Čipsety nVidia pro Intel platformu
Všechny nové čipsety jsou vyráběny 80nm výrobním procesem a jsou tvořeny pouze jedním čipem. Srovnání parametrů asi bude nejpřehlednější udělat ve formě tabulky:
V tabulce je řečeno téměř vše, není třeba se nějak obšírně pouštět do rozbírání parametrů jednotlivých čipsetů a rozdíly mezi nimi, spíše se podíváme na věci, které z tabulky nejdou vyčíst.
Asi nejvážnější a nejzajímavější je integrovaný paměťový řadič, který je ve všech variantách pouze jednokanálový. To je dle našeho soudu pro čipsety s integrovanou grafikou poněkud málo, nVidia se však toto tvrzení snaží vyvrátit následujícím grafem:
Na tomto grafu by měla být vidět reálná propustnost paměťového řadiče integrovaného v nových čipsetech oproti paměťovému řadiči v konkurenčních Intel čipsetech. Je třeba podotknout, že ve všech případech byl pro získání tohoto grafu použit jeden paměťový modul, ale máte-li na paměti fakt, že Intel čipsety dnes počítají s dvěmi paměťmi, tak jejich skutečná přenosová rychlost se dvěma moduly by byla znatelně vyšší. O kolik, to je těžké říci, protože přeci jen jsou Intel čipsety dnes optimalizovány pro dvoukanálový provoz, takže je možné, že nárůst rychlosti oproti použití jen jednoho DIMMu by byl i více než dvojnásobný. To nám však nVidia v tomto srovnání nenabízí a tak můžeme zůstat pouze u spekulací. Navíc se nenechte zmást tím, že graf začíná vespod už na 1 000 a nikoliv na 0, takže dvě paměti v Intel čipsetu budou téměř jistě rychlejší (kdyby nebyly, nVidia by se tím ráda pochlubila).
V každém případě tyto výsledky naznačují, že nVidia se opravdu snažila co nejvíce odladit paměťový řadič a ten, přestože je pouze jednokanálový, dokáže dodávat poměrně slušné množství dat za jednotku času. Můžeme se jen těšit, až nVidia uvede čipsety pro Intel procesory, které budou mít dvoukanálový paměťový řadič.
A tím se pomalu dostáváme k další důležité věci těchto čipsetů a to je jejich určení na trhu. Asi nikoho nepřekvapí, že pozicování na grafickém trhu je úplně vespod (i když 7150 by měla být rychlejší než základní deska bez grafiky spolu s tou nejlevnější externí grafikou):
Jenže, tyto čipsety jsou míněny celkově jako ty nejlevnější, které nVidia vůbec bude nabízet. Samozřejmě jde především o 7050 + 610i. A důvod, proč se nyní nVidia pouští především do lowendu namísto toho, aby se snažila přijít s technicky co nejlepšími čipsety na trhu, je ukryt v následujícím grafu:
nVidia má u čipsetů pro AMD platformu poměrně slušnou pozici, ale 0,6% podíl mezi těmi pro Intel procesory je opravdu bída. Navíc čipsetů pro Intel platformu se vyrobí zhruba 2,5krát více než těch pro AMD, takže i malé zvýšení podílu u Intelu bude hodně znát v absolutním počtu prodaných kusů.
nVidia se už dříve pokusila prosadit na poli čipsetů pro Intel procesory, ale jak sami vidíte, zatím to příliš velký efekt nemělo. Tehdy právě šla cestou od těch nejdražších a pokud možno technicky nejvíce naditých kousků, takže nyní skouší jiný postup, zaútočit cenou. Není se tedy čemu divit, že čipset v sobě má jen jednokanálový paměťový řadič, nebo že nemá podporu PureVidea. Obě tyto věci, kdyby se vylepšily, by znamenaly pár dolarů v ceně navíc, což je v čipsetovém byznysu mnoho (tam mnohdy i pár centů rozhoduje o získání obrovské zakázky).
Přes to všechno, co jsem o těchto nových čipsetech nVidie napsal, je třeba říci, že grafická část není až tak ochuzena, jak by se mohlo zdát. Samozřejmě se nVidia pyšní plnou podporou Visty a to právě i při použití pouze jednoho DIMMu. Měl jsem však reálně možnost si ozkoušet hry se základní deskou vybavenou tímto čipsetem (ovšem bez nějakého testování) a musím říci, že s monitorem s rozlišením do 1280×1024 je to pro příležitostné hráče i akceptovatelné. Samozřejmě, pokud člověk chce ze hry mít větší požitek, tak se to nedá srovnávat třeba se střední třídou klasických grafických karet, ale už s těmi lowendovými ano.