Vždy záleží na tom, jak dlouho to chce člověk držet na živu. Znám z praxe spoustu výrobků, kde byl SMPS zdroj s bočníkem, kterej topil tolik, že bylo DPS skoro zuhalnatělé. Když se to ke mě dostalo, tak jsem to "fixnul" a zdroj už tolik nepřetěžoval, jako minulý majitel, nebo se snažil zkrátka použít něco vhodnějšího.

To zařízení normálně fungovalo a fungovalo by dál (nějakou dobu), než by se nějaký odpor zníčil (přepálil), takže by to pak nefungovalo, nebo by to táhli ty zbylé 3 co tam byli a ti by šli do pekel hodně rychle, s každým dalším zemřelým.

Je i dost SMPS zdrojů, co běhají kolem toho bodu varu, funguje to, ale až to třeba za 2 roky chcípne, tak se nikdo nesmí zlobit na to, že to chcíplo. Mám takhle doma několik "historických" exemplářů soho routerů, kde to celé táhnul jeden SMD fet v malém pouzdru. Pájka na jeho vývodech je zjevně přepálená provozní teplotou, DPS zahnědlé. Málokdo tohle kuchne, možná tak někdo ošahá krabičku a zjistí, že je vlažná. Jenže to, někde v té krabičce je součástka s velikostí 2mm, co má 100°C, to z tohohle poznat nelze :)

Mimochodem, teď navrhuju SMPS zdroj do rádia, co bude krmit FPGA i analogovej konec (s lineárem za, čistě SMPS to krmit je hovadina). Pro informaci, Operating Junction Temperature = -40 - 150 °C, vypíná při 176°C a hystereze je 12°C (tedy po vypnutí při vypínací teplotě, pokud ochladíme o tuto teplotu, zdroj se zase rozběhne). Nicméně, při takové teplotě by se možná i časem sám odpájel. Tyhle IO mají samozřejmě hromadu OZ, které tvoří zpětnou vazbu včetně kompenzací, takže nám napětí včetně interního zdroje reference tolik neplave, nicméně ten jev tam je a zjevně do toho teplota dost kecá (zvědavky si mohou vyhledat "temperature transistor transconductance", není to sice to co bych chtěl přesně dokázat, ale nějakej hrubej nástřel se člověk dozví).

Ten walloftext je kvůli vymícení toho, že to nevadí a že je všechno v pořádku. Je to stejné jako když si člověk zobne stopové množství arzenu, nebo si tím bude denně sladit čaj (takhle mimochodem jeden mladík vyvraždil celou famílii). V jednom případě to nevadí, v druhé ano. Tohle je stejné. Pokud nečekám od zařízení dlouhou životnost, nebo ho budu přetěžovat velmi krátce, pak je to vpořádku. Jakmile ale chci, aby to nějakou dobu fungovalo, tak se chci držet co nejblíže okolní teplotě.

V hi-end zesilovačích, aby se eliminoval teplotní drift, tak se používají předimenzované chladiče tak, aby se zesilovač prakticky ani neohřál, v plné zátěži. Pak do toho tolik nekecá zpětná vazba a stabilizace. Další věc je teplotní šum, že.

To mě nenapadlo udělat z bazénu rezervoar. S tím bych uchladil cokoliv, co bych elektricky uzivil. Dobrý tip. Až Intel vydá ty svoje 300 TDP xeony, mohu mít desku se dvěma na jednom "vodnikovi". Teď ještě Hig end od AMD v crossfire a vymyslet vodní chlazení na atx zdroj.