Aerotaxi

Jedním ze zamýšlených návrhů pro drony v ryze civilní sféře je tzv. aerotaxi. V přeplněných velkoměstech, kde je dennodenně dopravní zácpa, by mohly vzniknout desítky menších lokálních letišť, kde na rozdíl od těch velkých hlavních letišť by byly místo obřích dopravních letadel malé bezpilotní letecké taxíky, které by byly schopny převozu jen hrstky lidí.

Zatím ale takovémuto počinu brání hlavně to, že civilní letecký systém nedisponuje dostatečnou šířkou frekvenčního pásma (bandwidth), tak jako to má pro UAV vyčleněna armáda. Dále to, že plně autonomní zařízení nejsou pořád tak zcela důvěryhodná. Samozřejmě i plně autonomní stroj, který se jeví být osazen vysoce sofistikovanou technologií občas potřebuje zásah člověka. V případě kritických rozhodnutí může i plně automatizovaný systém udělat hodně, ale někdy je improvizace člověka na daném místě a v daný moment prostě klíčová. Koneckonců i systém řízení letového provozu užívaný dnes po celém světě staví na lidských pilotech a ne na robotech. Letový provoz je velice silně závislý na rozhodování a interakci člověka, spíše než na mechanických systémech. Plus lidé a stroje pracují odlišně, kupříkladu přistávací manévry, které jsou nejlepší pro piloty nemusí být zrovna to nejlepší pro UAV drony.

Od autopilota směrem k UAV

Projekt aerotaxi je sice vzdálenější budoucností, ale civilní využití UAV již reálně existuje. V dubnu 2013 se uskutečnil experimentální let menšího dopravního letadla, turbovrtulového Jetstream 31 Airliner, a to po 800 km trase z Wartonu (hrabství Lancashire) do Inverness (Skotsko). Letadlo ovládali lidé v pozemním řídícím středisku (instruovali stroj k potřebné změně letu). Na bezpečný let dohlížela přímo v letadle posádka pilotů a inženýrů. Bohužel však nešlo stále o plně autonomní let bez lidské posádky. Armáda je prostě oproti civilnímu sektoru vždy o krok napřed.

Využití UAV v průmyslu

Jednoznačné plus znamenají drony pro odvětví zemědělství. Relativně malá velikost a schopnost létat nebo vznášet se velmi blízko u plodin, to vše z dronů činí nástroj pro využití tzv. precizního zemědělství. Zvlášť když jsou vybaveni infračervenými a dalšími senzory. Drony tak mohou být využity pro sledování dobytka a plodin, detekci nemocí, určování zralosti plodin a pro plánování sklizně. Mohou taktéž rozšiřovat otrávenou návnadu, na hubení mravenců, myší a krys s minimalizováním nežádoucích enviromentálních dopadů.

Velký příslib UAV skýtá i v oblasti kartografie, plus geofyzikálního a fotometrického mapování. Hledání ropných, plynných a minerálních zdrojů. Užití pro datové přenosy nutné pro inspekci a údržbu mostů a dalších architektonických struktur.

Drony jako pomocné složky policie

Nakonec zmiňme i to, co jde dronům nejlépe, a to je špionáž a pacifikace cílů. Pro složky vnitřní bezpečnosti dozajista ideální nástroj. I když pro potřeby policie asi budou samotní droni vybaveni prostředky nesmrtících ochromujících zbraní. Tedy zbraněmi, kdy cíl po zásahu drona zůstane třeba v bezvědomí, ale naživu. Takoví droni budou vybaveni softwarem pro detekci obličejů a budou spolupracovat s různými kamerovými systémy v dané lokalitě. Nabízí se otázka, co se stane, jestliže budete mít obličej podobný s někým kdo je na černé listině, v hledáčku dronů (zločinec, terorista, atd.), nebo pokud dojde k SW chybě či přeprogramování (hack) drona…