronavirové krizi. Malý podíl na tom má rovněž globální nedostatek polovodičů a problémy s dodavatelskými řetězci, kvůli kterým se zvýšily ceny automobilů a elektroniky.

Zdroj: Shutterstock

Podle prognózy ČNB by však měla inflace v druhé polovině roku 2023 poklesnout na 10,8 % celkové a 10,6 % měnověpolitické. V roce 2024 by se měla vrátit k cíli na úrovni 2,1 % celkové i měnověpolitické. Pokles inflace by měl být podpořen snížením cen energií - pokud vláda zavede účinná opatření, zpomalením růstu mezd a zvýšením konkurence na trhu.

Jak se bude vyvíjet růst platů?

Růst platů je ovlivněn hned několika faktory, jako jsou produktivita práce, poptávka po pracovní síle, nabídka pracovníků, kolektivní vyjednávání nebo minimální mzda. Růst platů odráží také očekávání domácností ohledně budoucího vývoje cen.

V roce 2022 vzrostly nominální mzdy o 9 % a reálné mzdy o -5,4 %. To znamená, že mzdy vzrostly pomaleji než ceny, a snížila se tak reálná kupní síla pracujících. Hlavním důvodem byl nekontrolovatelný růst cen energií a základních životních potravin. Podle guvernéra ČNB, Aleše Michla, by měly nominální mzdy v roce 2023 vzrůst o 7 % a reálné mzdy o -3,4 %. To znamená úplný opak - mzdy by měly růst rychleji než ceny, čímž se zvýší reálná kupní síla pracujících. 

Jak inflace ovlivňuje životní úroveň obyvatel?

Životní úroveň obyvatel je ovlivněna nejen inflací a růstem platů, ale také dalšími ukazateli jako jsou hrubý domácí produkt (HDP), nezaměstnanost, chudoba nebo nerovnost. Životní úroveň obyvatel lze měřit pomocí indexu lidského rozvoje (HDI), který kombinuje data o délce života, vzdělání a příjmu na obyvatele.

Statistiky

V roce 2022 dosáhl HDP České republiky hodnoty 5 860 miliard Kč, což představuje meziroční nárůst o 2,5 %. HDP na obyvatele činil 437 tisíc Kč. Nezaměstnanost byla na konci roku 2 % a chudoba postihovala asi 9 % obyvatel. HDI České republiky byl 0,917, což ji řadilo na 27. místo mezi 189 zeměmi světa.

HDP by měl ovšem v druhé polovině tohoto roku poklesnout o -0,3 % na 5 842 miliard Kč. HDP na obyvatele by měl klesnout na 435 tisíc Kč. Nezaměstnanost by mohla vzrůst na 2,5 % a chudoba by mohla postihnout asi 10 % obyvatel. HDI České republiky by se mohl snížit na 0,914.

Zdroj: Shutterstock

V roce 2024 by se měl HDP České republiky znovu zvýšit o 2,2 % na 5 968 miliard Kč. HDP na obyvatele by mohl vzrůst na 444 tisíc Kč. Nezaměstnanost by se mohla snížit na 2 % a chudoba by se mohla vrátit na úroveň kolem 9 %.

Které další faktory ovlivňují životní úroveň?

• Spotřebitelské výdaje - aneb objem spotřeby zboží a služeb typického spotřebitele. Čím více si lidé mohou dovolit koupit potraviny, oblečení, zábavu a další statky a služby, tím vyšší je jejich životní úroveň. Spotřebitelské výdaje tvoří největší část hrubého domácího produktu, který je hlavním ukazatelem ekonomické aktivity a bohatství země.

• Zdravotní péče - či přístup a kvalita zdravotních služeb a prevence nemocí. Čím lépe jsou lidé chráněni před infekcemi, chronickými chorobami a úrazy, tím déle a kvalitněji žijí. Zdravotní péče také ovlivňuje produktivitu práce, vzdělání a sociální soudržnost. Měří se zpravidla podle délky života, úmrtnosti, morbidity nebo nákladů na zdravotnictví.

• Vzdělání - nebo také přístup a kvalita vzdělávacích služeb na různých stupních a oborech. Čím více jsou lidé vzdělaní, tím více mají možností pro osobní i profesní rozvoj, přispívají k inovacím a respektují lidská práva a demokracii. Vzdělání také ovlivňuje příjem, zaměstnanost, sociální mobilitu a kulturní rozmanitost. Měří se například podle míry gramotnosti, školní docházky, úrovně dosaženého vzdělání nebo nákladů na vzdělávání.

• Ekonomická nerovnost - respektive míra rozdílu mezi bohatými a chudými ve společnosti. Čím vyšší je ekonomická nerovnost, tím nižší je životní úroveň většiny obyvatel. Ekonomická nerovnost také ovlivňuje sociální spravedlnost, politickou stabilitu, bezpečnost a životní prostředí.

Lze inflaci a růstu cen nějak předejít?

Odpovědí na tuto otázku je: Ano, když se chce, jde vše. K tomu je však potřeba, aby vláda, ČNB a sami občané podnikli opatření k jejímu snížení nebo alespoň zmírnění. 

Zdroj: Shutterstock

• Vláda: Vláda může ovlivnit inflaci svou fiskální politikou, tedy výší a strukturou veřejných výdajů a příjmů. V době vysoké inflace by měla vláda snižovat svůj deficit nebo dokonce dosahovat přebytku rozpočtu. Tím by snížila poptávku po zboží a službách a tlumila tak růst cen. Vláda by také měla omezit růst regulovaných cen energií, nájmů nebo jízdného, které mají velký vliv na celkovou inflaci, snižovat DPH na základní životní potraviny a škrtnout mandatorní výdaje státu. Dále je potřeba, aby činně podporovala hospodářskou soutěž, inovace a produktivitu, které vedou k nižším nákladům a cenám.

• ČNB: ČNB může ovlivnit inflaci svou měnovou politikou, tedy nastavováním úrokových sazeb a dalších nástrojů. V době vysoké inflace by měla ČNB zvyšovat úrokové sazby, aby zpomalila růst peněžní zásoby a poptávky po úvěrech. Tím by snížila tlak na růst cen a ochladila ekonomiku. ČNB by také měla komunikovat s veřejností a ovlivňovat její inflační očekávání. Čím nižší jsou očekávání, tím nižší je poté ta skutečná inflace.

• Občané: Občané mohou ovlivnit inflaci svým chováním na trhu práce a spotřebitelském trhu. Na trhu práce by měli být umírnění při požadavcích na růst mezd, které by neměly překračovat růst produktivity práce. Tím by zabránili tzv. cenově-mzdové spirále, kdy růst mezd zvyšuje náklady firem a ty pak zvyšují ceny zboží a služeb. Na spotřebitelském trhu by měli být obezřetní při nakupování zboží a služeb, které jsou ovlivněny dočasnými faktory nebo administrativními opatřeními. Tím by zase snížili poptávku po těchto položkách a tlumili růst jejich cen.