Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
trochu se mi to zda usmevne. me napadla teorie ukladani dat do pisku. takova poust je nejvetsi zasobarna volneho mista. mam ukladani vyreseno do detailu, prenosove rychlosti na hranici 10gbit, ale zatim to neumim precist :))
treba z toho neco bude, ale predstava ze si kousek vedle polozim mobil a dratek dostane "formatovaci" slehu, se mi teda nelibi. ale mit v pc nekolik spulek dratu jako v sicim stroji, wow
Chupas: Určitě se ozve ještě někdo jiný, ale já asi tak před 17-18 lety na vlastní oči viděl videokameru, která na drát nahrávala. Byla tuším někde půjčená v TV.
Záznam na drát už byl i dříve - v NTM je k vidění cca 60 let starý "Drátofon" - drátový magnetofon - případné přetřžení se řeší navázáním, čili ztráta několika mála vteřin - existuju na tom i unikátní záběry neboť bylo používáno pro reportáže atp.
navrat ke dratku by byl opravdu hezky, vzdyt prvni magnetofony nebyly paskove, ale dratkove, nostalgie :_)
'...zaznamenat až miliardu slov po 8bitech.'
Asi jste chtěli napsat 'miliardu znaků', ne?
Věc se jemnuje Blattnerfon.
http://www.ntm.cz/ntext/k-53-c.htm
Vyznačuje se neuvěřitelnou hmotností, zkreslením, nízkou životností hlav a pásku, krátkou dobou záznamu....
AleX: Ne, nechtěli. V originále je napsané doslova "buněk".
Jack: Ale blattnerfon zaznamenává na pásek, ne na drát (je to mmch uvedeno přímo v tom odkazu v tvém příspěvku).
"až miliardu slov po 8bitech."
Termín slov je zde opravdu velmi nevhodně užitý. Podle oficiální terminologie je slovo českým ekvivalentem pro datový typ Word, který má 16 bitů. Proto by bylo mnohem vhodnější zvolit na tomto místě termín bajt, nebo jeho oficiální překlad slabika, popř. původní termín buňka.
A přimlouval bych se za opravu termínu bez škrtání původního slova, neboť to jen zmate nové čtenáře.
Martin > 10 miliard slov v 10GB? Hmm, zajímavá technologie...
Myslím, že je to vše jinak. Našel jsem několik odkazů na toto téma a liší se v hodnotách. Nejvíce odkazů a taky nejvěrohodnější zprávy mají tyto hodnoty:
10cm - 10 miliónů "buněk" (paměťových míst), z nichž do každé lze zaznamenat 1 bit.
Takže v 10cm nikoliv 10GB, ale pouze 1.25MB.
Neumím pořádně angl., ale tady jste to myslím špatně pochopili.
AleX: Nevím cos našel ty ale ten náš zdroj na PhysOrg vysloveně uvádí: The researchers calculate that a 10 cm long microwire can carry out 10 million divisions or cells and in each one of these a byte can be stored. In order to store the byte, each one of these cells is magnetised in one orientation or the other. Tedy volně přeloženo na 10 cm může být 10 miliónů buněk (divisions or cells) a v každé z nich může být uložen bajt (tedy 8 bitů). Celkem tedy 10 000 000 miliónů bajtů ... aaaa teď sem se nachytal. No ale zase na CDFreaks píší: According to the researchers, each centimeter (.39) of microwire has the potential for 1 billion divisions (or cells) in which each division can hold 8 bits, thus a 10cm (3.94) length of Microwire can hold 10GB of data. Tedy 1 miliardu. No, opravdu je asi pravda na tom PdysOrg a já si to měl srovnat hlavě a nevěřit té první zprávě, ze které sem vycházel. Děkuji za upozornění. Sakra, to abych to celé předělal!
Tentokrát to tedy proškrtávat nebudu, byl by v tom už notný guláš. Ještě jednou sorry a díky. Já vím, že to neomlouvá, ale půlka redakce vyrazila na Cebit, takže je to nyní trochu hektické, tak zkuste být trošku trpěliví.
Martin > na physorg mrkni do záhlaví článku - editor tam má zajímavou poznámku :-)
Já jsem čerpal z:
http://www.basqueresearch.com/berria_irakurri.asp?Gelaxka=1_1&Berri_...
Heleďte, dal bych hlavu za to, že tu byl před chvílí nadpis DVD na 10 cm drátku... nebo se pletu? 'o)
Tom: Čti diskuzi.
AleX: Jo, na to sem taky koukal.
Martin > ach jo. Mrkni se, cos napsal: 10MB = 2CD!
Na nápovědu taky nezabíráš, takže polopatě: na physorg ta poznámka říká, že v článku mají zmatek s jednotkama, ale tys to stejně opsal. Mrkni se prosím na ten link níže.
Do třetice ti to snad už vyjde ;-)
Pokud by se ulozily 2CD (zaoukrouhlim na 10Gbit = 10^10 bitu) na 10 cm dratu, vychazela by delka jedne magneticke domeny 0.1/(10^10) = 10^-11 m, tj. 0.01 nm. S ohledem na velikost atomu vodiku radove 0.1 nm je jasne, ze to asi nepujde. Bude to spis o 2-3 rady mene. Ty hodnoty v clanku co sem daval link AleX vypadaji realneji - 10Mbit/10cm
Martin > logicky: do jednoho paměťovýho místa dáš 1 nebo 0 - ne osm jedniček a nul. Smiř se s tím, že tam víc jak 1 disketu nenarveš ;-)
martin>
Predpokladám, že najdôveryhodnejší zdroj je na Basque Research, čo Univerzita v Baskicku, čiže tak ako píše Alex, 10Mbit/10cm.
Ostatne, ak by si pozornejšie prekladal a siahol do vedomostí strednej školy ;-), tak aj z toho Tvojho PhysOrg je jasné, že ak píšu "each one of these cells is magnetised in one orientation or the other.", tak do dvoch magnetických stavov jednej takejto "pamäťovej" bunky ťažko zakódujú bajt, čiže tam majú zjavne preklep a jedná sa o bity.
To joker: "Ale blattnerfon zaznamenává na pásek, ne na drát"..
To máš naprostou pravdu. Na drát to jde podstatně hůře :-) (viz průřez)
Proto také se původně zaznamenávalo na drát, skoro ihned se pak přešlo k pásku.
Asi stejně, jako kdyby byla plotna do HDD ve tvaru koule....
Celý článek působí dojmem virtuálního humbuku, plného nepřesností.
Bity bajty nemate to jedno , ked sa vam to tam nezmesti tak si kupte HDD . U nas su byty dost drahe a nemam na bejvak tak som si kupil aspon normalny disk pre radost . A byt s celami to by som uz nechcel vobec a je jedno kolko sa do cely vojde cohokolvek . No co ste sa utrhli zavierat niekoho do ciel . Co vam tie bajty spravili ? Sak pockajte ked vas stretnem na ulici no toto nedate za klobuk . Krajsky velitelstvo budete vypovidat . Ze aka cela je f tom byte a fsecky podrobnosti ani nechcem pocut .
"The researchers calculate that a 10 cm long microwire can carry out 10 million divisions or cells and in each one of these a byte can be stored. In order to store the byte, each one of these cells is magnetised in one orientation or the other." tedy ano maji tu napsano 10 milinu bunek na 10 cm a byte coz je 8bitu... ale hned za tim je ze kazda ta bunka muze byt zmagnetizovana na jednu ci druhou orientaci coz je jeden bit a en bajt.. cili nekde je chyba ...hadam ze je to jen 10 Mbit / 10cm a nekdo udelal chybu pri psani clanku.. a vubec je to cele na draka.. magneticky zaznam na dratek zataveny do cd?? ztaci nejaky externi magnet boure na slunci a ja nevim co jeste a data sou v haji..
No osobne bych asi dal prednost tomu CD nez 7m drátu :-)
tenhle clanek mel snad nejcasteji meneny nadpis, ale aspon je videt ze to tu zije
Bobby: Ano, protože byl úplně nesmyslný, protože sem se nechal unást jedním zdrojem a neověřil to u druhého. Už se to nestane.
>> Martin: Čtu diskusi ... jen troška srandy ... ta musí být, i kdyby na chleba nebylo:-)
TOM
No a vo tom to jeeee!!!
Tak kolik se na to vubec vejde??? Na RSS písete ze 2DVD na 10 cm pak 2CD na 10cm a ted CD na 7m!!! Tak se rozhodnete !!!!
Já to vzdávám...
Lucain > 1CD na 56m.
AleX: Nic takového se tam opravdu nepíše.Nejde totiž o jednotky ale o "10 million divisions or cells and in each one of these a byte can be stored". To je zcela jasné. Nemohu bohužel domýšlet něco, co jsem sám nevyvíjel, takže si můžete myslet, že tam mají překlep, ale já bohužel musím vycházet z toho co tam je napsané. Stejně mám ten dojem, že už nemá cenu to tu dále rozmazávat, ono je to totiž celkem jedno, zda 7 nebo 57 m. Bylo to jen upozornění na zajímavou technologii, která pravděpodobně do praxe nedojde a pokud ano, bude to opravdu s jinejma kapacitama.
Navrhuji uzavřít příměří. ;-)
Martin > tak ještě jednou a naposled:
Ta tvoje věta s bajtama je opsaná z physorg, kde v záhlaví článku je jasně napsáno, že článek samotný má špatně jednotky.
Editor's note: there are several confusions in this article: "byte" --> "bit" and "Gb" --> "Mb"
V článku, který jsem poslal do diskuze se píše:
10 Megabits in 10 cm long
The researchers calculate that a 10 cm long microwire can carry out 10 million divisions or cells and in each one of these a bit can be stored.
Teď se jen rozhodnout, čemu věřit.
A naco to bolo pre soviestku armadu? Co pouzivaju teraz? :)
Drat se pouzival k navadeni RRPST(rucni rizene protitankove strely),dosud je ma ve vybave i nase armada. Dnes je zamerovani laserove a navic typu "vystrel a zapomen".
Obrovska pevnost materialu musela byt,kdyz si uvedomime,ze celou dobu letu k cili tahla inercialni raketa takovy drat za sebou a operator pomoci prikazu drzel zamerovaci kriz ve stredu budouciho cile.
Byla to velmi obavana zbran proti tankum,pohyblivym cilum a dokonce proti vrtulnikum. Dostrel 3 km,smrtelna vzdalenost 700 m,to se trefili vsichni,kteri operatora delali(Prostejov,zakladna protizemnich strel taktickeho doletu).
Vazeni, Shapet tady ve svym prispevku smichal paty pres devaty. Nektery informace jsou vicemene skutecny, ale zbytek bachorky. Predne na tech PTRS je obycejny trizilovy drat, sice velmi tenky a tak zpracovany, aby se ho veslo na civku ve strele 3 km, ale s nejakym magnetickym zaznamem to nema nic spolecneho - proste dalkovy ovladani po drate (aby se zabranilo ruseni, ktery by prirozene nepritel pouzil, kdyby se povely prenasely radiem). Drat se pochopitelne netahne za strelou, to by nevydrzel i o hodne tlustsi kabel, ale naopak se ze strely odviji, asi jako vlasec z rybarskyho navijaku, takze sily jsou celkem maly. Ve vojensky hantyrce to byly strely Maljutka nebo Fagot, ale Maljutky uz asi budou davno vyrazeny z vyzbroje.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.