Úhlopříčka 142 cm  56 palců (pokud si dosud NĚKDO nevšiml je u nás zavedený metrický systém) je vcelku impozantní.

q: Pokud chce NĚKDO prudit svojí dokonalostí, neměl by ve větě zapomínat čárky. A pak teprve vysvětlit všem prodejcům PC, ať změní popisy velikosti u všech monitorů.

nemusi, vyrobci uvadeji v manualech totiz obe jednotky ;)

q: on je zavedený už všude, ale ze zvyku se používají starý jednotky

q: no já bych se osypal, kdyby v článku byly centimetry (když prudíš, tak schválená jednotka SI je metr). Prostě palce umím přímo porovnávat, jsme na ně všichni zvyklí, co řešíš?
K článku: až si tohle budu moct pořídit domů, to bůde žůžo ;-)

No a tech 420W je sila, to se nad tim nikdo nepozastavuje? Kde je vlastne problem vyrabet obrazovky s vyssim rozlisenim/velikosti? Staci pouzit vetsi stroje a vice materialu, zmetkovitost trochu stoupne...to je vse.

420W obrazovka, 750W PC s QuadSLI, k tomu nejake rozumne audio, pak vam jede doma lednicka, mrazak, druhe PC, pustite rychlovar. konvici s 1200W, mikrovlnku, vysavac ... no a mame tu na chvili treba peknych par kW na jednu domacnost :)))

32 lamp... spolehlivosti to také nepřidá

Hmm 32 lamp.... No nevím, ale SAMSUNG, PHILIPS a dalsí výrobci jdou do LED podsvícení(aspon u vlajkových modelů). Toto mi připadá jako cesta do pravěku. Potom je 400W a více norma :)

S tema fotakama - kdo se chce koukat na 8megapixel fotku 1:1, ten urcite nema fotak u kteryho by stalo za to se na to koukat. Kdo ma fotak s takovym rozlisenim a sklem, ktery za to stoji, zase vi, ze nejak neni proc se divat na celou fotku v rozliseni 1:1 :)

zelenej: taktak, naco takovy displej, na upravy potrebuju KALIBRIVANY monitvor a na koukani to muzu vytisknout v 150dpi nebo 300dpi jako obraz.

KALIBROVANY teda....

Mě víc než rozlišení (to 1366x768 mi bohatě stačí) zajímá obnovovací frekvence obrazu při připojení LCD monitorů či TV přes DVI. Ono totiž plynule přehrávat PAL ,což je 25 Frps, na monitoru s 60Hz dost dobře nejde. Dochází tam k interferenci 25/60 což vede k cukání či chvění obrazu při pomalých pohybech kamerou kdy se mění celá scéna. Vlastnoočně vyzkoušeno. Po přepnutí LCD monitoru na 75 Hz (stačilo by i 50Hz) je vše OK. Některé filmy jsou s 24Frps. Tam pomůže 72Hz na monitoru. V případě filmu s NTSC 30Frps vyhovuje oněch 60Hz.
Máte s tímto problémem nějaké zkušenosti?

ODSakEda: Co to meles za nezmysli, chudaku!! Od kedy ma HDV 1280x720 a este progresivne!!!!!!!!!!!! Ukaz mi taku kamcu co tak toci! Este tu prezentuje paformat a to tiez nahovno!

ODSakEda: Mam dojem ze jedine nacom s kamosom cumite je na WCku prospekty.. alebo hyperku na LCDcka za babku. Mas riadne medzery vo formatoch chlapce a urcite aj v hlave. HDV HDTV nejake splietas dokopy ani nevies vo co go.

Evzen: Sklidny endosteron blbe usatej debilnej! Ze to nejaky japonsky pablb pomenuje HDV1 a HDV2 neznamena ze sa to tak pouziva. To mi pripomina debilitu S-VHS analog vstup. Tam sa venuj kokotinam like nero a HDV, HDTV nechaj tak lebo vies o tom HOFNO JAK TO LAJNO Odsadeka ci ako sa to granko menuje. Vsade je to vedene a zauzivane 720p 1080i 1080p kokote UZ? Alebo skor neuz! Debile!

to UJo
Prosim te, napis tady tvoji adresu, at ti tam hned muzem poslat psychiatra...

2_RaStr: Právě, že ne. S tím jsem naletěl např. u monitorů Eizo (CRT jsou mé oblíbené). Jejich LCD umějí přes DVI jen 60Hz +/- 2Hz (zkoušeno PowerStripem) pak zahlásí "Signal Error" a šmitec. Přitom přes analog VGA umějí až do 75Fps. Což mi připadá jako otvírání okna cihlou jít z PC cestou "digital-analog (VGA) - analog-digital (monitor). Prý 60Hz je pro DVI norma (nehledal jsem to tak nevím). Vím jen, že např. nějaký 19" AOC a 17" Philips přes DVI chodí 60 až 75 Hz - šlo to nastavit normálně v ovladači - odzkoušeno.
U těch "velkých" LCD TV není popis rozlišení/Fps úplný nebo pro nativní rozlišení udávají 60Hz.
Můj favorit je zatím FUJITSU-SIEMENS MYRICA V32-1. Neměl jsem však zatím možnost odzkoušet si rozsah Fps v závislosti na rozlišení přes DVI tohoto TV.

kert: LED na podsvícení je zatím nevhodné ze dvou důvodů: 1. cena,  2. nestabilita a rychlé stárnutí LED.
Kostel: jste si jistý, že skutečně je 60 Hz u LCD na závadu? Ono totiž LCD funguje poněkud jinak, než CRT...

Myslim ze UjO uz pise z lecebny, bo i tam uz muzou mit pocitace i internet :)

ViktorN: pokud by byla LED dioda pod kazdym bodem tak by to drasticky zvysilo svitivost a kontrast (podle mne), pri spotrebe radove 10mikroA to dava spotrebu odhaduji 10-30W coz by za to mozna stalo.

2Kostel: Mam LCD Eizo (konkretne 778) a nastavit pres DVI 50Hz neni zadny problem, lze to rucne pridat primo pres ovladace nVidie. To same pouzivam na projektoru Panasonic AE500 - mam nastavenou zkratku na prepinani 50/60Hz podle formatu filmu, 50 pro PAL, 60 pro zbytek (hodi se i na 24FPS filmy - sice to lehce pocukava, ale 24FPS@60Hz je vizualne lepsi nez na 24FPS@50Hz). 72Hz mi bohuzel nechodi pres DVI na monitoru ani na projektoru.

Jinak abych nebyl uplne O/T, tak monitor uvedeny v clanku mi pripada zatim dobry tak akorat pro reklamni ucely. Nejak mi neni jasne, cim by ho chteli v soucasne dobe krmit, krome nejakych statickych obrazku nebo interpolace z nizsiho rozliseni...

Julda: ano, přesně tohle použil NEC u jednoho typu monitoru. Jenže cena se stala tak vysokou, že monitor je v podstatě neprodejný. Ano, spotřeba je relativně nízká, ale ta cena! No a pak je tu stále jeden problém: nestabilita LED v čase.

ViktorN: jestli tam nahodou nebyly nejake organicke LED, protoze normalni LED hrave svitit vydrzi. Cena je otazkou vyroby, standardni LED stoji ve velkem mnozstvi pod 0.5Kc velikosti 3mm nebo 5mm, na displej by to chtelo max 0.3mm, cena by byla radove nizsi.

Ne, skutečně. LED nejsou stabilní a velice rychle stárnou a klesá jim svítivost. Nemyslíte, že by u nich už dávno sáhlo eizo u své vlajkové lodi? Co jsem se bavil s jejich vývojáři, tak LED diody zavrhli právě z těchto důvodů.

2_ViktorN: To vím. V podstatě by na LCD stačilo oněch 25fps (24 a 30fps pro ostatní "formáty"). Jenže grafická karta (GF) musí ten signál pro monitor připravit. Když ale monitor jinou frekvenci nezvládne tak ten signál musí jít z GFs 60fps. No a už v té GF dochází k oné interferenci a takto "nakopaný" signál se pak zobrazí na monitoru jako drobné trhavé chvění a cukání, závislé na rychlosti švenku kamerou po scéně, nebo např. ladné vlnění chapadel sasanek ve vodě ve filmu Hledá se Nemo, které je pak roztřesené a neodpovídá přirozenému pohybu, což potom působí rušivě. Po nastavení fps monitoru odpovídajících celistvému násobku fps filmu bylo vše OK.
 
2_sumak: Pravda, měl jsem v ruce pouze M1700, který se tvrdě bránil všemu jinému než 60Hz. Na dotaz u odborníků co s tím, jsem se dozvěděl, že 60Hz je pro DVI norma a tudíž ji dodržují a ať monitor připojím přes VGA ten umí 60 až 75Hz.  No k čemu mi pak je DVI, že?
Proč jsem zmínil zrovna Eizo, používám je (CRT) již hodně let a až moje F78 doslouží tak budu muset obnovit HW. No a na řadu přidou už LCD. Toto omezení fps přes DVI je však znevýhodňující faktor.
K oněm 72fps - toto omezení mě osobně nevadí jelikož si pouštím filmy z DVD a tam je PAL s 25fps.
Jestli i ostatní typy umí oněch 50Hz tak je to pak OK.

ViktorN: Pokud budes pouzivat LED s vysokou svitivosti, ktere pracuji na hranici svych moznosti, tak opravdu maji "malou" zivotnost, viz: http://www.radioplus.cz/clanky/recenze/led.php . LED s vysokou svitivosti lze pouzit jako PRIMA NAHRATA ZARIVEK pod displejem, pricemz tech LED tam budou desitky, spise stovky.

To co mam namysli ja, je pouziti LED pod kazdym zobrazovacim bodem, pricemz LED budou pracovat s nizkym proudem i relativne nizkou svitivosti, jejich pocet vsak bude 1-2 miliony. Neverim, ze svitivost normalni LED (ne vysocesvitive) by mohla byt nizsi nez zivotnost zarivek/trubic, ze by svitivost znatelne klesla po 50.000 hodinach.

Hm, tak proč to LED podsvícení není tak masově rozšířené? Proč asi? Zkuste kontaktovat výrobce LCD s tímhle nápadem a pak budete určitě v balíku...
:-)

ViktorN: je to muj soukromy nazor... vzdycky se vyrobci snazi zaryte prodavat starou technologii do te doby, dokud za to zakaznici plati. Nechcou vymyslet neco noveho s tim, ze by to v koncnem dusledku stalo stejnou cenu.

Juldo, o možnosti použít LED jako podsvětlení LCD se ví už hodně dlouho. Jenže zatím je to nepoužitelné, protože LED diody jsou nestabilní. Velice rychle stárnou, ve srovnání s dosud používanými (levnějšími) trubicemi. Nemyslíte si, že naopak kdyby výrobce přišel s technologii novou, že by naopak mohl být před konkurencí "tvrdošijně prodávající starou technologii" a získal tak prestiž? Ale to se jaksi neděje.  Proč asi? Že by výrobci tvrdošijně lpěli na staré technologii?
Vy byste si koupil LCD monitor s LED podsvětlením? I s vědomím, že za rok provozu bude svítit asi o 40 % méně a za další rok to bude už jen horší a horší? A že za něj přitom zaplatíte víc jak o polovinu více než za klasický LCD monitor, který Vám bude svítit pořád stejně minimálně 3 roky a pak je stále možnost trubice vyměnit (pokud se ovšem nevyplatí koupit monitor nový)?

ViktorN: dobre, tak jinak, nikde jsem nenarazil ze by LED diody ztracely 40% procent svitivosti za rok (= kolem 6000 hodin). Pokud mi uvedete nejaky odkaz/datasheet, velmi rad se poucim.

Juldo, trvejte si na svém, nadávejte na staromilnost výrobců a lkejte, že nemáte LCD monitor s LED podsvětlením (který byste stejně nejspíš nezaplatil)
Nezlobte se na mne, ale dohadovat se s Vámi mi připadá poněkud kontraproduktivní. Požadované info si najděte sám, popřípadě - a to Vám doporučuji nejvíc - si proveďte vlastní měření. Pak pochopíte. Já jsem nějaká měření provedl (protože potřebné spektráky a kolorimetry mám k disposici), stejně tak jako jsem to konzultoval s vývojáři od EIZO, se kterými jsem měl možnost se osobně setkat, takže já osobně mám v této věci jasno...
Poroučím se.

ViktorN: takze dukaz zadny, pouze tvrzeni :o(

Juldo, co chcete za důkazy sakra? Tak si to sám vyzkoušejte a proměřte, když nechcete vnímat a přemýšlet!!!  Já nemám čas a ani náladu Vás tady přesvědčovat, že se nejedná o žádné spiknutí výrobců LCD...

ViktorN: Neni duvod se rozcilovat, mne by fakt zajimala podstata tohoto tvrzeni:
"I s vědomím, že za rok provozu bude svítit asi o 40 % méně"...

to Julda: a číst umíš?

Juldo, co chcete vlastně? Vždyť Vám to pořád opakuji stále dokola, proč LED podsvětlení se doposud neujalo u LCD. Co se týče nestability v čase, provedl jsem pár měření, která to potvrdila (jak jsem poznamenal, techniku na to mám). Potřeboval jsem použít v jednom přístroji zdroj "maximálně stabilizovaného světla" a nakonec to vyhrála obyčejná (kryptonová) žárovka. Myslím si, že na podobné téma byste něco vygooglil, případně jsem Vás odkázal na to, abyste si to změřil sám (snad byste tomu pak sám uvěřil).
Co se týče ceny, tak tam je to jasné. Rozhodně by to bylo podstatně dražší, než klasická trubice. A pokud byste použil panel, kde pod každým pixelem je LED, pak by cena byla mnohem vyšší. Zatím je tohle implementováno v monitoru NEC SpectraView Reference 21, ale cena tohoto monitoru je kolem 6000 eur. Stabilita monitoru se neustále musí dotahovat rekalibrací... Koupil byste si tento monitor, abyste měl novější technologii, Juldo?
Další nevýhodou LED podsvětlení je špatná spektrální charakteristika světla. Není spojitá a světlé bílé LED je velmi nepřirozené (zjednodušeně řečeno). Kdežto u podsvětlovacích trubic je spektrum značně spojitější a navíc - dá se použít přímo D50 (viz např. recenze http://www.grafika.cz/art/hw/LCDmonitorEIZO-CG220-reci.html) Prosvětlovací trubice jsou značně stabilnější. A s ohledem na cenu mají mnohem lepší poměr cena/kvalita/výkon. LED podsvětlení se používá jen tam, kde rozměr LCD je malý, je zapotřebí minimálního rozměru a je důraz kladen na minimální příkon atd. a kde rohodně nejde o kvalitu barev a kde se podsvětlení často vypíná (což zase vadí trubicím) a pod. 
Těch argumentů by bylo mnohem víc, ale to by vydalo na hodně dlouhý článek.
 
PS: za předchozí příspěvek (který rozhodně není přínosem k tématu) kolegy Petra se omlouvám. Něco jsme u mne řešili a v přestávce "řádil" u mého počítače.  

ViktorN: Pekne displeje, akorat je u vsech pouzito k podsvetleni VELMI MALO LED diod. Pouzitim LED pod kazdym bodem by se dalo ridit jas ve velmi vysokem rozsahu (modulaci LED), pripadne kalibrovat kazdy bod zvlast (proc ne).

Prosel jsem si par clanku a netreri recenzenti si tento druh odsvetleni pochvaluji, jini zase ne. Asi otazka vkusu.

Nevidim zadny velky duvod (technicky) aby se displeje typu SpectraView Reference 21 nevyrabely seriove za mnohem vyssi cenu, je to jen otazka obchodni politiky.

ViktorN: me prispevky berte pouze z ciste technickeho/technologickeho hlediska - co by se dalo udelat ale nedela se. Ja tvrdim ze LED podsvetleni jde udelat kvalitne a ne moc draze.

Obchodni politika je vec jina. To, ze nektere veci jdou vyrobit a prodat levneji, dokazal treba Canon s DSLR ala EOS 300D. Kdo na tom vydelal? Vsichni, vyrobce prodaval daleko vic fotaku a zakaznik mel vyrobek levnejsi (ostatni vyrobci taky museli slevit a slo to).

Jeste technicka poznamka k LED: Jak asi vite, jas LED ovlivnuje hlavne:
a) protekajici proud (to ze nektere displeje nemusi mit kvalitne navrzeny zdroj, to nikoho netrapi/nezjisti to)
b) okolni teplota (obraz na displeji muze vypadat jinak v pokoji v 18°C a jinak v pokoji s 26°C (treba leto/zima). Stabilni teplotu nezarucite, musi se tedy kompenzovat. Pokud polku displeje ohriva kolem proudici horky vzduch, melo by to jit lehce poznat. Teplota ovlivnuje i jas vybojky, jestli se kompenzuje, to nevim)
c) ...tadly dlouho dlouho nic.... a pak je az stari/doba sviceni samotne LED

Juldo, další nepříjemná věc LED je poměrně nepříznivá spektrální charakteristika. Jsou s tím dost velké problémy, protože bílá LED má dominantní (velmi úzké) maximum v asi 460 nm. Druhé, trochu širší (ale jen necelých 80 % intenzity prvního peaku) maximum je v 550 nm. To znamená, že to bílé světlo LED je v podstatě dost modré.
Barevné filtry běžného LCD monitoru mají pro modrou efektivní pásmo někde v rozsahu 420-490 nm (490 je maximum), pak zelený filtr je v 540 nm a červený má maximum v 615 nm. Tedy typický monitor LCD, optimalizovaný pro standard sRGB. Takže tady je odpověď, proč to není tak jednoduché.
Aby to šlo, musel byste použít trojici RGB LED, které by byly ve zmíněných pásmech optimalisované. Ovšem RGB LEDky mají zase nevýhodu, že jejich peaky v daném pásmu jsou většinou poměrně úzké, ale to by už zas tak moc nevadilo, to se dá odladit. Takže byste musel mít v případě podsvětlení každého pixelu odpovídající LED diodu. To znamená, že pokud byste měl displej s rozlišením 1280x1024, pak byste potřeboval 3x1280x1024 diod. Mňo a necelé 4 miliony diod - i kdyby byly za dvacet haléřů jedna... :-)  To by byl hodně mastný monitor!!!
 
Druhou možností je mít pole diod jako podsvětlení celého displeje. Ale abyste jakžtakž kompenzoval stárnutí diod, musel byste jich tam mít dost velké množství. Pak byste musel řídit přes senzory velice citlivě vzájemný poměr intenzity jednotlivých RGB složek, dorovnávat intenzitu a tak dále. Moc komplikované! Příliš drahé...
To co použijete bez problémů u malého displeje (mobil a pod.), u velkého to jde mnohem obtížněji, protože nikdo se nespokojí s pár tisíci odstínů barev, když u mnohem jednoduššího a levnějšího displeje jich má mnoho miliónů. A při pozorování fotky na monitoru už by to bylo znát. Ale kdybyste používal jen Word a Excel, asi by to stačilo... za ty peníze. :-)
 

ViktorN: dobre, tak o spektru generovanem bilou LED jsem nevedel, takze muzu souhlasit.
Jenom poznamka: pri pouziti 3x1280x1024 LED diod uz by to nebyl LCD monitor ale LED monitor = pokud by tam byly kvalitni RGB diody tak prece uz neni treba ridit krystalu. No jo, drahe by to bylo :o)