Ten digitální supvolfer chci do škodky, už mam připravenou dvojlinku a montáž z plata od vajíček.
+1
+5
-1
Je komentář přínosný?
tuningář (neověřeno) https://diit.cz
21. 3. 2006 - 00:17https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseTen digitální supvolfer chci do škodky, už mam připravenou dvojlinku a montáž z plata od vajíček.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259005
+
Jako legrace z veletrhu je to možná dobré (??!).
Ale psát o reprobednách bez udání skutečně srovnatelných údajů (a v této branži i velice podstatných, v zásadě již desítky let neměnných) je pro mne na úrovni Blesku. Takto by odborný server informovat nikdy neměl!
+1
-3
-1
Je komentář přínosný?
Video (neověřeno) https://diit.cz
21. 3. 2006 - 00:30https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseJako legrace z veletrhu je to možná dobré (??!).
Ale psát o reprobednách bez udání skutečně srovnatelných údajů (a v této branži i velice podstatných, v zásadě již desítky let neměnných) je pro mne na úrovni Blesku. Takto by odborný server informovat nikdy neměl!https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259009
+
ha, zesilovac ve tride D vyzaduje tisice soucastek a velmi slozity navrh, jeste jsem nevidel takovy ktery by stal pod 110000Kc, zesilovac
bude nejspis resen integrovanym obvodem a kvalita bude tedy smesna, navic "digitalne az do konce" rict take nelze protoze uz vystup ze zesilovace je analogovy (jeho soucasti je filtr [dolni propust] na jehoz kvalite prave zavisi vysledek nejvice - stejne jako u CDprehravacu [proto jsou vsechny PC zvukovky pro HI-FI nepouzitelne, protoze maji pouze jeden univerzalni filtr s nizkou strmosti pro vsechny vzorkovaci kmitocty [univerzalnost za kvalitu] - tyka se i vsech stolnich DVD prehravacu pokud na nich chcete prehravat CDAudio]) a o DIGITALNI REPROBEDNY tedy nejde uz vubec, kdyby udelali kvalitni analogovy zesilovac tridy AB, udelali by lepe. Perkove svorky a pouzite kabely mluvi jasne, kvalita zvuku v PC oblasti je stale na urovni zcela nepouzitelne pro verny zvuk.
20Hz/40Hz - jen pro informaci, pokud jde o bassreflexovou ozvucnici, pak pokud postavite reprobednu tak velkou ze si do ni pohodlne vleze desetilete dite, pak se od ni dockate prenosu od 40Hz v plne amplitude, tvrdit toto je tedy absolutni fyzikalni nesmysl, stejnetak by mohli tvrdit ze jsou tak vykonne, ze na plny vykon odfouknou tank. A tento udaj krome toho ze je nemozny, tak neni "TEMER bezcenny" ale UPLNE bezcenny kdyz neudavaji rozsah, to by rovnou mohli napsat 0Hz-nekonecno Hz (pro +/- nekonecno dB).
Ani 15cm reproduktor neni schopny reprodukovat 40Hz v plne amplitude, natoz 10cm a nebo aby 15cm dosahnul 20Hz.
Cisty zvuk jeste nedela kvalitni zvuk, to ze neni signal vyrazne poskozeny nezarucuje kvalitu, to ze auto za jizdy neposkakuje a nestrili mu z vyfuku z nej jeste nedela mercedes.
A ono video je take usmevne, aneb od blbu pro blby.
A nejlepsi je "plne digitalni, od zacatku - do konce" (nejspis tim mysleli od analogoveho elektrodynamickeho mikrofonu az po anlogovy elektrodynamicky reproduktor, o vystupnim filtru zesilovace ktery prevadi digitalni signal na analogovy a o analogove frekvencni vyhybce v reprosoustavach nemluve ;)
+1
-2
-1
Je komentář přínosný?
uuuuuuuuuuu (neověřeno) https://diit.cz
21. 3. 2006 - 02:55https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseha, zesilovac ve tride D vyzaduje tisice soucastek a velmi slozity navrh, jeste jsem nevidel takovy ktery by stal pod 110000Kc, zesilovac
bude nejspis resen integrovanym obvodem a kvalita bude tedy smesna, navic "digitalne az do konce" rict take nelze protoze uz vystup ze zesilovace je analogovy (jeho soucasti je filtr [dolni propust] na jehoz kvalite prave zavisi vysledek nejvice - stejne jako u CDprehravacu [proto jsou vsechny PC zvukovky pro HI-FI nepouzitelne, protoze maji pouze jeden univerzalni filtr s nizkou strmosti pro vsechny vzorkovaci kmitocty [univerzalnost za kvalitu] - tyka se i vsech stolnich DVD prehravacu pokud na nich chcete prehravat CDAudio]) a o DIGITALNI REPROBEDNY tedy nejde uz vubec, kdyby udelali kvalitni analogovy zesilovac tridy AB, udelali by lepe. Perkove svorky a pouzite kabely mluvi jasne, kvalita zvuku v PC oblasti je stale na urovni zcela nepouzitelne pro verny zvuk.
20Hz/40Hz - jen pro informaci, pokud jde o bassreflexovou ozvucnici, pak pokud postavite reprobednu tak velkou ze si do ni pohodlne vleze desetilete dite, pak se od ni dockate prenosu od 40Hz v plne amplitude, tvrdit toto je tedy absolutni fyzikalni nesmysl, stejnetak by mohli tvrdit ze jsou tak vykonne, ze na plny vykon odfouknou tank. A tento udaj krome toho ze je nemozny, tak neni "TEMER bezcenny" ale UPLNE bezcenny kdyz neudavaji rozsah, to by rovnou mohli napsat 0Hz-nekonecno Hz (pro +/- nekonecno dB).
Ani 15cm reproduktor neni schopny reprodukovat 40Hz v plne amplitude, natoz 10cm a nebo aby 15cm dosahnul 20Hz.
Cisty zvuk jeste nedela kvalitni zvuk, to ze neni signal vyrazne poskozeny nezarucuje kvalitu, to ze auto za jizdy neposkakuje a nestrili mu z vyfuku z nej jeste nedela mercedes.
A ono video je take usmevne, aneb od blbu pro blby.
A nejlepsi je "plne digitalni, od zacatku - do konce" (nejspis tim mysleli od analogoveho elektrodynamickeho mikrofonu az po anlogovy elektrodynamicky reproduktor, o vystupnim filtru zesilovace ktery prevadi digitalni signal na analogovy a o analogove frekvencni vyhybce v reprosoustavach nemluve ;)https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259011
+
uuuuuuuuuuu: Ty to jako nechápeš???????? To jsi úplně divnej! Oni mají speciální digitální reproduktory bez analogového zesilovače, vyhybky a cívky!!! :-))) Prostě něco úplně bombastickýho. Zřejmě si musíš nechat do mozku namontovat nějakej digitální interface abys té směsi jedníček a nul rozuměl! Ale jako elektrikář to teda taky nechápu jak to udělali :-))))))))
+1
-4
-1
Je komentář přínosný?
Kluzo (neověřeno) https://diit.cz
21. 3. 2006 - 08:03https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseuuuuuuuuuuu: Ty to jako nechápeš???????? To jsi úplně divnej! Oni mají speciální digitální reproduktory bez analogového zesilovače, vyhybky a cívky!!! :-))) Prostě něco úplně bombastickýho. Zřejmě si musíš nechat do mozku namontovat nějakej digitální interface abys té směsi jedníček a nul rozuměl! Ale jako elektrikář to teda taky nechápu jak to udělali :-))))))))https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259019
+
No tak pozor! Digitální zesilovače dává dneska Sony i do svých věží a objevují se i u některých all-in-one. Takže jsou hluboko pod 110 000. To byla realita pár let zpátky. Nemluvím teď o kvalitě, ale pořád je tam prostor ve kterém se pohybují lepší D zesíky a nestojí zdaleka tolik.
Bez vyhýbky by to mohlo být udělaný, pokud by tam byl digitální cestou signál rozdělen na pásma pro jednotlivé repro. To by musel být biamping a pak skutečně vyhýbku nepotřebuješ, což nese svoje výhody. To ale není tenhle případ, protože je druhá bedna připojený jen dvěma dráty, což při analogovém propojení značí nutnost vyhýbky nebo alespoň kompenzace pro výškový repro.
Celkově to tedy znamená jen využití digitálního zesilovače v oblasti PC multimédií. Mohlo by to sice přinést vyšší kvalitu, ale jak poznamenal ú, tak úroveň D třídy je také rozdílná. Nehledě na fyzikální principy dané sice i materiálem a konstrukcí, ale do značné míry i velikostí nebo počtem repro.
+1
+4
-1
Je komentář přínosný?
Alan Gavel https://diit.cz/profil/alan
21. 3. 2006 - 08:33https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseNo tak pozor! Digitální zesilovače dává dneska Sony i do svých věží a objevují se i u některých all-in-one. Takže jsou hluboko pod 110 000. To byla realita pár let zpátky. Nemluvím teď o kvalitě, ale pořád je tam prostor ve kterém se pohybují lepší D zesíky a nestojí zdaleka tolik.
Bez vyhýbky by to mohlo být udělaný, pokud by tam byl digitální cestou signál rozdělen na pásma pro jednotlivé repro. To by musel být biamping a pak skutečně vyhýbku nepotřebuješ, což nese svoje výhody. To ale není tenhle případ, protože je druhá bedna připojený jen dvěma dráty, což při analogovém propojení značí nutnost vyhýbky nebo alespoň kompenzace pro výškový repro.
Celkově to tedy znamená jen využití digitálního zesilovače v oblasti PC multimédií. Mohlo by to sice přinést vyšší kvalitu, ale jak poznamenal ú, tak úroveň D třídy je také rozdílná. Nehledě na fyzikální principy dané sice i materiálem a konstrukcí, ale do značné míry i velikostí nebo počtem repro.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259026
+
video: tohle je stručná informace z veletrhu. Není to recenze.
+1
-2
-1
Je komentář přínosný?
Mikrob1 https://diit.cz/profil/mikrob1
21. 3. 2006 - 08:43https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskusevideo: tohle je stručná informace z veletrhu. Není to recenze.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259029
+
hm ;) kdybych nevedel ze na FELu se teprve vyviji digitalni reproduktor za podpory celosvetove Audio Engineering Society, tak bych tomu i veril, ale vzhledem k tomu ze neni na svete ani finalni prototyp (ktery se navic pry zvukovou kvalitou nedotahuje ani na prehistoricky telefon) tak nevim, navic dalsi mezera v onom plne digitalnim prenosu jsou hudebni nastroje, neznam zadny ktery hraje primo binarne, navic si asi dovedete predstavit kolik znaku by musely mit noty v binarni podobe a jak rychle by musel umelec zvladat cist, o hrani na nastroj pak nemluve :)))) ale treba by se cely orchestr nechal premluvit k prechodu na syntezatory :))
A dalsi problem je tedy prenos vzduchem, dal tu mame lidske ucho, a jestli by prime napojeni digitalniho elektrickeho signalu do mozku mozek zvladl nejak interpretovat - tezko rict, s tim by nam mozna
pomohl nejaky neurochirurg
+1
-3
-1
Je komentář přínosný?
uuuuuuuuuuu (neověřeno) https://diit.cz
21. 3. 2006 - 08:43https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskusehm ;) kdybych nevedel ze na FELu se teprve vyviji digitalni reproduktor za podpory celosvetove Audio Engineering Society, tak bych tomu i veril, ale vzhledem k tomu ze neni na svete ani finalni prototyp (ktery se navic pry zvukovou kvalitou nedotahuje ani na prehistoricky telefon) tak nevim, navic dalsi mezera v onom plne digitalnim prenosu jsou hudebni nastroje, neznam zadny ktery hraje primo binarne, navic si asi dovedete predstavit kolik znaku by musely mit noty v binarni podobe a jak rychle by musel umelec zvladat cist, o hrani na nastroj pak nemluve :)))) ale treba by se cely orchestr nechal premluvit k prechodu na syntezatory :))
A dalsi problem je tedy prenos vzduchem, dal tu mame lidske ucho, a jestli by prime napojeni digitalniho elektrickeho signalu do mozku mozek zvladl nejak interpretovat - tezko rict, s tim by nam mozna
pomohl nejaky neurochirurghttps://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259030
+
-ALAN- > Bez vyhybky by to v tomhle pripade neslo protoze signal je interne zpracovavan digitalne, takze misto jednoducheho filtru/pasmove propusti by se musel signal prepocitavat nejakym slozitym logickym obvodem, ne-li rovnou procesorem, a kdyz se podivate kolik casu zabere filtrace napriklad v adobe audition na dnesnich vykonnych procesorech, tak ani pri nejnizsi presnosti nedosahnete realtime, takze biampingu se u diitalniho zesilovace nedockame.
Veze SONY sice nesleduji, ale bral bych s rezervou co je psano, "digitalni" reproduktory jsem videl uz pred deseti lety, a u ctyrpasmovych reprosoustav na vezi sony jsem se dockal pouze dvou pasem + dvou imitaci reproduktoru (bezne obvykle jen u vyskovych - kalotovych reproduktoru) ale zde byl i stredovy pouhou plastovou imitaci, jinak IO s digitalnim zesilovacem jsem videl take, ale ty budou skutecne nizke kvality, nizky spinaci/vzorkovaci kmitocet + nekvalitni filtrace/nizka strmost (a linearita) a budou ladeny pro jistotu s velkou rezervou nizko pod Fs, a bude tedy uz nejspis ovlivnovat/poskozovat prakticky vyuzitelne prenosove pasmo (potlacene tranzienty, velke intermodulacni zkresleni pri velkem vybuzeni v sirokem spektru frekvenci, atd.) takze bych zvolil bud kvalitnejsi klasiku, nebo alespon predem poradne poslechnout na nekolika ruznych hudebnich zanrech a zjistit jestli netrpi nejakou vadou na krase (na zvuku) ale proste levna implementace nejnovejsi a navic slozite technologie je proste riskantni.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
uuuuuuuuuuu (neověřeno) https://diit.cz
21. 3. 2006 - 09:01https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse-ALAN- > Bez vyhybky by to v tomhle pripade neslo protoze signal je interne zpracovavan digitalne, takze misto jednoducheho filtru/pasmove propusti by se musel signal prepocitavat nejakym slozitym logickym obvodem, ne-li rovnou procesorem, a kdyz se podivate kolik casu zabere filtrace napriklad v adobe audition na dnesnich vykonnych procesorech, tak ani pri nejnizsi presnosti nedosahnete realtime, takze biampingu se u diitalniho zesilovace nedockame.
Veze SONY sice nesleduji, ale bral bych s rezervou co je psano, "digitalni" reproduktory jsem videl uz pred deseti lety, a u ctyrpasmovych reprosoustav na vezi sony jsem se dockal pouze dvou pasem + dvou imitaci reproduktoru (bezne obvykle jen u vyskovych - kalotovych reproduktoru) ale zde byl i stredovy pouhou plastovou imitaci, jinak IO s digitalnim zesilovacem jsem videl take, ale ty budou skutecne nizke kvality, nizky spinaci/vzorkovaci kmitocet + nekvalitni filtrace/nizka strmost (a linearita) a budou ladeny pro jistotu s velkou rezervou nizko pod Fs, a bude tedy uz nejspis ovlivnovat/poskozovat prakticky vyuzitelne prenosove pasmo (potlacene tranzienty, velke intermodulacni zkresleni pri velkem vybuzeni v sirokem spektru frekvenci, atd.) takze bych zvolil bud kvalitnejsi klasiku, nebo alespon predem poradne poslechnout na nekolika ruznych hudebnich zanrech a zjistit jestli netrpi nejakou vadou na krase (na zvuku) ale proste levna implementace nejnovejsi a navic slozite technologie je proste riskantni.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259037
+
uuuuuu:
Dobře, ale nemotej dohromady digitální reproduktor a digitální zesilovač v reprobedně (aktivní digitální reprobedna). Neumím si představit, co je digitální reproduktor, ale mám pocit, že tu mluvíš o něčem jiném než je ten klasický. Dobře, to přiznávám, nic takového jsem neviděl. Úvahy o binárním notovém záznamu atp. jsou sice legrační, ale nemají nic společného s těmito repro. Humor je ale důležitý.
Pokud jde o digitální výhybku, tak pravda vařím trochu z vody. Neviděl bych to ale kriticky z hlediska výkonu CPU, protože na tohle jsou většinou specializované DSP procesory, které jsou v téhle úzké oblasti nasazení výkonově úplně jinde. A pokud existují digitální zvukové procesory a ekvalizace, tak mi neříkej, že je to až takový problém oddělit dle frekvece pásmo digitálně. To se mi nechce věřit. Je pravda, že kdyby to snadno šlo, tak to asi AVR receivery mají běžně.
A pokud jde o ty věže, co jsem zmiňoval, tak jsem nepsal, že mají digitální reproduktory, ale zesilovač. Sony je značí S-master. Kvalitou to je naprosto vyhovující pro takovéhle multimediální bedýnky k PC. Celá věž pak stojí pár tisíc, takže odpočítat značku, plast a jiné železo a cenově to do těch beden dostaneš. Proto bych nevyskakoval jako čertík z krabičky, že tam nemůže být zesilovač třídy D.
+1
-1
-1
Je komentář přínosný?
Alan Gavel https://diit.cz/profil/alan
21. 3. 2006 - 09:38https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseuuuuuu:
Dobře, ale nemotej dohromady digitální reproduktor a digitální zesilovač v reprobedně (aktivní digitální reprobedna). Neumím si představit, co je digitální reproduktor, ale mám pocit, že tu mluvíš o něčem jiném než je ten klasický. Dobře, to přiznávám, nic takového jsem neviděl. Úvahy o binárním notovém záznamu atp. jsou sice legrační, ale nemají nic společného s těmito repro. Humor je ale důležitý.
Pokud jde o digitální výhybku, tak pravda vařím trochu z vody. Neviděl bych to ale kriticky z hlediska výkonu CPU, protože na tohle jsou většinou specializované DSP procesory, které jsou v téhle úzké oblasti nasazení výkonově úplně jinde. A pokud existují digitální zvukové procesory a ekvalizace, tak mi neříkej, že je to až takový problém oddělit dle frekvece pásmo digitálně. To se mi nechce věřit. Je pravda, že kdyby to snadno šlo, tak to asi AVR receivery mají běžně.
A pokud jde o ty věže, co jsem zmiňoval, tak jsem nepsal, že mají digitální reproduktory, ale zesilovač. Sony je značí S-master. Kvalitou to je naprosto vyhovující pro takovéhle multimediální bedýnky k PC. Celá věž pak stojí pár tisíc, takže odpočítat značku, plast a jiné železo a cenově to do těch beden dostaneš. Proto bych nevyskakoval jako čertík z krabičky, že tam nemůže být zesilovač třídy D.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259043
+
Nechtěli tam jen podporovat spdif výstup ? Já nevím o kolik je to kvalitnější než analogovej výstup ze zvukový karty.
+1
-1
-1
Je komentář přínosný?
Já (neověřeno) https://diit.cz
21. 3. 2006 - 10:52https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseNechtěli tam jen podporovat spdif výstup ? Já nevím o kolik je to kvalitnější než analogovej výstup ze zvukový karty.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259057
+
uuu, Digitalni zesilovace jsou dnes trochu jinde, jak cenou tak kvalitou. Kvalita je dnes rozhodne lepsi nez u analogovych zesilovacu. Cena je vyrazne nizsi nez u kvalitatvne a vykonove srovnatelneho analogoveho zesilovace ... Tradicni vyrobci se tomu samozrejme brani, protoze je jasne ze to mohou zabalit (kvalitni D zesilovac bude moci vyrabet kazdy).
Jinak napr. Sony D zesilovace ted montuje temer do vsech svych zesilovacu (vcetne sve nejvyssi tridy), nejdale je v D zesilovacich asi matsushita, ktera je v cele siri produktu pouziva jiz nekolik let. Doby kdy D zesilovac od sharpu staval stovky tisic jsou pryc.
Jinak v digitalnich reprobednach je budoucnost (ktere se pochopitelne vyrobci tradicnich zesilovacu velmi boji), to je znamo dlouho. Nicmene tohle reseni od Abitu ma jeste k necemu takovemu daleko. Predstava je asi takova ze v reprobedne je DSP, ktery prichozi digitalni signal (PCM, v horsim pripade DSD), zpracuje rozdeli na jednotlive reproduktory "na miru" (tedy nejen jenotlive kanaly i jednotlive pasma a akusticke vlasnosti reproduktoru), a signaly zvlaste zkonvertuje a zesili do PWM, a teprve pred kazdym kusem reporoduktoru oddeleny LPF. Tedy zadne analogove vyhybky. Je to pochopitelne drazsi reseni nez je toto od abitu, ale zase strka do kapsy hiend reseni top firem jen za zlomek ceny.
+1
-2
-1
Je komentář přínosný?
ivan (neověřeno) https://diit.cz
21. 3. 2006 - 12:05https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseuuu, Digitalni zesilovace jsou dnes trochu jinde, jak cenou tak kvalitou. Kvalita je dnes rozhodne lepsi nez u analogovych zesilovacu. Cena je vyrazne nizsi nez u kvalitatvne a vykonove srovnatelneho analogoveho zesilovace ... Tradicni vyrobci se tomu samozrejme brani, protoze je jasne ze to mohou zabalit (kvalitni D zesilovac bude moci vyrabet kazdy).
Jinak napr. Sony D zesilovace ted montuje temer do vsech svych zesilovacu (vcetne sve nejvyssi tridy), nejdale je v D zesilovacich asi matsushita, ktera je v cele siri produktu pouziva jiz nekolik let. Doby kdy D zesilovac od sharpu staval stovky tisic jsou pryc.
Jinak v digitalnich reprobednach je budoucnost (ktere se pochopitelne vyrobci tradicnich zesilovacu velmi boji), to je znamo dlouho. Nicmene tohle reseni od Abitu ma jeste k necemu takovemu daleko. Predstava je asi takova ze v reprobedne je DSP, ktery prichozi digitalni signal (PCM, v horsim pripade DSD), zpracuje rozdeli na jednotlive reproduktory "na miru" (tedy nejen jenotlive kanaly i jednotlive pasma a akusticke vlasnosti reproduktoru), a signaly zvlaste zkonvertuje a zesili do PWM, a teprve pred kazdym kusem reporoduktoru oddeleny LPF. Tedy zadne analogove vyhybky. Je to pochopitelne drazsi reseni nez je toto od abitu, ale zase strka do kapsy hiend reseni top firem jen za zlomek ceny.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259067
+
Ivan:
Já myslím, že to rychle můžou zmáknout i menší výrobci lepšího hifi, ale asi si budou muset rozšířit tým konstruktérů. Problém budou v tomto případě nejspíš patenty, které můžou drobné výrobce odstavit. Ale je pravda, že vývoj (pasování na míru dané bedně) už nebude tak materiálově nákladný a marže jsou dnes v lepším Hifi značné.
Jen se zeptám na to, cos myslel tím, že zesilovače Déčka jsou kvalitnější? Že mají větší účinnost nebo se ti někde v porovnání zdálo, že hrajou líp? Abych se přiznal, zatím jsem neměl čest slyšet pořádný zesík v kategorii D, ale jsem zvědavý.
+1
+2
-1
Je komentář přínosný?
Alan Gavel https://diit.cz/profil/alan
21. 3. 2006 - 14:39https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseIvan:
Já myslím, že to rychle můžou zmáknout i menší výrobci lepšího hifi, ale asi si budou muset rozšířit tým konstruktérů. Problém budou v tomto případě nejspíš patenty, které můžou drobné výrobce odstavit. Ale je pravda, že vývoj (pasování na míru dané bedně) už nebude tak materiálově nákladný a marže jsou dnes v lepším Hifi značné.
Jen se zeptám na to, cos myslel tím, že zesilovače Déčka jsou kvalitnější? Že mají větší účinnost nebo se ti někde v porovnání zdálo, že hrajou líp? Abych se přiznal, zatím jsem neměl čest slyšet pořádný zesík v kategorii D, ale jsem zvědavý.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259085
+
uuuuuuuuuuu: pokud udelas filtraci signalu signalovym procesore a ne beznym zmetkovym x86, tak na signalaku je to problem reseny na par radku, vypocet realtime i pro 192khz vzorkovani, navic procesory nejsou tak ani drahe, jako spis zatim malo pouzivane. Znam z vlastni zkusenosti.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Julda (neověřeno) https://diit.cz
21. 3. 2006 - 19:23https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseuuuuuuuuuuu: pokud udelas filtraci signalu signalovym procesore a ne beznym zmetkovym x86, tak na signalaku je to problem reseny na par radku, vypocet realtime i pro 192khz vzorkovani, navic procesory nejsou tak ani drahe, jako spis zatim malo pouzivane. Znam z vlastni zkusenosti.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259200
+
Jo uz to napsal -Alan-, digitalne lze resit vsechno krome nahravani.
+1
+1
-1
Je komentář přínosný?
Julda (neověřeno) https://diit.cz
21. 3. 2006 - 19:26https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseJo uz to napsal -Alan-, digitalne lze resit vsechno krome nahravani.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259201
+
-ALAN- > jasne, ja bych to dohromady nemotal kdyby netvrdili od "zacatku do konce" takze jsem si proste musel stouchnout.
...to same plati pro binarni noty a to kolem :)
DSP nemaji takovou kvalitu a takovy pracovni rozsah (dynamicky), vlastne je jejich ucelem prave DElinearizace signalu, takze jestli by sly pouzit na kvalitni filtraci, to se da tezko rict, nejsip by propoustely i slabe signaly z vedlejsiho pasma.
Jojo, jasne, o tom digitalnim reproduktoru to nemelo souviset se sony, ale obecne ze marketing snese ruzne veci, vzpominam ze sony prodavalo kdysi levne zesilovace kde se zlatym napisem chlubili ze pouzivaji tranzistory typu MosFET, ale ty jsou pro hifi naopak mene vhodne nez klasicke tranzistory, takze vydavali zapor za klad, navic navrh pro FETy je jednodussi nez pro klasiku, takze usetri na navrhu i na soucastkach, ale zakaznik zaplati navic za to ze jde o neco specialniho.
Dobre, dobre, poupravim to - nemuze tam byt HI-FI zesilovac ve tride D :)
ale muze byt dobre pouzitelny pro normalni provoz, kazdopadne by to chtelo ale otestovat hlavne prednes na vyskach.
IVAN > no tak s tim ze jsou rozhodne lepsi nez analogove si dovolim nesouhlasit, nevim jak tyto levne ve vezich sony, ale ty drahe nemaji nic navic oproti analogovym, obvykle jsou jen mnohem drazsi kvuli slozitejsimu navrhu.
A co se tyka tech levnych, tak je to tim ze vyrobci voli jednoduche - integrovane reseni, ne diskretni navrh, kdyby koupili kvalitni tranzistory, navrhli signalove cesty, zpetnou vazbu, zemeni, filtrace, pracovni bod a ty vsechny ostatni otravne veci dostali by mnohem kvalitnejsi zvuk nez je bezne, ja jsem pred asi deseti lety postavil ve skole zesilovac tridy A na zaklade integrovaneho obvodu a triceti soucastek kolem, celkem pod 100Kc ceny, a bylo velke prekvapeni kdyz takovy zesilovac strcil do kapsy vez Panasonic za 19000Kc, slo sice stale o integrovane reseni, ale trida A udelala svoje, samozrejme ze zakladni nevyhoda zustala - wykon max 0,1 W (tim s beznou reprosoustavou dosahnete hlasitosti vyssi nez je intenzita lidskeho hlasu pri beznem hovoru)
Ne, tradicni HIFI vyrobci se nebrani - nemaji se ceho bat, v oblasti HIFI by levny D zesilovac postaveny na zaklade integrovaneho obvodu kvalitou zvuku neobstal, a zesilovace za >100000 maji vetsinou v nabidce take - napra Yamaha model MX-D 1 http://www.yamaha-hifi.cz/katalog.asp?skup=40613666|1|101|298
Ale kdyz kliknete na odkaz, tak uvidite nejvetsi problem D zesilovacu - prenosove pasmo do 100kHz, a to u tak draheho zesilovace, jen pro porovnani, vlastnim zesilovac yamaha za 8500Kc a ma prenos do 200kHz (-3dB)! [overeno testovanim v casopisu Stereo & Video] takze vidite kde je problem, nejde o to ze by clovek slysel nad 20 kHz jde o to ze kdyz jsou v signalu napr. 3 housle, a vsechny hraji na zakladnim kmitoctu 11kHz, tento signal se scita a rychlost nabezne hrany elektrickeho signalu se jevi jako o TROJNASOBNE rychlosti - tim se ekvivalentne rovna frekvenci 33kHz, pokud toto zesilovac neni schopen prenest, vznikne zkresleni, a to je prave rozdil mezi HIFI a normalnim audiem.
Takze kvalitni ne, ale D zesilovac bude moci vyrabet kazdy, stejnetak jako driv
mohl kazdy vyrabet jednoduche zesilovace AB, a presto/proto to neni pro HIFI produkty konkurence ktere by se mely jejich vyrobci bat.
Tak od doby kdy HIFI odnoz matsushity - Technics skoncil a vsechno se prevedlo na Panasonic a beznou elektroniku uz se HIFI nekona, navic nevim ze by technics nekdy vubec delal zesilovace D, v poslednich letech delal akorat tridu H (H+,H++) ale to neni digitalni zesilovac.
Jediny skutecne uspesny digitalni produkt v oblasti HIFI je CDAudio, pravda je ze zatimco v oblasti beznych lidi se siri nadseni jak je MP3 lepsi nez CD-cko, tak v HIFI prinasi digitalizace vic skody nez uzitku.
HAHA, reseni s DSP NIKDY nestrci do kapsy HIFI, natoz HIGHEND, v te oblasti se zvysuje kvalita prave uz jen tim ze se mizimalizuje signalova zesta ktera zkresluje signal, tim ze signal poskodite a pak napravite nikdy nedostanete kvalitni zvuk, to je v HIFI oblasti znamo cele roky, proto v nejvyssich urovnich vladnou pouze koncove zesilovace s regulaci vstupni citlivosti a nebo pasivni predzesilovace - YPC-1 http://www.yamaha-hifi.cz/katalog.asp?skup=40613666|1|101|298
optimalizace signalu na frekvenci charakteristiku reproduktoru pomoci DSP je to co v HIFI nema sanci, DSP nadela vic skody, a vysledek je jako trabant s tuningem, jedina sance je nekompromisni provedeni ktere je odzacatku bezchybne, a to stoji velke penize ale prinasi nekompromisni kvalitu, za zlomek ceny nedostanete ani priblizujici se kvalitu, ale jestli tomu vazne verite, pak take verite ze MP3 pri mensi velikosti nabizi stejny zvuk jako CDA :))) a to by znamenalo ze zijete v omezenem svete PC (obcas to je doslova tolik podivny svet ktery nevi o deni venku ze se da nazvat MATRIX-em :)))
PS pokud bude pouzit biamp, a bez vyhybek jak tvrdite, pak budou potreba ruzne vystupni filtry na zesilovaci ke kazdemu frekvencnimu pasmu, a tedy misto dvou analogovych vyhybek v reprobednach budou dva analogove vystupni filtry v zesilovaci, takze je to uplne to same, jen fyzicky jinde ;)
JULDA + IVAN > pokud pouzijes DSP, je ze sestavy razem vezicka pro teenagery, ale uz ne hifi, tam se nesetkate ani s diskretnim ekvalizerem, a casto ani s korekcemi basy+vysky, a kdyz ano, je hned vedle nich tlacitko pro premosteni celeho tohoto korekcniho obvodu v zajmu nekolikanasobne vyssi kvality (viz moje yamaha - prenost pres direct amp - 200kHz, normalni prenos 40kHz, a sum 110 vs 90dB [tedy 100X vetsi odstup]) to ze to ma nepreslechnutelny vliv na zvuk je samozrejme, je to "HIFI" vs "hraje to" a to jde o diskretni korekce, zvukove procesory nadelaji mnohem vetsi paseku, proto Technics neuspel se svym 24 bitovym DSP http://www.procontrol.hu/SZORAK/STUDIO/TECHNICS/ShGE90.jpg
a proto yamaha neuspela se svym ekvalizerem ktery dokonce disponoval kalibraci za pomoci ruzoveho sumu, protoze linearizace frekvencni charakteristiky se zda jako dobry napad jen dokud to clovek neprevede do praxe, nastava velke poskozeni signalu ktere ho zbavi HIFI kvality. Tyto produkty uz nejdou ani
najit na celem svetovem internetu, a to ze byly provedeny nesrovnatelne kvalitneji nez tento D zesilvac od abitu je jasne a presto neobstaly ani v HIFI LOWENDU, takze to pro HIFI skutecne nic neni. Lide ziji porad v tom ze "digitalni" je lepsi nez "analogovy", ale ti co meli moznost poznat kvalitni analogovy obvod vedi ze to neni pravda, resit digitalne lze kde co, ale malokdy (v oblasti zvuku) to ma pozitivni vliv nad analogovym resenim, vyjimkou je CDA ktere narozdil od analogovych reseni zaruci stalost zanamu.
+1
-1
-1
Je komentář přínosný?
uuuuuuuuu (neověřeno) https://diit.cz
21. 3. 2006 - 21:57https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse-ALAN- > jasne, ja bych to dohromady nemotal kdyby netvrdili od "zacatku do konce" takze jsem si proste musel stouchnout.
...to same plati pro binarni noty a to kolem :)
DSP nemaji takovou kvalitu a takovy pracovni rozsah (dynamicky), vlastne je jejich ucelem prave DElinearizace signalu, takze jestli by sly pouzit na kvalitni filtraci, to se da tezko rict, nejsip by propoustely i slabe signaly z vedlejsiho pasma.
Jojo, jasne, o tom digitalnim reproduktoru to nemelo souviset se sony, ale obecne ze marketing snese ruzne veci, vzpominam ze sony prodavalo kdysi levne zesilovace kde se zlatym napisem chlubili ze pouzivaji tranzistory typu MosFET, ale ty jsou pro hifi naopak mene vhodne nez klasicke tranzistory, takze vydavali zapor za klad, navic navrh pro FETy je jednodussi nez pro klasiku, takze usetri na navrhu i na soucastkach, ale zakaznik zaplati navic za to ze jde o neco specialniho.
Dobre, dobre, poupravim to - nemuze tam byt HI-FI zesilovac ve tride D :)
ale muze byt dobre pouzitelny pro normalni provoz, kazdopadne by to chtelo ale otestovat hlavne prednes na vyskach.
IVAN > no tak s tim ze jsou rozhodne lepsi nez analogove si dovolim nesouhlasit, nevim jak tyto levne ve vezich sony, ale ty drahe nemaji nic navic oproti analogovym, obvykle jsou jen mnohem drazsi kvuli slozitejsimu navrhu.
A co se tyka tech levnych, tak je to tim ze vyrobci voli jednoduche - integrovane reseni, ne diskretni navrh, kdyby koupili kvalitni tranzistory, navrhli signalove cesty, zpetnou vazbu, zemeni, filtrace, pracovni bod a ty vsechny ostatni otravne veci dostali by mnohem kvalitnejsi zvuk nez je bezne, ja jsem pred asi deseti lety postavil ve skole zesilovac tridy A na zaklade integrovaneho obvodu a triceti soucastek kolem, celkem pod 100Kc ceny, a bylo velke prekvapeni kdyz takovy zesilovac strcil do kapsy vez Panasonic za 19000Kc, slo sice stale o integrovane reseni, ale trida A udelala svoje, samozrejme ze zakladni nevyhoda zustala - wykon max 0,1 W (tim s beznou reprosoustavou dosahnete hlasitosti vyssi nez je intenzita lidskeho hlasu pri beznem hovoru)
Ne, tradicni HIFI vyrobci se nebrani - nemaji se ceho bat, v oblasti HIFI by levny D zesilovac postaveny na zaklade integrovaneho obvodu kvalitou zvuku neobstal, a zesilovace za >100000 maji vetsinou v nabidce take - napra Yamaha model MX-D 1
http://www.yamaha-hifi.cz/katalog.asp?skup=40613666|1|101|298
Ale kdyz kliknete na odkaz, tak uvidite nejvetsi problem D zesilovacu - prenosove pasmo do 100kHz, a to u tak draheho zesilovace, jen pro porovnani, vlastnim zesilovac yamaha za 8500Kc a ma prenos do 200kHz (-3dB)! [overeno testovanim v casopisu Stereo & Video] takze vidite kde je problem, nejde o to ze by clovek slysel nad 20 kHz jde o to ze kdyz jsou v signalu napr. 3 housle, a vsechny hraji na zakladnim kmitoctu 11kHz, tento signal se scita a rychlost nabezne hrany elektrickeho signalu se jevi jako o TROJNASOBNE rychlosti - tim se ekvivalentne rovna frekvenci 33kHz, pokud toto zesilovac neni schopen prenest, vznikne zkresleni, a to je prave rozdil mezi HIFI a normalnim audiem.
Takze kvalitni ne, ale D zesilovac bude moci vyrabet kazdy, stejnetak jako driv
mohl kazdy vyrabet jednoduche zesilovace AB, a presto/proto to neni pro HIFI produkty konkurence ktere by se mely jejich vyrobci bat.
Tak od doby kdy HIFI odnoz matsushity - Technics skoncil a vsechno se prevedlo na Panasonic a beznou elektroniku uz se HIFI nekona, navic nevim ze by technics nekdy vubec delal zesilovace D, v poslednich letech delal akorat tridu H (H+,H++) ale to neni digitalni zesilovac.
Jediny skutecne uspesny digitalni produkt v oblasti HIFI je CDAudio, pravda je ze zatimco v oblasti beznych lidi se siri nadseni jak je MP3 lepsi nez CD-cko, tak v HIFI prinasi digitalizace vic skody nez uzitku.
HAHA, reseni s DSP NIKDY nestrci do kapsy HIFI, natoz HIGHEND, v te oblasti se zvysuje kvalita prave uz jen tim ze se mizimalizuje signalova zesta ktera zkresluje signal, tim ze signal poskodite a pak napravite nikdy nedostanete kvalitni zvuk, to je v HIFI oblasti znamo cele roky, proto v nejvyssich urovnich vladnou pouze koncove zesilovace s regulaci vstupni citlivosti a nebo pasivni predzesilovace - YPC-1
http://www.yamaha-hifi.cz/katalog.asp?skup=40613666|1|101|298
optimalizace signalu na frekvenci charakteristiku reproduktoru pomoci DSP je to co v HIFI nema sanci, DSP nadela vic skody, a vysledek je jako trabant s tuningem, jedina sance je nekompromisni provedeni ktere je odzacatku bezchybne, a to stoji velke penize ale prinasi nekompromisni kvalitu, za zlomek ceny nedostanete ani priblizujici se kvalitu, ale jestli tomu vazne verite, pak take verite ze MP3 pri mensi velikosti nabizi stejny zvuk jako CDA :))) a to by znamenalo ze zijete v omezenem svete PC (obcas to je doslova tolik podivny svet ktery nevi o deni venku ze se da nazvat MATRIX-em :)))
PS pokud bude pouzit biamp, a bez vyhybek jak tvrdite, pak budou potreba ruzne vystupni filtry na zesilovaci ke kazdemu frekvencnimu pasmu, a tedy misto dvou analogovych vyhybek v reprobednach budou dva analogove vystupni filtry v zesilovaci, takze je to uplne to same, jen fyzicky jinde ;)
JULDA + IVAN > pokud pouzijes DSP, je ze sestavy razem vezicka pro teenagery, ale uz ne hifi, tam se nesetkate ani s diskretnim ekvalizerem, a casto ani s korekcemi basy+vysky, a kdyz ano, je hned vedle nich tlacitko pro premosteni celeho tohoto korekcniho obvodu v zajmu nekolikanasobne vyssi kvality (viz moje yamaha - prenost pres direct amp - 200kHz, normalni prenos 40kHz, a sum 110 vs 90dB [tedy 100X vetsi odstup]) to ze to ma nepreslechnutelny vliv na zvuk je samozrejme, je to "HIFI" vs "hraje to" a to jde o diskretni korekce, zvukove procesory nadelaji mnohem vetsi paseku, proto Technics neuspel se svym 24 bitovym DSP
http://www.procontrol.hu/SZORAK/STUDIO/TECHNICS/ShGE90.jpg
a proto yamaha neuspela se svym ekvalizerem ktery dokonce disponoval kalibraci za pomoci ruzoveho sumu, protoze linearizace frekvencni charakteristiky se zda jako dobry napad jen dokud to clovek neprevede do praxe, nastava velke poskozeni signalu ktere ho zbavi HIFI kvality. Tyto produkty uz nejdou ani
najit na celem svetovem internetu, a to ze byly provedeny nesrovnatelne kvalitneji nez tento D zesilvac od abitu je jasne a presto neobstaly ani v HIFI LOWENDU, takze to pro HIFI skutecne nic neni. Lide ziji porad v tom ze "digitalni" je lepsi nez "analogovy", ale ti co meli moznost poznat kvalitni analogovy obvod vedi ze to neni pravda, resit digitalne lze kde co, ale malokdy (v oblasti zvuku) to ma pozitivni vliv nad analogovym resenim, vyjimkou je CDA ktere narozdil od analogovych reseni zaruci stalost zanamu.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259215
+
PS: pokud si chcete poslechnout kvalitni zvukovou techniku doporucuji vystavy HIEND praha ci TOPAUDIO, nebo navstivit prodejnu HiFistore, tam si muzete poslechnout reprosoustavy Thiel (ca 200000 Kc) nebo cenove prijatelnejsi Paradigm, na zesilovacich Krell, Bryston a jinych, ale ani na kvalitni digitalni zesilovac na zadnem z techto mist nejspis nenarazite.
+1
-3
-1
Je komentář přínosný?
uuuuuuuu (neověřeno) https://diit.cz
21. 3. 2006 - 22:26https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskusePS: pokud si chcete poslechnout kvalitni zvukovou techniku doporucuji vystavy HIEND praha ci TOPAUDIO, nebo navstivit prodejnu HiFistore, tam si muzete poslechnout reprosoustavy Thiel (ca 200000 Kc) nebo cenove prijatelnejsi Paradigm, na zesilovacich Krell, Bryston a jinych, ale ani na kvalitni digitalni zesilovac na zadnem z techto mist nejspis nenarazite.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259218
+
uuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu:
Hm, pan netopejr. Takže zvuky kolem 100kHz:
1)Nikdo neslyší
2)žádný repráky je nepřehrajou
3)neexistuje žádný médium na který by je šlo zaznamenat.
Pokud složíš milión signálů s frekvencí 10kHz, dostaneš zase jen 10kHz, chtělo by si to zopakovat základy fyziky, než začneš psát bláboly.
+1
-4
-1
Je komentář přínosný?
KillerZEro (neověřeno) https://diit.cz
22. 3. 2006 - 00:20https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu:
Hm, pan netopejr. Takže zvuky kolem 100kHz:
1)Nikdo neslyší
2)žádný repráky je nepřehrajou
3)neexistuje žádný médium na který by je šlo zaznamenat.
Pokud složíš milión signálů s frekvencí 10kHz, dostaneš zase jen 10kHz, chtělo by si to zopakovat základy fyziky, než začneš psát bláboly.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259227
+
A ještě pro pana MegaU: V tom matrixu budou žít spíš audiofilové, které v něm udržujou časopisy typu S&V. (neni to náhodou zrovna ten časopis kde zcela vážně porovnávali POSLECHEM kvalitu CD-R?)
+1
-5
-1
Je komentář přínosný?
KillerZero (neověřeno) https://diit.cz
22. 3. 2006 - 00:28https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseA ještě pro pana MegaU: V tom matrixu budou žít spíš audiofilové, které v něm udržujou časopisy typu S&V. (neni to náhodou zrovna ten časopis kde zcela vážně porovnávali POSLECHEM kvalitu CD-R?)https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259229
+
A ještě doplňující otázka pro ctěného pana UltraU:
Když seš tak chytrej, tak určitě dokážeš zodpovědět na otázku, proč je kvalita většiny dnešních Audio-CD naprosto nedostatečná?
+1
+2
-1
Je komentář přínosný?
KillerZero (neověřeno) https://diit.cz
22. 3. 2006 - 00:30https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseA ještě doplňující otázka pro ctěného pana UltraU:
Když seš tak chytrej, tak určitě dokážeš zodpovědět na otázku, proč je kvalita většiny dnešních Audio-CD naprosto nedostatečná?https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259230
+
á, pan PCckar :)
1) prectete si prosimvas co jsem napsal o prenosu vyssich frekvenci nez jsou slysitelne sluchem (11kHz x 3 zdroje = 33kHz) a jejich zpracovani v obvodech, vidite to velmi zjednodusene, chybi vam znalosti, tento parametr = sirka pasma souvisi s rychlosti prebehu, impulsni odezvou a vystupnim odporem, pro kvalitni zvuk JE NUTNE aby zesilovac prenasel MNOHEM sirsi pasmo nez je nakonec slysitelne - snadno pochopitelne vysvetleni mate nize.
2) Ale ano, prehrajou, a to ze dvou duvodu a) jde o tranzienty, ty jsou reproduktory schopne prenest b) reproduktory jsou analogove, z toho duvodu maji NEKONECNE pracovni pasmo ve kterem ale nejsou plne linearni, i takto vysoke kmitocty jsou tedy preneseny, pouze potlacene, zatimco digitalni zpracovani napriklad levnym zesilovacem tridy D tyto casti signalu ZCELA ODSTRANI a tim je zvuk poskozen samozrejme mnohem vice.
3) ale ano, jde, pouze dojde k limitaci na spicce tranzientu, pokud slozite 10 signalu vzroste uhlova rychlost signalu na DESETINASOBEK!
Clovece ! jak muzete rict ze ja si mam zopakovat zaklady Fyziky a ze placam blaboly kdyz to prave delate vy?
Audiofilove neziji v matrixu, ale s vasimi znalostmi je plne pochopitelne zi si to VY myslite, to ze je pro vas jako PCckare neco neuveritelne neznamena ze to tak neni, horsi je ze vy v tom matrixu chcete zustat.
Nevim jestli byl takovy test provaden a zda byl provaden spatne, ale pravda kterou nikdo zvlaste na tomto serveru nechce slyset je ta ze CD mechaniky prenasi bez chyby DATA prestoze je prenaseji napr 52x rychlosti, veskutecnosti jsou ale tato data ctena spatne, a jsou opravovana jednoduchou logikou implementovanou ve firmware mechaniky protoze pro DATA plati jednoduche matematicke souvislosti, aneb myslim na cislo od 0 do 4, nesmi byt sude, nesmi se rovnat nule, a nesmi byt vetsi nez 2, vysledej je NEZAMENITELNY - 1. Ale pro zvukova data toto neplati - VUBEC na AUDIOCD je 367000000 vzorku, VSECHNY jsou shodne velke, a obsahuji NAHODNA CISLA pro ktera nejsou zadna pravidla, programatori zabyvajici se kryptografii by vam to vysvetlili, stejne jako PC NENI SCHOPNE vygenerovat nahodne cislo, protoze si ho proste neumi vymyslet, klopne obvody totiz pouze transpformuji vstupni data podle funkci and; or; nand; nor na vystupni data, nemohou si na vstup neco samy dat. Bud se zname cislo umele transformuje nejakym slozitym vzorcem tak dlouho az je zmeneno na tolik ze se da povazovat za cislo s puvodnim cislem nesouvisejici a tedy bezpecne a jde tedy o pseudonahodne cislo a bezpecne neni (proto napr firma VIA implementuje do svych CPU hardwareovy generator nahodnych cisel - vlastne jde o nestabilni obvod) a nebo ho musi zadat clovek mackanim klaves a pohybem mysi, protoze jen on si muze vymyslet skutecne nahodne cislo svoji vuli, a to je prave ono, hudba je ten samy pripad, jen produkt myslenek cloveka, neplati pro ni zadna pravidla, neridi se zadnym vzorcem, jeji amplitudovy prubeh i frekvencni, fazovy jsou zcela nahodne, proste tak jak si je autor vymyslel a nejde predvidat, a z toho duvodu take NEJDE NAHRADIT chybejici nebo poskozena cast, proto jsou ZVUKOVA data v PC mechanikach prenasena CHYBNE nicmene ony opravne protokoly jsou na ne aplikovany stale, to ale naopak zpusobi dalsi poskozeni dat, protoze mechanika se snazi najit nejake pravidlo v nahodnem signalu a opravi ho, problem je v tom ze ono pravidlo neexistuje a oprava je tedy jen dalsi poskozeni, a proto ze tato opravna logika jedna vzdy stejne, tak i kdyz CD nagrabujete 10x tak budou soubory vzdy identice - vzdy budou totiz opraveny stejnym spatnym zpusobem.
Jedinou jistotou je nizka rychlost a kvalitni optika - presne snimani, kvalitni mechanika - zadne rezonance, a i kdyz si myslite ze nelze porovnavat kvalita CD-R sluchem tak vezte ze jde, na TOPAUDIU jsem se presvedcil ze pri pouziti stejneho prevodniku (a zesilovace a reprosoustav) a odlisnych CDTransportech (mechanika bez elektroniky) za 50000Kc a 200000Kc je slyset rozdil ve zvuku - horsi zni jako jemne rozladene radio (proste velke mnozstvi malych chyb pri cteni) a vezte ze pokud poznate rozdil mezi CDA a kvalitni MP3, pak i vy - neverici Tomas byste to nemohl poprit, i kdyz vam to bezpochyby ted pripada nemozne/nepredstavitelne a ze pisu netopyri nesmysly. Oni by HIFIsti neplatili desetitisice zbytecne kdyby v tom skutecne nebyl rozdil.
Abych odpovedel na otazku - z prosteho duvodu - spatny mastering, kupte si v hypermarketu (jak je dnes bezne) CD za 149Kc a nagrabujte ho na HDD, vysledek otevrete v programu napriklad Adobe Audition, a zvetsujte, uvidite ze signal je SILNE LIMITOVAN - neni sinusovy ale obdelnikovy, a z toho plyne take ono extremni zkresleni (obdelnikovy signal se zklada z nekonecneho mnozstvi vyssich harmonickych kmitoctu sinusoveho prubehu) Aneb jak pisete "kvalita VETSINY" to neni CDckem, to je jeho obsahem, kdyz si koupite v HIFI storu CD s klasikou, uzivite tim i reprosoustavy za statisice. Kdyz vy si koupite osmirychlostni blank media za 3kc a budete na ne palit 40x tak to take neni zahada ze budou mit "mizernou kvalitu".
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
uuuuuuuuuu (neověřeno) https://diit.cz
22. 3. 2006 - 02:11https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseá, pan PCckar :)
1) prectete si prosimvas co jsem napsal o prenosu vyssich frekvenci nez jsou slysitelne sluchem (11kHz x 3 zdroje = 33kHz) a jejich zpracovani v obvodech, vidite to velmi zjednodusene, chybi vam znalosti, tento parametr = sirka pasma souvisi s rychlosti prebehu, impulsni odezvou a vystupnim odporem, pro kvalitni zvuk JE NUTNE aby zesilovac prenasel MNOHEM sirsi pasmo nez je nakonec slysitelne - snadno pochopitelne vysvetleni mate nize.
2) Ale ano, prehrajou, a to ze dvou duvodu a) jde o tranzienty, ty jsou reproduktory schopne prenest b) reproduktory jsou analogove, z toho duvodu maji NEKONECNE pracovni pasmo ve kterem ale nejsou plne linearni, i takto vysoke kmitocty jsou tedy preneseny, pouze potlacene, zatimco digitalni zpracovani napriklad levnym zesilovacem tridy D tyto casti signalu ZCELA ODSTRANI a tim je zvuk poskozen samozrejme mnohem vice.
3) ale ano, jde, pouze dojde k limitaci na spicce tranzientu, pokud slozite 10 signalu vzroste uhlova rychlost signalu na DESETINASOBEK!
Clovece ! jak muzete rict ze ja si mam zopakovat zaklady Fyziky a ze placam blaboly kdyz to prave delate vy?
Audiofilove neziji v matrixu, ale s vasimi znalostmi je plne pochopitelne zi si to VY myslite, to ze je pro vas jako PCckare neco neuveritelne neznamena ze to tak neni, horsi je ze vy v tom matrixu chcete zustat.
Nevim jestli byl takovy test provaden a zda byl provaden spatne, ale pravda kterou nikdo zvlaste na tomto serveru nechce slyset je ta ze CD mechaniky prenasi bez chyby DATA prestoze je prenaseji napr 52x rychlosti, veskutecnosti jsou ale tato data ctena spatne, a jsou opravovana jednoduchou logikou implementovanou ve firmware mechaniky protoze pro DATA plati jednoduche matematicke souvislosti, aneb myslim na cislo od 0 do 4, nesmi byt sude, nesmi se rovnat nule, a nesmi byt vetsi nez 2, vysledej je NEZAMENITELNY - 1. Ale pro zvukova data toto neplati - VUBEC na AUDIOCD je 367000000 vzorku, VSECHNY jsou shodne velke, a obsahuji NAHODNA CISLA pro ktera nejsou zadna pravidla, programatori zabyvajici se kryptografii by vam to vysvetlili, stejne jako PC NENI SCHOPNE vygenerovat nahodne cislo, protoze si ho proste neumi vymyslet, klopne obvody totiz pouze transpformuji vstupni data podle funkci and; or; nand; nor na vystupni data, nemohou si na vstup neco samy dat. Bud se zname cislo umele transformuje nejakym slozitym vzorcem tak dlouho az je zmeneno na tolik ze se da povazovat za cislo s puvodnim cislem nesouvisejici a tedy bezpecne a jde tedy o pseudonahodne cislo a bezpecne neni (proto napr firma VIA implementuje do svych CPU hardwareovy generator nahodnych cisel - vlastne jde o nestabilni obvod) a nebo ho musi zadat clovek mackanim klaves a pohybem mysi, protoze jen on si muze vymyslet skutecne nahodne cislo svoji vuli, a to je prave ono, hudba je ten samy pripad, jen produkt myslenek cloveka, neplati pro ni zadna pravidla, neridi se zadnym vzorcem, jeji amplitudovy prubeh i frekvencni, fazovy jsou zcela nahodne, proste tak jak si je autor vymyslel a nejde predvidat, a z toho duvodu take NEJDE NAHRADIT chybejici nebo poskozena cast, proto jsou ZVUKOVA data v PC mechanikach prenasena CHYBNE nicmene ony opravne protokoly jsou na ne aplikovany stale, to ale naopak zpusobi dalsi poskozeni dat, protoze mechanika se snazi najit nejake pravidlo v nahodnem signalu a opravi ho, problem je v tom ze ono pravidlo neexistuje a oprava je tedy jen dalsi poskozeni, a proto ze tato opravna logika jedna vzdy stejne, tak i kdyz CD nagrabujete 10x tak budou soubory vzdy identice - vzdy budou totiz opraveny stejnym spatnym zpusobem.
Jedinou jistotou je nizka rychlost a kvalitni optika - presne snimani, kvalitni mechanika - zadne rezonance, a i kdyz si myslite ze nelze porovnavat kvalita CD-R sluchem tak vezte ze jde, na TOPAUDIU jsem se presvedcil ze pri pouziti stejneho prevodniku (a zesilovace a reprosoustav) a odlisnych CDTransportech (mechanika bez elektroniky) za 50000Kc a 200000Kc je slyset rozdil ve zvuku - horsi zni jako jemne rozladene radio (proste velke mnozstvi malych chyb pri cteni) a vezte ze pokud poznate rozdil mezi CDA a kvalitni MP3, pak i vy - neverici Tomas byste to nemohl poprit, i kdyz vam to bezpochyby ted pripada nemozne/nepredstavitelne a ze pisu netopyri nesmysly. Oni by HIFIsti neplatili desetitisice zbytecne kdyby v tom skutecne nebyl rozdil.
Abych odpovedel na otazku - z prosteho duvodu - spatny mastering, kupte si v hypermarketu (jak je dnes bezne) CD za 149Kc a nagrabujte ho na HDD, vysledek otevrete v programu napriklad Adobe Audition, a zvetsujte, uvidite ze signal je SILNE LIMITOVAN - neni sinusovy ale obdelnikovy, a z toho plyne take ono extremni zkresleni (obdelnikovy signal se zklada z nekonecneho mnozstvi vyssich harmonickych kmitoctu sinusoveho prubehu) Aneb jak pisete "kvalita VETSINY" to neni CDckem, to je jeho obsahem, kdyz si koupite v HIFI storu CD s klasikou, uzivite tim i reprosoustavy za statisice. Kdyz vy si koupite osmirychlostni blank media za 3kc a budete na ne palit 40x tak to take neni zahada ze budou mit "mizernou kvalitu".https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259234
+
uuuuuuuuuu: zijes v omylu, kvalitni DSP (24bit nebo 32bit prevodnik, muze byt externi nebo muzou data prichazet digitalni) zarucuje velmi kvalitni filtraci/zpracovani signalu. To ze to vyrobci nedotahnou do konce, nebo pisou prasacky kod, to je vec jina!
+1
-4
-1
Je komentář přínosný?
Julda (neověřeno) https://diit.cz
22. 3. 2006 - 06:11https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseuuuuuuuuuu: zijes v omylu, kvalitni DSP (24bit nebo 32bit prevodnik, muze byt externi nebo muzou data prichazet digitalni) zarucuje velmi kvalitni filtraci/zpracovani signalu. To ze to vyrobci nedotahnou do konce, nebo pisou prasacky kod, to je vec jina!https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259236
+
uuuuuuuuuu: "(11kHz x 3 zdroje = 33kHz)" mozna zijes v paralelni dimenzi nebo na jine planete ve vzdalenem vesmiru, kde by mohly platit jine zakony nez tady :o)
To, proc se pouzivaji zesilovace s vyssim pasmem nez je slysitelne, to je kvuli rychlosti nabeznych hran a jejich co nejnizsiho zkresleni. Takze nescitat frekvence :o)
Navic vyssi frekvence si jednoduse vytvoris zamernym zkreslenim signalu, vim ze existuji lide kterym se to libi.
+1
-2
-1
Je komentář přínosný?
Julda (neověřeno) https://diit.cz
22. 3. 2006 - 06:35https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseuuuuuuuuuu: "(11kHz x 3 zdroje = 33kHz)" mozna zijes v paralelni dimenzi nebo na jine planete ve vzdalenem vesmiru, kde by mohly platit jine zakony nez tady :o)
To, proc se pouzivaji zesilovace s vyssim pasmem nez je slysitelne, to je kvuli rychlosti nabeznych hran a jejich co nejnizsiho zkresleni. Takze nescitat frekvence :o)
Navic vyssi frekvence si jednoduse vytvoris zamernym zkreslenim signalu, vim ze existuji lide kterym se to libi.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259237
+
uuuuuuuuuu: ad b) reproduktory samozrejme MAJI konecne prenosove pasmo, tzn. ze kmitani od urcite minimalni frekvence je tlumeno, od urcite maximalni frekvence je tlumeno take. Nemuzou prenaset libovolne vysoke kmitocty :o)
Jeste mne napada druha moznost vzniku vyssich frekvenci dle vaseho vyrazu "(11kHz x 3 zdroje = 33kHz)". Nejde nahodou o krizovou modulaci, ktera je vzdy nechtena - pokud vznikne, je zesilovac navrzen spatne!
+1
-1
-1
Je komentář přínosný?
julda (neověřeno) https://diit.cz
22. 3. 2006 - 07:29https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseuuuuuuuuuu: ad b) reproduktory samozrejme MAJI konecne prenosove pasmo, tzn. ze kmitani od urcite minimalni frekvence je tlumeno, od urcite maximalni frekvence je tlumeno take. Nemuzou prenaset libovolne vysoke kmitocty :o)
Jeste mne napada druha moznost vzniku vyssich frekvenci dle vaseho vyrazu "(11kHz x 3 zdroje = 33kHz)". Nejde nahodou o krizovou modulaci, ktera je vzdy nechtena - pokud vznikne, je zesilovac navrzen spatne!https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259252
+
uuu,alan, D zesilovace jsou pochopitelne jak kvalitnejsi (minimalni zkresleni), to je duvod proc se D zesilovace zacinaji pouzivat v hiend technice. Tak i efektivnejsi (energeticky), coz je duvod proc se zacina pouzivat i ve vice spotrebnim segmnetu levnejsich pristroju.
uuu, Sony pro D zesilovace pouziva naprosto stejny integrac jak v levnych pristrojich, tak ve svych nejvyssich radach (ES), pouziva s-master. Rozdil je zrejme jen v LPF (kvalitativni a vykonovy). Dnes se nepouziva samozrejme diskretni navrch s tranzistory, a nezalezi jak ty tranzistory jsou kvalitni, je to digitalni signal, jde o jednicky (jakkoliv kvalitni) a nuly (jakkoliv kvalitni) - vysledek je vzdy stejny.Problemem D zesilovacu neni prenosove pasmo do 100kHz, tohle pasmo je voleno zcela umyslne (teoreticky neni problem udelat v podstate na jakekoliv frekvenci), jde o to ze dnesni (standardne pouzivane) digitalni zaznamove a prenosove techniky (at uz PCM ci DSD), konci prave na tech 100kHz (v unosne kvalite spise na 80kHz). Navic vzhledem k tomu ze dospely clovek konci vyrazne pod 20kHz je to asi sumafuk (to ze mate xtery housle, a aby jste je dokazal rozlit potrebuje podstatne vyssi pasmo je sice pravda, ma to vsak nekolik hacku, a) pokud tech housli bude vic tak ci tak to zanikne v sumu prostredi, b) tak ci tak to nejsi schopen zaznamenat (dnesni bezne pouzivane techniky konci na 192kHz/24bit(PCM) ci cca 180kHz/20bit(DSD)) c) nejste to schopen prehrat na dostupnych repro a d) vysledny posluchac (pokud to je clovek) to stejne neni schopen rozlisit (fyzicke omezeni cloveka na cca 20kHz nekodaze zmenit ani troje stradivarky)).
DSP patri do hiend dnes uz neodmyslitelne, jak asi myslite ze funguji nahravaci studia (dokonce a bohuzel provadeji nekolikanasobne konverze (DSD-PCM-DSD-PCM) cimz signal pochitelne dost trpi). To jestli mate DSP na strane nahravaciho studia nebo na strane reprodukcniho zarizeni je jiz nepodstatne (samozrejme pokud pres DSP prohanite downsamlovany PCM 44,1k/16b tak to muze vadi, ale to uz zase neni highend).Optimalizace na DSP na uroven jednoho reproduktoru asi nema v hifi nema sanci(spise to neni potreba), je to spise budoucnost pro highend. Jinak samozrejme a jak jiz jsem rekl DSP (pokud je na kvalitnim PCM alespon 96/24 nebo lepe 192/24 signalu) pochopitelne signalu neublizi, ale naopak posune kvalitativni moznosti o pekny kus dopredu. Nerekl jsem ze se pouzije nejaky bi/tri-amp, v kombinaci s nejakymi filtry. Ale ze DSP rozdeli a upravi na miru signal pro kazdy reproduktor zvlaste (tedy vcetne akustickych vlasnosti a vcetne filtrace potrebneho pasma (ktera je opet v DSP kvalitnejsi nez pomoci analogoveho reseni). Jedine co bude mezi vystupem(digitalni PWM) a repro je LPF fitrujici nekde nad 100kHz (tedy jiz mimo slysitelne pasmo).Pokud tvoje DSP v yamaze pracuje na 88,2KHz/16bit, je jasne ze vysledek bude horsi nez v pripade premosteni. Na druhou stranu pokud to stejne krmis z obyc CD-Audia (44,1/16) tak je to asi fuk. Tvych teoreticky moznosti zesaku (200kHz/110dB) stejne nikdy nevyuzijes.Uvedeny technics ge90, je jednak trochu obstarozni kousek, dale pokud vim tak to nema 24bit DSP, ale 44,1kHz/16bit DSP s 24ch. EQ, ale jde predevsim o to ze to je polovicate reseni. Hlavnim prinosem digitalniho "zvuku" pro highend, je jeho kompletni digitalni prenos a zpracovani od zacatku do konce (tedy mikrofon-deltasigma>pcm-...(zpracovani prenos zpracovani vse digitalni)...-pcm>pwm-lpf-repro), tedy idea SACD (kde sony bohuzel zvolila trochu nevhodnou formu digitalni signalu DSD(pdm), ktery ma oproti pcm a pwm znacne nevyhody).
+1
+1
-1
Je komentář přínosný?
ivan (neověřeno) https://diit.cz
22. 3. 2006 - 11:33https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseuuu,alan, D zesilovace jsou pochopitelne jak kvalitnejsi (minimalni zkresleni), to je duvod proc se D zesilovace zacinaji pouzivat v hiend technice. Tak i efektivnejsi (energeticky), coz je duvod proc se zacina pouzivat i ve vice spotrebnim segmnetu levnejsich pristroju.
uuu, Sony pro D zesilovace pouziva naprosto stejny integrac jak v levnych pristrojich, tak ve svych nejvyssich radach (ES), pouziva s-master. Rozdil je zrejme jen v LPF (kvalitativni a vykonovy). Dnes se nepouziva samozrejme diskretni navrch s tranzistory, a nezalezi jak ty tranzistory jsou kvalitni, je to digitalni signal, jde o jednicky (jakkoliv kvalitni) a nuly (jakkoliv kvalitni) - vysledek je vzdy stejny.Problemem D zesilovacu neni prenosove pasmo do 100kHz, tohle pasmo je voleno zcela umyslne (teoreticky neni problem udelat v podstate na jakekoliv frekvenci), jde o to ze dnesni (standardne pouzivane) digitalni zaznamove a prenosove techniky (at uz PCM ci DSD), konci prave na tech 100kHz (v unosne kvalite spise na 80kHz). Navic vzhledem k tomu ze dospely clovek konci vyrazne pod 20kHz je to asi sumafuk (to ze mate xtery housle, a aby jste je dokazal rozlit potrebuje podstatne vyssi pasmo je sice pravda, ma to vsak nekolik hacku, a) pokud tech housli bude vic tak ci tak to zanikne v sumu prostredi, b) tak ci tak to nejsi schopen zaznamenat (dnesni bezne pouzivane techniky konci na 192kHz/24bit(PCM) ci cca 180kHz/20bit(DSD)) c) nejste to schopen prehrat na dostupnych repro a d) vysledny posluchac (pokud to je clovek) to stejne neni schopen rozlisit (fyzicke omezeni cloveka na cca 20kHz nekodaze zmenit ani troje stradivarky)).
DSP patri do hiend dnes uz neodmyslitelne, jak asi myslite ze funguji nahravaci studia (dokonce a bohuzel provadeji nekolikanasobne konverze (DSD-PCM-DSD-PCM) cimz signal pochitelne dost trpi). To jestli mate DSP na strane nahravaciho studia nebo na strane reprodukcniho zarizeni je jiz nepodstatne (samozrejme pokud pres DSP prohanite downsamlovany PCM 44,1k/16b tak to muze vadi, ale to uz zase neni highend).Optimalizace na DSP na uroven jednoho reproduktoru asi nema v hifi nema sanci(spise to neni potreba), je to spise budoucnost pro highend. Jinak samozrejme a jak jiz jsem rekl DSP (pokud je na kvalitnim PCM alespon 96/24 nebo lepe 192/24 signalu) pochopitelne signalu neublizi, ale naopak posune kvalitativni moznosti o pekny kus dopredu. Nerekl jsem ze se pouzije nejaky bi/tri-amp, v kombinaci s nejakymi filtry. Ale ze DSP rozdeli a upravi na miru signal pro kazdy reproduktor zvlaste (tedy vcetne akustickych vlasnosti a vcetne filtrace potrebneho pasma (ktera je opet v DSP kvalitnejsi nez pomoci analogoveho reseni). Jedine co bude mezi vystupem(digitalni PWM) a repro je LPF fitrujici nekde nad 100kHz (tedy jiz mimo slysitelne pasmo).Pokud tvoje DSP v yamaze pracuje na 88,2KHz/16bit, je jasne ze vysledek bude horsi nez v pripade premosteni. Na druhou stranu pokud to stejne krmis z obyc CD-Audia (44,1/16) tak je to asi fuk. Tvych teoreticky moznosti zesaku (200kHz/110dB) stejne nikdy nevyuzijes.Uvedeny technics ge90, je jednak trochu obstarozni kousek, dale pokud vim tak to nema 24bit DSP, ale 44,1kHz/16bit DSP s 24ch. EQ, ale jde predevsim o to ze to je polovicate reseni. Hlavnim prinosem digitalniho "zvuku" pro highend, je jeho kompletni digitalni prenos a zpracovani od zacatku do konce (tedy mikrofon-deltasigma>pcm-...(zpracovani prenos zpracovani vse digitalni)...-pcm>pwm-lpf-repro), tedy idea SACD (kde sony bohuzel zvolila trochu nevhodnou formu digitalni signalu DSD(pdm), ktery ma oproti pcm a pwm znacne nevyhody).https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259282
+
uuu, killer, 3x11kHz je pochopitelne stale 11kHz, nicmene na rozlisitelnost techto tri zdroju je potreva vyssi vzrokovaci frekvence - sirsiho pasma (v zavislosti na jejich shiftu nikoliv toho ze jsou tri). Nicmene stale plati ze omezenou frekvenci (sirku pasma) maji jak mikrofony, zaznamove a prenosove formaty, zesilovace, reproduktory, a predevsim lidske ucho (ktere je nejvice omezujicim clankem).
uuu, s CD-Audio ses uplne vedle. Nevim jestli na to ma vubec smysl odpovidat, ale zkusim to. Dost dobre jsem nepochopil proc do toho mychas nejake teorie o nahodnych cislech, ale to pominme. CD-Audio ma korekcni mechanizmy (obecne oznacovane jako C1 a C2) ktere dokazi odhalit a opravit chybu. Pokud tato korekce zafunguje, je vysledek vzdy naprsto (bitove) shodny, a neovlivni to ani rychlost cteni a ani konstelace hvezd. Pokud tato ochrana nezafunguje, coz se stava jen u velmi silne poskravanych ci jinak zdevastovanych CD, pak pochopitelne pri prehravani (to se cte rychlosti 1x) nastabe bud nejake lupnuti, nebo se pouzije nejaky opravny algorimus ktery data opravi (ovsem uz ne 100%, ale vetsinou tak ze to normalni smrtelnik nepozna). Pokud to nastane pri grabovani, tak pochopitelne zalezi na programu, vetsinou se program pokusi zpomalit (az na 1x) a cist sektor nekolikrat znovu, pokud se i presto nepodari nacist data 100% spravne, vetsinou program chybne data dopocita (uz ne 100%), a chybu oznami (tzn. pri grabovani vis jestli problehlo 100% spravne nebo jsou tam (a kolik) nejake dopocty. Jinak rozdil mezi datovym CD je vtom ze tam ma jeste jedu CRC ochranu (C3). Na obou typech CD (datove a audio) mohou byt ulozeny zcela nahodne data (na datove urovni). Pokud jde o uroven jednotlivych pitu, tak tam jak u audio tak datoveho CD je shodna struktura (EFM modulace, organizace sektoru(synchro, data, subkanalove informace, C1, C2), jen u datoveho CD (navic jen v modu2) je navic C3 ochrana (na ukor velikosti datove casti)), tedy mastrovane pity ani u audio CD nejsou nahodne. Jinak dodejme ze nektere stolni CD prehravace ctou evidentne hure nez pocitacove mechniky, napr. se provadel jeden test s Sony CD/SACD prehravacem, ktery nedokazal prehrat CD vzdy stejne, a navic vzdy spatne (porovnaval se digitalne bitovy vystup s mastrem), na PC mechnice vzdy naprosto OK (ale myslim ze to byl spise takova umyslnost ze strany Sony).Podle toho co jsi tu uvel predpokladam ze jsi si spletl CD-Audio s gramofonovou deskou ... NE, na CD-Audio se opravdu nezaznamenava PCM stream primo na CD do jednotlivych pitu, ale naprosto stejne jako u datoveho CD je PCM stream ukladan do sektoru a je doplnen o CRC data (plus mnoho dalsiho).
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
ivan (neověřeno) https://diit.cz
22. 3. 2006 - 12:37https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseuuu, killer, 3x11kHz je pochopitelne stale 11kHz, nicmene na rozlisitelnost techto tri zdroju je potreva vyssi vzrokovaci frekvence - sirsiho pasma (v zavislosti na jejich shiftu nikoliv toho ze jsou tri). Nicmene stale plati ze omezenou frekvenci (sirku pasma) maji jak mikrofony, zaznamove a prenosove formaty, zesilovace, reproduktory, a predevsim lidske ucho (ktere je nejvice omezujicim clankem).
uuu, s CD-Audio ses uplne vedle. Nevim jestli na to ma vubec smysl odpovidat, ale zkusim to. Dost dobre jsem nepochopil proc do toho mychas nejake teorie o nahodnych cislech, ale to pominme. CD-Audio ma korekcni mechanizmy (obecne oznacovane jako C1 a C2) ktere dokazi odhalit a opravit chybu. Pokud tato korekce zafunguje, je vysledek vzdy naprsto (bitove) shodny, a neovlivni to ani rychlost cteni a ani konstelace hvezd. Pokud tato ochrana nezafunguje, coz se stava jen u velmi silne poskravanych ci jinak zdevastovanych CD, pak pochopitelne pri prehravani (to se cte rychlosti 1x) nastabe bud nejake lupnuti, nebo se pouzije nejaky opravny algorimus ktery data opravi (ovsem uz ne 100%, ale vetsinou tak ze to normalni smrtelnik nepozna). Pokud to nastane pri grabovani, tak pochopitelne zalezi na programu, vetsinou se program pokusi zpomalit (az na 1x) a cist sektor nekolikrat znovu, pokud se i presto nepodari nacist data 100% spravne, vetsinou program chybne data dopocita (uz ne 100%), a chybu oznami (tzn. pri grabovani vis jestli problehlo 100% spravne nebo jsou tam (a kolik) nejake dopocty. Jinak rozdil mezi datovym CD je vtom ze tam ma jeste jedu CRC ochranu (C3). Na obou typech CD (datove a audio) mohou byt ulozeny zcela nahodne data (na datove urovni). Pokud jde o uroven jednotlivych pitu, tak tam jak u audio tak datoveho CD je shodna struktura (EFM modulace, organizace sektoru(synchro, data, subkanalove informace, C1, C2), jen u datoveho CD (navic jen v modu2) je navic C3 ochrana (na ukor velikosti datove casti)), tedy mastrovane pity ani u audio CD nejsou nahodne. Jinak dodejme ze nektere stolni CD prehravace ctou evidentne hure nez pocitacove mechniky, napr. se provadel jeden test s Sony CD/SACD prehravacem, ktery nedokazal prehrat CD vzdy stejne, a navic vzdy spatne (porovnaval se digitalne bitovy vystup s mastrem), na PC mechnice vzdy naprosto OK (ale myslim ze to byl spise takova umyslnost ze strany Sony).Podle toho co jsi tu uvel predpokladam ze jsi si spletl CD-Audio s gramofonovou deskou ... NE, na CD-Audio se opravdu nezaznamenava PCM stream primo na CD do jednotlivych pitu, ale naprosto stejne jako u datoveho CD je PCM stream ukladan do sektoru a je doplnen o CRC data (plus mnoho dalsiho).https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259293
+
uuuuuuuuuuuuuu: UltraU, prosím, absolutně neznáš princip systému CD-Audio. Přečti si prosím například knihu T. Salava a kol. - Přehrávače číslicových zvukových desek systému CD,SNTL Praha, 1991 ISBN 80-03-00636-8 a až pochopíš funkci CRC, synchroznaků, 588 bitového bloku, sektoru, EFM kódování, protichybového prokládání, pitů, jitteru, synchronizace čtení, vyrovnávací paměti, C1 a C2 detekce a oprav, FIFO, CLV, řízení otáček disku a možná i dalších věcí v CD přehrávači (zajímavý je princip ditheru či SBM), tak možná pochopíš i to, jaké nebetyčné nesmysly jsi sem napsal.
+1
-1
-1
Je komentář přínosný?
Mikrob1 https://diit.cz/profil/mikrob1
22. 3. 2006 - 13:17https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseuuuuuuuuuuuuuu: UltraU, prosím, absolutně neznáš princip systému CD-Audio. Přečti si prosím například knihu T. Salava a kol. - Přehrávače číslicových zvukových desek systému CD,SNTL Praha, 1991 ISBN 80-03-00636-8 a až pochopíš funkci CRC, synchroznaků, 588 bitového bloku, sektoru, EFM kódování, protichybového prokládání, pitů, jitteru, synchronizace čtení, vyrovnávací paměti, C1 a C2 detekce a oprav, FIFO, CLV, řízení otáček disku a možná i dalších věcí v CD přehrávači (zajímavý je princip ditheru či SBM), tak možná pochopíš i to, jaké nebetyčné nesmysly jsi sem napsal.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259307
+
ivan: jsem se bavil s jednim znamym na tema "proc jsou drahe prehravace tak drahe?". Nakonec z toho vyplynulo, ze hodne z nich (100.000Kc a vice) ZCELA UMYSLNE VYBEC NEPOUZIVA opravne mechanizmy. Takze asi tak, ja bych takove "zarizeni" nechtel.
+1
-2
-1
Je komentář přínosný?
Julda (neověřeno) https://diit.cz
22. 3. 2006 - 13:30https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseivan: jsem se bavil s jednim znamym na tema "proc jsou drahe prehravace tak drahe?". Nakonec z toho vyplynulo, ze hodne z nich (100.000Kc a vice) ZCELA UMYSLNE VYBEC NEPOUZIVA opravne mechanizmy. Takze asi tak, ja bych takove "zarizeni" nechtel.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259318
+
julda, asi to neplati uplne takhle obecne, prehravac CD bez oprav C1 a C2 by hral dost mizerne. Nicmene pokud si vzpominam tak se jednou prokazalo ze jeden (ono jich v tu dobu vice nebylo) CD/SACD prehravac Sony (>100000Kc), prehraval CD-R a CD-RW (CD-DA prehraval v poradku) vyrazne hure nez levnejsi prehravace nebo nez PC mechanika (porovnaval se bit vystup). Jednim ze zduvodnenim bylo ze Sony umyslne v pripade vlozeneho CD-R ci CD-RW vypina C2 a pripadne i C1 ochranu (druhym moznym zduvodnenim vylo ze Sony pouziva mizerne CD mechaniky (horsi nez PC mechaniky ktere koupite za 200Kc v bazaru)).
+1
-2
-1
Je komentář přínosný?
ivan (neověřeno) https://diit.cz
22. 3. 2006 - 14:20https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskusejulda, asi to neplati uplne takhle obecne, prehravac CD bez oprav C1 a C2 by hral dost mizerne. Nicmene pokud si vzpominam tak se jednou prokazalo ze jeden (ono jich v tu dobu vice nebylo) CD/SACD prehravac Sony (>100000Kc), prehraval CD-R a CD-RW (CD-DA prehraval v poradku) vyrazne hure nez levnejsi prehravace nebo nez PC mechanika (porovnaval se bit vystup). Jednim ze zduvodnenim bylo ze Sony umyslne v pripade vlozeneho CD-R ci CD-RW vypina C2 a pripadne i C1 ochranu (druhym moznym zduvodnenim vylo ze Sony pouziva mizerne CD mechaniky (horsi nez PC mechaniky ktere koupite za 200Kc v bazaru)).https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259330
+
GigaU: Jediný v čem s tebou souhlasim je to, že CD zní špatně kvůli masteringu. (to sem ostatně měl na mysli, čekal sem, že začneš vytahovat takový blbosti jako je jitter a další výmysly audiofilů) Jinak seš naprosto mimo, myslim, že ostatní ti to vysvětlili dostatečně, tak nemá cenu abych se opakoval.
+1
-1
-1
Je komentář přínosný?
KillerZero (neověřeno) https://diit.cz
22. 3. 2006 - 15:36https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseGigaU: Jediný v čem s tebou souhlasim je to, že CD zní špatně kvůli masteringu. (to sem ostatně měl na mysli, čekal sem, že začneš vytahovat takový blbosti jako je jitter a další výmysly audiofilů) Jinak seš naprosto mimo, myslim, že ostatní ti to vysvětlili dostatečně, tak nemá cenu abych se opakoval.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259341
+
ivan: Když složíš 3 frekvence o frekvenci 11kHz, dostaneš jen jednu 11kHz, jen s jinou amplitudou.
+1
+2
-1
Je komentář přínosný?
KillerZero (neověřeno) https://diit.cz
22. 3. 2006 - 15:39https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseivan: Když složíš 3 frekvence o frekvenci 11kHz, dostaneš jen jednu 11kHz, jen s jinou amplitudou.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259342
+
Killer, jojo nic jineho nerikam, presneji tedy kdyz das 3 11kHz(sin) ve stejnem fazovem posuvu, tak dostanes zase jen 11kHz. Pokud tam bude nejaky fazovy posuv, tak vedle prevladajici 11kHz frekvence tam budou dalsi vyssi frekvence. Ovsem pokud budou ty frekvence vetsi nez napr. 20kHz clovek je stejne neuslysi ...
+1
-1
-1
Je komentář přínosný?
ivan (neověřeno) https://diit.cz
22. 3. 2006 - 15:53https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseKiller, jojo nic jineho nerikam, presneji tedy kdyz das 3 11kHz(sin) ve stejnem fazovem posuvu, tak dostanes zase jen 11kHz. Pokud tam bude nejaky fazovy posuv, tak vedle prevladajici 11kHz frekvence tam budou dalsi vyssi frekvence. Ovsem pokud budou ty frekvence vetsi nez napr. 20kHz clovek je stejne neuslysi ...https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259348
+
ivan: NE! I když tam bude fázový posuv, tak tam bude poŘád jen 11kHz. (Jen s nižší amplitudou než kdyby byly ve fázi)
+1
+2
-1
Je komentář přínosný?
KillerZero (neověřeno) https://diit.cz
22. 3. 2006 - 17:41https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseivan: NE! I když tam bude fázový posuv, tak tam bude poŘád jen 11kHz. (Jen s nižší amplitudou než kdyby byly ve fázi)https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259370
+
ivan: Kdybys tam chtel vyssi harmonicke, musel bys to protahnout nelinearnim prvkem, DSP je sam o sobe linearni ale i tuhle modulaci muze generovat na zaklade programu - SW modulatoru.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Julda (neověřeno) https://diit.cz
22. 3. 2006 - 19:12https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseivan: Kdybys tam chtel vyssi harmonicke, musel bys to protahnout nelinearnim prvkem, DSP je sam o sobe linearni ale i tuhle modulaci muze generovat na zaklade programu - SW modulatoru.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259380
+
JULDA > DSP umoznuje kvalitni zpracovani ale to neni kvalitni prenos, to je prave ono, delinearizovat signal umi dobre, ale prenest ho byt i bez zasahu bez poskozeni kvality neumi.
JULDA 2 > a) to je otazka prvniho rocniku elektrotechniky a souvisi to s tebou zminenym bodem b) - nabena hrana = mnou zminena uhlova rychlost takze prestoze si myslis ze odporujes, tak veskutecnosti potvrzujes co jsem napsal.
c) ano, ale to je neco uplne jineho, to je harmonicke zkresleni, a prave integrovane resene zesilovace zkresluji lichymi harmonickymi - zvuk jako telefon a elektronkove zesilovace sudymi - zvuk prijemny, ale v HIFI neprojde ani jedno.
JULDA 3 > ctes vubec co jsem napsal? ty opakujes to co jsem napsal, ale vydavas to za protiklad, prenosove pasmo VSECH ANALOGOVYCH ZARIZENI je nekonecne, ale nelinearni, zatimco digitalni technika ma pevne hranice ve kterych je dokonale linearni, kdyz do reproduktoru
pustis 30GHz, zahraje je, jen s velkym utlumem - napr -160dB zatimco digitalni technika nejde ani nanohertz za 1/2Fs.
VZNIK efektu nasobeni uhlove rychlosti vubec nesouvisi se zesilovacem, on tento efekt negeneruje, pouze se mu musi podridit protoze jde proste o fyzikalni zakon, to o cem mluvite je intermodulacni zkresleni, a to je v oblasti HIFI plne vymiceno cela desetileti.
IVAN > nemaji nizsi zkresleni, prave proto ze maji nizke prenosove pasmo, prestoze kvalitni (100000Kc) spinaji na frekvenci >1MHz.
10% ucinnosti navic v HIFI oblasti skutecne nikoho nezajima, to s kvalitou nesouvisi.
S-MASTER je obecny marketingovy nazev, ne druh IO.
Na kvalite spinacich tranzistoru samozrejme vubec nezalezi, pouze musi byt schopny spinat urcity vykon na urcite Fs, na kvalite nezalezi PRAVE PROTO ze jde o DIGITALNI zpracovani signalu, tam tranzistor proste nema vliv. Ale to ze se nepouziva Diskretni provedeni je mylne tvrzeni, v HIFI technice, ve zdravotni technice proste pro vsechna specializovana zarizeni kde je potreba kvalita, spolehlivost odolnost proti ruseni, vykyvum napeti atd jsou pouzivany prave diskretni navrhy, IO se pouzivaji tam kde jde pouze o cenu, a kde se snese nizka kvalita - MP3 prehravace, aktivni bedynky k PC a podobne.
Jenze onen IO neni schopny vysokych Fs takze kvalitnejsi Filtr je stejne k nicemu, to je jako dat ladeny vyfuk na trabanta, taky to nepomuze.
Problem JE udelat vysoke Fs protoze sehnat FET schopny spinat treba jen 100W na >1GHz vas prave vyjde na petimistnou castku.
Ale ale, nejak opominate analogova zarizeni, a take to ze prenosova hranice je v HIFI VZDY nejvyssi mozna, napriklad zesilovac (analogovy) od ceskeho navrhare - znacka Schroll ma pracovni pasmo neuveritelnych
6MHz! a hlavne jde o to ze CDAudio je chopno absolutni zmeny amplitudy signalu ze samplu na sampl a dosahuje tedu rychlosti prebehu >700V na mikrosekundu!! a proto je potreba aby byl zesilovac dostatecne rychly.
O tom ze prenosove pasmo zesilovace VUBEC nesouvisi s LIDSKYM SLUCHEM ale se zkreslenim jsme uz mluvili.
a) v sumu prostredi zaniknou zakladni frekvence ktere maji velkou amplitudu? delate si legraci? zaniknout mohou tiche signaly, ale zde jde prave o TRANZIETY cili EXTREMNE kratke VELKE energeticke skoky, ty NEZANIKNOU (tedy pokud nepouzijete zesilovac tridy D, pak je s nimi utrum a nahradi je zkresleni signalu)
b) >20kHz zaznamenat nelze, zkresleni vznikle omezenim zpracovani signalu uz ano, kdyby tomu tak nebylo, zadna firma by se s tim tolik nepatlala a omezila by zesilovace na 20kHz - tim by dosahla o 20dB lepsiho odstupu s/n a mnohem vyssi stability obvodu, ale nemuze si to dovolit, protoze to proste slyset je, a neco takoveho by uz prodali jen PCckarum.
c) ale ano, jsem, to uz jsem take vysvetloval, tyto frekvence reproduktory PRENESOU - byt potlacene a tranzienty prenesou bez problemu.
d) uz jsem take psal, nejde o frekvenci, jde o efektivni frekvenci dignalu pri jeho zpracovani = zkresleni - PROSIMVAS, TROCHU TO VYSVETLIM KDYZ SE PORAD BRANITE: pokud pouzijete zesilovac pracujici POUZE do 20kHz, pak dojde k omezeni celkove slozky 33kHz na 60% jenze kdyz se signal v reproduktoru prevede na mechanicky pohyb, dojde k jeho DEMODULACI to znamena maximalni frekvence - vasich 20kHz se OPET rozdeli na 3 zakladni slozky a vyjde 6,667kHz, dojde tedy k DEFORMACI SIGNALU o 65%!!! a zvuk v pasmu nad 6,667kHz bude potlacen o 2,17dB a to je lidskym uchem bez potizi zachytitelne, + jeste pribyde zkresleni, takze snad uz je vsem jasne ze NEJDE O HRANICI SLUCHU 20kHz!!!
DSP v HIEND NEEXISTUJE! nahravaci studia NEPOUZIVAJI DSP ale diskretni obvody, a pro zaznam hudby se nepouzivaji ani korekce, pouze potenciometry pro vyvazeni kanalu, DSP by totiz spatnou akustiku napr koncertniho salu NIKDY nevykompenzovalo, to o cem mluvite jsou upravy zvuku pro filmy, a tam nejde o kvalitu/o vernost, ale pouze o EFEKT, o tom ze je zvuk nakonec exportovan do systemu AC3, DTS ci SDDS se zminovat snad nemusim, to jsou VSECHNO jen ZTRATOVE komprese a jako takove absolutne nepouzitelne pro verny zvuk (jsou zalozeny na tom ze ze zvuku odstranuji vernost :)))
Pokud myslite ze 44,1kHz 16bit neni HiEnd, tak jste v omylu, na mnou zminovanych vystavach je 98% aparatur predvadeno PRAVE na CDAudio, to je prave onen problem, vy mate zkusenosti jen s digitalni technikou, ne s analogovou, pro vas je HIEND DVDAudio, ale to ze Audigy2 je prvni karta ktera byla odajne urcena pro DVDAudio (zhlediska vypocetni casti - cipu) tak jeji analogova cast je natoli slaba ze byla prvni kartou ktera dosahla plneho dynamickeho rozsahu pouheho CDAudia - 97,1dB takze do SHUTECNEHO DVDAudia ji chybelo celych 48dB!!! Veskutecnosti CDAudio uzivi reprosoustavy za 1,6milionu korun - B&W Nautilus a to si piste ze TO JE HIEND!
Jakekoliv optimalizace pomoci DSP nemaji sanci, a uz vubec to neni hudba pro HIEND, tam projdou jen zarizeni nejvyssi kvality - takova ktera korekci nepotrebuji, protoze to o cem vsichni basnite NEFUNGUJE, spatny zvuk NELZE zkorigovat aniz byste poskodili neco jineho, to ze s amplitudou souvisi faze a rozhodite minimalne prostorove pole signalu (proste cely jeho casovy prubeh) tak hlavne vytvorite zkresleni a proto neni DSP pouzitelne, HIFI a HIEND je o tom NIKDY zadne zkresleni prave nevytvorit.
Ne, neposune dopredu, protoze pokud mate kvalitni nahravku i vsechny casti aparatury kvalitni, tak neni co korigovat, kazdy zasah je pak naopak poskozenim signalu, a pokud nemate kvalitni nahravku nebo aparaturu, tak automaticky nejde o HIFI. pokud tim mate na mysli to ze nastroj Crystalizer od Firmy creative prevede MP3 do kvality DVDAudio, tak je cela tato diskuse k smichu, jde naopak o MASIVNI ZKRESLENI signalu za ucelem udelat ho libivy (rozsireni stereofonni baze, fyziologie, expanze dynamiky, dozvuk atd.) a to OPRAVDU neni o kvalite.
Jezne tak jak to navrhujete by jela basova cast do 100kHz, coz je hloupost, to nikdo neudela, proc by utracel za kvalitni IO a tranzistory a filtry a ladil to na 100kHz kdyz bude prenos jen napr do 3,5kHz? to je zbytecne a drahe, dnesni subwoofery take nemaji filtrovany pouze signal ale cele obvody prenasi pouze omezene pasmo, to je proste normalni.
NO DOVOL!! ZADNE DSP V YAMAZE NEMAM, nejsem UBOZAK co ma doma domaci kino s recieverem za 7tisic s DSP s 48 mody a to cele napojene na pocitac, mam KVALITNI stereofonni zesilovac pripraveny na DVDAudio (pasmo do 200kHz -3dB) (cinitel tlumeni pres 240)
No, prave ze to neni fuk, porad je to tu pomysleni ze CDAudio je nanic, ale neni, i reprosoustavy za 600000 jeho kvalitu stale jeste omezuji!!! Pokud neverite, navstivte TopAudio, HiEnd atd....
:) To neni teorie, nejde o MARKETINGOVY VYMYSL CREATIVU, to je PRAXE, TO JE FAKT!! a to ze pasmo 200kHz vyuzije KAZDY jsem uz vysvetlil, a co se tyka sumu (vetsinou si PC-lide mysli ze jde o nejdulezitejsi parametr-omyl) tak nejde o to ze sum na urovni -110dB signalu neuslysim, ale o to ze zesilovac je schopen prenaset signaly slabe na urovni -109dB coz u PC zvukovek neplati, tam je prave prenos omezen a tak dosazeno nikeho sumu, problem je ten ze neprehraji ani tiche casti zvukoveho signalu (pohlcuji detaily) a proto nehraji dost kvalitne - nejsou High fidelity, natoz Xtreme Fidelity.
O to ze je obstarozni nejde, precejen 1 je 1 a 0 je 0, to platilo i pred 10 lety, signal je zpracovavan na 24bitove urovni, nejde o pocet ekvalizacnich pasem ani kanalu.
JEDINYM prinosem digitalniho SIGNALU (NE APARATURY) je jeho dokonala linearita (v jeho pevne omezenem pasmu) tot vse, jinak neprinasi nic, ostatne kdyby ano, nemela by kazda ctvrta svetoznama HIFI firma v nabidce jen jeden model ale vsichni by hned prebehli k "dokonalemu" reseni, jenze ono to proste tak neni.
To je zajimave, SACD vzniklo daleko predtim nez se objevil prvni D zesilovac a ten byl navic vhodny jen leda pro telefon a do vzorkovaci frekvence SACD mel tehdy hodne daleko, navic obecne je DVD povazovano za lepsi, prodeje SACD jsou ale presto vyssi, a to z jednoho prosteho duvodu - hybridni disk kde je na jedne strane stale klasicke CDAudio.
+1
-4
-1
Je komentář přínosný?
uuuuuuuuuu (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 05:29https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseJULDA > DSP umoznuje kvalitni zpracovani ale to neni kvalitni prenos, to je prave ono, delinearizovat signal umi dobre, ale prenest ho byt i bez zasahu bez poskozeni kvality neumi.
JULDA 2 > a) to je otazka prvniho rocniku elektrotechniky a souvisi to s tebou zminenym bodem b) - nabena hrana = mnou zminena uhlova rychlost takze prestoze si myslis ze odporujes, tak veskutecnosti potvrzujes co jsem napsal.
c) ano, ale to je neco uplne jineho, to je harmonicke zkresleni, a prave integrovane resene zesilovace zkresluji lichymi harmonickymi - zvuk jako telefon a elektronkove zesilovace sudymi - zvuk prijemny, ale v HIFI neprojde ani jedno.
JULDA 3 > ctes vubec co jsem napsal? ty opakujes to co jsem napsal, ale vydavas to za protiklad, prenosove pasmo VSECH ANALOGOVYCH ZARIZENI je nekonecne, ale nelinearni, zatimco digitalni technika ma pevne hranice ve kterych je dokonale linearni, kdyz do reproduktoru
pustis 30GHz, zahraje je, jen s velkym utlumem - napr -160dB zatimco digitalni technika nejde ani nanohertz za 1/2Fs.
VZNIK efektu nasobeni uhlove rychlosti vubec nesouvisi se zesilovacem, on tento efekt negeneruje, pouze se mu musi podridit protoze jde proste o fyzikalni zakon, to o cem mluvite je intermodulacni zkresleni, a to je v oblasti HIFI plne vymiceno cela desetileti.
IVAN > nemaji nizsi zkresleni, prave proto ze maji nizke prenosove pasmo, prestoze kvalitni (100000Kc) spinaji na frekvenci >1MHz.
10% ucinnosti navic v HIFI oblasti skutecne nikoho nezajima, to s kvalitou nesouvisi.
S-MASTER je obecny marketingovy nazev, ne druh IO.
Na kvalite spinacich tranzistoru samozrejme vubec nezalezi, pouze musi byt schopny spinat urcity vykon na urcite Fs, na kvalite nezalezi PRAVE PROTO ze jde o DIGITALNI zpracovani signalu, tam tranzistor proste nema vliv. Ale to ze se nepouziva Diskretni provedeni je mylne tvrzeni, v HIFI technice, ve zdravotni technice proste pro vsechna specializovana zarizeni kde je potreba kvalita, spolehlivost odolnost proti ruseni, vykyvum napeti atd jsou pouzivany prave diskretni navrhy, IO se pouzivaji tam kde jde pouze o cenu, a kde se snese nizka kvalita - MP3 prehravace, aktivni bedynky k PC a podobne.
Jenze onen IO neni schopny vysokych Fs takze kvalitnejsi Filtr je stejne k nicemu, to je jako dat ladeny vyfuk na trabanta, taky to nepomuze.
Problem JE udelat vysoke Fs protoze sehnat FET schopny spinat treba jen 100W na >1GHz vas prave vyjde na petimistnou castku.
Ale ale, nejak opominate analogova zarizeni, a take to ze prenosova hranice je v HIFI VZDY nejvyssi mozna, napriklad zesilovac (analogovy) od ceskeho navrhare - znacka Schroll ma pracovni pasmo neuveritelnych
6MHz! a hlavne jde o to ze CDAudio je chopno absolutni zmeny amplitudy signalu ze samplu na sampl a dosahuje tedu rychlosti prebehu >700V na mikrosekundu!! a proto je potreba aby byl zesilovac dostatecne rychly.
O tom ze prenosove pasmo zesilovace VUBEC nesouvisi s LIDSKYM SLUCHEM ale se zkreslenim jsme uz mluvili.
a) v sumu prostredi zaniknou zakladni frekvence ktere maji velkou amplitudu? delate si legraci? zaniknout mohou tiche signaly, ale zde jde prave o TRANZIETY cili EXTREMNE kratke VELKE energeticke skoky, ty NEZANIKNOU (tedy pokud nepouzijete zesilovac tridy D, pak je s nimi utrum a nahradi je zkresleni signalu)
b) >20kHz zaznamenat nelze, zkresleni vznikle omezenim zpracovani signalu uz ano, kdyby tomu tak nebylo, zadna firma by se s tim tolik nepatlala a omezila by zesilovace na 20kHz - tim by dosahla o 20dB lepsiho odstupu s/n a mnohem vyssi stability obvodu, ale nemuze si to dovolit, protoze to proste slyset je, a neco takoveho by uz prodali jen PCckarum.
c) ale ano, jsem, to uz jsem take vysvetloval, tyto frekvence reproduktory PRENESOU - byt potlacene a tranzienty prenesou bez problemu.
d) uz jsem take psal, nejde o frekvenci, jde o efektivni frekvenci dignalu pri jeho zpracovani = zkresleni - PROSIMVAS, TROCHU TO VYSVETLIM KDYZ SE PORAD BRANITE: pokud pouzijete zesilovac pracujici POUZE do 20kHz, pak dojde k omezeni celkove slozky 33kHz na 60% jenze kdyz se signal v reproduktoru prevede na mechanicky pohyb, dojde k jeho DEMODULACI to znamena maximalni frekvence - vasich 20kHz se OPET rozdeli na 3 zakladni slozky a vyjde 6,667kHz, dojde tedy k DEFORMACI SIGNALU o 65%!!! a zvuk v pasmu nad 6,667kHz bude potlacen o 2,17dB a to je lidskym uchem bez potizi zachytitelne, + jeste pribyde zkresleni, takze snad uz je vsem jasne ze NEJDE O HRANICI SLUCHU 20kHz!!!
DSP v HIEND NEEXISTUJE! nahravaci studia NEPOUZIVAJI DSP ale diskretni obvody, a pro zaznam hudby se nepouzivaji ani korekce, pouze potenciometry pro vyvazeni kanalu, DSP by totiz spatnou akustiku napr koncertniho salu NIKDY nevykompenzovalo, to o cem mluvite jsou upravy zvuku pro filmy, a tam nejde o kvalitu/o vernost, ale pouze o EFEKT, o tom ze je zvuk nakonec exportovan do systemu AC3, DTS ci SDDS se zminovat snad nemusim, to jsou VSECHNO jen ZTRATOVE komprese a jako takove absolutne nepouzitelne pro verny zvuk (jsou zalozeny na tom ze ze zvuku odstranuji vernost :)))
Pokud myslite ze 44,1kHz 16bit neni HiEnd, tak jste v omylu, na mnou zminovanych vystavach je 98% aparatur predvadeno PRAVE na CDAudio, to je prave onen problem, vy mate zkusenosti jen s digitalni technikou, ne s analogovou, pro vas je HIEND DVDAudio, ale to ze Audigy2 je prvni karta ktera byla odajne urcena pro DVDAudio (zhlediska vypocetni casti - cipu) tak jeji analogova cast je natoli slaba ze byla prvni kartou ktera dosahla plneho dynamickeho rozsahu pouheho CDAudia - 97,1dB takze do SHUTECNEHO DVDAudia ji chybelo celych 48dB!!! Veskutecnosti CDAudio uzivi reprosoustavy za 1,6milionu korun - B&W Nautilus a to si piste ze TO JE HIEND!
Jakekoliv optimalizace pomoci DSP nemaji sanci, a uz vubec to neni hudba pro HIEND, tam projdou jen zarizeni nejvyssi kvality - takova ktera korekci nepotrebuji, protoze to o cem vsichni basnite NEFUNGUJE, spatny zvuk NELZE zkorigovat aniz byste poskodili neco jineho, to ze s amplitudou souvisi faze a rozhodite minimalne prostorove pole signalu (proste cely jeho casovy prubeh) tak hlavne vytvorite zkresleni a proto neni DSP pouzitelne, HIFI a HIEND je o tom NIKDY zadne zkresleni prave nevytvorit.
Ne, neposune dopredu, protoze pokud mate kvalitni nahravku i vsechny casti aparatury kvalitni, tak neni co korigovat, kazdy zasah je pak naopak poskozenim signalu, a pokud nemate kvalitni nahravku nebo aparaturu, tak automaticky nejde o HIFI. pokud tim mate na mysli to ze nastroj Crystalizer od Firmy creative prevede MP3 do kvality DVDAudio, tak je cela tato diskuse k smichu, jde naopak o MASIVNI ZKRESLENI signalu za ucelem udelat ho libivy (rozsireni stereofonni baze, fyziologie, expanze dynamiky, dozvuk atd.) a to OPRAVDU neni o kvalite.
Jezne tak jak to navrhujete by jela basova cast do 100kHz, coz je hloupost, to nikdo neudela, proc by utracel za kvalitni IO a tranzistory a filtry a ladil to na 100kHz kdyz bude prenos jen napr do 3,5kHz? to je zbytecne a drahe, dnesni subwoofery take nemaji filtrovany pouze signal ale cele obvody prenasi pouze omezene pasmo, to je proste normalni.
NO DOVOL!! ZADNE DSP V YAMAZE NEMAM, nejsem UBOZAK co ma doma domaci kino s recieverem za 7tisic s DSP s 48 mody a to cele napojene na pocitac, mam KVALITNI stereofonni zesilovac pripraveny na DVDAudio (pasmo do 200kHz -3dB) (cinitel tlumeni pres 240)
No, prave ze to neni fuk, porad je to tu pomysleni ze CDAudio je nanic, ale neni, i reprosoustavy za 600000 jeho kvalitu stale jeste omezuji!!! Pokud neverite, navstivte TopAudio, HiEnd atd....
:) To neni teorie, nejde o MARKETINGOVY VYMYSL CREATIVU, to je PRAXE, TO JE FAKT!! a to ze pasmo 200kHz vyuzije KAZDY jsem uz vysvetlil, a co se tyka sumu (vetsinou si PC-lide mysli ze jde o nejdulezitejsi parametr-omyl) tak nejde o to ze sum na urovni -110dB signalu neuslysim, ale o to ze zesilovac je schopen prenaset signaly slabe na urovni -109dB coz u PC zvukovek neplati, tam je prave prenos omezen a tak dosazeno nikeho sumu, problem je ten ze neprehraji ani tiche casti zvukoveho signalu (pohlcuji detaily) a proto nehraji dost kvalitne - nejsou High fidelity, natoz Xtreme Fidelity.
O to ze je obstarozni nejde, precejen 1 je 1 a 0 je 0, to platilo i pred 10 lety, signal je zpracovavan na 24bitove urovni, nejde o pocet ekvalizacnich pasem ani kanalu.
JEDINYM prinosem digitalniho SIGNALU (NE APARATURY) je jeho dokonala linearita (v jeho pevne omezenem pasmu) tot vse, jinak neprinasi nic, ostatne kdyby ano, nemela by kazda ctvrta svetoznama HIFI firma v nabidce jen jeden model ale vsichni by hned prebehli k "dokonalemu" reseni, jenze ono to proste tak neni.
To je zajimave, SACD vzniklo daleko predtim nez se objevil prvni D zesilovac a ten byl navic vhodny jen leda pro telefon a do vzorkovaci frekvence SACD mel tehdy hodne daleko, navic obecne je DVD povazovano za lepsi, prodeje SACD jsou ale presto vyssi, a to z jednoho prosteho duvodu - hybridni disk kde je na jedne strane stale klasicke CDAudio. https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259468
+
uuuuuuuuuu: jsem sice po ranu v praci, ale takhle jsem se uz dlouho nepobavil :o)
Zijete v omylu, viz perly:
a) "DSP"..." ale prenest ho byt i bez zasahu bez poskozeni kvality neumi"
b) "nabena hrana = mnou zminena uhlova rychlost"
c) "prenosove pasmo VSECH ANALOGOVYCH ZARIZENI"
d) "kdyz do reproduktoru pustis 30GHz, zahraje je, jen s velkym utlumem - napr -160dB zatimco digitalni technika nejde ani nanohertz za 1/2Fs"
e) Tohle bych chtel videt: "Problem JE udelat vysoke Fs protoze sehnat FET schopny spinat treba jen 100W na >1GHz"
f) "CDAudio je chopno absolutni zmeny amplitudy signalu ze samplu na sampl a dosahuje tedu rychlosti prebehu >700V na mikrosekundu!!"
g) "IO se pouzivaji tam kde jde pouze o cenu"
h) "DSP v HIEND NEEXISTUJE! nahravaci studia NEPOUZIVAJI DSP ale diskretni obvod"
To, co nepopiram, je ze pro kvalitni prenos/zpracovani signalu napr. do 20kHz je dobre mit zesilovac s pasmem 100-200kHz. A taky se shodnem ze Audigy2 je velmi slabe komercni sumitko (proto asi mate odpor k DSP).
Zajimalo by mne jak jste ke svym poznatkum dosel:
1) studiem ve skole (doporucuji vratit diplom)
2) studiem casopisu ala Stere... Video (nevim jak se to jmenuje presne)
3) studiem reklamnich letaku na predrazene krabicky (bednicky, prehravace)
4) mate drahe vybaveni a chcete si to sam pro sebe obhajit
+1
+5
-1
Je komentář přínosný?
Julda (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 06:47https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseuuuuuuuuuu: jsem sice po ranu v praci, ale takhle jsem se uz dlouho nepobavil :o)
Zijete v omylu, viz perly:
a) "DSP"..." ale prenest ho byt i bez zasahu bez poskozeni kvality neumi"
b) "nabena hrana = mnou zminena uhlova rychlost"
c) "prenosove pasmo VSECH ANALOGOVYCH ZARIZENI"
d) "kdyz do reproduktoru pustis 30GHz, zahraje je, jen s velkym utlumem - napr -160dB zatimco digitalni technika nejde ani nanohertz za 1/2Fs"
e) Tohle bych chtel videt: "Problem JE udelat vysoke Fs protoze sehnat FET schopny spinat treba jen 100W na >1GHz"
f) "CDAudio je chopno absolutni zmeny amplitudy signalu ze samplu na sampl a dosahuje tedu rychlosti prebehu >700V na mikrosekundu!!"
g) "IO se pouzivaji tam kde jde pouze o cenu"
h) "DSP v HIEND NEEXISTUJE! nahravaci studia NEPOUZIVAJI DSP ale diskretni obvod"
To, co nepopiram, je ze pro kvalitni prenos/zpracovani signalu napr. do 20kHz je dobre mit zesilovac s pasmem 100-200kHz. A taky se shodnem ze Audigy2 je velmi slabe komercni sumitko (proto asi mate odpor k DSP).
Zajimalo by mne jak jste ke svym poznatkum dosel:
1) studiem ve skole (doporucuji vratit diplom)
2) studiem casopisu ala Stere... Video (nevim jak se to jmenuje presne)
3) studiem reklamnich letaku na predrazene krabicky (bednicky, prehravace)
4) mate drahe vybaveni a chcete si to sam pro sebe obhajithttps://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259471
+
pokracovani:
IVAN > ne, vyssi vzorkovaci frekvence prave NENI potreba PROTOZE JDE O DIGITALNI ZAZNAM, (to bysme nemuseli resit 100kHz na zesilovaci kdyz CDA jede jen do 20kHz) tam jde o rychlost prebehu (uz jsem psal - 700V/microsec) analogovy zesilovac musi by rychly, rychlost je zavisla na frekvenci, u digitalniho signalu ne, mezi vzorky je pevny casovy interval a behem neho muze mit LIBOVOLNOU VELIKSOT a rychlost tedy neni zavisla.
Ne, analogova zarizeni signal na krajich pasma pouze potlacuji, zatimco digitalni je uplne odstranuji, pasmo v ramci prisne linearity je sice na strane digitalu, ale prenosove pasmo v maximalni/absolutni hodnote je na strane analogove.
HA! lidske ucho NENI ANI NAHODOU NEJVICE OMEZUJICIM CLANKEM! PRAVE NAOPAK, jeho logarytmicke vnimani presahuje rozsahem milionnasobne veskerou znamou techniku, neexistuje jedine zarizeni schopne zachytit nebo reprodukavat ZAROVEN tak tiche a tak hlasite signaly, bud jedno, nebo druhe, (diskoteka - hlasite, ale ne tiche - proto profi technika neni HIFI a HIFI hraje tiche signaly [i kdyz porad ne zdaleka tak tiche jak by bylo potreba] a nedosahuje horni hranice) Milion let biologie je daleko nadrazeno sto letum elektroniky.
Ano, to jsem psal, C1 a C2 zaruci VZDY STEJNE PRECETENI daneho sektoru a VZDY STEJNOU NASLEDNOU OPRAVU DAT, PROTO jsou bitove shodne pokazde kdy je prectete, ale to neznamena ze jsou spravne, prave naopak, jsou VZDY precteny stejne spatnym zpusobem, to uz jsem vysvetlovat, o nahodnych cislech si muzete precist v diskusi na www.7-z.org u podpory o sifrovani do AES Rijandel, kde autor resil chybne (vubec neresil) vstupni vektor pro nahodne cislo.
Samozrejme, konstelace hvezd tezko neco ovlivni, ale fyzika a matematika plati, na rychlosti zalezi, snimani je chybne + detekce a
korekce chyb ktera se nema ceho chytit stejnetak jako kdyz vam reknu ze myslim na cislo od 0-4, pokud neni pravidlo uvedene nize, nemate sanci urcit, problem je v tom ze kdyz se vy netrefite, zkusite jine (nahodne hadate) jenze logicky obvod pracuje vzdy stejne, i kdyz zvoli spatne cislo pri kazdem pruchodu zvoli to same.
To je prave ono, kdyby C1 a C2 skutecne fungovaly, a nezalezelo na rychlosti, nezpomalovaly by se otacky, navic DATA se opravi na 100% protoze pro ne plati jednoducha matematicka pravidla, kdyby ne, veskery vas software by nebyl schopny pracovat - PC by padalo, u HUDBY toto nelze, a jak sam rikate ze nastane bud LUPNUTI nebo to je tak male ze to clovek nepozna, tak TO JE PRAVE ONO, predstavte si velke mnozstvi mikroskopickych lupnuti, tak presne tak zni CDAudio na jednorychlostni mechanice za 50000 a JE TO SLYSITELNE.
PROGRAM nahlasi 100% nebo mene pokud to tvrdi C1 nebo C2, protoze o nich vi, jenze kvalita neni 100% ani v pripade ze program z mechaniky nedetekuje zadne C1 ani C2 protoze je obsah NEZNAMY/NAHODY a proto NELZE URCIT jestli je poskozeny nebo ne, proste kdyz program tvrdi ze je 100% tak si to on i mechanika jen mysli, to proste NELZE odhalit.
Ano, CRC je kontrolni soucet OBOUSMERNY, tzn. lze vygenerovat zpatne soubor odlisneho obsahu ale se stejnym CRC, na skutecne overeni by byl potreba alespon SHA2 (nebo MD4, MD5, SHA1 ale ty jsou vsechny "derave") ktery se pouziva pro digitalni podpisy a sifrovani obecne (a jsme opet u te kryptografie) protoze SHA je jednosmerny, a pro ZPETNE zjisteni chyby v souboru by byl potreba nekonecny vypocetni vykon, ale byla by jistota odhaleni a napraveni chyby, to je samozrejme NEPROVEDITELNE, problem je v tom ze CRC poskodite napriklad kdyz odeberete ze souboru jeden bit, ale onen soucet snadno napravite tak ze nekde JINDE bit pridate, a tak soubor bude mit stejny soucet a bude se tvarit identicky prestoze v nem budou uz DVE chyby, a stejnetak (jenom jednoduseji pracuje oprava chyb v mechanice) a to je uplne k nicemu.
Na tom kde jsou na CD data ulozena nezalezi, zalezi na obsahu datoveho bloku, u hudby je NAHODNY a u dat vzdy podleha matematickym pravidlum podle kterych lze odhalit:
DATA: myslim na cislo od 0 do 4, nesmi byt sude, nesmi se rovnat nule, a nesmi byt vetsi nez 2, vysledej je NEZAMENITELNY - 1.
HUDBA: myslim na nahodne cislo mezi 0-4 = NIKDY NEMUZETE UHODNOUT! nemuze to udelat logicky obvod, nemuze to provest zpetne kontrolni soucet (ten muze jen odhalit chybu, ale ne ji lokalizovat nebo napravit), nemuze to "NAJIT" umela inteligence, ani adaptabilni lidsky mozek.
Pity nahodne nejsou, jsou presne tam kde maji, proto je lze cist, ale jejich hodnoty - jednicky i nuly jsou plne nahodne a proto nelze odhalit chybu pri cteni. protoze NIKDO nevi jestli tam mela byt 1 nebo nula, jedina jistota cteni je kvalitni mechanika (nejlepe za 200000 jednorychlostni) nebo mikroskop, ale urcite ne pri 200kMh pri velikosti pitu tisiciny milimetru a mechaniky za 1200kc, to jde pouzite jen pro data, ne pro nahodny signal.
NO VIDITE, CELOU DOBU PISETE ZE CHYBY LZE ODHALIT A TED POTVRZUJETE ZE NE, neni to tim ze by byly PC mechaniky kvalitneji nez SACD PREHRAVAC SONY :)) PROBOHA TO ANI NAHODOU, jde o to ze jde o HUDBU vs. DATA a ze PC mechaniky opravuji HUDEBNI DATA zatimco STOLNI PREHRAVAC NE, proto vyda STOLNI PREHRAVAC pravdive pri kazdem pruchodu rozdilne cteni, ale kdybyste vzal PC mechaniku a zakazal korekce chyb a nechal ji cist HUDBU, a pak POROVNAL VYSLEDEK SE STOLNIM, projevila by se kvalita optiky/mechaniky a bylo by videt ze PC mech. cte HUDBU MNOHEM hure a data budou vice poskozena, a naopak muzete zkusti NAGRABOVAT DATA ve stolnim CDPrehravaci, uvidite ze budou poskozena diky absenci opravnych algorytmu a tedy nepouzitelna.
Ne, cernou desku s CD si vazne nepletu, nejde o to jak jsou tam bity nahrany, jde o to JAKOU INFORMACI OBSAHUJI!!! Snad uz jsem to ted vysvetlil pochopitelne, nevim jak jinak bych to vysvetlil, nejde o fyzickou strukturu, jde o logickou, o obsah o to jaky maji bity slet,
hudebni data nejsou nahrana na CD nahodne, jsou tam nahrana presne, pravidelne, bit za bitem, jenze ty pity maji nahodne hodnoty, ne protoze by byly nahrany jinak ale protoze jejich obsah (jimi nesena informace) je jiny, soubory/DATA maji pevne souvislosti, diky tomu pocitace a cele logicke obvody vubec funguji, predstavte si to asi takhle:
- DATA: 2-4-8-16-32 nebo 3-6-9-12-15
- HUDBA: 34-52-98-67-11
stejny zpusob zaznamu - ale u DAT maji data smysl, pravidelnost, logiku, slo by poznat kdyby byly spatne a slo by odhadnout kde a jaka je chyba a sla by napravit, a tato pravidelnost u dat JE VZDY, proto mohou pocitace pracovat, proto mohou byt data modifikovana, pocitace pracuji tak ze TRANSFORMUJI pomoci funkci data, proto pro ne plati tato pravidla, nemohou se transformovat nahodne, vzdy budou mit logiku kdyby nemely nebyly by pouzitelne.
ALE HUDBA, datovy OBSAH jejiho ZAZNAMU je zcela nahodny,tak jak prisel skladateli na mysl, stejne jako me prisly na mysl ona cisla, neda se ucit jaka cisla by nasledovala, zatimco u dat je jasne ze by nasledovalo 64 a 18.
MIKROB > tak ty si tohle (vyse) precti UPLNE CELE, pak uvidis ze kecas blbosti ty protoze vsechno o cem pises slouzi k odhaleni pravidelnosti a CELE JE TO UPLNE K NICEMU na NAHODNY SIGNAL, to ze (NE)znas dokonale strukturu CDA formatu je ti zjevne nanic, jinak bys vedel ze na data je to k uzitku, ale na nahodna data uplne na nic, a to bys vedel kdybys nemel jen polovicate znalosti (jsi zjevne PCckar ktery zna jen digitalni techniku, ale o skutecne elektronice a jejich obecnych funkcich/pravidlech nevis zjevne nic, a o analogove technice uz vubec ne, je to strasny jak vy PCckari hajite slepe a bez znalosti digitalni techniku, vite ze mate v PC Athlon FX, GeForce FX, pameti XMS, a ze vase CPU ma 160 milionu tranzistoru ale co je to za typ tranzistoru, z ceho se sklada a jak funguje nemate uz vubec poneti) a kdyz se nastvete, jdete na googl, vyhledate co potrebujete, vyberete pro vas cizi slova, a pridate nadavky a prispevek je na svete, ale fakta nikde, a kdybyste vystudovali prvni rocnik elektrotechnicekho uciliste, nikdy byset nepsal takove kecy.
Schvalne, jaky typ tranzistoru je pouzit v FPU jednotkach procesoru P4 s jadrem prescott? Jsem zvedav na odpoved.
Julda > SAMOZREJME ZE NEPOUZIVA - VYSVETLENO VYSE, protoze AUDIO data NELZE OPRAVIT a provedene opravy jsou jen dalsim POSKOZENIM DAT a je to tim ze u TAKTO KVALITNICH MECHANIK by tyto chybne opravy zpucobily VICE SKODY nez kdyz nejsou aplikovany vubec protoze takto kvalitni mechaniky ctou uz tak dobre ze poskozeni signalu je mensi bez techto ""oprav""
IVAN > ne, nehral by mizerne pokud snima tak dokonale ze necte chybne.
Navic testovat kvalitni mechaniku na vypalenych mediich je holy nesmysl, navic na to nebyvaji uzpusobeny snimaci hlavy.
Zduvodneni nekvalitni mechanikou je samozrejme absolutni blbost.
KillerZero > jitter neni vymysl audiofilu, ale to by byl problem pri prehravani, a tohle je problem produkce.
Ne, dostanes trojnasobnou efektivni rcyhlost (uhlovou rychlost- to je presnejsi vyjadreni frekvence-faze v case)
IVAN > AHA, takze kdyz slozis 10 a 15 KHz ve fazi, ziskas prvni harmonickou 20kHz a dojde tedy k potlaceni zakladniho 10kHz signalu na 0,707 nasobek amplitudy (zbytek energie bude rozptylen do zesilovacem neprenesenych vyssich harmonickych kmitoctu) tak to neuslysis, vid? Jsi mimo, jak neco takovyho muzes rict, to je jako kdybys rek ze neni znat rozdil mezi 35W zesilovacem na plnou hlasitost a 50W na plno. TO je ta deformace signalu co BUDE SLYSET, to ze nebudou slyset ty vyssi harmonicky, to uz je vedlejsi, a o to prave jde.
MIKROB je tady jeden z nejhorsich z nevzdelanych a agresivnich (to je tak kdyz se clovek "specializuje" nebo je samouk ve zlomku odvetvi) to co pro nej neexistuje, to je pro lidi skutecne z oboru kazdodenni samozrejmosti, a brani se tomu svou hlubokou znalosti poloviny problematiky, to je kamen urazu, ale v jednom se da souhlasit, hledejte informace, ale radsi ne jako samouci nebo v knihach vydanych samotnymi autory CDR kteri coby fandove a ne vystudovani v oboru siri puze tupou jednoduchou a tedy krute chybnou matematiku razenou nad fyziku a nad praxi i teorii skutecne elektroniky a ziji si ve svem fandovsky PCckarskem svete taiwanske dokonalosti a nechapou ze pro to koupit NA HUDBU mechaniku za 200000Kc je duvod nejen v namyslenem pocitu netopyriho audiofila ale i objektivni duvody potvrzene Fyzikou, matematikou, logikou a znalostmi elektroniky z verejneho skolstvi nekolikanasobne prevysujici jejich polozivotni samoucstvi ktere vyzaduji mnohem vice informaci nez je mozne vmestnat i extremne zjednodusene do extremne dlouhych diskusnich prispevku jejichz psani me vycerpava protoze PCckaru je hodne a vysvetlovat nekdy neco i celym desitkam PCckaru (zvlast kdyz jsou presvedceni o svych znalostech) je stejne tezke jako vysvetlovat neco jednomu panu Hulanovi, takze zakladni pohled na celovesmirne platnou neopravitelnost nahodnych hudebnich dat jsem snad uz nastinil (vzdalena obdoba je komprese videa pri pevnem nastaveni kvality obrazu (kvantizeru), nelze predvidat vyslednou velikost souboru protoze obsah, prubeh a komplexita scen je nepredvidatelna - produkovany ciste lidskym zamerem a neplati pro ni zadna pravidla) takze tim koncim - tva Mana.
+1
+5
-1
Je komentář přínosný?
uuuuuuuu (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 07:27https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskusepokracovani:
IVAN > ne, vyssi vzorkovaci frekvence prave NENI potreba PROTOZE JDE O DIGITALNI ZAZNAM, (to bysme nemuseli resit 100kHz na zesilovaci kdyz CDA jede jen do 20kHz) tam jde o rychlost prebehu (uz jsem psal - 700V/microsec) analogovy zesilovac musi by rychly, rychlost je zavisla na frekvenci, u digitalniho signalu ne, mezi vzorky je pevny casovy interval a behem neho muze mit LIBOVOLNOU VELIKSOT a rychlost tedy neni zavisla.
Ne, analogova zarizeni signal na krajich pasma pouze potlacuji, zatimco digitalni je uplne odstranuji, pasmo v ramci prisne linearity je sice na strane digitalu, ale prenosove pasmo v maximalni/absolutni hodnote je na strane analogove.
HA! lidske ucho NENI ANI NAHODOU NEJVICE OMEZUJICIM CLANKEM! PRAVE NAOPAK, jeho logarytmicke vnimani presahuje rozsahem milionnasobne veskerou znamou techniku, neexistuje jedine zarizeni schopne zachytit nebo reprodukavat ZAROVEN tak tiche a tak hlasite signaly, bud jedno, nebo druhe, (diskoteka - hlasite, ale ne tiche - proto profi technika neni HIFI a HIFI hraje tiche signaly [i kdyz porad ne zdaleka tak tiche jak by bylo potreba] a nedosahuje horni hranice) Milion let biologie je daleko nadrazeno sto letum elektroniky.
Ano, to jsem psal, C1 a C2 zaruci VZDY STEJNE PRECETENI daneho sektoru a VZDY STEJNOU NASLEDNOU OPRAVU DAT, PROTO jsou bitove shodne pokazde kdy je prectete, ale to neznamena ze jsou spravne, prave naopak, jsou VZDY precteny stejne spatnym zpusobem, to uz jsem vysvetlovat, o nahodnych cislech si muzete precist v diskusi na www.7-z.org u podpory o sifrovani do AES Rijandel, kde autor resil chybne (vubec neresil) vstupni vektor pro nahodne cislo.
Samozrejme, konstelace hvezd tezko neco ovlivni, ale fyzika a matematika plati, na rychlosti zalezi, snimani je chybne + detekce a
korekce chyb ktera se nema ceho chytit stejnetak jako kdyz vam reknu ze myslim na cislo od 0-4, pokud neni pravidlo uvedene nize, nemate sanci urcit, problem je v tom ze kdyz se vy netrefite, zkusite jine (nahodne hadate) jenze logicky obvod pracuje vzdy stejne, i kdyz zvoli spatne cislo pri kazdem pruchodu zvoli to same.
To je prave ono, kdyby C1 a C2 skutecne fungovaly, a nezalezelo na rychlosti, nezpomalovaly by se otacky, navic DATA se opravi na 100% protoze pro ne plati jednoducha matematicka pravidla, kdyby ne, veskery vas software by nebyl schopny pracovat - PC by padalo, u HUDBY toto nelze, a jak sam rikate ze nastane bud LUPNUTI nebo to je tak male ze to clovek nepozna, tak TO JE PRAVE ONO, predstavte si velke mnozstvi mikroskopickych lupnuti, tak presne tak zni CDAudio na jednorychlostni mechanice za 50000 a JE TO SLYSITELNE.
PROGRAM nahlasi 100% nebo mene pokud to tvrdi C1 nebo C2, protoze o nich vi, jenze kvalita neni 100% ani v pripade ze program z mechaniky nedetekuje zadne C1 ani C2 protoze je obsah NEZNAMY/NAHODY a proto NELZE URCIT jestli je poskozeny nebo ne, proste kdyz program tvrdi ze je 100% tak si to on i mechanika jen mysli, to proste NELZE odhalit.
Ano, CRC je kontrolni soucet OBOUSMERNY, tzn. lze vygenerovat zpatne soubor odlisneho obsahu ale se stejnym CRC, na skutecne overeni by byl potreba alespon SHA2 (nebo MD4, MD5, SHA1 ale ty jsou vsechny "derave") ktery se pouziva pro digitalni podpisy a sifrovani obecne (a jsme opet u te kryptografie) protoze SHA je jednosmerny, a pro ZPETNE zjisteni chyby v souboru by byl potreba nekonecny vypocetni vykon, ale byla by jistota odhaleni a napraveni chyby, to je samozrejme NEPROVEDITELNE, problem je v tom ze CRC poskodite napriklad kdyz odeberete ze souboru jeden bit, ale onen soucet snadno napravite tak ze nekde JINDE bit pridate, a tak soubor bude mit stejny soucet a bude se tvarit identicky prestoze v nem budou uz DVE chyby, a stejnetak (jenom jednoduseji pracuje oprava chyb v mechanice) a to je uplne k nicemu.
Na tom kde jsou na CD data ulozena nezalezi, zalezi na obsahu datoveho bloku, u hudby je NAHODNY a u dat vzdy podleha matematickym pravidlum podle kterych lze odhalit:
DATA: myslim na cislo od 0 do 4, nesmi byt sude, nesmi se rovnat nule, a nesmi byt vetsi nez 2, vysledej je NEZAMENITELNY - 1.
HUDBA: myslim na nahodne cislo mezi 0-4 = NIKDY NEMUZETE UHODNOUT! nemuze to udelat logicky obvod, nemuze to provest zpetne kontrolni soucet (ten muze jen odhalit chybu, ale ne ji lokalizovat nebo napravit), nemuze to "NAJIT" umela inteligence, ani adaptabilni lidsky mozek.
Pity nahodne nejsou, jsou presne tam kde maji, proto je lze cist, ale jejich hodnoty - jednicky i nuly jsou plne nahodne a proto nelze odhalit chybu pri cteni. protoze NIKDO nevi jestli tam mela byt 1 nebo nula, jedina jistota cteni je kvalitni mechanika (nejlepe za 200000 jednorychlostni) nebo mikroskop, ale urcite ne pri 200kMh pri velikosti pitu tisiciny milimetru a mechaniky za 1200kc, to jde pouzite jen pro data, ne pro nahodny signal.
NO VIDITE, CELOU DOBU PISETE ZE CHYBY LZE ODHALIT A TED POTVRZUJETE ZE NE, neni to tim ze by byly PC mechaniky kvalitneji nez SACD PREHRAVAC SONY :)) PROBOHA TO ANI NAHODOU, jde o to ze jde o HUDBU vs. DATA a ze PC mechaniky opravuji HUDEBNI DATA zatimco STOLNI PREHRAVAC NE, proto vyda STOLNI PREHRAVAC pravdive pri kazdem pruchodu rozdilne cteni, ale kdybyste vzal PC mechaniku a zakazal korekce chyb a nechal ji cist HUDBU, a pak POROVNAL VYSLEDEK SE STOLNIM, projevila by se kvalita optiky/mechaniky a bylo by videt ze PC mech. cte HUDBU MNOHEM hure a data budou vice poskozena, a naopak muzete zkusti NAGRABOVAT DATA ve stolnim CDPrehravaci, uvidite ze budou poskozena diky absenci opravnych algorytmu a tedy nepouzitelna.
Ne, cernou desku s CD si vazne nepletu, nejde o to jak jsou tam bity nahrany, jde o to JAKOU INFORMACI OBSAHUJI!!! Snad uz jsem to ted vysvetlil pochopitelne, nevim jak jinak bych to vysvetlil, nejde o fyzickou strukturu, jde o logickou, o obsah o to jaky maji bity slet,
hudebni data nejsou nahrana na CD nahodne, jsou tam nahrana presne, pravidelne, bit za bitem, jenze ty pity maji nahodne hodnoty, ne protoze by byly nahrany jinak ale protoze jejich obsah (jimi nesena informace) je jiny, soubory/DATA maji pevne souvislosti, diky tomu pocitace a cele logicke obvody vubec funguji, predstavte si to asi takhle:
- DATA: 2-4-8-16-32 nebo 3-6-9-12-15
- HUDBA: 34-52-98-67-11
stejny zpusob zaznamu - ale u DAT maji data smysl, pravidelnost, logiku, slo by poznat kdyby byly spatne a slo by odhadnout kde a jaka je chyba a sla by napravit, a tato pravidelnost u dat JE VZDY, proto mohou pocitace pracovat, proto mohou byt data modifikovana, pocitace pracuji tak ze TRANSFORMUJI pomoci funkci data, proto pro ne plati tato pravidla, nemohou se transformovat nahodne, vzdy budou mit logiku kdyby nemely nebyly by pouzitelne.
ALE HUDBA, datovy OBSAH jejiho ZAZNAMU je zcela nahodny,tak jak prisel skladateli na mysl, stejne jako me prisly na mysl ona cisla, neda se ucit jaka cisla by nasledovala, zatimco u dat je jasne ze by nasledovalo 64 a 18.
MIKROB > tak ty si tohle (vyse) precti UPLNE CELE, pak uvidis ze kecas blbosti ty protoze vsechno o cem pises slouzi k odhaleni pravidelnosti a CELE JE TO UPLNE K NICEMU na NAHODNY SIGNAL, to ze (NE)znas dokonale strukturu CDA formatu je ti zjevne nanic, jinak bys vedel ze na data je to k uzitku, ale na nahodna data uplne na nic, a to bys vedel kdybys nemel jen polovicate znalosti (jsi zjevne PCckar ktery zna jen digitalni techniku, ale o skutecne elektronice a jejich obecnych funkcich/pravidlech nevis zjevne nic, a o analogove technice uz vubec ne, je to strasny jak vy PCckari hajite slepe a bez znalosti digitalni techniku, vite ze mate v PC Athlon FX, GeForce FX, pameti XMS, a ze vase CPU ma 160 milionu tranzistoru ale co je to za typ tranzistoru, z ceho se sklada a jak funguje nemate uz vubec poneti) a kdyz se nastvete, jdete na googl, vyhledate co potrebujete, vyberete pro vas cizi slova, a pridate nadavky a prispevek je na svete, ale fakta nikde, a kdybyste vystudovali prvni rocnik elektrotechnicekho uciliste, nikdy byset nepsal takove kecy.
Schvalne, jaky typ tranzistoru je pouzit v FPU jednotkach procesoru P4 s jadrem prescott? Jsem zvedav na odpoved.
Julda > SAMOZREJME ZE NEPOUZIVA - VYSVETLENO VYSE, protoze AUDIO data NELZE OPRAVIT a provedene opravy jsou jen dalsim POSKOZENIM DAT a je to tim ze u TAKTO KVALITNICH MECHANIK by tyto chybne opravy zpucobily VICE SKODY nez kdyz nejsou aplikovany vubec protoze takto kvalitni mechaniky ctou uz tak dobre ze poskozeni signalu je mensi bez techto ""oprav""
IVAN > ne, nehral by mizerne pokud snima tak dokonale ze necte chybne.
Navic testovat kvalitni mechaniku na vypalenych mediich je holy nesmysl, navic na to nebyvaji uzpusobeny snimaci hlavy.
Zduvodneni nekvalitni mechanikou je samozrejme absolutni blbost.
KillerZero > jitter neni vymysl audiofilu, ale to by byl problem pri prehravani, a tohle je problem produkce.
Ne, dostanes trojnasobnou efektivni rcyhlost (uhlovou rychlost- to je presnejsi vyjadreni frekvence-faze v case)
IVAN > AHA, takze kdyz slozis 10 a 15 KHz ve fazi, ziskas prvni harmonickou 20kHz a dojde tedy k potlaceni zakladniho 10kHz signalu na 0,707 nasobek amplitudy (zbytek energie bude rozptylen do zesilovacem neprenesenych vyssich harmonickych kmitoctu) tak to neuslysis, vid? Jsi mimo, jak neco takovyho muzes rict, to je jako kdybys rek ze neni znat rozdil mezi 35W zesilovacem na plnou hlasitost a 50W na plno. TO je ta deformace signalu co BUDE SLYSET, to ze nebudou slyset ty vyssi harmonicky, to uz je vedlejsi, a o to prave jde.
MIKROB je tady jeden z nejhorsich z nevzdelanych a agresivnich (to je tak kdyz se clovek "specializuje" nebo je samouk ve zlomku odvetvi) to co pro nej neexistuje, to je pro lidi skutecne z oboru kazdodenni samozrejmosti, a brani se tomu svou hlubokou znalosti poloviny problematiky, to je kamen urazu, ale v jednom se da souhlasit, hledejte informace, ale radsi ne jako samouci nebo v knihach vydanych samotnymi autory CDR kteri coby fandove a ne vystudovani v oboru siri puze tupou jednoduchou a tedy krute chybnou matematiku razenou nad fyziku a nad praxi i teorii skutecne elektroniky a ziji si ve svem fandovsky PCckarskem svete taiwanske dokonalosti a nechapou ze pro to koupit NA HUDBU mechaniku za 200000Kc je duvod nejen v namyslenem pocitu netopyriho audiofila ale i objektivni duvody potvrzene Fyzikou, matematikou, logikou a znalostmi elektroniky z verejneho skolstvi nekolikanasobne prevysujici jejich polozivotni samoucstvi ktere vyzaduji mnohem vice informaci nez je mozne vmestnat i extremne zjednodusene do extremne dlouhych diskusnich prispevku jejichz psani me vycerpava protoze PCckaru je hodne a vysvetlovat nekdy neco i celym desitkam PCckaru (zvlast kdyz jsou presvedceni o svych znalostech) je stejne tezke jako vysvetlovat neco jednomu panu Hulanovi, takze zakladni pohled na celovesmirne platnou neopravitelnost nahodnych hudebnich dat jsem snad uz nastinil (vzdalena obdoba je komprese videa pri pevnem nastaveni kvality obrazu (kvantizeru), nelze predvidat vyslednou velikost souboru protoze obsah, prubeh a komplexita scen je nepredvidatelna - produkovany ciste lidskym zamerem a neplati pro ni zadna pravidla) takze tim koncim - tva Mana.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259476
+
uuuuuuuuu: ohledne C1 a C2, muzete se hadat s kym chcete, tohle proste funguje a i CD s chybami (skrabanci) je opraveno PRESNE TAK jak bylo puvodne!!!
Zajimalo by mne, zda si kupujete CD s "ochranami", napriklad ty, kde jsou UMYSLNE GENEROVANY CHYBY (treba 100.000 chyb) aby bylo ztizeno/znemozneno kopirovani/prehravani. Oprava techto chyb je nechana na C1 a C2, a pokud selze tak by to mohlo byt i slyset.
+1
+3
-1
Je komentář přínosný?
Julda (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 07:50https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseuuuuuuuuu: ohledne C1 a C2, muzete se hadat s kym chcete, tohle proste funguje a i CD s chybami (skrabanci) je opraveno PRESNE TAK jak bylo puvodne!!!
Zajimalo by mne, zda si kupujete CD s "ochranami", napriklad ty, kde jsou UMYSLNE GENEROVANY CHYBY (treba 100.000 chyb) aby bylo ztizeno/znemozneno kopirovani/prehravani. Oprava techto chyb je nechana na C1 a C2, a pokud selze tak by to mohlo byt i slyset.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259480
+
JULDA >
a)Neumi, provadi celociselnou konverzi na vetsi bitovou hloubku a pak zpet
b) no tak vy tedy elektronik nejste, jestli nevite ze frekvence, faze a uhlova rychlost jsou ty same pojmy (pouze v ruznych zavislostech na case) a ze souvisi s tvarem signalu/jeho prubehem, tak jste nevidel skolu z oboru ani z protejsiho chodniku.
c) ano, VSECHNA ANALOGOVA ZARIZENI JSOU SCHOPNA PRENASET frekvence od miliherz az po megaherze, jen s velkym utlumem, bezne v praxi nepouzitelnym, nicmene i frekvence 100kHz potlacena o 120dB zpusobi mensi poskozeni nez digitalizace ktera ho potlaci o nekonecno dB.
d) totez - pravdive tvrzeni, kazdy vi
e) ano, je problem, neni problem pokud mate dost penez, ale i tam jsou pak fyzikalni hranice.
f) ano, dosahuje, spocitejte si to 16 bit - 96dB
g)Ano, nevyzduje to znalosti soucastek, obvodu navrhu, a je to vse v jednom, neni to 500diskretnich soucastek s tisici cestami na zlacenem tistaku.
h) obvod-y - pouze pasivni mixazni pulty, to se lisi od tvorby zvuku pro filmy, ale to PCckar nezna, take se nenahrava ve studiu ale v koncertni hale s dokonalou akustikou (ne hokejove ala rockovy koncert) ale pro koncerty klasicke hudby (neplest s divadlem), podrobne informace o tom daval technics z tvorby jeho testovaciho CD - Silence Technology.
1) Haha, pan je velky komik :))))))
2) ne, ale cetl jsem, upadlo hned jak zacalo, pak serioznejsi Audio, a HIEND report je jen hezka reklama pro bohate.
3) no je videt ze jste expert, na tyto krabicky letacky NEEXISTUJI, ty existuji leda na PCsrot, ale na letak o zesilovaci Krell nenarazite nejspis za celou existenci vesmiru, navic nejsou predrazene, jsou jen drazsi, to je rozdil, predrazene jsou PC zvukovky kde Karta za 6 tisic kraje 5x hur nez Stolni CD prehravac za 5 tisic.
4) ne, neobhajuju slepe neco co tak neni, proc by to nekdo vubec delal? a jestli vam zesilovac za 8500Kc prijde tak drahy, tak je fakt smutne jestli zijete v kategorii PCaudia do 3000Kc pak je pochopitelne ze jste mimo, nemam co hajit, jen fakta, bohuzel jsou lidi jako Hulan co si kecaji sve nesmysly a pritom skutecnost je jina, na drahou aparaturu nemam, a narust kvality neni umerny cene, ale HIFI lowend porazi PC-HIEND ve vsech parametrech ktere zna kazdy kdo nema jen zakladni vzdelani, a tedy pochopitelne i v kvalite zvuku, jenze tendence PCckaru jsou NAPROSTO jasne - "HIEND" karta CRATIVE+REPRO LOGITECH za 6000Kc - domaci kino 7.1 kanalu, do toho DSP a hlasite duneni a petivterinove echo a pokudmozno funkce Crystalizer ktera nahradi 72000% datoveho toku a udela z MP3 DVDAudio, to je proste ""KVALITA"" :)))) alespon byste mohli odhodit svoji slepotu a nehajit "digitalni bedynky" abit a zajit na nejakou tu vystavu, bud vam vypadne celist+oci+usi a nebo nepoznate rozdil a pak vam pravem patri to co zaslouzite - CREATIVE :))) ale urcite vam nenalezi hodnotit kvalitu zvukove techniky v diskusich.
+1
-8
-1
Je komentář přínosný?
uuuuuuuu (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 07:56https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseJULDA >
a)Neumi, provadi celociselnou konverzi na vetsi bitovou hloubku a pak zpet
b) no tak vy tedy elektronik nejste, jestli nevite ze frekvence, faze a uhlova rychlost jsou ty same pojmy (pouze v ruznych zavislostech na case) a ze souvisi s tvarem signalu/jeho prubehem, tak jste nevidel skolu z oboru ani z protejsiho chodniku.
c) ano, VSECHNA ANALOGOVA ZARIZENI JSOU SCHOPNA PRENASET frekvence od miliherz az po megaherze, jen s velkym utlumem, bezne v praxi nepouzitelnym, nicmene i frekvence 100kHz potlacena o 120dB zpusobi mensi poskozeni nez digitalizace ktera ho potlaci o nekonecno dB.
d) totez - pravdive tvrzeni, kazdy vi
e) ano, je problem, neni problem pokud mate dost penez, ale i tam jsou pak fyzikalni hranice.
f) ano, dosahuje, spocitejte si to 16 bit - 96dB
g)Ano, nevyzduje to znalosti soucastek, obvodu navrhu, a je to vse v jednom, neni to 500diskretnich soucastek s tisici cestami na zlacenem tistaku.
h) obvod-y - pouze pasivni mixazni pulty, to se lisi od tvorby zvuku pro filmy, ale to PCckar nezna, take se nenahrava ve studiu ale v koncertni hale s dokonalou akustikou (ne hokejove ala rockovy koncert) ale pro koncerty klasicke hudby (neplest s divadlem), podrobne informace o tom daval technics z tvorby jeho testovaciho CD - Silence Technology.
1) Haha, pan je velky komik :))))))
2) ne, ale cetl jsem, upadlo hned jak zacalo, pak serioznejsi Audio, a HIEND report je jen hezka reklama pro bohate.
3) no je videt ze jste expert, na tyto krabicky letacky NEEXISTUJI, ty existuji leda na PCsrot, ale na letak o zesilovaci Krell nenarazite nejspis za celou existenci vesmiru, navic nejsou predrazene, jsou jen drazsi, to je rozdil, predrazene jsou PC zvukovky kde Karta za 6 tisic kraje 5x hur nez Stolni CD prehravac za 5 tisic.
4) ne, neobhajuju slepe neco co tak neni, proc by to nekdo vubec delal? a jestli vam zesilovac za 8500Kc prijde tak drahy, tak je fakt smutne jestli zijete v kategorii PCaudia do 3000Kc pak je pochopitelne ze jste mimo, nemam co hajit, jen fakta, bohuzel jsou lidi jako Hulan co si kecaji sve nesmysly a pritom skutecnost je jina, na drahou aparaturu nemam, a narust kvality neni umerny cene, ale HIFI lowend porazi PC-HIEND ve vsech parametrech ktere zna kazdy kdo nema jen zakladni vzdelani, a tedy pochopitelne i v kvalite zvuku, jenze tendence PCckaru jsou NAPROSTO jasne - "HIEND" karta CRATIVE+REPRO LOGITECH za 6000Kc - domaci kino 7.1 kanalu, do toho DSP a hlasite duneni a petivterinove echo a pokudmozno funkce Crystalizer ktera nahradi 72000% datoveho toku a udela z MP3 DVDAudio, to je proste ""KVALITA"" :)))) alespon byste mohli odhodit svoji slepotu a nehajit "digitalni bedynky" abit a zajit na nejakou tu vystavu, bud vam vypadne celist+oci+usi a nebo nepoznate rozdil a pak vam pravem patri to co zaslouzite - CREATIVE :))) ale urcite vam nenalezi hodnotit kvalitu zvukove techniky v diskusich.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259495
+
Ne, to bude znit blbe v usich PCfandy, ale je to tak, ze jsou i v neposkrabanem stavu nahodna data "opravovana" a tedy transformovana do tvaru o jakem si firmware mysli ze je spravny, takze ANO, jsou shodna na poskrabanych i neposkrabanych CD pri opakovanem kopirovani, ale to neznamena ze jsou spravne, presne naopak jsou VZDY poskozena stejne - OPRAVOU firmware, problem je ze jednou pravem a jednou nepravem, ale zdanliva v obsahu odhalena logika je napravena vzdy na stejny vysledek, proto je vysledek vzdy identicky, to neznamena ze to funguje, to znemena ze je to proste porad stejne spatne.
Ano, kaktus, ne mohlo, ale JE TO SLYSET, nicmene CD kupuji vyjimecne a v HIFIstore nesezenete BritneySpears od sonymusic s tisici chybami a rootkitem, ale klasiku v dokonale kvalite bez ochrany (oni se ti mrtvi tolik kradeni nebrani, navic klasika na P2P sitich zrovna moc neleti) takze jde o skutecne od zacatku do konce o ciste AudioCD.
+1
+2
-1
Je komentář přínosný?
uuuuuuuuuuu (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 08:08https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseNe, to bude znit blbe v usich PCfandy, ale je to tak, ze jsou i v neposkrabanem stavu nahodna data "opravovana" a tedy transformovana do tvaru o jakem si firmware mysli ze je spravny, takze ANO, jsou shodna na poskrabanych i neposkrabanych CD pri opakovanem kopirovani, ale to neznamena ze jsou spravne, presne naopak jsou VZDY poskozena stejne - OPRAVOU firmware, problem je ze jednou pravem a jednou nepravem, ale zdanliva v obsahu odhalena logika je napravena vzdy na stejny vysledek, proto je vysledek vzdy identicky, to neznamena ze to funguje, to znemena ze je to proste porad stejne spatne.
Ano, kaktus, ne mohlo, ale JE TO SLYSET, nicmene CD kupuji vyjimecne a v HIFIstore nesezenete BritneySpears od sonymusic s tisici chybami a rootkitem, ale klasiku v dokonale kvalite bez ochrany (oni se ti mrtvi tolik kradeni nebrani, navic klasika na P2P sitich zrovna moc neleti) takze jde o skutecne od zacatku do konce o ciste AudioCD.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259497
+
Vy jste se tu teda rozjeli.... Nějak utíkáte od původního tématu. A to je to že digitální reprobedny je jen reklamní tryk, nic víc. Stejně se jedná o D/A převodník (je jen posunut o kousek dál, není v PC ale v bedničce) pro výkonový analogový zesilovač, pro analogový reproduktor, pro analogový uši, který má pouze digitální vstup a tím má být jako lepší prostě super digitální a super zajímavější a prodávaný. Každý člověk s trochou rozumu ví že je to celé kničemu u reprobeničky těchto rozměrů a cenové třídy a tudíž této kvality reproduktorů které to miniprocento ušetřené kvality v přenosu signálu od PC k té reprobedničce ani nepoznají...
+1
-1
-1
Je komentář přínosný?
Kluzo (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 10:05https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseVy jste se tu teda rozjeli.... Nějak utíkáte od původního tématu. A to je to že digitální reprobedny je jen reklamní tryk, nic víc. Stejně se jedná o D/A převodník (je jen posunut o kousek dál, není v PC ale v bedničce) pro výkonový analogový zesilovač, pro analogový reproduktor, pro analogový uši, který má pouze digitální vstup a tím má být jako lepší prostě super digitální a super zajímavější a prodávaný. Každý člověk s trochou rozumu ví že je to celé kničemu u reprobeničky těchto rozměrů a cenové třídy a tudíž této kvality reproduktorů které to miniprocento ušetřené kvality v přenosu signálu od PC k té reprobedničce ani nepoznají...https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259518
+
uuuuuuuuu: ja se fakt bavim :o) uz asi nebudu odpovidat, protoze vas nikdo nepresvedci co se tyka technickych / fyzikalnich / elektronickych veci :o)
Kluzo: Pro D zesilovac neni D/A prevodnik. I pro tyhle lowend ma smysl a to kvuli cene, resp. za stejnou cenu to bude lip hrat nez analogove propojeni zvukovka - zesilovac - bedny.
+1
-2
-1
Je komentář přínosný?
Julda (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 10:43https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseuuuuuuuuu: ja se fakt bavim :o) uz asi nebudu odpovidat, protoze vas nikdo nepresvedci co se tyka technickych / fyzikalnich / elektronickych veci :o)
Kluzo: Pro D zesilovac neni D/A prevodnik. I pro tyhle lowend ma smysl a to kvuli cene, resp. za stejnou cenu to bude lip hrat nez analogove propojeni zvukovka - zesilovac - bedny.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259529
+
Julda: Ano, na digitálu víc vidělají protože bude dražší než klasický analog. :-) Ne, nepoznáš to u takovéhle bedničky i kdybs se na hlavu stavěl. Jen reklama nic víc...
+1
-4
-1
Je komentář přínosný?
Kluzo (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 10:48https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseJulda: Ano, na digitálu víc vidělají protože bude dražší než klasický analog. :-) Ne, nepoznáš to u takovéhle bedničky i kdybs se na hlavu stavěl. Jen reklama nic víc...https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259534
+
Kluzo: no jo, nemuzu potvrdit jak to tam maji, to bych musel dane bedny mit a rozebrat je, takhle he to schovane za reklamni letaky a marketing...
+1
+6
-1
Je komentář přínosný?
Julda (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 11:33https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseKluzo: no jo, nemuzu potvrdit jak to tam maji, to bych musel dane bedny mit a rozebrat je, takhle he to schovane za reklamni letaky a marketing...https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259542
+
Julda:Nevím, nevím, když už se tady takhle rozohňuješ. Slyšel jsi někdy něco vůbec přes "pořádné bedny"? Takovéto "bedýnky" mohou mít v sobě cokoliv, výsledek, tedy to co budou uši poslouchat, to je hlavně podíl reproduktorů v těchto "skříňkách". A v těchto, samozřejmě typicky počítačových, ten vyzařovaný zvuk má k dokonalu hodně, ale skutečně hodně daleko. Takže shrnuto, výrobky s klasickými, jednoduše pásově vyráběnými reproduktory, tam je skutečně úplně jedno, jaký je v nich zesilovač. Ten jeho podíl je na výsledku tam málo znatelný, že je to skutečně jen a jen pouhá reklama. Proto mě hned v úvodu zarazilo (viz můj první příspěvek), že se tímto skutečně reklamním trikem vůbec tento server zabývá.
Poslouchat věrný zvuk se dá i za celkem málo peněz, ale tyto reklamní triky k němu skutečně nevedou. Nejlepší zesilovač připojený k podprůměrným reproduktorům nezaručí "dokonalý zvuk".
Tak, asi tak.
Jinak já sám poslouchám už mnoho let všude na anglické Tannoye, vlastním je v jejich mnoha provedeních (velikostních i stářím), mám je jak u PC (ne přes integovanou zvuk. kartu-samozřejmě), tak skutečně všude, kde si chci něco rozumně poslechnout a neničit uši svoje i svých přátel a návštěvníků.
+1
-4
-1
Je komentář přínosný?
Video (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 13:24https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseJulda:Nevím, nevím, když už se tady takhle rozohňuješ. Slyšel jsi někdy něco vůbec přes "pořádné bedny"? Takovéto "bedýnky" mohou mít v sobě cokoliv, výsledek, tedy to co budou uši poslouchat, to je hlavně podíl reproduktorů v těchto "skříňkách". A v těchto, samozřejmě typicky počítačových, ten vyzařovaný zvuk má k dokonalu hodně, ale skutečně hodně daleko. Takže shrnuto, výrobky s klasickými, jednoduše pásově vyráběnými reproduktory, tam je skutečně úplně jedno, jaký je v nich zesilovač. Ten jeho podíl je na výsledku tam málo znatelný, že je to skutečně jen a jen pouhá reklama. Proto mě hned v úvodu zarazilo (viz můj první příspěvek), že se tímto skutečně reklamním trikem vůbec tento server zabývá.
Poslouchat věrný zvuk se dá i za celkem málo peněz, ale tyto reklamní triky k němu skutečně nevedou. Nejlepší zesilovač připojený k podprůměrným reproduktorům nezaručí "dokonalý zvuk".
Tak, asi tak.
Jinak já sám poslouchám už mnoho let všude na anglické Tannoye, vlastním je v jejich mnoha provedeních (velikostních i stářím), mám je jak u PC (ne přes integovanou zvuk. kartu-samozřejmě), tak skutečně všude, kde si chci něco rozumně poslechnout a neničit uši svoje i svých přátel a návštěvníků.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259558
+
Video: ne, nic nerozohnuju, taky neverim tem reklamnim vecem a uverim jedine kdybych to rozebral... A taky nekupuji bezne "pocitacove bednicky". Jeste v dobe studia jsem si vyrobil bedny vlastni -> znouzectnost, za malo penez hodne lepsi zvuk.
Tento server (CDR) je zameren na koncove spotrebitele (nebo jak bych to rekl), nenabizi tu recenze novych viceprocesorovych serveru s desitkami GB pameti apod. (to je pro srovnani, pres 95% lidi ma doma zvukovou aparaturu pod 20.000) -> tyhle bedny (viz clanek) jsou urceny taky do levneho segmentu.
+1
-2
-1
Je komentář přínosný?
Julda (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 13:51https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseVideo: ne, nic nerozohnuju, taky neverim tem reklamnim vecem a uverim jedine kdybych to rozebral... A taky nekupuji bezne "pocitacove bednicky". Jeste v dobe studia jsem si vyrobil bedny vlastni -> znouzectnost, za malo penez hodne lepsi zvuk.
Tento server (CDR) je zameren na koncove spotrebitele (nebo jak bych to rekl), nenabizi tu recenze novych viceprocesorovych serveru s desitkami GB pameti apod. (to je pro srovnani, pres 95% lidi ma doma zvukovou aparaturu pod 20.000) -> tyhle bedny (viz clanek) jsou urceny taky do levneho segmentu.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259565
+
UltraU: Ty vole, ty si snad vymyslel úplně nový fyzikální zákony :-)
Jak se frekvence transformujou z 20kHz na 30kHz a z nich na 6.666kHz je naprosto neuvěřitelný, fakt by mě zajímalo, jak si přišel k takovýmu myšlenkovýmu zkratu. Stejně tak jako informace, že zvýšení amplitudy vede k zvýšení frekvence :-) A Audigy 2 neni rozhodně high-end karta, Audigy jsou karty PRO POČÍTAČOVÝ HRY! Jde tam o vytvoření prostorovosti atd, věrnost zvuku je až na druhým místě. Nebudu pokračovat, nemá to cenu, ty si prostě musíš vsugerovat, že ta "aparatura" za kterou si vyhodil statisíce je naprosto dokonalá a že těch 200kHz slyšíš.
+1
-4
-1
Je komentář přínosný?
KillerZero (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 16:05https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseUltraU: Ty vole, ty si snad vymyslel úplně nový fyzikální zákony :-)
Jak se frekvence transformujou z 20kHz na 30kHz a z nich na 6.666kHz je naprosto neuvěřitelný, fakt by mě zajímalo, jak si přišel k takovýmu myšlenkovýmu zkratu. Stejně tak jako informace, že zvýšení amplitudy vede k zvýšení frekvence :-) A Audigy 2 neni rozhodně high-end karta, Audigy jsou karty PRO POČÍTAČOVÝ HRY! Jde tam o vytvoření prostorovosti atd, věrnost zvuku je až na druhým místě. Nebudu pokračovat, nemá to cenu, ty si prostě musíš vsugerovat, že ta "aparatura" za kterou si vyhodil statisíce je naprosto dokonalá a že těch 200kHz slyšíš.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259601
+
A tvé teorie o chybě C1 C2 korekcí jsou taky nádherný. Víš co? Zkus si vypálit nějakej čistej text na CD, a zkus si ověřit jak moc se to změní :-)
+1
-2
-1
Je komentář přínosný?
KillerZero (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 16:07https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseA tvé teorie o chybě C1 C2 korekcí jsou taky nádherný. Víš co? Zkus si vypálit nějakej čistej text na CD, a zkus si ověřit jak moc se to změní :-)https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259602
+
zkusim ti dát takovej příklad, snad pak budeš mít torchu představu jak to funguje(snad se mi to nezmrší):
1 8 4 3 16
4 5 4 6 19
2 6 3 1 13
4 5 1 2 12
11 25 12 12 60
Čtverec 4x4 čísla jsou data, to kolem jsou kontrolní součty.
takže když si dáš tu práci, tak nebudeš mít problém najít, který číslo je špatně. Ve skutečnosti je to samozřejmě mnohem komplikovanější, ale pro představu to snad stačí.
+1
-1
-1
Je komentář přínosný?
KillerZero (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 16:20https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskusezkusim ti dát takovej příklad, snad pak budeš mít torchu představu jak to funguje(snad se mi to nezmrší):
1 8 4 3 16
4 5 4 6 19
2 6 3 1 13
4 5 1 2 12
11 25 12 12 60
Čtverec 4x4 čísla jsou data, to kolem jsou kontrolní součty.
takže když si dáš tu práci, tak nebudeš mít problém najít, který číslo je špatně. Ve skutečnosti je to samozřejmě mnohem komplikovanější, ale pro představu to snad stačí.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259604
+
A nějak sem nepochopil, proč by bylo ověřování pomocí SHA2 neproveditelný?
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
KillerZero (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 16:21https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseA nějak sem nepochopil, proč by bylo ověřování pomocí SHA2 neproveditelný?https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259605
+
uuu, D zesilovace maji mnohem mensi zresleni, predevsim proto ze do LPF funguji plne digitalne (a tedy bez zadneho zkresleni (to uplne neplati pro DSD signal)). Ucinost D zesilovacu je nekolika nasobne lepsi, zadnych 10%. S-master je jeden konkretni cip, resi, konverzi DSD>PWM a PCM>PWM (vykonove spinaci tranzistory a LPF je pochopitelne resen bokem), a sony ho pouziva v cele siri svych D zesilovacu (nicmene nepatri k nejlepsim). Nevim proc pletes dohromady nejakou hifi techniku (kterou dnes dokaze delat kazdy cinan) a neco uplne jineho - zdravotni techniku.Pro D zesilovace nepotrebujes spinat na >1GHz, ale radove v desitkach MHz (napr. DSD sampluje na 2.8MHz (to je ale PDM, neco kapanek jineho nez PWM, ale podobne)). Lidske ucho slysi do 20kHz, vice proste ne, a je jedno jestli jde o tranzidenty nebo neco jineho (neni to magie, ale fyzika). Signaly velke amlitudy a nizsi frekvence pochopitelne nezaniknou v prostredi, ale pokud vim byla rec o nejaky nesmyslnych 33kHz. Nicmene stale nevim kam tim mirite kdyz Vase uzasne highend CD stejne dokaze zahrat max 20kHz. Tedy ty vase EXTREMNE velke energeticke skoky se mohou odehravat maximalne ve vasi hlave, ve skutecnosti, bud zaniknou jiz mikrofonu, a kdy ne tak je spolehlive odstrani deltasigma modulator hned za mikrofonem. Bavit se o tom co zanikne ci nezanikne v nejakem koncovem zesilovaci, kdyz navic signal stejne projde stokrat digitalnim DSPckem, a pak je to stejne downsamlovano do pasma <20kHz je tak trochu smesne ...Vetsina firem mela omezeny zesilovace do 20kHz (ale ne vsechny, vzdycky se totiz najde par blbcu kteri za nalepku "200Khz" dokazi platit neskutecne penize ... jo to je ale marketing. Dnes je trochu jina doba a vzhledem k prichodu DVD-Audio a SACD, maji smysl pasma kolem 80kHz.Nahravci studia signal z mikrofonu ihned konvertutuje do digitalu (vetsinou deltasigma do pdm a nasledne do pcm), ktery je jednak ukladan na multitrack recordery (dnes vetsinou hdd), signal (at uz online, a nebo nasledne pro finalni podobu) zpracovavan vyhradne digitalne (to jestli HW pomoci DSP, a nebo v pececku nejakym programem je nepodstatne).Neni to o tom jestli CDAudio je highend nebo neni, ale tom ze na nej tvych 33kHz proste nenacpes, a tim cele tve placani ztraci smysl. ad Audigy2 nevim, ja hudbu na PC neposloucham. Omezeni CDAudio je myslim jasne, a nezmenis ho ani tim ze k tomu pripojis komercni nautiliusy.Nahrany signal je potreba vzdy korigovat, vetsinou tu zakladni korekci udelaji jiz ve studiu. Druha vec je upravit signal namiru reprodukcnimu zarizeni, coz je velky prinos (nicmene doposud to nelze v beznem prostredi provadet, zatim kalibrace je trochu mimo bezne podminky), dokonale reproduktory proste neexistuji.Ano kazdy zasah do signalu predstavuje zkresleni, jediny zpusob ja se tomu vyhnout je zajit si na koncert zive. Tim ze si koupis repro za milion a budes na nem prehravat nejake zpitvorene CD se tomu rozhodne nevyhnes."pokud tim mate na mysli to ze nastroj Crystalizer od Firmy creative prevede MP3 do kvality DVDAudio" Co to tady placete ... evidentne netusite o cem je rec ...Promin prve si psal ze ve sve jamaze mas DSP. Pozor neplet si DSP s blbustky jako ruzne eq, ruzne desitky zvukovy prostredi atp. (to sice dela taky DSP, ale to spise takova blbost navic), zakladni funkce DSP je zcela jina. BTW pokud tam mate nejake premosteni, tak verte ze tam nejake DSP mate. Pasmo 200kHz opravdu nevyuzijete, proste lidske ucho tyhle frekvence neni schopno zaznamenat (v jakekoliv podobe), az uz vubec ne s CDAudio.Ten uvedeni technics je obstarozni a signal zpracova DSP na obstaroznich 16bitech pri 44,1kHz, opravdu se to neda srovnat s dnesnimi 192Khz/24(nebo 32)bit DSP. 24kanali eq jsem uvedl proto ze jste si to cislo 24 vypujcil odjinud.SACD vzniklo mnohem pozdeji nez prvni D zesilovace, resp. SACD vzniklo prave proto ze sony videlo budoucnost D zesilovacich (bohuzel si ale zvolilo spatny format PDM misto mnohohem pouzitelnejsiho PCM).
+1
-5
-1
Je komentář přínosný?
ivan (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 16:40https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseuuu, D zesilovace maji mnohem mensi zresleni, predevsim proto ze do LPF funguji plne digitalne (a tedy bez zadneho zkresleni (to uplne neplati pro DSD signal)). Ucinost D zesilovacu je nekolika nasobne lepsi, zadnych 10%. S-master je jeden konkretni cip, resi, konverzi DSD>PWM a PCM>PWM (vykonove spinaci tranzistory a LPF je pochopitelne resen bokem), a sony ho pouziva v cele siri svych D zesilovacu (nicmene nepatri k nejlepsim). Nevim proc pletes dohromady nejakou hifi techniku (kterou dnes dokaze delat kazdy cinan) a neco uplne jineho - zdravotni techniku.Pro D zesilovace nepotrebujes spinat na >1GHz, ale radove v desitkach MHz (napr. DSD sampluje na 2.8MHz (to je ale PDM, neco kapanek jineho nez PWM, ale podobne)). Lidske ucho slysi do 20kHz, vice proste ne, a je jedno jestli jde o tranzidenty nebo neco jineho (neni to magie, ale fyzika). Signaly velke amlitudy a nizsi frekvence pochopitelne nezaniknou v prostredi, ale pokud vim byla rec o nejaky nesmyslnych 33kHz. Nicmene stale nevim kam tim mirite kdyz Vase uzasne highend CD stejne dokaze zahrat max 20kHz. Tedy ty vase EXTREMNE velke energeticke skoky se mohou odehravat maximalne ve vasi hlave, ve skutecnosti, bud zaniknou jiz mikrofonu, a kdy ne tak je spolehlive odstrani deltasigma modulator hned za mikrofonem. Bavit se o tom co zanikne ci nezanikne v nejakem koncovem zesilovaci, kdyz navic signal stejne projde stokrat digitalnim DSPckem, a pak je to stejne downsamlovano do pasma <20kHz je tak trochu smesne ...Vetsina firem mela omezeny zesilovace do 20kHz (ale ne vsechny, vzdycky se totiz najde par blbcu kteri za nalepku "200Khz" dokazi platit neskutecne penize ... jo to je ale marketing. Dnes je trochu jina doba a vzhledem k prichodu DVD-Audio a SACD, maji smysl pasma kolem 80kHz.Nahravci studia signal z mikrofonu ihned konvertutuje do digitalu (vetsinou deltasigma do pdm a nasledne do pcm), ktery je jednak ukladan na multitrack recordery (dnes vetsinou hdd), signal (at uz online, a nebo nasledne pro finalni podobu) zpracovavan vyhradne digitalne (to jestli HW pomoci DSP, a nebo v pececku nejakym programem je nepodstatne).Neni to o tom jestli CDAudio je highend nebo neni, ale tom ze na nej tvych 33kHz proste nenacpes, a tim cele tve placani ztraci smysl. ad Audigy2 nevim, ja hudbu na PC neposloucham. Omezeni CDAudio je myslim jasne, a nezmenis ho ani tim ze k tomu pripojis komercni nautiliusy.Nahrany signal je potreba vzdy korigovat, vetsinou tu zakladni korekci udelaji jiz ve studiu. Druha vec je upravit signal namiru reprodukcnimu zarizeni, coz je velky prinos (nicmene doposud to nelze v beznem prostredi provadet, zatim kalibrace je trochu mimo bezne podminky), dokonale reproduktory proste neexistuji.Ano kazdy zasah do signalu predstavuje zkresleni, jediny zpusob ja se tomu vyhnout je zajit si na koncert zive. Tim ze si koupis repro za milion a budes na nem prehravat nejake zpitvorene CD se tomu rozhodne nevyhnes."pokud tim mate na mysli to ze nastroj Crystalizer od Firmy creative prevede MP3 do kvality DVDAudio" Co to tady placete ... evidentne netusite o cem je rec ...Promin prve si psal ze ve sve jamaze mas DSP. Pozor neplet si DSP s blbustky jako ruzne eq, ruzne desitky zvukovy prostredi atp. (to sice dela taky DSP, ale to spise takova blbost navic), zakladni funkce DSP je zcela jina. BTW pokud tam mate nejake premosteni, tak verte ze tam nejake DSP mate. Pasmo 200kHz opravdu nevyuzijete, proste lidske ucho tyhle frekvence neni schopno zaznamenat (v jakekoliv podobe), az uz vubec ne s CDAudio.Ten uvedeni technics je obstarozni a signal zpracova DSP na obstaroznich 16bitech pri 44,1kHz, opravdu se to neda srovnat s dnesnimi 192Khz/24(nebo 32)bit DSP. 24kanali eq jsem uvedl proto ze jste si to cislo 24 vypujcil odjinud.SACD vzniklo mnohem pozdeji nez prvni D zesilovace, resp. SACD vzniklo prave proto ze sony videlo budoucnost D zesilovacich (bohuzel si ale zvolilo spatny format PDM misto mnohohem pouzitelnejsiho PCM).https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259606
+
uuu, lidske ucho ve je omezujicim clankem (je rec o maximalni frekvenci), proste tech 200kHz z Vaseho zesilovace neuslisite ani kdyby jste se po.... Co se tyce citlivosti lidskeho ucha, o tom tu rec nebyla a je to snad jasne ... tohle se ale uci na zakladni skole ...
NE, psal jste a absolutni hovadiny (nejake teorie o nahodnych cislech a dokonce neco sifrovani ci teorie vzniku vesmiru), C1 a C2 (pokud zafunguje) NEzaruci VZDY STEJNE PRECETENI, ale zaruci vzdy SPRAVNE precteni (naprosto shodna data jako v image pri mastrovani). Tedy VZDY se precte spravnym zpusobem. Pokud se detekcni o opravna technika nema ceho chytit, tak je asi zbytecna, a proto tam vetsinou ani nikdy neni (napr. na gramofonove desce), nastesi u CD-Audio se detekcni a opravne mechanizmy maji ceho chytit, a dokazi chybne prectena data zcela bezchybne opravit. C1 a C2 skutacne funguji, kdyby ne tak si na CD nevypalite asi zadne data (pokud je tedy chcete jeste nekdy precist). C1 a C2 funguje uplne stejne jak pro DATA, tak pro AUDIO, plati naprosto stejna matematicka pravidla, a ackoliv data jsou v obou dvou pripadech zcela nahodna dokaze je bezchybne opravit (samozrejme do urcite miry, ktera je ale opet stejna pro DATA i AUDIO).Program vetsinou nikdy detekuje upravy pomoci C1 a C2, program detekuje chybu kdyz se C2 nepodarilo chybu odstranit. Pokud mechanika precte data (s pomoci oprav C1 a C2), naste je vzdy 100% spravne a shodne stim co bylo na image pro vyrobu mastru. Nejsou tam zadne nahody.CRC je obecny nazev, netusim proc pletete veci jako SHA atp. ty funguji zcela jinak a jsou urceny k necemu uplne jinemu. CD pouziva CIRC. "problem je v tom ze CRC poskodite napriklad kdyz odeberete ze souboru jeden bit, ale onen soucet snadno napravite tak ze nekde JINDE bit pridate, a tak soubor bude mit stejny soucet a bude se tvarit identicky prestoze v nem budou uz DVE chyby, a stejnetak (jenom jednoduseji pracuje oprava chyb v mechanice) a to je uplne k nicemu. " tak tohle je opravdu perla, vidim ze CD-Audio jste nevidel ani z rychliku ... To snad nemyslite vazne ... myslite ze inzenyri cd vymysleli CD byli stejni debilove jako Vy (prominte za vulgarnost ale tohle se nedalo vydrzet). Zkuste se kouknout na http://www.cdr.cz/a/6190/2 a treba sem http://cdr.cz/a/6085 (je to ale hodne hodne zjednodusene).Obsah datoveho sektoru je v pripade AUDIO i DAT nahody (proste je tam to co chceme ulozit ... jakkoliv nahodne data i hudba). Tento zcela nahodny obsah je (jak u AUDIO i DATOVE CD) doplnen o redundanci (je snizena entropie), plus dalsi doplnujici informace, modulovana pomoci EMF (coz je dalsi pridani redundance), a tohle je vylisovano nebo vypaleno na CD.Pominuli C3 u CD-ROM, resp budu uvazovat CD-ROM MODE1 (ktery C3 nepouziva). Tak pokud vezmu WAV soubor s hudbou ci sumem (zcela nahodna data), a vypalim je na CD-ROM (v MODE1), a vypalim stejny hudebni soubor jako CD-Audio, tak dostanu dve CD ktera budou naprosto stejne zabezpecena, budou mit stejnou entropii, budou stejne spolehlive citelne, atd. atd.Mechnika za 200000Kc bude jiste kvalitnejsi (predevsim v bytelnosti konstrukci), nicmene to neznamena ze bude cist nejaka lepsi data (ty jsou digitalni a jsou stale stejna).
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
ivan (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 17:48https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseuuu, lidske ucho ve je omezujicim clankem (je rec o maximalni frekvenci), proste tech 200kHz z Vaseho zesilovace neuslisite ani kdyby jste se po.... Co se tyce citlivosti lidskeho ucha, o tom tu rec nebyla a je to snad jasne ... tohle se ale uci na zakladni skole ...
NE, psal jste a absolutni hovadiny (nejake teorie o nahodnych cislech a dokonce neco sifrovani ci teorie vzniku vesmiru), C1 a C2 (pokud zafunguje) NEzaruci VZDY STEJNE PRECETENI, ale zaruci vzdy SPRAVNE precteni (naprosto shodna data jako v image pri mastrovani). Tedy VZDY se precte spravnym zpusobem. Pokud se detekcni o opravna technika nema ceho chytit, tak je asi zbytecna, a proto tam vetsinou ani nikdy neni (napr. na gramofonove desce), nastesi u CD-Audio se detekcni a opravne mechanizmy maji ceho chytit, a dokazi chybne prectena data zcela bezchybne opravit. C1 a C2 skutacne funguji, kdyby ne tak si na CD nevypalite asi zadne data (pokud je tedy chcete jeste nekdy precist). C1 a C2 funguje uplne stejne jak pro DATA, tak pro AUDIO, plati naprosto stejna matematicka pravidla, a ackoliv data jsou v obou dvou pripadech zcela nahodna dokaze je bezchybne opravit (samozrejme do urcite miry, ktera je ale opet stejna pro DATA i AUDIO).Program vetsinou nikdy detekuje upravy pomoci C1 a C2, program detekuje chybu kdyz se C2 nepodarilo chybu odstranit. Pokud mechanika precte data (s pomoci oprav C1 a C2), naste je vzdy 100% spravne a shodne stim co bylo na image pro vyrobu mastru. Nejsou tam zadne nahody.CRC je obecny nazev, netusim proc pletete veci jako SHA atp. ty funguji zcela jinak a jsou urceny k necemu uplne jinemu. CD pouziva CIRC. "problem je v tom ze CRC poskodite napriklad kdyz odeberete ze souboru jeden bit, ale onen soucet snadno napravite tak ze nekde JINDE bit pridate, a tak soubor bude mit stejny soucet a bude se tvarit identicky prestoze v nem budou uz DVE chyby, a stejnetak (jenom jednoduseji pracuje oprava chyb v mechanice) a to je uplne k nicemu. " tak tohle je opravdu perla, vidim ze CD-Audio jste nevidel ani z rychliku ... To snad nemyslite vazne ... myslite ze inzenyri cd vymysleli CD byli stejni debilove jako Vy (prominte za vulgarnost ale tohle se nedalo vydrzet). Zkuste se kouknout na http://www.cdr.cz/a/6190/2 a treba sem http://cdr.cz/a/6085 (je to ale hodne hodne zjednodusene).Obsah datoveho sektoru je v pripade AUDIO i DAT nahody (proste je tam to co chceme ulozit ... jakkoliv nahodne data i hudba). Tento zcela nahodny obsah je (jak u AUDIO i DATOVE CD) doplnen o redundanci (je snizena entropie), plus dalsi doplnujici informace, modulovana pomoci EMF (coz je dalsi pridani redundance), a tohle je vylisovano nebo vypaleno na CD.Pominuli C3 u CD-ROM, resp budu uvazovat CD-ROM MODE1 (ktery C3 nepouziva). Tak pokud vezmu WAV soubor s hudbou ci sumem (zcela nahodna data), a vypalim je na CD-ROM (v MODE1), a vypalim stejny hudebni soubor jako CD-Audio, tak dostanu dve CD ktera budou naprosto stejne zabezpecena, budou mit stejnou entropii, budou stejne spolehlive citelne, atd. atd.Mechnika za 200000Kc bude jiste kvalitnejsi (predevsim v bytelnosti konstrukci), nicmene to neznamena ze bude cist nejaka lepsi data (ty jsou digitalni a jsou stale stejna).https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259619
+
ivan: Nemělo být místo "(bohuzel si ale zvolilo spatny format PDM misto mnohohem pouzitelnejsiho PCM)"
"(bohuzel si ale zvolilo spatny format PDM misto mnohohem pouzitelnejsiho PWM)"?
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
killerzero (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 21:07https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseivan: Nemělo být místo "(bohuzel si ale zvolilo spatny format PDM misto mnohohem pouzitelnejsiho PCM)"
"(bohuzel si ale zvolilo spatny format PDM misto mnohohem pouzitelnejsiho PWM)"?https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259647
+
Julda:Ano, právě že se dá docela "dobrý zvuk", samozřejmě při určitých kompromisech, pořídit za poměrně "levný peníz". Ale ty kompromisy nesmí být ovlivňovány hloupou reklamou. Mě také mrzí, že se tady nezabývají zcela novými konstrukcemi v počítačové technice a technologiích vůbec, ale že se tady přináší jako něco podstatného tyto skutečné hlouposti, pouhé reklamní triky.
Každý, kdo jen někdy trošku zavadil o tzv. "věrný zvuk" - tedy tzv. HiFi, zjišťuje, že se vyplatí si trochu připlatit a zahodit ze stolu ty plastové či jiné bedýnky.
Mě to osobně velice mrzí, tahle diskuze tady (hlavně to vulgární osočování-kde je ten vzdělanostní nadhled).
+1
-4
-1
Je komentář přínosný?
Video (neověřeno) https://diit.cz
23. 3. 2006 - 21:24https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseJulda:Ano, právě že se dá docela "dobrý zvuk", samozřejmě při určitých kompromisech, pořídit za poměrně "levný peníz". Ale ty kompromisy nesmí být ovlivňovány hloupou reklamou. Mě také mrzí, že se tady nezabývají zcela novými konstrukcemi v počítačové technice a technologiích vůbec, ale že se tady přináší jako něco podstatného tyto skutečné hlouposti, pouhé reklamní triky.
Každý, kdo jen někdy trošku zavadil o tzv. "věrný zvuk" - tedy tzv. HiFi, zjišťuje, že se vyplatí si trochu připlatit a zahodit ze stolu ty plastové či jiné bedýnky.
Mě to osobně velice mrzí, tahle diskuze tady (hlavně to vulgární osočování-kde je ten vzdělanostní nadhled).https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259648
+
Video: PC a vse kolem, stejne tak zvukova technika, to vsechno slo komercni cestou cim levnejsi - tim lepsi (tim vic usetrite). Vsechno se toci o penezich - kolik se danych vyrobku proda. Nikoho netrapi technicka stranka vyrobku, nove technologie a tak, proste dokud se prodava vyrobek stary tak proc vymyslet novy? Nebo jinak, proc vymyslet lepsi veci (nove technologie) kdyz se prodavaji ty stare ???
+1
+1
-1
Je komentář přínosný?
Julda (neověřeno) https://diit.cz
24. 3. 2006 - 00:51https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseVideo: PC a vse kolem, stejne tak zvukova technika, to vsechno slo komercni cestou cim levnejsi - tim lepsi (tim vic usetrite). Vsechno se toci o penezich - kolik se danych vyrobku proda. Nikoho netrapi technicka stranka vyrobku, nove technologie a tak, proste dokud se prodava vyrobek stary tak proc vymyslet novy? Nebo jinak, proc vymyslet lepsi veci (nove technologie) kdyz se prodavaji ty stare ???https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259657
+
Julda:
Ale mě právě "trápí" to, že se mnohdy upředňostňuje "obal" před "vnitřkem". Tedy že reklama nahrazuje u mnoha lidí soudnost. Že podléhají barevným obrázkům, letákům či jinému balastu před vlastní (či dobře zprostředkovanou) zkušeností.
Protože ono ne vždy platí, že jen drahé věci jsou ty "správné".
Ale ať už bude každý odborníkem na cokoliv, jeden na PC, druhý např. na HiFi, třetí zahrádkářem, je vždy zapotřebí v diskuzi slušnosti a nadhledu.
+1
+4
-1
Je komentář přínosný?
Video (neověřeno) https://diit.cz
24. 3. 2006 - 01:40https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseJulda:
Ale mě právě "trápí" to, že se mnohdy upředňostňuje "obal" před "vnitřkem". Tedy že reklama nahrazuje u mnoha lidí soudnost. Že podléhají barevným obrázkům, letákům či jinému balastu před vlastní (či dobře zprostředkovanou) zkušeností.
Protože ono ne vždy platí, že jen drahé věci jsou ty "správné".
Ale ať už bude každý odborníkem na cokoliv, jeden na PC, druhý např. na HiFi, třetí zahrádkářem, je vždy zapotřebí v diskuzi slušnosti a nadhledu.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259662
+
killerzero:
pokud se bavime o prenosu a zpracovani signalu tak je samozrejme PCM lepsi nez PDM ci PWM. Pokud je rec o D zesilovaci tak je samozrejme vhodnejsi PWM pred PDM. Jedina vyhoda PDM je to ze to je vystup deltasigma A/D prevodniku, ale uz neni vhodny ani pro zpracovani, ani prenos, a ani pro D zesilovace.
Treba Sony propaguje sve SACD tim ze to je nejprimejsi digitalni cesta, prezentuje mikrofon-deltasigma>dsd-sacd-dsd-lpf-repro. Nicmene nejak zapomina za signal se musi nejak ve studiu zpracovat(zmixovat,atd), a to neni mozne v PDM, ale jen v PCM (tedy musi se konvertovat (at uz pro cely proces, nebo v ramci zarizeni ktere se na venek tvari ze je native DSD se stejne pro jednotlive operace musi docasne prevest do PCM)). Podobene tak pokud je nejake DSP na strane reprodukce. A stejne tak prevod pdm(dsd) pres lpf na analog signal ve skutecnosti tak jednoduse nefunguje (pri pouziti PDM misto PWM je potreba daleko slozitejsiho prevodu (min 8way), a stejne vysledek neni tak dobry jako pri pouziti PWM, v praxi se to resi tak (i v pripade slavneho SMASTER), ze se PDM prevede na PCM, a ten pak na PWM (primy prevod PDM>PWM neni mozny)).Tedy vysledek SACD nakonec vypada asi takto: mikrofon-deltasigma>pdm>pcm-(zpracovani ve studiu)-pcm>pdm-sacd(prenos)-pdm>pcm-(prenos po spdif nebo zpracovani nejakym DSP)-pcm>pdm>pcm(napr v smastru)>pwm-lpf-repro. V pripade DVD-Audio ktere pouziva pro prenos i zpracovani stale jedno PCM (pripadne bezztratove komprimovane MLP), vypada cesta asi takto mikrofon-deltasigma>pdm>pcm-(zpracovani ve studiu)-pcm-DVDAudio(prenos)-pcm-(spdif,dsp)-pcm>pwm-lpf-repro tedy vyrazne jednodussi s mene konverzi.
+1
-1
-1
Je komentář přínosný?
ivan (neověřeno) https://diit.cz
24. 3. 2006 - 11:48https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskusekillerzero:
pokud se bavime o prenosu a zpracovani signalu tak je samozrejme PCM lepsi nez PDM ci PWM. Pokud je rec o D zesilovaci tak je samozrejme vhodnejsi PWM pred PDM. Jedina vyhoda PDM je to ze to je vystup deltasigma A/D prevodniku, ale uz neni vhodny ani pro zpracovani, ani prenos, a ani pro D zesilovace.
Treba Sony propaguje sve SACD tim ze to je nejprimejsi digitalni cesta, prezentuje mikrofon-deltasigma>dsd-sacd-dsd-lpf-repro. Nicmene nejak zapomina za signal se musi nejak ve studiu zpracovat(zmixovat,atd), a to neni mozne v PDM, ale jen v PCM (tedy musi se konvertovat (at uz pro cely proces, nebo v ramci zarizeni ktere se na venek tvari ze je native DSD se stejne pro jednotlive operace musi docasne prevest do PCM)). Podobene tak pokud je nejake DSP na strane reprodukce. A stejne tak prevod pdm(dsd) pres lpf na analog signal ve skutecnosti tak jednoduse nefunguje (pri pouziti PDM misto PWM je potreba daleko slozitejsiho prevodu (min 8way), a stejne vysledek neni tak dobry jako pri pouziti PWM, v praxi se to resi tak (i v pripade slavneho SMASTER), ze se PDM prevede na PCM, a ten pak na PWM (primy prevod PDM>PWM neni mozny)).Tedy vysledek SACD nakonec vypada asi takto: mikrofon-deltasigma>pdm>pcm-(zpracovani ve studiu)-pcm>pdm-sacd(prenos)-pdm>pcm-(prenos po spdif nebo zpracovani nejakym DSP)-pcm>pdm>pcm(napr v smastru)>pwm-lpf-repro. V pripade DVD-Audio ktere pouziva pro prenos i zpracovani stale jedno PCM (pripadne bezztratove komprimovane MLP), vypada cesta asi takto mikrofon-deltasigma>pdm>pcm-(zpracovani ve studiu)-pcm-DVDAudio(prenos)-pcm-(spdif,dsp)-pcm>pwm-lpf-repro tedy vyrazne jednodussi s mene konverzi.
https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259713
+
ivan: Nějak ti nerozumim, vždyť i teď souhlasíš, že pro zesilovače třídy D je PWM vhodnější než PCM. (A vhodnosti pro zesilovače se ta věta týkala)
A už neni pravda, že pro DSD neexistujou algoritmy, už existujou, ale je to strašně drahý.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
KillerZero (neověřeno) https://diit.cz
24. 3. 2006 - 16:41https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseivan: Nějak ti nerozumim, vždyť i teď souhlasíš, že pro zesilovače třídy D je PWM vhodnější než PCM. (A vhodnosti pro zesilovače se ta věta týkala)
A už neni pravda, že pro DSD neexistujou algoritmy, už existujou, ale je to strašně drahý.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-259755
+
killerzero. Pokud je rec pouze o D zesilovaci (resp toho co jde do LPF) je nejvhodnejsi PWM (PDM vhodny neni, a primo s PCM to pochopitelne nefunguje (musi se prevest do PWM)). Ja jsem ale hovoril vhodnosti signalu pro celou jeho cestu (od mikrofonu az do repra), a to je jednoznacne PCM (to ze na samotnem zacatku a konci PCM neni (je tam analog) je jasne.DSD digitalne zpracovavat nelze, neni to fyzikalne mozne. Ono totiz ve sve podstate DSD neni digitalnim signalem, technicky vzato je to modulovany (delta sigma) analogovy signal. Co se tyce digitalniho zpracovani ma shodne moznosti jako signal analogovy. Jedinou moznou upravou je strih (ale ani zde nalezeni idealni mista (amp=0) neni trivialni). Algoritmy primo pro DSD, ktere pracuji s amplitudou (je jedno zda jde o mixovani kanalu, vyvazeni, ci efekty), proste neexistuji a ani existovat nemohou. Existuji (resp je jich spousta) zarizeni a DSP ktere jsou oznacovany jako native DSD, pokud se ale na podivame podrobneji, tak funguji vzdy tak, ze interne signal konvertuji do PCM (nastesti v nekterych (hodne drahych) pripadech do mnohem vetsiho casoveho rozliseni nez 192kHz), nasledne zpracuji a opet konvertuji do DSD.
+1
+1
-1
Je komentář přínosný?
ivan (neověřeno) https://diit.cz
27. 3. 2006 - 11:06https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskusekillerzero. Pokud je rec pouze o D zesilovaci (resp toho co jde do LPF) je nejvhodnejsi PWM (PDM vhodny neni, a primo s PCM to pochopitelne nefunguje (musi se prevest do PWM)). Ja jsem ale hovoril vhodnosti signalu pro celou jeho cestu (od mikrofonu az do repra), a to je jednoznacne PCM (to ze na samotnem zacatku a konci PCM neni (je tam analog) je jasne.DSD digitalne zpracovavat nelze, neni to fyzikalne mozne. Ono totiz ve sve podstate DSD neni digitalnim signalem, technicky vzato je to modulovany (delta sigma) analogovy signal. Co se tyce digitalniho zpracovani ma shodne moznosti jako signal analogovy. Jedinou moznou upravou je strih (ale ani zde nalezeni idealni mista (amp=0) neni trivialni). Algoritmy primo pro DSD, ktere pracuji s amplitudou (je jedno zda jde o mixovani kanalu, vyvazeni, ci efekty), proste neexistuji a ani existovat nemohou. Existuji (resp je jich spousta) zarizeni a DSP ktere jsou oznacovany jako native DSD, pokud se ale na podivame podrobneji, tak funguji vzdy tak, ze interne signal konvertuji do PCM (nastesti v nekterych (hodne drahych) pripadech do mnohem vetsiho casoveho rozliseni nez 192kHz), nasledne zpracuji a opet konvertuji do DSD.
https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-260194
+
Dopřál jsem si ten čas a přečetl všechny úvahy pana UltraU. Musím s politováním konstatovat, že z mého pohledu má v mnoha svých úvahách velké mezery.
Např. kódování informace a její rekonstrukce při poškození - http://www.utko.feec.vutbr.cz/~nemec/ - přednáška č. 5 - zde je jasně vidět, že úvaha o nemožnosti rekonstrukce poškozené informace je naprosto lichá. Takovýchto kódování je mnoho a podobné je i v CD.
Dále se musím opravdu hlasitě smát úvaze o pseudonáhodných datech na datovém CD a dokonale náhodných datech na audio CD.
Ať je obsahem záznamu CD naprosto cokoliv (programy, hudba, fotografie, libovolný šum, ...), tak záznam i čtení informace probíhá podle přesně definovaných algoritmů a těm je šumafuk co je obsahem! Takto je celá úvaha naprosto směšná a o jejím autorovi si myslím jen to nejhorší a tohle není jediný případ.
U hudby je, narozdíl od programů, díky její povaze přípustná určitá míra interpolace, pokud se mechanice nepodařilo data přečíst a opravit. Myslím, že bych mohl s úspěchem pochybovat o schopnosti člověka rozpoznat deset několikamilisekundových interpolací v jedné skladbě (toto je jen příklad, o skutečném množství interpolací nechci spekulovat).
O netopýrských úvahách kolem zesilovačů, reproduktorů (ta nekonečná šířka pásma mě taky rozesmála), DSP a podobně se nemá cenu bavit, viz níže.
Mám k tomu jen jedno - choďte na koncerty, realističtější poslech vám nic nezprostředkuje. A většinou to vyjde i levněji. :)
Je mi líto, ale nemám sílu, čas ani všechny potřebné podklady k tomu, abych zde pro pana UltraU napsal skripta, které by uvedly na pravou míru veškeré jeho zcestné dogmata. Musím jen doufat, že je svému okolí jinak neškodný. ;)
Tato diskuze je úžasným studijním materiálem o schopnostech člověka znásilnit fyzikální a matematické zákony. Konstruktéři reproduktorů a zesilovačů, programátoři, matematici, biologové, hudebníci, ti všichni by se jistě rádi vyjádřili.
Jak je známo, nejhorší je srážka s blbcem. A dneska mě to fakt bolelo...
PS: Omlouvám se za paušální odsouzení pana UltraU, ale tohle nešlo přejít mávnutím rukou. Jistě má v mnoha věcech i trochu pravdu, ale těch kontraverzních úvah a jeho celková neschopnost uznat jinou pravdu než tu svou mě vede k tomu, že tento příspěvek píšu ve vší bezradnosti a úžasem nad tím, kde se takovíto lidé berou a jak vůbec mohou existovat. Respekt.
PS2: Mikroba si vážím a neoprávněné urážení jeho osoby od UltraU mě nenechalo klidným.
+1
-6
-1
Je komentář přínosný?
DuckDaffy (neověřeno) https://diit.cz
2. 4. 2006 - 07:45https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseDopřál jsem si ten čas a přečetl všechny úvahy pana UltraU. Musím s politováním konstatovat, že z mého pohledu má v mnoha svých úvahách velké mezery.
Např. kódování informace a její rekonstrukce při poškození - http://www.utko.feec.vutbr.cz/~nemec/ - přednáška č. 5 - zde je jasně vidět, že úvaha o nemožnosti rekonstrukce poškozené informace je naprosto lichá. Takovýchto kódování je mnoho a podobné je i v CD.
Dále se musím opravdu hlasitě smát úvaze o pseudonáhodných datech na datovém CD a dokonale náhodných datech na audio CD.
Ať je obsahem záznamu CD naprosto cokoliv (programy, hudba, fotografie, libovolný šum, ...), tak záznam i čtení informace probíhá podle přesně definovaných algoritmů a těm je šumafuk co je obsahem! Takto je celá úvaha naprosto směšná a o jejím autorovi si myslím jen to nejhorší a tohle není jediný případ.
U hudby je, narozdíl od programů, díky její povaze přípustná určitá míra interpolace, pokud se mechanice nepodařilo data přečíst a opravit. Myslím, že bych mohl s úspěchem pochybovat o schopnosti člověka rozpoznat deset několikamilisekundových interpolací v jedné skladbě (toto je jen příklad, o skutečném množství interpolací nechci spekulovat).
O netopýrských úvahách kolem zesilovačů, reproduktorů (ta nekonečná šířka pásma mě taky rozesmála), DSP a podobně se nemá cenu bavit, viz níže.
Mám k tomu jen jedno - choďte na koncerty, realističtější poslech vám nic nezprostředkuje. A většinou to vyjde i levněji. :)
Je mi líto, ale nemám sílu, čas ani všechny potřebné podklady k tomu, abych zde pro pana UltraU napsal skripta, které by uvedly na pravou míru veškeré jeho zcestné dogmata. Musím jen doufat, že je svému okolí jinak neškodný. ;)
Tato diskuze je úžasným studijním materiálem o schopnostech člověka znásilnit fyzikální a matematické zákony. Konstruktéři reproduktorů a zesilovačů, programátoři, matematici, biologové, hudebníci, ti všichni by se jistě rádi vyjádřili.
Jak je známo, nejhorší je srážka s blbcem. A dneska mě to fakt bolelo...
PS: Omlouvám se za paušální odsouzení pana UltraU, ale tohle nešlo přejít mávnutím rukou. Jistě má v mnoha věcech i trochu pravdu, ale těch kontraverzních úvah a jeho celková neschopnost uznat jinou pravdu než tu svou mě vede k tomu, že tento příspěvek píšu ve vší bezradnosti a úžasem nad tím, kde se takovíto lidé berou a jak vůbec mohou existovat. Respekt.
PS2: Mikroba si vážím a neoprávněné urážení jeho osoby od UltraU mě nenechalo klidným.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-261444
+
Náhodou jsem sem zabrousil a neubráním se pár poznámkám proti uuuuuuuuuuuuu (pardon-ne tak úplně jen proti němu, např. i proti titulku článku), jinak se hned taky odporoučím:
1) Digitální hifi reproduktory jsou hudba možná daleký budoucnosti. A pokud jste o tom jen něco malinko slyšel, tak využívá klasické miniaturní lineární reproduktory v matici a krmí je binárními daty s pseudonáhodným rozložením! Necítím se v tomto kompetentní, tak nebudu dále rozebírat. Také přiznávám, že mojí podporu jen tak nezískají.
2) D zesilovače jsou již na vysoké úrovni, ovšem kde se vzalo, že jsou digitální? Jaké máte představy o digitálním zesilovači? Písmeno D je bohužel pokračováním v řadě za A, AB, B, C, není to D jako Digitál. Je to pulzně šířková modulace proveditelná analogově. Zdá se, že slovo DIGITÁLNÍ je magický reklamní trik na cokoliv. Prosím, buďte soudní k těmto trikům, digitální reproduktor v těchto tricích neznamená nic jiného, než že má za vstupem D/A převodník (pravda nemusí mít, ale pochybuji, že ho diskutovaný typ už nemá), pokračuje zesilovač třídy D, LC low pass filtry a klasická reprosoustava, ať už pasivní výhybky nebo aktivní. Má v tomto případě oprávnění říkat tomu digitální reprobedna??? V tom případě bychom v domácnosti měli více digitálních zařízení, než se dovedete představit.
3) S DSP samozřejmě lze realizovat téměř jakékoliv filtry s extrémními požadavky co do frekvence, tak fáze, takže nějaká repro výhybka je mu k smíchu. Dokáží nesrovnatelně více, než jejich analogový kolegové, pravda, jediné omezení je vzorkovací frekvence. A pokud vám nedostačuje dynamika 16 ani 24b, není problém na těchto směšných vzorkovacích frekvencích do 1MHz použít 32b. Opravdu to poznáte? Podobné diskuze mě přivádí k smíchu, třeba jak jistí nejmenovaní ?odborníci? preferují analogový pás před 192kHz/24b záznamem.
4) sčítání 11kHz dá 33kHz? Přál bych vám toto prosazovat u jakékoliv uznávané kapacity v oblasti zvukové techniky, rád se přijdu z povzdálí podívat. Pokud vám to dá 33kHz, svědčí to o tom, že něco ve vašem řetězci není v pořádku (směšování na nelinearitě). Náběžný hrany? Vy jste schopen slyšet strmost náběžných hran? Náběžná hrana není nic jiného, než dostatečně velká kombinace harmonických, ovšem ty vy uchem přes 20kHz nemůžete slyšet a jejich nepřenesením nevznikne pro vás naprosto žádné slyšitelné zkreslení, hrana pro vás bude pořád ostrá jen tak, jak vysoko slyšíte. Neříkám tím, že je v pořádku, když zesilovač končí na 20kHz, ale zas moc výše by jít neměl. Opravdu moc by mě zajímalo, zda byste byl schopen sluchem se zavřenýma očima rozlišit zesilovač do 40kHz a do 200kHz, samozřejmě za předpokladu, že vše ostatní by bylo stejné. Připadá mi, že jste také jeden z těch, co si navymejšlej kdeco, ale ve výsledku to nejsou schopni poznat a odlišit (a to žádný člověk by nebyl-bohužel funguje reklama=musím mít co nejvíc, 20kHz je historie). Samozřejmě, repráky dělaj hodně, ty dělají tak 40% vjemu, 10% vjemu zesilovač (pokud to není čínský chrastítko), 10% vjemu kvalita záznamu (mluvím o vysoké kvalitě-žádný šum, žádné zkreslení, jinak by to bylo tak 80%) a zbylých 40% vjemu akustika prostory! Zajímalo by mě kde posloucháte hudbu a na jakých reprácích, zesilovač v třídě nad 5000Kč je opravdu to poslední co to ovlivní. Můžete být elektronkář, ale to bych řekl je jiná hladina, to nemá s high-end naprosto co dělat (podotýkám, jsem hifista, ne highendista, highendista je pouze zámožný hifista, co to přehání). Tím neříkám, že je to špatné, ale je to ZKRESLENÉ, byť pro lidské ucho příjemně.
To mi pro ulevení stačí a do dalších témat se nebudu pouštět, samozřejmě souhlasím s DuckDaffy, šlo by napsat skripta, ale ty by jistě pan uuuuuuuuuuuuuuu neměl sílu ani přečíst, natož pochopit.
+1
+3
-1
Je komentář přínosný?
zhnusený návštěvník (neověřeno) https://diit.cz
2. 4. 2006 - 14:58https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseNáhodou jsem sem zabrousil a neubráním se pár poznámkám proti uuuuuuuuuuuuu (pardon-ne tak úplně jen proti němu, např. i proti titulku článku), jinak se hned taky odporoučím:
1) Digitální hifi reproduktory jsou hudba možná daleký budoucnosti. A pokud jste o tom jen něco malinko slyšel, tak využívá klasické miniaturní lineární reproduktory v matici a krmí je binárními daty s pseudonáhodným rozložením! Necítím se v tomto kompetentní, tak nebudu dále rozebírat. Také přiznávám, že mojí podporu jen tak nezískají.
2) D zesilovače jsou již na vysoké úrovni, ovšem kde se vzalo, že jsou digitální? Jaké máte představy o digitálním zesilovači? Písmeno D je bohužel pokračováním v řadě za A, AB, B, C, není to D jako Digitál. Je to pulzně šířková modulace proveditelná analogově. Zdá se, že slovo DIGITÁLNÍ je magický reklamní trik na cokoliv. Prosím, buďte soudní k těmto trikům, digitální reproduktor v těchto tricích neznamená nic jiného, než že má za vstupem D/A převodník (pravda nemusí mít, ale pochybuji, že ho diskutovaný typ už nemá), pokračuje zesilovač třídy D, LC low pass filtry a klasická reprosoustava, ať už pasivní výhybky nebo aktivní. Má v tomto případě oprávnění říkat tomu digitální reprobedna??? V tom případě bychom v domácnosti měli více digitálních zařízení, než se dovedete představit.
3) S DSP samozřejmě lze realizovat téměř jakékoliv filtry s extrémními požadavky co do frekvence, tak fáze, takže nějaká repro výhybka je mu k smíchu. Dokáží nesrovnatelně více, než jejich analogový kolegové, pravda, jediné omezení je vzorkovací frekvence. A pokud vám nedostačuje dynamika 16 ani 24b, není problém na těchto směšných vzorkovacích frekvencích do 1MHz použít 32b. Opravdu to poznáte? Podobné diskuze mě přivádí k smíchu, třeba jak jistí nejmenovaní ?odborníci? preferují analogový pás před 192kHz/24b záznamem.
4) sčítání 11kHz dá 33kHz? Přál bych vám toto prosazovat u jakékoliv uznávané kapacity v oblasti zvukové techniky, rád se přijdu z povzdálí podívat. Pokud vám to dá 33kHz, svědčí to o tom, že něco ve vašem řetězci není v pořádku (směšování na nelinearitě). Náběžný hrany? Vy jste schopen slyšet strmost náběžných hran? Náběžná hrana není nic jiného, než dostatečně velká kombinace harmonických, ovšem ty vy uchem přes 20kHz nemůžete slyšet a jejich nepřenesením nevznikne pro vás naprosto žádné slyšitelné zkreslení, hrana pro vás bude pořád ostrá jen tak, jak vysoko slyšíte. Neříkám tím, že je v pořádku, když zesilovač končí na 20kHz, ale zas moc výše by jít neměl. Opravdu moc by mě zajímalo, zda byste byl schopen sluchem se zavřenýma očima rozlišit zesilovač do 40kHz a do 200kHz, samozřejmě za předpokladu, že vše ostatní by bylo stejné. Připadá mi, že jste také jeden z těch, co si navymejšlej kdeco, ale ve výsledku to nejsou schopni poznat a odlišit (a to žádný člověk by nebyl-bohužel funguje reklama=musím mít co nejvíc, 20kHz je historie). Samozřejmě, repráky dělaj hodně, ty dělají tak 40% vjemu, 10% vjemu zesilovač (pokud to není čínský chrastítko), 10% vjemu kvalita záznamu (mluvím o vysoké kvalitě-žádný šum, žádné zkreslení, jinak by to bylo tak 80%) a zbylých 40% vjemu akustika prostory! Zajímalo by mě kde posloucháte hudbu a na jakých reprácích, zesilovač v třídě nad 5000Kč je opravdu to poslední co to ovlivní. Můžete být elektronkář, ale to bych řekl je jiná hladina, to nemá s high-end naprosto co dělat (podotýkám, jsem hifista, ne highendista, highendista je pouze zámožný hifista, co to přehání). Tím neříkám, že je to špatné, ale je to ZKRESLENÉ, byť pro lidské ucho příjemně.
To mi pro ulevení stačí a do dalších témat se nebudu pouštět, samozřejmě souhlasím s DuckDaffy, šlo by napsat skripta, ale ty by jistě pan uuuuuuuuuuuuuuu neměl sílu ani přečíst, natož pochopit.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-261467
+
To zhnusený návštěvník:
Obyčejný zesilovač ve třídě D opravdu digitální není. PWM modulace se v něm provádí komparací pilového průběhu vysoké frekvence s přivedeným analogovým audiosignálem. Je-li ovšem k dispozici digitální audiosignál, provádí se komparace číslicově přímo v nějakém procesůrku zesilovače. V tomoto provedení je již zesilovač 100% digitální. Bylo by nesmyslné, a asi i nákladnější, digitální signál převádět na analogový a pak jej komparovat analogovými komparátory.
+1
-2
-1
Je komentář přínosný?
Gřuch (neověřeno) https://diit.cz
25. 5. 2006 - 22:19https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuseTo zhnusený návštěvník:
Obyčejný zesilovač ve třídě D opravdu digitální není. PWM modulace se v něm provádí komparací pilového průběhu vysoké frekvence s přivedeným analogovým audiosignálem. Je-li ovšem k dispozici digitální audiosignál, provádí se komparace číslicově přímo v nějakém procesůrku zesilovače. V tomoto provedení je již zesilovač 100% digitální. Bylo by nesmyslné, a asi i nákladnější, digitální signál převádět na analogový a pak jej komparovat analogovými komparátory.https://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskuse#comment-271943
+
Diskuse k CeBIT 2006: Digitální reprobedny u Abituhttps://diit.cz/clanek/cebit-2006-digitalni-reprobedny-u-abitu/diskusehttps://diit.cz/sites/default/files/diit-logo.png
Ten digitální supvolfer chci do škodky, už mam připravenou dvojlinku a montáž z plata od vajíček.
Jako legrace z veletrhu je to možná dobré (??!).
Ale psát o reprobednách bez udání skutečně srovnatelných údajů (a v této branži i velice podstatných, v zásadě již desítky let neměnných) je pro mne na úrovni Blesku. Takto by odborný server informovat nikdy neměl!
ha, zesilovac ve tride D vyzaduje tisice soucastek a velmi slozity navrh, jeste jsem nevidel takovy ktery by stal pod 110000Kc, zesilovac
bude nejspis resen integrovanym obvodem a kvalita bude tedy smesna, navic "digitalne az do konce" rict take nelze protoze uz vystup ze zesilovace je analogovy (jeho soucasti je filtr [dolni propust] na jehoz kvalite prave zavisi vysledek nejvice - stejne jako u CDprehravacu [proto jsou vsechny PC zvukovky pro HI-FI nepouzitelne, protoze maji pouze jeden univerzalni filtr s nizkou strmosti pro vsechny vzorkovaci kmitocty [univerzalnost za kvalitu] - tyka se i vsech stolnich DVD prehravacu pokud na nich chcete prehravat CDAudio]) a o DIGITALNI REPROBEDNY tedy nejde uz vubec, kdyby udelali kvalitni analogovy zesilovac tridy AB, udelali by lepe. Perkove svorky a pouzite kabely mluvi jasne, kvalita zvuku v PC oblasti je stale na urovni zcela nepouzitelne pro verny zvuk.
20Hz/40Hz - jen pro informaci, pokud jde o bassreflexovou ozvucnici, pak pokud postavite reprobednu tak velkou ze si do ni pohodlne vleze desetilete dite, pak se od ni dockate prenosu od 40Hz v plne amplitude, tvrdit toto je tedy absolutni fyzikalni nesmysl, stejnetak by mohli tvrdit ze jsou tak vykonne, ze na plny vykon odfouknou tank. A tento udaj krome toho ze je nemozny, tak neni "TEMER bezcenny" ale UPLNE bezcenny kdyz neudavaji rozsah, to by rovnou mohli napsat 0Hz-nekonecno Hz (pro +/- nekonecno dB).
Ani 15cm reproduktor neni schopny reprodukovat 40Hz v plne amplitude, natoz 10cm a nebo aby 15cm dosahnul 20Hz.
Cisty zvuk jeste nedela kvalitni zvuk, to ze neni signal vyrazne poskozeny nezarucuje kvalitu, to ze auto za jizdy neposkakuje a nestrili mu z vyfuku z nej jeste nedela mercedes.
A ono video je take usmevne, aneb od blbu pro blby.
A nejlepsi je "plne digitalni, od zacatku - do konce" (nejspis tim mysleli od analogoveho elektrodynamickeho mikrofonu az po anlogovy elektrodynamicky reproduktor, o vystupnim filtru zesilovace ktery prevadi digitalni signal na analogovy a o analogove frekvencni vyhybce v reprosoustavach nemluve ;)
uuuuuuuuuuu: Ty to jako nechápeš???????? To jsi úplně divnej! Oni mají speciální digitální reproduktory bez analogového zesilovače, vyhybky a cívky!!! :-))) Prostě něco úplně bombastickýho. Zřejmě si musíš nechat do mozku namontovat nějakej digitální interface abys té směsi jedníček a nul rozuměl! Ale jako elektrikář to teda taky nechápu jak to udělali :-))))))))
No tak pozor! Digitální zesilovače dává dneska Sony i do svých věží a objevují se i u některých all-in-one. Takže jsou hluboko pod 110 000. To byla realita pár let zpátky. Nemluvím teď o kvalitě, ale pořád je tam prostor ve kterém se pohybují lepší D zesíky a nestojí zdaleka tolik.
Bez vyhýbky by to mohlo být udělaný, pokud by tam byl digitální cestou signál rozdělen na pásma pro jednotlivé repro. To by musel být biamping a pak skutečně vyhýbku nepotřebuješ, což nese svoje výhody. To ale není tenhle případ, protože je druhá bedna připojený jen dvěma dráty, což při analogovém propojení značí nutnost vyhýbky nebo alespoň kompenzace pro výškový repro.
Celkově to tedy znamená jen využití digitálního zesilovače v oblasti PC multimédií. Mohlo by to sice přinést vyšší kvalitu, ale jak poznamenal ú, tak úroveň D třídy je také rozdílná. Nehledě na fyzikální principy dané sice i materiálem a konstrukcí, ale do značné míry i velikostí nebo počtem repro.
video: tohle je stručná informace z veletrhu. Není to recenze.
hm ;) kdybych nevedel ze na FELu se teprve vyviji digitalni reproduktor za podpory celosvetove Audio Engineering Society, tak bych tomu i veril, ale vzhledem k tomu ze neni na svete ani finalni prototyp (ktery se navic pry zvukovou kvalitou nedotahuje ani na prehistoricky telefon) tak nevim, navic dalsi mezera v onom plne digitalnim prenosu jsou hudebni nastroje, neznam zadny ktery hraje primo binarne, navic si asi dovedete predstavit kolik znaku by musely mit noty v binarni podobe a jak rychle by musel umelec zvladat cist, o hrani na nastroj pak nemluve :)))) ale treba by se cely orchestr nechal premluvit k prechodu na syntezatory :))
A dalsi problem je tedy prenos vzduchem, dal tu mame lidske ucho, a jestli by prime napojeni digitalniho elektrickeho signalu do mozku mozek zvladl nejak interpretovat - tezko rict, s tim by nam mozna
pomohl nejaky neurochirurg
-ALAN- > Bez vyhybky by to v tomhle pripade neslo protoze signal je interne zpracovavan digitalne, takze misto jednoducheho filtru/pasmove propusti by se musel signal prepocitavat nejakym slozitym logickym obvodem, ne-li rovnou procesorem, a kdyz se podivate kolik casu zabere filtrace napriklad v adobe audition na dnesnich vykonnych procesorech, tak ani pri nejnizsi presnosti nedosahnete realtime, takze biampingu se u diitalniho zesilovace nedockame.
Veze SONY sice nesleduji, ale bral bych s rezervou co je psano, "digitalni" reproduktory jsem videl uz pred deseti lety, a u ctyrpasmovych reprosoustav na vezi sony jsem se dockal pouze dvou pasem + dvou imitaci reproduktoru (bezne obvykle jen u vyskovych - kalotovych reproduktoru) ale zde byl i stredovy pouhou plastovou imitaci, jinak IO s digitalnim zesilovacem jsem videl take, ale ty budou skutecne nizke kvality, nizky spinaci/vzorkovaci kmitocet + nekvalitni filtrace/nizka strmost (a linearita) a budou ladeny pro jistotu s velkou rezervou nizko pod Fs, a bude tedy uz nejspis ovlivnovat/poskozovat prakticky vyuzitelne prenosove pasmo (potlacene tranzienty, velke intermodulacni zkresleni pri velkem vybuzeni v sirokem spektru frekvenci, atd.) takze bych zvolil bud kvalitnejsi klasiku, nebo alespon predem poradne poslechnout na nekolika ruznych hudebnich zanrech a zjistit jestli netrpi nejakou vadou na krase (na zvuku) ale proste levna implementace nejnovejsi a navic slozite technologie je proste riskantni.
uuuuuu:
Dobře, ale nemotej dohromady digitální reproduktor a digitální zesilovač v reprobedně (aktivní digitální reprobedna). Neumím si představit, co je digitální reproduktor, ale mám pocit, že tu mluvíš o něčem jiném než je ten klasický. Dobře, to přiznávám, nic takového jsem neviděl. Úvahy o binárním notovém záznamu atp. jsou sice legrační, ale nemají nic společného s těmito repro. Humor je ale důležitý.
Pokud jde o digitální výhybku, tak pravda vařím trochu z vody. Neviděl bych to ale kriticky z hlediska výkonu CPU, protože na tohle jsou většinou specializované DSP procesory, které jsou v téhle úzké oblasti nasazení výkonově úplně jinde. A pokud existují digitální zvukové procesory a ekvalizace, tak mi neříkej, že je to až takový problém oddělit dle frekvece pásmo digitálně. To se mi nechce věřit. Je pravda, že kdyby to snadno šlo, tak to asi AVR receivery mají běžně.
A pokud jde o ty věže, co jsem zmiňoval, tak jsem nepsal, že mají digitální reproduktory, ale zesilovač. Sony je značí S-master. Kvalitou to je naprosto vyhovující pro takovéhle multimediální bedýnky k PC. Celá věž pak stojí pár tisíc, takže odpočítat značku, plast a jiné železo a cenově to do těch beden dostaneš. Proto bych nevyskakoval jako čertík z krabičky, že tam nemůže být zesilovač třídy D.
Nechtěli tam jen podporovat spdif výstup ? Já nevím o kolik je to kvalitnější než analogovej výstup ze zvukový karty.
uuu, Digitalni zesilovace jsou dnes trochu jinde, jak cenou tak kvalitou. Kvalita je dnes rozhodne lepsi nez u analogovych zesilovacu. Cena je vyrazne nizsi nez u kvalitatvne a vykonove srovnatelneho analogoveho zesilovace ... Tradicni vyrobci se tomu samozrejme brani, protoze je jasne ze to mohou zabalit (kvalitni D zesilovac bude moci vyrabet kazdy).
Jinak napr. Sony D zesilovace ted montuje temer do vsech svych zesilovacu (vcetne sve nejvyssi tridy), nejdale je v D zesilovacich asi matsushita, ktera je v cele siri produktu pouziva jiz nekolik let. Doby kdy D zesilovac od sharpu staval stovky tisic jsou pryc.
Jinak v digitalnich reprobednach je budoucnost (ktere se pochopitelne vyrobci tradicnich zesilovacu velmi boji), to je znamo dlouho. Nicmene tohle reseni od Abitu ma jeste k necemu takovemu daleko. Predstava je asi takova ze v reprobedne je DSP, ktery prichozi digitalni signal (PCM, v horsim pripade DSD), zpracuje rozdeli na jednotlive reproduktory "na miru" (tedy nejen jenotlive kanaly i jednotlive pasma a akusticke vlasnosti reproduktoru), a signaly zvlaste zkonvertuje a zesili do PWM, a teprve pred kazdym kusem reporoduktoru oddeleny LPF. Tedy zadne analogove vyhybky. Je to pochopitelne drazsi reseni nez je toto od abitu, ale zase strka do kapsy hiend reseni top firem jen za zlomek ceny.
Ivan:
Já myslím, že to rychle můžou zmáknout i menší výrobci lepšího hifi, ale asi si budou muset rozšířit tým konstruktérů. Problém budou v tomto případě nejspíš patenty, které můžou drobné výrobce odstavit. Ale je pravda, že vývoj (pasování na míru dané bedně) už nebude tak materiálově nákladný a marže jsou dnes v lepším Hifi značné.
Jen se zeptám na to, cos myslel tím, že zesilovače Déčka jsou kvalitnější? Že mají větší účinnost nebo se ti někde v porovnání zdálo, že hrajou líp? Abych se přiznal, zatím jsem neměl čest slyšet pořádný zesík v kategorii D, ale jsem zvědavý.
uuuuuuuuuuu: pokud udelas filtraci signalu signalovym procesore a ne beznym zmetkovym x86, tak na signalaku je to problem reseny na par radku, vypocet realtime i pro 192khz vzorkovani, navic procesory nejsou tak ani drahe, jako spis zatim malo pouzivane. Znam z vlastni zkusenosti.
Jo uz to napsal -Alan-, digitalne lze resit vsechno krome nahravani.
-ALAN- > jasne, ja bych to dohromady nemotal kdyby netvrdili od "zacatku do konce" takze jsem si proste musel stouchnout.
...to same plati pro binarni noty a to kolem :)
DSP nemaji takovou kvalitu a takovy pracovni rozsah (dynamicky), vlastne je jejich ucelem prave DElinearizace signalu, takze jestli by sly pouzit na kvalitni filtraci, to se da tezko rict, nejsip by propoustely i slabe signaly z vedlejsiho pasma.
Jojo, jasne, o tom digitalnim reproduktoru to nemelo souviset se sony, ale obecne ze marketing snese ruzne veci, vzpominam ze sony prodavalo kdysi levne zesilovace kde se zlatym napisem chlubili ze pouzivaji tranzistory typu MosFET, ale ty jsou pro hifi naopak mene vhodne nez klasicke tranzistory, takze vydavali zapor za klad, navic navrh pro FETy je jednodussi nez pro klasiku, takze usetri na navrhu i na soucastkach, ale zakaznik zaplati navic za to ze jde o neco specialniho.
Dobre, dobre, poupravim to - nemuze tam byt HI-FI zesilovac ve tride D :)
ale muze byt dobre pouzitelny pro normalni provoz, kazdopadne by to chtelo ale otestovat hlavne prednes na vyskach.
IVAN > no tak s tim ze jsou rozhodne lepsi nez analogove si dovolim nesouhlasit, nevim jak tyto levne ve vezich sony, ale ty drahe nemaji nic navic oproti analogovym, obvykle jsou jen mnohem drazsi kvuli slozitejsimu navrhu.
A co se tyka tech levnych, tak je to tim ze vyrobci voli jednoduche - integrovane reseni, ne diskretni navrh, kdyby koupili kvalitni tranzistory, navrhli signalove cesty, zpetnou vazbu, zemeni, filtrace, pracovni bod a ty vsechny ostatni otravne veci dostali by mnohem kvalitnejsi zvuk nez je bezne, ja jsem pred asi deseti lety postavil ve skole zesilovac tridy A na zaklade integrovaneho obvodu a triceti soucastek kolem, celkem pod 100Kc ceny, a bylo velke prekvapeni kdyz takovy zesilovac strcil do kapsy vez Panasonic za 19000Kc, slo sice stale o integrovane reseni, ale trida A udelala svoje, samozrejme ze zakladni nevyhoda zustala - wykon max 0,1 W (tim s beznou reprosoustavou dosahnete hlasitosti vyssi nez je intenzita lidskeho hlasu pri beznem hovoru)
Ne, tradicni HIFI vyrobci se nebrani - nemaji se ceho bat, v oblasti HIFI by levny D zesilovac postaveny na zaklade integrovaneho obvodu kvalitou zvuku neobstal, a zesilovace za >100000 maji vetsinou v nabidce take - napra Yamaha model MX-D 1
http://www.yamaha-hifi.cz/katalog.asp?skup=40613666|1|101|298
Ale kdyz kliknete na odkaz, tak uvidite nejvetsi problem D zesilovacu - prenosove pasmo do 100kHz, a to u tak draheho zesilovace, jen pro porovnani, vlastnim zesilovac yamaha za 8500Kc a ma prenos do 200kHz (-3dB)! [overeno testovanim v casopisu Stereo & Video] takze vidite kde je problem, nejde o to ze by clovek slysel nad 20 kHz jde o to ze kdyz jsou v signalu napr. 3 housle, a vsechny hraji na zakladnim kmitoctu 11kHz, tento signal se scita a rychlost nabezne hrany elektrickeho signalu se jevi jako o TROJNASOBNE rychlosti - tim se ekvivalentne rovna frekvenci 33kHz, pokud toto zesilovac neni schopen prenest, vznikne zkresleni, a to je prave rozdil mezi HIFI a normalnim audiem.
Takze kvalitni ne, ale D zesilovac bude moci vyrabet kazdy, stejnetak jako driv
mohl kazdy vyrabet jednoduche zesilovace AB, a presto/proto to neni pro HIFI produkty konkurence ktere by se mely jejich vyrobci bat.
Tak od doby kdy HIFI odnoz matsushity - Technics skoncil a vsechno se prevedlo na Panasonic a beznou elektroniku uz se HIFI nekona, navic nevim ze by technics nekdy vubec delal zesilovace D, v poslednich letech delal akorat tridu H (H+,H++) ale to neni digitalni zesilovac.
Jediny skutecne uspesny digitalni produkt v oblasti HIFI je CDAudio, pravda je ze zatimco v oblasti beznych lidi se siri nadseni jak je MP3 lepsi nez CD-cko, tak v HIFI prinasi digitalizace vic skody nez uzitku.
HAHA, reseni s DSP NIKDY nestrci do kapsy HIFI, natoz HIGHEND, v te oblasti se zvysuje kvalita prave uz jen tim ze se mizimalizuje signalova zesta ktera zkresluje signal, tim ze signal poskodite a pak napravite nikdy nedostanete kvalitni zvuk, to je v HIFI oblasti znamo cele roky, proto v nejvyssich urovnich vladnou pouze koncove zesilovace s regulaci vstupni citlivosti a nebo pasivni predzesilovace - YPC-1
http://www.yamaha-hifi.cz/katalog.asp?skup=40613666|1|101|298
optimalizace signalu na frekvenci charakteristiku reproduktoru pomoci DSP je to co v HIFI nema sanci, DSP nadela vic skody, a vysledek je jako trabant s tuningem, jedina sance je nekompromisni provedeni ktere je odzacatku bezchybne, a to stoji velke penize ale prinasi nekompromisni kvalitu, za zlomek ceny nedostanete ani priblizujici se kvalitu, ale jestli tomu vazne verite, pak take verite ze MP3 pri mensi velikosti nabizi stejny zvuk jako CDA :))) a to by znamenalo ze zijete v omezenem svete PC (obcas to je doslova tolik podivny svet ktery nevi o deni venku ze se da nazvat MATRIX-em :)))
PS pokud bude pouzit biamp, a bez vyhybek jak tvrdite, pak budou potreba ruzne vystupni filtry na zesilovaci ke kazdemu frekvencnimu pasmu, a tedy misto dvou analogovych vyhybek v reprobednach budou dva analogove vystupni filtry v zesilovaci, takze je to uplne to same, jen fyzicky jinde ;)
JULDA + IVAN > pokud pouzijes DSP, je ze sestavy razem vezicka pro teenagery, ale uz ne hifi, tam se nesetkate ani s diskretnim ekvalizerem, a casto ani s korekcemi basy+vysky, a kdyz ano, je hned vedle nich tlacitko pro premosteni celeho tohoto korekcniho obvodu v zajmu nekolikanasobne vyssi kvality (viz moje yamaha - prenost pres direct amp - 200kHz, normalni prenos 40kHz, a sum 110 vs 90dB [tedy 100X vetsi odstup]) to ze to ma nepreslechnutelny vliv na zvuk je samozrejme, je to "HIFI" vs "hraje to" a to jde o diskretni korekce, zvukove procesory nadelaji mnohem vetsi paseku, proto Technics neuspel se svym 24 bitovym DSP
http://www.procontrol.hu/SZORAK/STUDIO/TECHNICS/ShGE90.jpg
a proto yamaha neuspela se svym ekvalizerem ktery dokonce disponoval kalibraci za pomoci ruzoveho sumu, protoze linearizace frekvencni charakteristiky se zda jako dobry napad jen dokud to clovek neprevede do praxe, nastava velke poskozeni signalu ktere ho zbavi HIFI kvality. Tyto produkty uz nejdou ani
najit na celem svetovem internetu, a to ze byly provedeny nesrovnatelne kvalitneji nez tento D zesilvac od abitu je jasne a presto neobstaly ani v HIFI LOWENDU, takze to pro HIFI skutecne nic neni. Lide ziji porad v tom ze "digitalni" je lepsi nez "analogovy", ale ti co meli moznost poznat kvalitni analogovy obvod vedi ze to neni pravda, resit digitalne lze kde co, ale malokdy (v oblasti zvuku) to ma pozitivni vliv nad analogovym resenim, vyjimkou je CDA ktere narozdil od analogovych reseni zaruci stalost zanamu.
PS: pokud si chcete poslechnout kvalitni zvukovou techniku doporucuji vystavy HIEND praha ci TOPAUDIO, nebo navstivit prodejnu HiFistore, tam si muzete poslechnout reprosoustavy Thiel (ca 200000 Kc) nebo cenove prijatelnejsi Paradigm, na zesilovacich Krell, Bryston a jinych, ale ani na kvalitni digitalni zesilovac na zadnem z techto mist nejspis nenarazite.
uuuuuuuuuuu:Děkuji
uuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu:
Hm, pan netopejr. Takže zvuky kolem 100kHz:
1)Nikdo neslyší
2)žádný repráky je nepřehrajou
3)neexistuje žádný médium na který by je šlo zaznamenat.
Pokud složíš milión signálů s frekvencí 10kHz, dostaneš zase jen 10kHz, chtělo by si to zopakovat základy fyziky, než začneš psát bláboly.
A ještě pro pana MegaU: V tom matrixu budou žít spíš audiofilové, které v něm udržujou časopisy typu S&V. (neni to náhodou zrovna ten časopis kde zcela vážně porovnávali POSLECHEM kvalitu CD-R?)
A ještě doplňující otázka pro ctěného pana UltraU:
Když seš tak chytrej, tak určitě dokážeš zodpovědět na otázku, proč je kvalita většiny dnešních Audio-CD naprosto nedostatečná?
á, pan PCckar :)
1) prectete si prosimvas co jsem napsal o prenosu vyssich frekvenci nez jsou slysitelne sluchem (11kHz x 3 zdroje = 33kHz) a jejich zpracovani v obvodech, vidite to velmi zjednodusene, chybi vam znalosti, tento parametr = sirka pasma souvisi s rychlosti prebehu, impulsni odezvou a vystupnim odporem, pro kvalitni zvuk JE NUTNE aby zesilovac prenasel MNOHEM sirsi pasmo nez je nakonec slysitelne - snadno pochopitelne vysvetleni mate nize.
2) Ale ano, prehrajou, a to ze dvou duvodu a) jde o tranzienty, ty jsou reproduktory schopne prenest b) reproduktory jsou analogove, z toho duvodu maji NEKONECNE pracovni pasmo ve kterem ale nejsou plne linearni, i takto vysoke kmitocty jsou tedy preneseny, pouze potlacene, zatimco digitalni zpracovani napriklad levnym zesilovacem tridy D tyto casti signalu ZCELA ODSTRANI a tim je zvuk poskozen samozrejme mnohem vice.
3) ale ano, jde, pouze dojde k limitaci na spicce tranzientu, pokud slozite 10 signalu vzroste uhlova rychlost signalu na DESETINASOBEK!
Clovece ! jak muzete rict ze ja si mam zopakovat zaklady Fyziky a ze placam blaboly kdyz to prave delate vy?
Audiofilove neziji v matrixu, ale s vasimi znalostmi je plne pochopitelne zi si to VY myslite, to ze je pro vas jako PCckare neco neuveritelne neznamena ze to tak neni, horsi je ze vy v tom matrixu chcete zustat.
Nevim jestli byl takovy test provaden a zda byl provaden spatne, ale pravda kterou nikdo zvlaste na tomto serveru nechce slyset je ta ze CD mechaniky prenasi bez chyby DATA prestoze je prenaseji napr 52x rychlosti, veskutecnosti jsou ale tato data ctena spatne, a jsou opravovana jednoduchou logikou implementovanou ve firmware mechaniky protoze pro DATA plati jednoduche matematicke souvislosti, aneb myslim na cislo od 0 do 4, nesmi byt sude, nesmi se rovnat nule, a nesmi byt vetsi nez 2, vysledej je NEZAMENITELNY - 1. Ale pro zvukova data toto neplati - VUBEC na AUDIOCD je 367000000 vzorku, VSECHNY jsou shodne velke, a obsahuji NAHODNA CISLA pro ktera nejsou zadna pravidla, programatori zabyvajici se kryptografii by vam to vysvetlili, stejne jako PC NENI SCHOPNE vygenerovat nahodne cislo, protoze si ho proste neumi vymyslet, klopne obvody totiz pouze transpformuji vstupni data podle funkci and; or; nand; nor na vystupni data, nemohou si na vstup neco samy dat. Bud se zname cislo umele transformuje nejakym slozitym vzorcem tak dlouho az je zmeneno na tolik ze se da povazovat za cislo s puvodnim cislem nesouvisejici a tedy bezpecne a jde tedy o pseudonahodne cislo a bezpecne neni (proto napr firma VIA implementuje do svych CPU hardwareovy generator nahodnych cisel - vlastne jde o nestabilni obvod) a nebo ho musi zadat clovek mackanim klaves a pohybem mysi, protoze jen on si muze vymyslet skutecne nahodne cislo svoji vuli, a to je prave ono, hudba je ten samy pripad, jen produkt myslenek cloveka, neplati pro ni zadna pravidla, neridi se zadnym vzorcem, jeji amplitudovy prubeh i frekvencni, fazovy jsou zcela nahodne, proste tak jak si je autor vymyslel a nejde predvidat, a z toho duvodu take NEJDE NAHRADIT chybejici nebo poskozena cast, proto jsou ZVUKOVA data v PC mechanikach prenasena CHYBNE nicmene ony opravne protokoly jsou na ne aplikovany stale, to ale naopak zpusobi dalsi poskozeni dat, protoze mechanika se snazi najit nejake pravidlo v nahodnem signalu a opravi ho, problem je v tom ze ono pravidlo neexistuje a oprava je tedy jen dalsi poskozeni, a proto ze tato opravna logika jedna vzdy stejne, tak i kdyz CD nagrabujete 10x tak budou soubory vzdy identice - vzdy budou totiz opraveny stejnym spatnym zpusobem.
Jedinou jistotou je nizka rychlost a kvalitni optika - presne snimani, kvalitni mechanika - zadne rezonance, a i kdyz si myslite ze nelze porovnavat kvalita CD-R sluchem tak vezte ze jde, na TOPAUDIU jsem se presvedcil ze pri pouziti stejneho prevodniku (a zesilovace a reprosoustav) a odlisnych CDTransportech (mechanika bez elektroniky) za 50000Kc a 200000Kc je slyset rozdil ve zvuku - horsi zni jako jemne rozladene radio (proste velke mnozstvi malych chyb pri cteni) a vezte ze pokud poznate rozdil mezi CDA a kvalitni MP3, pak i vy - neverici Tomas byste to nemohl poprit, i kdyz vam to bezpochyby ted pripada nemozne/nepredstavitelne a ze pisu netopyri nesmysly. Oni by HIFIsti neplatili desetitisice zbytecne kdyby v tom skutecne nebyl rozdil.
Abych odpovedel na otazku - z prosteho duvodu - spatny mastering, kupte si v hypermarketu (jak je dnes bezne) CD za 149Kc a nagrabujte ho na HDD, vysledek otevrete v programu napriklad Adobe Audition, a zvetsujte, uvidite ze signal je SILNE LIMITOVAN - neni sinusovy ale obdelnikovy, a z toho plyne take ono extremni zkresleni (obdelnikovy signal se zklada z nekonecneho mnozstvi vyssich harmonickych kmitoctu sinusoveho prubehu) Aneb jak pisete "kvalita VETSINY" to neni CDckem, to je jeho obsahem, kdyz si koupite v HIFI storu CD s klasikou, uzivite tim i reprosoustavy za statisice. Kdyz vy si koupite osmirychlostni blank media za 3kc a budete na ne palit 40x tak to take neni zahada ze budou mit "mizernou kvalitu".
uuuuuuuuuu: zijes v omylu, kvalitni DSP (24bit nebo 32bit prevodnik, muze byt externi nebo muzou data prichazet digitalni) zarucuje velmi kvalitni filtraci/zpracovani signalu. To ze to vyrobci nedotahnou do konce, nebo pisou prasacky kod, to je vec jina!
uuuuuuuuuu: "(11kHz x 3 zdroje = 33kHz)" mozna zijes v paralelni dimenzi nebo na jine planete ve vzdalenem vesmiru, kde by mohly platit jine zakony nez tady :o)
To, proc se pouzivaji zesilovace s vyssim pasmem nez je slysitelne, to je kvuli rychlosti nabeznych hran a jejich co nejnizsiho zkresleni. Takze nescitat frekvence :o)
Navic vyssi frekvence si jednoduse vytvoris zamernym zkreslenim signalu, vim ze existuji lide kterym se to libi.
uuuuuuuuuu: ad b) reproduktory samozrejme MAJI konecne prenosove pasmo, tzn. ze kmitani od urcite minimalni frekvence je tlumeno, od urcite maximalni frekvence je tlumeno take. Nemuzou prenaset libovolne vysoke kmitocty :o)
Jeste mne napada druha moznost vzniku vyssich frekvenci dle vaseho vyrazu "(11kHz x 3 zdroje = 33kHz)". Nejde nahodou o krizovou modulaci, ktera je vzdy nechtena - pokud vznikne, je zesilovac navrzen spatne!
uuu,alan, D zesilovace jsou pochopitelne jak kvalitnejsi (minimalni zkresleni), to je duvod proc se D zesilovace zacinaji pouzivat v hiend technice. Tak i efektivnejsi (energeticky), coz je duvod proc se zacina pouzivat i ve vice spotrebnim segmnetu levnejsich pristroju.
uuu, Sony pro D zesilovace pouziva naprosto stejny integrac jak v levnych pristrojich, tak ve svych nejvyssich radach (ES), pouziva s-master. Rozdil je zrejme jen v LPF (kvalitativni a vykonovy). Dnes se nepouziva samozrejme diskretni navrch s tranzistory, a nezalezi jak ty tranzistory jsou kvalitni, je to digitalni signal, jde o jednicky (jakkoliv kvalitni) a nuly (jakkoliv kvalitni) - vysledek je vzdy stejny.Problemem D zesilovacu neni prenosove pasmo do 100kHz, tohle pasmo je voleno zcela umyslne (teoreticky neni problem udelat v podstate na jakekoliv frekvenci), jde o to ze dnesni (standardne pouzivane) digitalni zaznamove a prenosove techniky (at uz PCM ci DSD), konci prave na tech 100kHz (v unosne kvalite spise na 80kHz). Navic vzhledem k tomu ze dospely clovek konci vyrazne pod 20kHz je to asi sumafuk (to ze mate xtery housle, a aby jste je dokazal rozlit potrebuje podstatne vyssi pasmo je sice pravda, ma to vsak nekolik hacku, a) pokud tech housli bude vic tak ci tak to zanikne v sumu prostredi, b) tak ci tak to nejsi schopen zaznamenat (dnesni bezne pouzivane techniky konci na 192kHz/24bit(PCM) ci cca 180kHz/20bit(DSD)) c) nejste to schopen prehrat na dostupnych repro a d) vysledny posluchac (pokud to je clovek) to stejne neni schopen rozlisit (fyzicke omezeni cloveka na cca 20kHz nekodaze zmenit ani troje stradivarky)).
DSP patri do hiend dnes uz neodmyslitelne, jak asi myslite ze funguji nahravaci studia (dokonce a bohuzel provadeji nekolikanasobne konverze (DSD-PCM-DSD-PCM) cimz signal pochitelne dost trpi). To jestli mate DSP na strane nahravaciho studia nebo na strane reprodukcniho zarizeni je jiz nepodstatne (samozrejme pokud pres DSP prohanite downsamlovany PCM 44,1k/16b tak to muze vadi, ale to uz zase neni highend).Optimalizace na DSP na uroven jednoho reproduktoru asi nema v hifi nema sanci(spise to neni potreba), je to spise budoucnost pro highend. Jinak samozrejme a jak jiz jsem rekl DSP (pokud je na kvalitnim PCM alespon 96/24 nebo lepe 192/24 signalu) pochopitelne signalu neublizi, ale naopak posune kvalitativni moznosti o pekny kus dopredu. Nerekl jsem ze se pouzije nejaky bi/tri-amp, v kombinaci s nejakymi filtry. Ale ze DSP rozdeli a upravi na miru signal pro kazdy reproduktor zvlaste (tedy vcetne akustickych vlasnosti a vcetne filtrace potrebneho pasma (ktera je opet v DSP kvalitnejsi nez pomoci analogoveho reseni). Jedine co bude mezi vystupem(digitalni PWM) a repro je LPF fitrujici nekde nad 100kHz (tedy jiz mimo slysitelne pasmo).Pokud tvoje DSP v yamaze pracuje na 88,2KHz/16bit, je jasne ze vysledek bude horsi nez v pripade premosteni. Na druhou stranu pokud to stejne krmis z obyc CD-Audia (44,1/16) tak je to asi fuk. Tvych teoreticky moznosti zesaku (200kHz/110dB) stejne nikdy nevyuzijes.Uvedeny technics ge90, je jednak trochu obstarozni kousek, dale pokud vim tak to nema 24bit DSP, ale 44,1kHz/16bit DSP s 24ch. EQ, ale jde predevsim o to ze to je polovicate reseni. Hlavnim prinosem digitalniho "zvuku" pro highend, je jeho kompletni digitalni prenos a zpracovani od zacatku do konce (tedy mikrofon-deltasigma>pcm-...(zpracovani prenos zpracovani vse digitalni)...-pcm>pwm-lpf-repro), tedy idea SACD (kde sony bohuzel zvolila trochu nevhodnou formu digitalni signalu DSD(pdm), ktery ma oproti pcm a pwm znacne nevyhody).
uuu, killer, 3x11kHz je pochopitelne stale 11kHz, nicmene na rozlisitelnost techto tri zdroju je potreva vyssi vzrokovaci frekvence - sirsiho pasma (v zavislosti na jejich shiftu nikoliv toho ze jsou tri). Nicmene stale plati ze omezenou frekvenci (sirku pasma) maji jak mikrofony, zaznamove a prenosove formaty, zesilovace, reproduktory, a predevsim lidske ucho (ktere je nejvice omezujicim clankem).
uuu, s CD-Audio ses uplne vedle. Nevim jestli na to ma vubec smysl odpovidat, ale zkusim to. Dost dobre jsem nepochopil proc do toho mychas nejake teorie o nahodnych cislech, ale to pominme. CD-Audio ma korekcni mechanizmy (obecne oznacovane jako C1 a C2) ktere dokazi odhalit a opravit chybu. Pokud tato korekce zafunguje, je vysledek vzdy naprsto (bitove) shodny, a neovlivni to ani rychlost cteni a ani konstelace hvezd. Pokud tato ochrana nezafunguje, coz se stava jen u velmi silne poskravanych ci jinak zdevastovanych CD, pak pochopitelne pri prehravani (to se cte rychlosti 1x) nastabe bud nejake lupnuti, nebo se pouzije nejaky opravny algorimus ktery data opravi (ovsem uz ne 100%, ale vetsinou tak ze to normalni smrtelnik nepozna). Pokud to nastane pri grabovani, tak pochopitelne zalezi na programu, vetsinou se program pokusi zpomalit (az na 1x) a cist sektor nekolikrat znovu, pokud se i presto nepodari nacist data 100% spravne, vetsinou program chybne data dopocita (uz ne 100%), a chybu oznami (tzn. pri grabovani vis jestli problehlo 100% spravne nebo jsou tam (a kolik) nejake dopocty. Jinak rozdil mezi datovym CD je vtom ze tam ma jeste jedu CRC ochranu (C3). Na obou typech CD (datove a audio) mohou byt ulozeny zcela nahodne data (na datove urovni). Pokud jde o uroven jednotlivych pitu, tak tam jak u audio tak datoveho CD je shodna struktura (EFM modulace, organizace sektoru(synchro, data, subkanalove informace, C1, C2), jen u datoveho CD (navic jen v modu2) je navic C3 ochrana (na ukor velikosti datove casti)), tedy mastrovane pity ani u audio CD nejsou nahodne. Jinak dodejme ze nektere stolni CD prehravace ctou evidentne hure nez pocitacove mechniky, napr. se provadel jeden test s Sony CD/SACD prehravacem, ktery nedokazal prehrat CD vzdy stejne, a navic vzdy spatne (porovnaval se digitalne bitovy vystup s mastrem), na PC mechnice vzdy naprosto OK (ale myslim ze to byl spise takova umyslnost ze strany Sony).Podle toho co jsi tu uvel predpokladam ze jsi si spletl CD-Audio s gramofonovou deskou ... NE, na CD-Audio se opravdu nezaznamenava PCM stream primo na CD do jednotlivych pitu, ale naprosto stejne jako u datoveho CD je PCM stream ukladan do sektoru a je doplnen o CRC data (plus mnoho dalsiho).
uuuuuuuuuuuuuu: UltraU, prosím, absolutně neznáš princip systému CD-Audio. Přečti si prosím například knihu T. Salava a kol. - Přehrávače číslicových zvukových desek systému CD,SNTL Praha, 1991 ISBN 80-03-00636-8 a až pochopíš funkci CRC, synchroznaků, 588 bitového bloku, sektoru, EFM kódování, protichybového prokládání, pitů, jitteru, synchronizace čtení, vyrovnávací paměti, C1 a C2 detekce a oprav, FIFO, CLV, řízení otáček disku a možná i dalších věcí v CD přehrávači (zajímavý je princip ditheru či SBM), tak možná pochopíš i to, jaké nebetyčné nesmysly jsi sem napsal.
ivan: jsem se bavil s jednim znamym na tema "proc jsou drahe prehravace tak drahe?". Nakonec z toho vyplynulo, ze hodne z nich (100.000Kc a vice) ZCELA UMYSLNE VYBEC NEPOUZIVA opravne mechanizmy. Takze asi tak, ja bych takove "zarizeni" nechtel.
julda, asi to neplati uplne takhle obecne, prehravac CD bez oprav C1 a C2 by hral dost mizerne. Nicmene pokud si vzpominam tak se jednou prokazalo ze jeden (ono jich v tu dobu vice nebylo) CD/SACD prehravac Sony (>100000Kc), prehraval CD-R a CD-RW (CD-DA prehraval v poradku) vyrazne hure nez levnejsi prehravace nebo nez PC mechanika (porovnaval se bit vystup). Jednim ze zduvodnenim bylo ze Sony umyslne v pripade vlozeneho CD-R ci CD-RW vypina C2 a pripadne i C1 ochranu (druhym moznym zduvodnenim vylo ze Sony pouziva mizerne CD mechaniky (horsi nez PC mechaniky ktere koupite za 200Kc v bazaru)).
GigaU: Jediný v čem s tebou souhlasim je to, že CD zní špatně kvůli masteringu. (to sem ostatně měl na mysli, čekal sem, že začneš vytahovat takový blbosti jako je jitter a další výmysly audiofilů) Jinak seš naprosto mimo, myslim, že ostatní ti to vysvětlili dostatečně, tak nemá cenu abych se opakoval.
ivan: Když složíš 3 frekvence o frekvenci 11kHz, dostaneš jen jednu 11kHz, jen s jinou amplitudou.
...3 vlny o frekvenci...
Killer, jojo nic jineho nerikam, presneji tedy kdyz das 3 11kHz(sin) ve stejnem fazovem posuvu, tak dostanes zase jen 11kHz. Pokud tam bude nejaky fazovy posuv, tak vedle prevladajici 11kHz frekvence tam budou dalsi vyssi frekvence. Ovsem pokud budou ty frekvence vetsi nez napr. 20kHz clovek je stejne neuslysi ...
ivan: NE! I když tam bude fázový posuv, tak tam bude poŘád jen 11kHz. (Jen s nižší amplitudou než kdyby byly ve fázi)
ivan: Kdybys tam chtel vyssi harmonicke, musel bys to protahnout nelinearnim prvkem, DSP je sam o sobe linearni ale i tuhle modulaci muze generovat na zaklade programu - SW modulatoru.
JULDA > DSP umoznuje kvalitni zpracovani ale to neni kvalitni prenos, to je prave ono, delinearizovat signal umi dobre, ale prenest ho byt i bez zasahu bez poskozeni kvality neumi.
JULDA 2 > a) to je otazka prvniho rocniku elektrotechniky a souvisi to s tebou zminenym bodem b) - nabena hrana = mnou zminena uhlova rychlost takze prestoze si myslis ze odporujes, tak veskutecnosti potvrzujes co jsem napsal.
c) ano, ale to je neco uplne jineho, to je harmonicke zkresleni, a prave integrovane resene zesilovace zkresluji lichymi harmonickymi - zvuk jako telefon a elektronkove zesilovace sudymi - zvuk prijemny, ale v HIFI neprojde ani jedno.
JULDA 3 > ctes vubec co jsem napsal? ty opakujes to co jsem napsal, ale vydavas to za protiklad, prenosove pasmo VSECH ANALOGOVYCH ZARIZENI je nekonecne, ale nelinearni, zatimco digitalni technika ma pevne hranice ve kterych je dokonale linearni, kdyz do reproduktoru
pustis 30GHz, zahraje je, jen s velkym utlumem - napr -160dB zatimco digitalni technika nejde ani nanohertz za 1/2Fs.
VZNIK efektu nasobeni uhlove rychlosti vubec nesouvisi se zesilovacem, on tento efekt negeneruje, pouze se mu musi podridit protoze jde proste o fyzikalni zakon, to o cem mluvite je intermodulacni zkresleni, a to je v oblasti HIFI plne vymiceno cela desetileti.
IVAN > nemaji nizsi zkresleni, prave proto ze maji nizke prenosove pasmo, prestoze kvalitni (100000Kc) spinaji na frekvenci >1MHz.
10% ucinnosti navic v HIFI oblasti skutecne nikoho nezajima, to s kvalitou nesouvisi.
S-MASTER je obecny marketingovy nazev, ne druh IO.
Na kvalite spinacich tranzistoru samozrejme vubec nezalezi, pouze musi byt schopny spinat urcity vykon na urcite Fs, na kvalite nezalezi PRAVE PROTO ze jde o DIGITALNI zpracovani signalu, tam tranzistor proste nema vliv. Ale to ze se nepouziva Diskretni provedeni je mylne tvrzeni, v HIFI technice, ve zdravotni technice proste pro vsechna specializovana zarizeni kde je potreba kvalita, spolehlivost odolnost proti ruseni, vykyvum napeti atd jsou pouzivany prave diskretni navrhy, IO se pouzivaji tam kde jde pouze o cenu, a kde se snese nizka kvalita - MP3 prehravace, aktivni bedynky k PC a podobne.
Jenze onen IO neni schopny vysokych Fs takze kvalitnejsi Filtr je stejne k nicemu, to je jako dat ladeny vyfuk na trabanta, taky to nepomuze.
Problem JE udelat vysoke Fs protoze sehnat FET schopny spinat treba jen 100W na >1GHz vas prave vyjde na petimistnou castku.
Ale ale, nejak opominate analogova zarizeni, a take to ze prenosova hranice je v HIFI VZDY nejvyssi mozna, napriklad zesilovac (analogovy) od ceskeho navrhare - znacka Schroll ma pracovni pasmo neuveritelnych
6MHz! a hlavne jde o to ze CDAudio je chopno absolutni zmeny amplitudy signalu ze samplu na sampl a dosahuje tedu rychlosti prebehu >700V na mikrosekundu!! a proto je potreba aby byl zesilovac dostatecne rychly.
O tom ze prenosove pasmo zesilovace VUBEC nesouvisi s LIDSKYM SLUCHEM ale se zkreslenim jsme uz mluvili.
a) v sumu prostredi zaniknou zakladni frekvence ktere maji velkou amplitudu? delate si legraci? zaniknout mohou tiche signaly, ale zde jde prave o TRANZIETY cili EXTREMNE kratke VELKE energeticke skoky, ty NEZANIKNOU (tedy pokud nepouzijete zesilovac tridy D, pak je s nimi utrum a nahradi je zkresleni signalu)
b) >20kHz zaznamenat nelze, zkresleni vznikle omezenim zpracovani signalu uz ano, kdyby tomu tak nebylo, zadna firma by se s tim tolik nepatlala a omezila by zesilovace na 20kHz - tim by dosahla o 20dB lepsiho odstupu s/n a mnohem vyssi stability obvodu, ale nemuze si to dovolit, protoze to proste slyset je, a neco takoveho by uz prodali jen PCckarum.
c) ale ano, jsem, to uz jsem take vysvetloval, tyto frekvence reproduktory PRENESOU - byt potlacene a tranzienty prenesou bez problemu.
d) uz jsem take psal, nejde o frekvenci, jde o efektivni frekvenci dignalu pri jeho zpracovani = zkresleni - PROSIMVAS, TROCHU TO VYSVETLIM KDYZ SE PORAD BRANITE: pokud pouzijete zesilovac pracujici POUZE do 20kHz, pak dojde k omezeni celkove slozky 33kHz na 60% jenze kdyz se signal v reproduktoru prevede na mechanicky pohyb, dojde k jeho DEMODULACI to znamena maximalni frekvence - vasich 20kHz se OPET rozdeli na 3 zakladni slozky a vyjde 6,667kHz, dojde tedy k DEFORMACI SIGNALU o 65%!!! a zvuk v pasmu nad 6,667kHz bude potlacen o 2,17dB a to je lidskym uchem bez potizi zachytitelne, + jeste pribyde zkresleni, takze snad uz je vsem jasne ze NEJDE O HRANICI SLUCHU 20kHz!!!
DSP v HIEND NEEXISTUJE! nahravaci studia NEPOUZIVAJI DSP ale diskretni obvody, a pro zaznam hudby se nepouzivaji ani korekce, pouze potenciometry pro vyvazeni kanalu, DSP by totiz spatnou akustiku napr koncertniho salu NIKDY nevykompenzovalo, to o cem mluvite jsou upravy zvuku pro filmy, a tam nejde o kvalitu/o vernost, ale pouze o EFEKT, o tom ze je zvuk nakonec exportovan do systemu AC3, DTS ci SDDS se zminovat snad nemusim, to jsou VSECHNO jen ZTRATOVE komprese a jako takove absolutne nepouzitelne pro verny zvuk (jsou zalozeny na tom ze ze zvuku odstranuji vernost :)))
Pokud myslite ze 44,1kHz 16bit neni HiEnd, tak jste v omylu, na mnou zminovanych vystavach je 98% aparatur predvadeno PRAVE na CDAudio, to je prave onen problem, vy mate zkusenosti jen s digitalni technikou, ne s analogovou, pro vas je HIEND DVDAudio, ale to ze Audigy2 je prvni karta ktera byla odajne urcena pro DVDAudio (zhlediska vypocetni casti - cipu) tak jeji analogova cast je natoli slaba ze byla prvni kartou ktera dosahla plneho dynamickeho rozsahu pouheho CDAudia - 97,1dB takze do SHUTECNEHO DVDAudia ji chybelo celych 48dB!!! Veskutecnosti CDAudio uzivi reprosoustavy za 1,6milionu korun - B&W Nautilus a to si piste ze TO JE HIEND!
Jakekoliv optimalizace pomoci DSP nemaji sanci, a uz vubec to neni hudba pro HIEND, tam projdou jen zarizeni nejvyssi kvality - takova ktera korekci nepotrebuji, protoze to o cem vsichni basnite NEFUNGUJE, spatny zvuk NELZE zkorigovat aniz byste poskodili neco jineho, to ze s amplitudou souvisi faze a rozhodite minimalne prostorove pole signalu (proste cely jeho casovy prubeh) tak hlavne vytvorite zkresleni a proto neni DSP pouzitelne, HIFI a HIEND je o tom NIKDY zadne zkresleni prave nevytvorit.
Ne, neposune dopredu, protoze pokud mate kvalitni nahravku i vsechny casti aparatury kvalitni, tak neni co korigovat, kazdy zasah je pak naopak poskozenim signalu, a pokud nemate kvalitni nahravku nebo aparaturu, tak automaticky nejde o HIFI. pokud tim mate na mysli to ze nastroj Crystalizer od Firmy creative prevede MP3 do kvality DVDAudio, tak je cela tato diskuse k smichu, jde naopak o MASIVNI ZKRESLENI signalu za ucelem udelat ho libivy (rozsireni stereofonni baze, fyziologie, expanze dynamiky, dozvuk atd.) a to OPRAVDU neni o kvalite.
Jezne tak jak to navrhujete by jela basova cast do 100kHz, coz je hloupost, to nikdo neudela, proc by utracel za kvalitni IO a tranzistory a filtry a ladil to na 100kHz kdyz bude prenos jen napr do 3,5kHz? to je zbytecne a drahe, dnesni subwoofery take nemaji filtrovany pouze signal ale cele obvody prenasi pouze omezene pasmo, to je proste normalni.
NO DOVOL!! ZADNE DSP V YAMAZE NEMAM, nejsem UBOZAK co ma doma domaci kino s recieverem za 7tisic s DSP s 48 mody a to cele napojene na pocitac, mam KVALITNI stereofonni zesilovac pripraveny na DVDAudio (pasmo do 200kHz -3dB) (cinitel tlumeni pres 240)
No, prave ze to neni fuk, porad je to tu pomysleni ze CDAudio je nanic, ale neni, i reprosoustavy za 600000 jeho kvalitu stale jeste omezuji!!! Pokud neverite, navstivte TopAudio, HiEnd atd....
:) To neni teorie, nejde o MARKETINGOVY VYMYSL CREATIVU, to je PRAXE, TO JE FAKT!! a to ze pasmo 200kHz vyuzije KAZDY jsem uz vysvetlil, a co se tyka sumu (vetsinou si PC-lide mysli ze jde o nejdulezitejsi parametr-omyl) tak nejde o to ze sum na urovni -110dB signalu neuslysim, ale o to ze zesilovac je schopen prenaset signaly slabe na urovni -109dB coz u PC zvukovek neplati, tam je prave prenos omezen a tak dosazeno nikeho sumu, problem je ten ze neprehraji ani tiche casti zvukoveho signalu (pohlcuji detaily) a proto nehraji dost kvalitne - nejsou High fidelity, natoz Xtreme Fidelity.
O to ze je obstarozni nejde, precejen 1 je 1 a 0 je 0, to platilo i pred 10 lety, signal je zpracovavan na 24bitove urovni, nejde o pocet ekvalizacnich pasem ani kanalu.
JEDINYM prinosem digitalniho SIGNALU (NE APARATURY) je jeho dokonala linearita (v jeho pevne omezenem pasmu) tot vse, jinak neprinasi nic, ostatne kdyby ano, nemela by kazda ctvrta svetoznama HIFI firma v nabidce jen jeden model ale vsichni by hned prebehli k "dokonalemu" reseni, jenze ono to proste tak neni.
To je zajimave, SACD vzniklo daleko predtim nez se objevil prvni D zesilovac a ten byl navic vhodny jen leda pro telefon a do vzorkovaci frekvence SACD mel tehdy hodne daleko, navic obecne je DVD povazovano za lepsi, prodeje SACD jsou ale presto vyssi, a to z jednoho prosteho duvodu - hybridni disk kde je na jedne strane stale klasicke CDAudio.
uuuuuuuuuu: jsem sice po ranu v praci, ale takhle jsem se uz dlouho nepobavil :o)
Zijete v omylu, viz perly:
a) "DSP"..." ale prenest ho byt i bez zasahu bez poskozeni kvality neumi"
b) "nabena hrana = mnou zminena uhlova rychlost"
c) "prenosove pasmo VSECH ANALOGOVYCH ZARIZENI"
d) "kdyz do reproduktoru pustis 30GHz, zahraje je, jen s velkym utlumem - napr -160dB zatimco digitalni technika nejde ani nanohertz za 1/2Fs"
e) Tohle bych chtel videt: "Problem JE udelat vysoke Fs protoze sehnat FET schopny spinat treba jen 100W na >1GHz"
f) "CDAudio je chopno absolutni zmeny amplitudy signalu ze samplu na sampl a dosahuje tedu rychlosti prebehu >700V na mikrosekundu!!"
g) "IO se pouzivaji tam kde jde pouze o cenu"
h) "DSP v HIEND NEEXISTUJE! nahravaci studia NEPOUZIVAJI DSP ale diskretni obvod"
To, co nepopiram, je ze pro kvalitni prenos/zpracovani signalu napr. do 20kHz je dobre mit zesilovac s pasmem 100-200kHz. A taky se shodnem ze Audigy2 je velmi slabe komercni sumitko (proto asi mate odpor k DSP).
Zajimalo by mne jak jste ke svym poznatkum dosel:
1) studiem ve skole (doporucuji vratit diplom)
2) studiem casopisu ala Stere... Video (nevim jak se to jmenuje presne)
3) studiem reklamnich letaku na predrazene krabicky (bednicky, prehravace)
4) mate drahe vybaveni a chcete si to sam pro sebe obhajit
pokracovani:
IVAN > ne, vyssi vzorkovaci frekvence prave NENI potreba PROTOZE JDE O DIGITALNI ZAZNAM, (to bysme nemuseli resit 100kHz na zesilovaci kdyz CDA jede jen do 20kHz) tam jde o rychlost prebehu (uz jsem psal - 700V/microsec) analogovy zesilovac musi by rychly, rychlost je zavisla na frekvenci, u digitalniho signalu ne, mezi vzorky je pevny casovy interval a behem neho muze mit LIBOVOLNOU VELIKSOT a rychlost tedy neni zavisla.
Ne, analogova zarizeni signal na krajich pasma pouze potlacuji, zatimco digitalni je uplne odstranuji, pasmo v ramci prisne linearity je sice na strane digitalu, ale prenosove pasmo v maximalni/absolutni hodnote je na strane analogove.
HA! lidske ucho NENI ANI NAHODOU NEJVICE OMEZUJICIM CLANKEM! PRAVE NAOPAK, jeho logarytmicke vnimani presahuje rozsahem milionnasobne veskerou znamou techniku, neexistuje jedine zarizeni schopne zachytit nebo reprodukavat ZAROVEN tak tiche a tak hlasite signaly, bud jedno, nebo druhe, (diskoteka - hlasite, ale ne tiche - proto profi technika neni HIFI a HIFI hraje tiche signaly [i kdyz porad ne zdaleka tak tiche jak by bylo potreba] a nedosahuje horni hranice) Milion let biologie je daleko nadrazeno sto letum elektroniky.
Ano, to jsem psal, C1 a C2 zaruci VZDY STEJNE PRECETENI daneho sektoru a VZDY STEJNOU NASLEDNOU OPRAVU DAT, PROTO jsou bitove shodne pokazde kdy je prectete, ale to neznamena ze jsou spravne, prave naopak, jsou VZDY precteny stejne spatnym zpusobem, to uz jsem vysvetlovat, o nahodnych cislech si muzete precist v diskusi na www.7-z.org u podpory o sifrovani do AES Rijandel, kde autor resil chybne (vubec neresil) vstupni vektor pro nahodne cislo.
Samozrejme, konstelace hvezd tezko neco ovlivni, ale fyzika a matematika plati, na rychlosti zalezi, snimani je chybne + detekce a
korekce chyb ktera se nema ceho chytit stejnetak jako kdyz vam reknu ze myslim na cislo od 0-4, pokud neni pravidlo uvedene nize, nemate sanci urcit, problem je v tom ze kdyz se vy netrefite, zkusite jine (nahodne hadate) jenze logicky obvod pracuje vzdy stejne, i kdyz zvoli spatne cislo pri kazdem pruchodu zvoli to same.
To je prave ono, kdyby C1 a C2 skutecne fungovaly, a nezalezelo na rychlosti, nezpomalovaly by se otacky, navic DATA se opravi na 100% protoze pro ne plati jednoducha matematicka pravidla, kdyby ne, veskery vas software by nebyl schopny pracovat - PC by padalo, u HUDBY toto nelze, a jak sam rikate ze nastane bud LUPNUTI nebo to je tak male ze to clovek nepozna, tak TO JE PRAVE ONO, predstavte si velke mnozstvi mikroskopickych lupnuti, tak presne tak zni CDAudio na jednorychlostni mechanice za 50000 a JE TO SLYSITELNE.
PROGRAM nahlasi 100% nebo mene pokud to tvrdi C1 nebo C2, protoze o nich vi, jenze kvalita neni 100% ani v pripade ze program z mechaniky nedetekuje zadne C1 ani C2 protoze je obsah NEZNAMY/NAHODY a proto NELZE URCIT jestli je poskozeny nebo ne, proste kdyz program tvrdi ze je 100% tak si to on i mechanika jen mysli, to proste NELZE odhalit.
Ano, CRC je kontrolni soucet OBOUSMERNY, tzn. lze vygenerovat zpatne soubor odlisneho obsahu ale se stejnym CRC, na skutecne overeni by byl potreba alespon SHA2 (nebo MD4, MD5, SHA1 ale ty jsou vsechny "derave") ktery se pouziva pro digitalni podpisy a sifrovani obecne (a jsme opet u te kryptografie) protoze SHA je jednosmerny, a pro ZPETNE zjisteni chyby v souboru by byl potreba nekonecny vypocetni vykon, ale byla by jistota odhaleni a napraveni chyby, to je samozrejme NEPROVEDITELNE, problem je v tom ze CRC poskodite napriklad kdyz odeberete ze souboru jeden bit, ale onen soucet snadno napravite tak ze nekde JINDE bit pridate, a tak soubor bude mit stejny soucet a bude se tvarit identicky prestoze v nem budou uz DVE chyby, a stejnetak (jenom jednoduseji pracuje oprava chyb v mechanice) a to je uplne k nicemu.
Na tom kde jsou na CD data ulozena nezalezi, zalezi na obsahu datoveho bloku, u hudby je NAHODNY a u dat vzdy podleha matematickym pravidlum podle kterych lze odhalit:
DATA: myslim na cislo od 0 do 4, nesmi byt sude, nesmi se rovnat nule, a nesmi byt vetsi nez 2, vysledej je NEZAMENITELNY - 1.
HUDBA: myslim na nahodne cislo mezi 0-4 = NIKDY NEMUZETE UHODNOUT! nemuze to udelat logicky obvod, nemuze to provest zpetne kontrolni soucet (ten muze jen odhalit chybu, ale ne ji lokalizovat nebo napravit), nemuze to "NAJIT" umela inteligence, ani adaptabilni lidsky mozek.
Pity nahodne nejsou, jsou presne tam kde maji, proto je lze cist, ale jejich hodnoty - jednicky i nuly jsou plne nahodne a proto nelze odhalit chybu pri cteni. protoze NIKDO nevi jestli tam mela byt 1 nebo nula, jedina jistota cteni je kvalitni mechanika (nejlepe za 200000 jednorychlostni) nebo mikroskop, ale urcite ne pri 200kMh pri velikosti pitu tisiciny milimetru a mechaniky za 1200kc, to jde pouzite jen pro data, ne pro nahodny signal.
NO VIDITE, CELOU DOBU PISETE ZE CHYBY LZE ODHALIT A TED POTVRZUJETE ZE NE, neni to tim ze by byly PC mechaniky kvalitneji nez SACD PREHRAVAC SONY :)) PROBOHA TO ANI NAHODOU, jde o to ze jde o HUDBU vs. DATA a ze PC mechaniky opravuji HUDEBNI DATA zatimco STOLNI PREHRAVAC NE, proto vyda STOLNI PREHRAVAC pravdive pri kazdem pruchodu rozdilne cteni, ale kdybyste vzal PC mechaniku a zakazal korekce chyb a nechal ji cist HUDBU, a pak POROVNAL VYSLEDEK SE STOLNIM, projevila by se kvalita optiky/mechaniky a bylo by videt ze PC mech. cte HUDBU MNOHEM hure a data budou vice poskozena, a naopak muzete zkusti NAGRABOVAT DATA ve stolnim CDPrehravaci, uvidite ze budou poskozena diky absenci opravnych algorytmu a tedy nepouzitelna.
Ne, cernou desku s CD si vazne nepletu, nejde o to jak jsou tam bity nahrany, jde o to JAKOU INFORMACI OBSAHUJI!!! Snad uz jsem to ted vysvetlil pochopitelne, nevim jak jinak bych to vysvetlil, nejde o fyzickou strukturu, jde o logickou, o obsah o to jaky maji bity slet,
hudebni data nejsou nahrana na CD nahodne, jsou tam nahrana presne, pravidelne, bit za bitem, jenze ty pity maji nahodne hodnoty, ne protoze by byly nahrany jinak ale protoze jejich obsah (jimi nesena informace) je jiny, soubory/DATA maji pevne souvislosti, diky tomu pocitace a cele logicke obvody vubec funguji, predstavte si to asi takhle:
- DATA: 2-4-8-16-32 nebo 3-6-9-12-15
- HUDBA: 34-52-98-67-11
stejny zpusob zaznamu - ale u DAT maji data smysl, pravidelnost, logiku, slo by poznat kdyby byly spatne a slo by odhadnout kde a jaka je chyba a sla by napravit, a tato pravidelnost u dat JE VZDY, proto mohou pocitace pracovat, proto mohou byt data modifikovana, pocitace pracuji tak ze TRANSFORMUJI pomoci funkci data, proto pro ne plati tato pravidla, nemohou se transformovat nahodne, vzdy budou mit logiku kdyby nemely nebyly by pouzitelne.
ALE HUDBA, datovy OBSAH jejiho ZAZNAMU je zcela nahodny,tak jak prisel skladateli na mysl, stejne jako me prisly na mysl ona cisla, neda se ucit jaka cisla by nasledovala, zatimco u dat je jasne ze by nasledovalo 64 a 18.
MIKROB > tak ty si tohle (vyse) precti UPLNE CELE, pak uvidis ze kecas blbosti ty protoze vsechno o cem pises slouzi k odhaleni pravidelnosti a CELE JE TO UPLNE K NICEMU na NAHODNY SIGNAL, to ze (NE)znas dokonale strukturu CDA formatu je ti zjevne nanic, jinak bys vedel ze na data je to k uzitku, ale na nahodna data uplne na nic, a to bys vedel kdybys nemel jen polovicate znalosti (jsi zjevne PCckar ktery zna jen digitalni techniku, ale o skutecne elektronice a jejich obecnych funkcich/pravidlech nevis zjevne nic, a o analogove technice uz vubec ne, je to strasny jak vy PCckari hajite slepe a bez znalosti digitalni techniku, vite ze mate v PC Athlon FX, GeForce FX, pameti XMS, a ze vase CPU ma 160 milionu tranzistoru ale co je to za typ tranzistoru, z ceho se sklada a jak funguje nemate uz vubec poneti) a kdyz se nastvete, jdete na googl, vyhledate co potrebujete, vyberete pro vas cizi slova, a pridate nadavky a prispevek je na svete, ale fakta nikde, a kdybyste vystudovali prvni rocnik elektrotechnicekho uciliste, nikdy byset nepsal takove kecy.
Schvalne, jaky typ tranzistoru je pouzit v FPU jednotkach procesoru P4 s jadrem prescott? Jsem zvedav na odpoved.
Julda > SAMOZREJME ZE NEPOUZIVA - VYSVETLENO VYSE, protoze AUDIO data NELZE OPRAVIT a provedene opravy jsou jen dalsim POSKOZENIM DAT a je to tim ze u TAKTO KVALITNICH MECHANIK by tyto chybne opravy zpucobily VICE SKODY nez kdyz nejsou aplikovany vubec protoze takto kvalitni mechaniky ctou uz tak dobre ze poskozeni signalu je mensi bez techto ""oprav""
IVAN > ne, nehral by mizerne pokud snima tak dokonale ze necte chybne.
Navic testovat kvalitni mechaniku na vypalenych mediich je holy nesmysl, navic na to nebyvaji uzpusobeny snimaci hlavy.
Zduvodneni nekvalitni mechanikou je samozrejme absolutni blbost.
KillerZero > jitter neni vymysl audiofilu, ale to by byl problem pri prehravani, a tohle je problem produkce.
Ne, dostanes trojnasobnou efektivni rcyhlost (uhlovou rychlost- to je presnejsi vyjadreni frekvence-faze v case)
IVAN > AHA, takze kdyz slozis 10 a 15 KHz ve fazi, ziskas prvni harmonickou 20kHz a dojde tedy k potlaceni zakladniho 10kHz signalu na 0,707 nasobek amplitudy (zbytek energie bude rozptylen do zesilovacem neprenesenych vyssich harmonickych kmitoctu) tak to neuslysis, vid? Jsi mimo, jak neco takovyho muzes rict, to je jako kdybys rek ze neni znat rozdil mezi 35W zesilovacem na plnou hlasitost a 50W na plno. TO je ta deformace signalu co BUDE SLYSET, to ze nebudou slyset ty vyssi harmonicky, to uz je vedlejsi, a o to prave jde.
MIKROB je tady jeden z nejhorsich z nevzdelanych a agresivnich (to je tak kdyz se clovek "specializuje" nebo je samouk ve zlomku odvetvi) to co pro nej neexistuje, to je pro lidi skutecne z oboru kazdodenni samozrejmosti, a brani se tomu svou hlubokou znalosti poloviny problematiky, to je kamen urazu, ale v jednom se da souhlasit, hledejte informace, ale radsi ne jako samouci nebo v knihach vydanych samotnymi autory CDR kteri coby fandove a ne vystudovani v oboru siri puze tupou jednoduchou a tedy krute chybnou matematiku razenou nad fyziku a nad praxi i teorii skutecne elektroniky a ziji si ve svem fandovsky PCckarskem svete taiwanske dokonalosti a nechapou ze pro to koupit NA HUDBU mechaniku za 200000Kc je duvod nejen v namyslenem pocitu netopyriho audiofila ale i objektivni duvody potvrzene Fyzikou, matematikou, logikou a znalostmi elektroniky z verejneho skolstvi nekolikanasobne prevysujici jejich polozivotni samoucstvi ktere vyzaduji mnohem vice informaci nez je mozne vmestnat i extremne zjednodusene do extremne dlouhych diskusnich prispevku jejichz psani me vycerpava protoze PCckaru je hodne a vysvetlovat nekdy neco i celym desitkam PCckaru (zvlast kdyz jsou presvedceni o svych znalostech) je stejne tezke jako vysvetlovat neco jednomu panu Hulanovi, takze zakladni pohled na celovesmirne platnou neopravitelnost nahodnych hudebnich dat jsem snad uz nastinil (vzdalena obdoba je komprese videa pri pevnem nastaveni kvality obrazu (kvantizeru), nelze predvidat vyslednou velikost souboru protoze obsah, prubeh a komplexita scen je nepredvidatelna - produkovany ciste lidskym zamerem a neplati pro ni zadna pravidla) takze tim koncim - tva Mana.
uuuuuuuuu: ohledne C1 a C2, muzete se hadat s kym chcete, tohle proste funguje a i CD s chybami (skrabanci) je opraveno PRESNE TAK jak bylo puvodne!!!
Zajimalo by mne, zda si kupujete CD s "ochranami", napriklad ty, kde jsou UMYSLNE GENEROVANY CHYBY (treba 100.000 chyb) aby bylo ztizeno/znemozneno kopirovani/prehravani. Oprava techto chyb je nechana na C1 a C2, a pokud selze tak by to mohlo byt i slyset.
JULDA >
a)Neumi, provadi celociselnou konverzi na vetsi bitovou hloubku a pak zpet
b) no tak vy tedy elektronik nejste, jestli nevite ze frekvence, faze a uhlova rychlost jsou ty same pojmy (pouze v ruznych zavislostech na case) a ze souvisi s tvarem signalu/jeho prubehem, tak jste nevidel skolu z oboru ani z protejsiho chodniku.
c) ano, VSECHNA ANALOGOVA ZARIZENI JSOU SCHOPNA PRENASET frekvence od miliherz az po megaherze, jen s velkym utlumem, bezne v praxi nepouzitelnym, nicmene i frekvence 100kHz potlacena o 120dB zpusobi mensi poskozeni nez digitalizace ktera ho potlaci o nekonecno dB.
d) totez - pravdive tvrzeni, kazdy vi
e) ano, je problem, neni problem pokud mate dost penez, ale i tam jsou pak fyzikalni hranice.
f) ano, dosahuje, spocitejte si to 16 bit - 96dB
g)Ano, nevyzduje to znalosti soucastek, obvodu navrhu, a je to vse v jednom, neni to 500diskretnich soucastek s tisici cestami na zlacenem tistaku.
h) obvod-y - pouze pasivni mixazni pulty, to se lisi od tvorby zvuku pro filmy, ale to PCckar nezna, take se nenahrava ve studiu ale v koncertni hale s dokonalou akustikou (ne hokejove ala rockovy koncert) ale pro koncerty klasicke hudby (neplest s divadlem), podrobne informace o tom daval technics z tvorby jeho testovaciho CD - Silence Technology.
1) Haha, pan je velky komik :))))))
2) ne, ale cetl jsem, upadlo hned jak zacalo, pak serioznejsi Audio, a HIEND report je jen hezka reklama pro bohate.
3) no je videt ze jste expert, na tyto krabicky letacky NEEXISTUJI, ty existuji leda na PCsrot, ale na letak o zesilovaci Krell nenarazite nejspis za celou existenci vesmiru, navic nejsou predrazene, jsou jen drazsi, to je rozdil, predrazene jsou PC zvukovky kde Karta za 6 tisic kraje 5x hur nez Stolni CD prehravac za 5 tisic.
4) ne, neobhajuju slepe neco co tak neni, proc by to nekdo vubec delal? a jestli vam zesilovac za 8500Kc prijde tak drahy, tak je fakt smutne jestli zijete v kategorii PCaudia do 3000Kc pak je pochopitelne ze jste mimo, nemam co hajit, jen fakta, bohuzel jsou lidi jako Hulan co si kecaji sve nesmysly a pritom skutecnost je jina, na drahou aparaturu nemam, a narust kvality neni umerny cene, ale HIFI lowend porazi PC-HIEND ve vsech parametrech ktere zna kazdy kdo nema jen zakladni vzdelani, a tedy pochopitelne i v kvalite zvuku, jenze tendence PCckaru jsou NAPROSTO jasne - "HIEND" karta CRATIVE+REPRO LOGITECH za 6000Kc - domaci kino 7.1 kanalu, do toho DSP a hlasite duneni a petivterinove echo a pokudmozno funkce Crystalizer ktera nahradi 72000% datoveho toku a udela z MP3 DVDAudio, to je proste ""KVALITA"" :)))) alespon byste mohli odhodit svoji slepotu a nehajit "digitalni bedynky" abit a zajit na nejakou tu vystavu, bud vam vypadne celist+oci+usi a nebo nepoznate rozdil a pak vam pravem patri to co zaslouzite - CREATIVE :))) ale urcite vam nenalezi hodnotit kvalitu zvukove techniky v diskusich.
Ne, to bude znit blbe v usich PCfandy, ale je to tak, ze jsou i v neposkrabanem stavu nahodna data "opravovana" a tedy transformovana do tvaru o jakem si firmware mysli ze je spravny, takze ANO, jsou shodna na poskrabanych i neposkrabanych CD pri opakovanem kopirovani, ale to neznamena ze jsou spravne, presne naopak jsou VZDY poskozena stejne - OPRAVOU firmware, problem je ze jednou pravem a jednou nepravem, ale zdanliva v obsahu odhalena logika je napravena vzdy na stejny vysledek, proto je vysledek vzdy identicky, to neznamena ze to funguje, to znemena ze je to proste porad stejne spatne.
Ano, kaktus, ne mohlo, ale JE TO SLYSET, nicmene CD kupuji vyjimecne a v HIFIstore nesezenete BritneySpears od sonymusic s tisici chybami a rootkitem, ale klasiku v dokonale kvalite bez ochrany (oni se ti mrtvi tolik kradeni nebrani, navic klasika na P2P sitich zrovna moc neleti) takze jde o skutecne od zacatku do konce o ciste AudioCD.
Vy jste se tu teda rozjeli.... Nějak utíkáte od původního tématu. A to je to že digitální reprobedny je jen reklamní tryk, nic víc. Stejně se jedná o D/A převodník (je jen posunut o kousek dál, není v PC ale v bedničce) pro výkonový analogový zesilovač, pro analogový reproduktor, pro analogový uši, který má pouze digitální vstup a tím má být jako lepší prostě super digitální a super zajímavější a prodávaný. Každý člověk s trochou rozumu ví že je to celé kničemu u reprobeničky těchto rozměrů a cenové třídy a tudíž této kvality reproduktorů které to miniprocento ušetřené kvality v přenosu signálu od PC k té reprobedničce ani nepoznají...
uuuuuuuuu: ja se fakt bavim :o) uz asi nebudu odpovidat, protoze vas nikdo nepresvedci co se tyka technickych / fyzikalnich / elektronickych veci :o)
Kluzo: Pro D zesilovac neni D/A prevodnik. I pro tyhle lowend ma smysl a to kvuli cene, resp. za stejnou cenu to bude lip hrat nez analogove propojeni zvukovka - zesilovac - bedny.
Julda: Ano, na digitálu víc vidělají protože bude dražší než klasický analog. :-) Ne, nepoznáš to u takovéhle bedničky i kdybs se na hlavu stavěl. Jen reklama nic víc...
Kluzo: no jo, nemuzu potvrdit jak to tam maji, to bych musel dane bedny mit a rozebrat je, takhle he to schovane za reklamni letaky a marketing...
Julda:Nevím, nevím, když už se tady takhle rozohňuješ. Slyšel jsi někdy něco vůbec přes "pořádné bedny"? Takovéto "bedýnky" mohou mít v sobě cokoliv, výsledek, tedy to co budou uši poslouchat, to je hlavně podíl reproduktorů v těchto "skříňkách". A v těchto, samozřejmě typicky počítačových, ten vyzařovaný zvuk má k dokonalu hodně, ale skutečně hodně daleko. Takže shrnuto, výrobky s klasickými, jednoduše pásově vyráběnými reproduktory, tam je skutečně úplně jedno, jaký je v nich zesilovač. Ten jeho podíl je na výsledku tam málo znatelný, že je to skutečně jen a jen pouhá reklama. Proto mě hned v úvodu zarazilo (viz můj první příspěvek), že se tímto skutečně reklamním trikem vůbec tento server zabývá.
Poslouchat věrný zvuk se dá i za celkem málo peněz, ale tyto reklamní triky k němu skutečně nevedou. Nejlepší zesilovač připojený k podprůměrným reproduktorům nezaručí "dokonalý zvuk".
Tak, asi tak.
Jinak já sám poslouchám už mnoho let všude na anglické Tannoye, vlastním je v jejich mnoha provedeních (velikostních i stářím), mám je jak u PC (ne přes integovanou zvuk. kartu-samozřejmě), tak skutečně všude, kde si chci něco rozumně poslechnout a neničit uši svoje i svých přátel a návštěvníků.
Video: ne, nic nerozohnuju, taky neverim tem reklamnim vecem a uverim jedine kdybych to rozebral... A taky nekupuji bezne "pocitacove bednicky". Jeste v dobe studia jsem si vyrobil bedny vlastni -> znouzectnost, za malo penez hodne lepsi zvuk.
Tento server (CDR) je zameren na koncove spotrebitele (nebo jak bych to rekl), nenabizi tu recenze novych viceprocesorovych serveru s desitkami GB pameti apod. (to je pro srovnani, pres 95% lidi ma doma zvukovou aparaturu pod 20.000) -> tyhle bedny (viz clanek) jsou urceny taky do levneho segmentu.
UltraU: Ty vole, ty si snad vymyslel úplně nový fyzikální zákony :-)
Jak se frekvence transformujou z 20kHz na 30kHz a z nich na 6.666kHz je naprosto neuvěřitelný, fakt by mě zajímalo, jak si přišel k takovýmu myšlenkovýmu zkratu. Stejně tak jako informace, že zvýšení amplitudy vede k zvýšení frekvence :-) A Audigy 2 neni rozhodně high-end karta, Audigy jsou karty PRO POČÍTAČOVÝ HRY! Jde tam o vytvoření prostorovosti atd, věrnost zvuku je až na druhým místě. Nebudu pokračovat, nemá to cenu, ty si prostě musíš vsugerovat, že ta "aparatura" za kterou si vyhodil statisíce je naprosto dokonalá a že těch 200kHz slyšíš.
A tvé teorie o chybě C1 C2 korekcí jsou taky nádherný. Víš co? Zkus si vypálit nějakej čistej text na CD, a zkus si ověřit jak moc se to změní :-)
zkusim ti dát takovej příklad, snad pak budeš mít torchu představu jak to funguje(snad se mi to nezmrší):
1 8 4 3 16
4 5 4 6 19
2 6 3 1 13
4 5 1 2 12
11 25 12 12 60
Čtverec 4x4 čísla jsou data, to kolem jsou kontrolní součty.
takže když si dáš tu práci, tak nebudeš mít problém najít, který číslo je špatně. Ve skutečnosti je to samozřejmě mnohem komplikovanější, ale pro představu to snad stačí.
A nějak sem nepochopil, proč by bylo ověřování pomocí SHA2 neproveditelný?
uuu, D zesilovace maji mnohem mensi zresleni, predevsim proto ze do LPF funguji plne digitalne (a tedy bez zadneho zkresleni (to uplne neplati pro DSD signal)). Ucinost D zesilovacu je nekolika nasobne lepsi, zadnych 10%. S-master je jeden konkretni cip, resi, konverzi DSD>PWM a PCM>PWM (vykonove spinaci tranzistory a LPF je pochopitelne resen bokem), a sony ho pouziva v cele siri svych D zesilovacu (nicmene nepatri k nejlepsim). Nevim proc pletes dohromady nejakou hifi techniku (kterou dnes dokaze delat kazdy cinan) a neco uplne jineho - zdravotni techniku.Pro D zesilovace nepotrebujes spinat na >1GHz, ale radove v desitkach MHz (napr. DSD sampluje na 2.8MHz (to je ale PDM, neco kapanek jineho nez PWM, ale podobne)). Lidske ucho slysi do 20kHz, vice proste ne, a je jedno jestli jde o tranzidenty nebo neco jineho (neni to magie, ale fyzika). Signaly velke amlitudy a nizsi frekvence pochopitelne nezaniknou v prostredi, ale pokud vim byla rec o nejaky nesmyslnych 33kHz. Nicmene stale nevim kam tim mirite kdyz Vase uzasne highend CD stejne dokaze zahrat max 20kHz. Tedy ty vase EXTREMNE velke energeticke skoky se mohou odehravat maximalne ve vasi hlave, ve skutecnosti, bud zaniknou jiz mikrofonu, a kdy ne tak je spolehlive odstrani deltasigma modulator hned za mikrofonem. Bavit se o tom co zanikne ci nezanikne v nejakem koncovem zesilovaci, kdyz navic signal stejne projde stokrat digitalnim DSPckem, a pak je to stejne downsamlovano do pasma <20kHz je tak trochu smesne ...Vetsina firem mela omezeny zesilovace do 20kHz (ale ne vsechny, vzdycky se totiz najde par blbcu kteri za nalepku "200Khz" dokazi platit neskutecne penize ... jo to je ale marketing. Dnes je trochu jina doba a vzhledem k prichodu DVD-Audio a SACD, maji smysl pasma kolem 80kHz.Nahravci studia signal z mikrofonu ihned konvertutuje do digitalu (vetsinou deltasigma do pdm a nasledne do pcm), ktery je jednak ukladan na multitrack recordery (dnes vetsinou hdd), signal (at uz online, a nebo nasledne pro finalni podobu) zpracovavan vyhradne digitalne (to jestli HW pomoci DSP, a nebo v pececku nejakym programem je nepodstatne).Neni to o tom jestli CDAudio je highend nebo neni, ale tom ze na nej tvych 33kHz proste nenacpes, a tim cele tve placani ztraci smysl. ad Audigy2 nevim, ja hudbu na PC neposloucham. Omezeni CDAudio je myslim jasne, a nezmenis ho ani tim ze k tomu pripojis komercni nautiliusy.Nahrany signal je potreba vzdy korigovat, vetsinou tu zakladni korekci udelaji jiz ve studiu. Druha vec je upravit signal namiru reprodukcnimu zarizeni, coz je velky prinos (nicmene doposud to nelze v beznem prostredi provadet, zatim kalibrace je trochu mimo bezne podminky), dokonale reproduktory proste neexistuji.Ano kazdy zasah do signalu predstavuje zkresleni, jediny zpusob ja se tomu vyhnout je zajit si na koncert zive. Tim ze si koupis repro za milion a budes na nem prehravat nejake zpitvorene CD se tomu rozhodne nevyhnes."pokud tim mate na mysli to ze nastroj Crystalizer od Firmy creative prevede MP3 do kvality DVDAudio" Co to tady placete ... evidentne netusite o cem je rec ...Promin prve si psal ze ve sve jamaze mas DSP. Pozor neplet si DSP s blbustky jako ruzne eq, ruzne desitky zvukovy prostredi atp. (to sice dela taky DSP, ale to spise takova blbost navic), zakladni funkce DSP je zcela jina. BTW pokud tam mate nejake premosteni, tak verte ze tam nejake DSP mate. Pasmo 200kHz opravdu nevyuzijete, proste lidske ucho tyhle frekvence neni schopno zaznamenat (v jakekoliv podobe), az uz vubec ne s CDAudio.Ten uvedeni technics je obstarozni a signal zpracova DSP na obstaroznich 16bitech pri 44,1kHz, opravdu se to neda srovnat s dnesnimi 192Khz/24(nebo 32)bit DSP. 24kanali eq jsem uvedl proto ze jste si to cislo 24 vypujcil odjinud.SACD vzniklo mnohem pozdeji nez prvni D zesilovace, resp. SACD vzniklo prave proto ze sony videlo budoucnost D zesilovacich (bohuzel si ale zvolilo spatny format PDM misto mnohohem pouzitelnejsiho PCM).
uuu, lidske ucho ve je omezujicim clankem (je rec o maximalni frekvenci), proste tech 200kHz z Vaseho zesilovace neuslisite ani kdyby jste se po.... Co se tyce citlivosti lidskeho ucha, o tom tu rec nebyla a je to snad jasne ... tohle se ale uci na zakladni skole ...
NE, psal jste a absolutni hovadiny (nejake teorie o nahodnych cislech a dokonce neco sifrovani ci teorie vzniku vesmiru), C1 a C2 (pokud zafunguje) NEzaruci VZDY STEJNE PRECETENI, ale zaruci vzdy SPRAVNE precteni (naprosto shodna data jako v image pri mastrovani). Tedy VZDY se precte spravnym zpusobem. Pokud se detekcni o opravna technika nema ceho chytit, tak je asi zbytecna, a proto tam vetsinou ani nikdy neni (napr. na gramofonove desce), nastesi u CD-Audio se detekcni a opravne mechanizmy maji ceho chytit, a dokazi chybne prectena data zcela bezchybne opravit. C1 a C2 skutacne funguji, kdyby ne tak si na CD nevypalite asi zadne data (pokud je tedy chcete jeste nekdy precist). C1 a C2 funguje uplne stejne jak pro DATA, tak pro AUDIO, plati naprosto stejna matematicka pravidla, a ackoliv data jsou v obou dvou pripadech zcela nahodna dokaze je bezchybne opravit (samozrejme do urcite miry, ktera je ale opet stejna pro DATA i AUDIO).Program vetsinou nikdy detekuje upravy pomoci C1 a C2, program detekuje chybu kdyz se C2 nepodarilo chybu odstranit. Pokud mechanika precte data (s pomoci oprav C1 a C2), naste je vzdy 100% spravne a shodne stim co bylo na image pro vyrobu mastru. Nejsou tam zadne nahody.CRC je obecny nazev, netusim proc pletete veci jako SHA atp. ty funguji zcela jinak a jsou urceny k necemu uplne jinemu. CD pouziva CIRC. "problem je v tom ze CRC poskodite napriklad kdyz odeberete ze souboru jeden bit, ale onen soucet snadno napravite tak ze nekde JINDE bit pridate, a tak soubor bude mit stejny soucet a bude se tvarit identicky prestoze v nem budou uz DVE chyby, a stejnetak (jenom jednoduseji pracuje oprava chyb v mechanice) a to je uplne k nicemu. " tak tohle je opravdu perla, vidim ze CD-Audio jste nevidel ani z rychliku ... To snad nemyslite vazne ... myslite ze inzenyri cd vymysleli CD byli stejni debilove jako Vy (prominte za vulgarnost ale tohle se nedalo vydrzet). Zkuste se kouknout na http://www.cdr.cz/a/6190/2 a treba sem http://cdr.cz/a/6085 (je to ale hodne hodne zjednodusene).Obsah datoveho sektoru je v pripade AUDIO i DAT nahody (proste je tam to co chceme ulozit ... jakkoliv nahodne data i hudba). Tento zcela nahodny obsah je (jak u AUDIO i DATOVE CD) doplnen o redundanci (je snizena entropie), plus dalsi doplnujici informace, modulovana pomoci EMF (coz je dalsi pridani redundance), a tohle je vylisovano nebo vypaleno na CD.Pominuli C3 u CD-ROM, resp budu uvazovat CD-ROM MODE1 (ktery C3 nepouziva). Tak pokud vezmu WAV soubor s hudbou ci sumem (zcela nahodna data), a vypalim je na CD-ROM (v MODE1), a vypalim stejny hudebni soubor jako CD-Audio, tak dostanu dve CD ktera budou naprosto stejne zabezpecena, budou mit stejnou entropii, budou stejne spolehlive citelne, atd. atd.Mechnika za 200000Kc bude jiste kvalitnejsi (predevsim v bytelnosti konstrukci), nicmene to neznamena ze bude cist nejaka lepsi data (ty jsou digitalni a jsou stale stejna).
ivan: Nemělo být místo "(bohuzel si ale zvolilo spatny format PDM misto mnohohem pouzitelnejsiho PCM)"
"(bohuzel si ale zvolilo spatny format PDM misto mnohohem pouzitelnejsiho PWM)"?
Julda:Ano, právě že se dá docela "dobrý zvuk", samozřejmě při určitých kompromisech, pořídit za poměrně "levný peníz". Ale ty kompromisy nesmí být ovlivňovány hloupou reklamou. Mě také mrzí, že se tady nezabývají zcela novými konstrukcemi v počítačové technice a technologiích vůbec, ale že se tady přináší jako něco podstatného tyto skutečné hlouposti, pouhé reklamní triky.
Každý, kdo jen někdy trošku zavadil o tzv. "věrný zvuk" - tedy tzv. HiFi, zjišťuje, že se vyplatí si trochu připlatit a zahodit ze stolu ty plastové či jiné bedýnky.
Mě to osobně velice mrzí, tahle diskuze tady (hlavně to vulgární osočování-kde je ten vzdělanostní nadhled).
Video: PC a vse kolem, stejne tak zvukova technika, to vsechno slo komercni cestou cim levnejsi - tim lepsi (tim vic usetrite). Vsechno se toci o penezich - kolik se danych vyrobku proda. Nikoho netrapi technicka stranka vyrobku, nove technologie a tak, proste dokud se prodava vyrobek stary tak proc vymyslet novy? Nebo jinak, proc vymyslet lepsi veci (nove technologie) kdyz se prodavaji ty stare ???
Julda:
Ale mě právě "trápí" to, že se mnohdy upředňostňuje "obal" před "vnitřkem". Tedy že reklama nahrazuje u mnoha lidí soudnost. Že podléhají barevným obrázkům, letákům či jinému balastu před vlastní (či dobře zprostředkovanou) zkušeností.
Protože ono ne vždy platí, že jen drahé věci jsou ty "správné".
Ale ať už bude každý odborníkem na cokoliv, jeden na PC, druhý např. na HiFi, třetí zahrádkářem, je vždy zapotřebí v diskuzi slušnosti a nadhledu.
killerzero:
pokud se bavime o prenosu a zpracovani signalu tak je samozrejme PCM lepsi nez PDM ci PWM. Pokud je rec o D zesilovaci tak je samozrejme vhodnejsi PWM pred PDM. Jedina vyhoda PDM je to ze to je vystup deltasigma A/D prevodniku, ale uz neni vhodny ani pro zpracovani, ani prenos, a ani pro D zesilovace.
Treba Sony propaguje sve SACD tim ze to je nejprimejsi digitalni cesta, prezentuje mikrofon-deltasigma>dsd-sacd-dsd-lpf-repro. Nicmene nejak zapomina za signal se musi nejak ve studiu zpracovat(zmixovat,atd), a to neni mozne v PDM, ale jen v PCM (tedy musi se konvertovat (at uz pro cely proces, nebo v ramci zarizeni ktere se na venek tvari ze je native DSD se stejne pro jednotlive operace musi docasne prevest do PCM)). Podobene tak pokud je nejake DSP na strane reprodukce. A stejne tak prevod pdm(dsd) pres lpf na analog signal ve skutecnosti tak jednoduse nefunguje (pri pouziti PDM misto PWM je potreba daleko slozitejsiho prevodu (min 8way), a stejne vysledek neni tak dobry jako pri pouziti PWM, v praxi se to resi tak (i v pripade slavneho SMASTER), ze se PDM prevede na PCM, a ten pak na PWM (primy prevod PDM>PWM neni mozny)).Tedy vysledek SACD nakonec vypada asi takto: mikrofon-deltasigma>pdm>pcm-(zpracovani ve studiu)-pcm>pdm-sacd(prenos)-pdm>pcm-(prenos po spdif nebo zpracovani nejakym DSP)-pcm>pdm>pcm(napr v smastru)>pwm-lpf-repro. V pripade DVD-Audio ktere pouziva pro prenos i zpracovani stale jedno PCM (pripadne bezztratove komprimovane MLP), vypada cesta asi takto mikrofon-deltasigma>pdm>pcm-(zpracovani ve studiu)-pcm-DVDAudio(prenos)-pcm-(spdif,dsp)-pcm>pwm-lpf-repro tedy vyrazne jednodussi s mene konverzi.
ivan: Nějak ti nerozumim, vždyť i teď souhlasíš, že pro zesilovače třídy D je PWM vhodnější než PCM. (A vhodnosti pro zesilovače se ta věta týkala)
A už neni pravda, že pro DSD neexistujou algoritmy, už existujou, ale je to strašně drahý.
killerzero. Pokud je rec pouze o D zesilovaci (resp toho co jde do LPF) je nejvhodnejsi PWM (PDM vhodny neni, a primo s PCM to pochopitelne nefunguje (musi se prevest do PWM)). Ja jsem ale hovoril vhodnosti signalu pro celou jeho cestu (od mikrofonu az do repra), a to je jednoznacne PCM (to ze na samotnem zacatku a konci PCM neni (je tam analog) je jasne.DSD digitalne zpracovavat nelze, neni to fyzikalne mozne. Ono totiz ve sve podstate DSD neni digitalnim signalem, technicky vzato je to modulovany (delta sigma) analogovy signal. Co se tyce digitalniho zpracovani ma shodne moznosti jako signal analogovy. Jedinou moznou upravou je strih (ale ani zde nalezeni idealni mista (amp=0) neni trivialni). Algoritmy primo pro DSD, ktere pracuji s amplitudou (je jedno zda jde o mixovani kanalu, vyvazeni, ci efekty), proste neexistuji a ani existovat nemohou. Existuji (resp je jich spousta) zarizeni a DSP ktere jsou oznacovany jako native DSD, pokud se ale na podivame podrobneji, tak funguji vzdy tak, ze interne signal konvertuji do PCM (nastesti v nekterych (hodne drahych) pripadech do mnohem vetsiho casoveho rozliseni nez 192kHz), nasledne zpracuji a opet konvertuji do DSD.
Dopřál jsem si ten čas a přečetl všechny úvahy pana UltraU. Musím s politováním konstatovat, že z mého pohledu má v mnoha svých úvahách velké mezery.
Např. kódování informace a její rekonstrukce při poškození - http://www.utko.feec.vutbr.cz/~nemec/ - přednáška č. 5 - zde je jasně vidět, že úvaha o nemožnosti rekonstrukce poškozené informace je naprosto lichá. Takovýchto kódování je mnoho a podobné je i v CD.
Dále se musím opravdu hlasitě smát úvaze o pseudonáhodných datech na datovém CD a dokonale náhodných datech na audio CD.
Ať je obsahem záznamu CD naprosto cokoliv (programy, hudba, fotografie, libovolný šum, ...), tak záznam i čtení informace probíhá podle přesně definovaných algoritmů a těm je šumafuk co je obsahem! Takto je celá úvaha naprosto směšná a o jejím autorovi si myslím jen to nejhorší a tohle není jediný případ.
U hudby je, narozdíl od programů, díky její povaze přípustná určitá míra interpolace, pokud se mechanice nepodařilo data přečíst a opravit. Myslím, že bych mohl s úspěchem pochybovat o schopnosti člověka rozpoznat deset několikamilisekundových interpolací v jedné skladbě (toto je jen příklad, o skutečném množství interpolací nechci spekulovat).
O netopýrských úvahách kolem zesilovačů, reproduktorů (ta nekonečná šířka pásma mě taky rozesmála), DSP a podobně se nemá cenu bavit, viz níže.
Mám k tomu jen jedno - choďte na koncerty, realističtější poslech vám nic nezprostředkuje. A většinou to vyjde i levněji. :)
Je mi líto, ale nemám sílu, čas ani všechny potřebné podklady k tomu, abych zde pro pana UltraU napsal skripta, které by uvedly na pravou míru veškeré jeho zcestné dogmata. Musím jen doufat, že je svému okolí jinak neškodný. ;)
Tato diskuze je úžasným studijním materiálem o schopnostech člověka znásilnit fyzikální a matematické zákony. Konstruktéři reproduktorů a zesilovačů, programátoři, matematici, biologové, hudebníci, ti všichni by se jistě rádi vyjádřili.
Jak je známo, nejhorší je srážka s blbcem. A dneska mě to fakt bolelo...
PS: Omlouvám se za paušální odsouzení pana UltraU, ale tohle nešlo přejít mávnutím rukou. Jistě má v mnoha věcech i trochu pravdu, ale těch kontraverzních úvah a jeho celková neschopnost uznat jinou pravdu než tu svou mě vede k tomu, že tento příspěvek píšu ve vší bezradnosti a úžasem nad tím, kde se takovíto lidé berou a jak vůbec mohou existovat. Respekt.
PS2: Mikroba si vážím a neoprávněné urážení jeho osoby od UltraU mě nenechalo klidným.
Náhodou jsem sem zabrousil a neubráním se pár poznámkám proti uuuuuuuuuuuuu (pardon-ne tak úplně jen proti němu, např. i proti titulku článku), jinak se hned taky odporoučím:
1) Digitální hifi reproduktory jsou hudba možná daleký budoucnosti. A pokud jste o tom jen něco malinko slyšel, tak využívá klasické miniaturní lineární reproduktory v matici a krmí je binárními daty s pseudonáhodným rozložením! Necítím se v tomto kompetentní, tak nebudu dále rozebírat. Také přiznávám, že mojí podporu jen tak nezískají.
2) D zesilovače jsou již na vysoké úrovni, ovšem kde se vzalo, že jsou digitální? Jaké máte představy o digitálním zesilovači? Písmeno D je bohužel pokračováním v řadě za A, AB, B, C, není to D jako Digitál. Je to pulzně šířková modulace proveditelná analogově. Zdá se, že slovo DIGITÁLNÍ je magický reklamní trik na cokoliv. Prosím, buďte soudní k těmto trikům, digitální reproduktor v těchto tricích neznamená nic jiného, než že má za vstupem D/A převodník (pravda nemusí mít, ale pochybuji, že ho diskutovaný typ už nemá), pokračuje zesilovač třídy D, LC low pass filtry a klasická reprosoustava, ať už pasivní výhybky nebo aktivní. Má v tomto případě oprávnění říkat tomu digitální reprobedna??? V tom případě bychom v domácnosti měli více digitálních zařízení, než se dovedete představit.
3) S DSP samozřejmě lze realizovat téměř jakékoliv filtry s extrémními požadavky co do frekvence, tak fáze, takže nějaká repro výhybka je mu k smíchu. Dokáží nesrovnatelně více, než jejich analogový kolegové, pravda, jediné omezení je vzorkovací frekvence. A pokud vám nedostačuje dynamika 16 ani 24b, není problém na těchto směšných vzorkovacích frekvencích do 1MHz použít 32b. Opravdu to poznáte? Podobné diskuze mě přivádí k smíchu, třeba jak jistí nejmenovaní ?odborníci? preferují analogový pás před 192kHz/24b záznamem.
4) sčítání 11kHz dá 33kHz? Přál bych vám toto prosazovat u jakékoliv uznávané kapacity v oblasti zvukové techniky, rád se přijdu z povzdálí podívat. Pokud vám to dá 33kHz, svědčí to o tom, že něco ve vašem řetězci není v pořádku (směšování na nelinearitě). Náběžný hrany? Vy jste schopen slyšet strmost náběžných hran? Náběžná hrana není nic jiného, než dostatečně velká kombinace harmonických, ovšem ty vy uchem přes 20kHz nemůžete slyšet a jejich nepřenesením nevznikne pro vás naprosto žádné slyšitelné zkreslení, hrana pro vás bude pořád ostrá jen tak, jak vysoko slyšíte. Neříkám tím, že je v pořádku, když zesilovač končí na 20kHz, ale zas moc výše by jít neměl. Opravdu moc by mě zajímalo, zda byste byl schopen sluchem se zavřenýma očima rozlišit zesilovač do 40kHz a do 200kHz, samozřejmě za předpokladu, že vše ostatní by bylo stejné. Připadá mi, že jste také jeden z těch, co si navymejšlej kdeco, ale ve výsledku to nejsou schopni poznat a odlišit (a to žádný člověk by nebyl-bohužel funguje reklama=musím mít co nejvíc, 20kHz je historie). Samozřejmě, repráky dělaj hodně, ty dělají tak 40% vjemu, 10% vjemu zesilovač (pokud to není čínský chrastítko), 10% vjemu kvalita záznamu (mluvím o vysoké kvalitě-žádný šum, žádné zkreslení, jinak by to bylo tak 80%) a zbylých 40% vjemu akustika prostory! Zajímalo by mě kde posloucháte hudbu a na jakých reprácích, zesilovač v třídě nad 5000Kč je opravdu to poslední co to ovlivní. Můžete být elektronkář, ale to bych řekl je jiná hladina, to nemá s high-end naprosto co dělat (podotýkám, jsem hifista, ne highendista, highendista je pouze zámožný hifista, co to přehání). Tím neříkám, že je to špatné, ale je to ZKRESLENÉ, byť pro lidské ucho příjemně.
To mi pro ulevení stačí a do dalších témat se nebudu pouštět, samozřejmě souhlasím s DuckDaffy, šlo by napsat skripta, ale ty by jistě pan uuuuuuuuuuuuuuu neměl sílu ani přečíst, natož pochopit.
To zhnusený návštěvník:
Obyčejný zesilovač ve třídě D opravdu digitální není. PWM modulace se v něm provádí komparací pilového průběhu vysoké frekvence s přivedeným analogovým audiosignálem. Je-li ovšem k dispozici digitální audiosignál, provádí se komparace číslicově přímo v nějakém procesůrku zesilovače. V tomoto provedení je již zesilovač 100% digitální. Bylo by nesmyslné, a asi i nákladnější, digitální signál převádět na analogový a pak jej komparovat analogovými komparátory.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.