Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
To video mám bez zvuku, ale chápu to správně, že ten poslední záběr je v noci?
Zvuk je pouze hudební podkres, žádný komentář tam není. Bez zvuku to má stejnou vypovídací hodnotu :)
já jen kdyby tam byl nějaký komentář co to dál rozvíjí. Jsem v práci. Je to tedy tak?
já to tak z toho videa "pochopil", že ano - takto to snímá v noci při minimálním osvětlení.
Jo, vlevo je obraz z čipu s normální citlivostí, vpravo ten nový snímač.
No tak vida ze to jde kdyz se chce. Staci pouzit pri tvorbe rozum a neposlouchat kravataky marketaky co se honi za pixelama. Doufam ze toto bude novy smer kam se budou vyrobci hnat, misto silenych desitek megamixelu produkujicich "vysilani pro zeny" (v analogu) po skonceni vysilani.
19 mikrometrů čtverečních je podle mě nesmysl. Když to má 24*36mm a na tom 1920*1080 px, tak na jeden pixel připadá cca 417 mikrometrů čtverečních. Že by z toho vlastní pixel zabíral tak málo?
A sám si odpovím, no-x si při překladu spletl "19 microns square" se "square microns". Prosím opravit.
No, nevim jake CCD pouzili, ale cipy pro astronomii bezne dosahuji kvantove ucinnosti >50%, spickove az 85%, tudiz zde tezko neco zlepsovat. Jisteze, v oblasti digifoto je to jine (ucinnost kolem 10%), tam jsou ale jine potreby (rychlost vycteni cipu atd.) Tezko rict, v cem ma byt tedy tento cip lepsi, to holt bez blizsich specifikaci nezjistime. To "srovnani" predstavene ve videu je ale nicnerikajici.
A taky ze ty astro CCD nemaji FHD v 25/30 fps, resp. nepotrebuji to. Pokud se jedna o video, bohate staci 1024x1024, treba v 35mm formatu (skutecna astro ccd jsou vzdy velika a externe chlazena).
Nevím, proč do toho Canon motá magnitudu hvězd, když hvězdy s tím fotit pravděpodobně téměř nikdo nebude. Tohle je prostě čip pro video, oproti speciálním astronomickým nepotřebuje chlazení tekutým dusíkem, má barevnou bayerovu masku, snímá 30 fps a hlavně bude za cenu, dostupnou pro smrtelníky.
Canon se chlubí, že zatímco specializovaná CCD vidí hvězdy do magnitudy 6, jeho novinka zachytí objekty až do magnitudy 8,5 - to je drobátko nic neříkající údaj ne? Vždyť záleží na optice a délce expozice, jakou magnitudu tím můžeme zachytit.
Jinak je chválím, že se odhodlali k takovémuto kroku, mohlo by to být častěji tímto směrem :-).
Mozna temi magnitudami chteli jen vyjadrit, ze umi snimat s 10x vyssi ucinnosti (coz je prave presne rozdil 2.5 mag). Potiz spis je, vuci cemu to je srovnane, protoze "specializovane CCD" to nebude, jak jsem tu psal (tam jsou ucinnosti jiz blizko teoretickeho maxima). Asi nejake konzumni CCD. Ale jinak jo, jakekoliv zvysovani ucinnosti je fajn.
Nevím, jak moc je konstrukce specializovaná, ale obří velikosti buňky je dosaženo prostě jejich malým počtem (ve srovnání s dnešními 16 a více megapixely)
V současném vývoji snímačů je většina úsilí věnována právě struktuře snímačů, respektive efektivnějšímu řešení spojů a integrovaných obvodů, které zabírají prostor potenciálně využitelný fotodiodami. Je proto důležité rozlišovat mezi roztečí „pixelů“ a jejich hranou. Zatímco rozteč je u všech snímačů totožných rozměrů a totožného rozlišení stejná, tak proporce samotné fotodiody se mohou lišit. Nízké rozlišení samo o sobě negarantuje „velké pixely“ s vysokou citlivostí. Cca 2 MPix ful-frame snímače používal v začátcích digitální fototechniky Kodak a jaké výstupy to produkovalo, asi není třeba extra rozebírat :-)
Diry mezi pixely se preci uz delsi dobu resi mikrocockama a BSI usporadanim. Jestli se jim podarilo zvysit ucinnost, tak spis lepsim zesilovacem a potlacenim sumu. Docela by me zajimalo, jestli to nahodou nemaji nejak chlazene... tepelny sum je u techto urovni za pokojove teploty jiz docela dominantni a stazeni sumu na polovinu pri poklesu teploty o 6 st.C uz stoji za hrich ;-)
Tak si to spočítejme, výška snímače 24 mm:
1D X (3456 pixelů na výšku): teoretická délka hrany 6,9u, reálná 2,5u (vycházím z tvrzení v článku, že je 7,5x menší)
tento snímač: (1080 pixelů): teoretická délka hrany 22,2u, reálná 19u
Pomocné obvody tedy zabírají 4,4, respektive 3,2u z maximální možné velikosti buňky. Z toho mi plyne, že samotné pomocné obvody se zmenšily jen minimálně a zdaleka největší zásluhu na velikosti buňky má citelně menší rozlišení.
Co produkoval Kodak před deseti lety je irelevantní.
Ten pomer 7.5 spis vychazi z porovnani tohoto snimace vs 1D. Kdyz pouziju Tva cisla, tak prave 19^2 / 6.9^2 je rovno uvedenym 7.5. V dnesnich snimacich se skutecne pro sber svetla pouziva skoro 100% plochy, diky mikrocockam a pod. ISO se zvysuje spis kvalitnejsimi obvody (mene sumu), lepsimi filtry v masce (vetsi prostupnost) atd.
U obou čísel bys měl počítat buď s teoretickou velikostí buňky nebo reálnou a ne to míchat dohromady. Kdybych nebyl línej, tak bych si našel originální anglický text, spoléhat na kdovíjaké překlady... každopádně ale za nárůst velikosti buňky může výrazně menší jejich celkový počet než nějaké zázračné změny v konstrukci a o to mi šlo.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.