Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Co je 51% útok a proč je nebezpečím pro blockchain?

O 51% útoku jste již nejspíše slyšeli. Jde o jedno z největších nebezpečí pro decentralizaci blockchainové technologie. Některé kryptoměny si jím již prošly. Podepsalo se to nejen na jejich atraktivitě, ale i ceně. O co tedy jde a jak takový útok probíhá?

Jedním z pilířů blockchainové technologie je decentralizace. Spravedlivé rozložení moci podle toho, kdo síti nabídne nejvíce ze své elektřiny či kapitálu. Co se ale stane, pokud někdo nabídne výkonu víc než všichni ostatní dohromady? Takový člověk by najednou měl moc nad každou transakcí. Mohl by se proměnit v digitálního boha sítě. V tomto článku si projdeme, jak se něco takového stane, proč je to problém a jakou takové zbožštění má cenu.

Co je 51% útok a jak funguje?

Často se dočítáme, že transakce na síti Bitcoin jsou nezvratitelné. Ač formálně je to pravda, tak prakticky jde dosáhnout přepsání transakční historie. Je k tomu pouze potřeba tak velké množství úsilí a energie, že se o to na síti Bitcoin nikdo nepokusil.

To samé ale neplatí o malých kryptoměnách. O těch, které téměř nikdo netěží a nevlastní. Těžba na takové síti prakticky stojí. Díky tomu je jednoduché si ukrojit více jak polovinu z decentralizovaného koláče a získat tak moc nad celou sítí. Najednou můžete rozhodovat o tom, které transakce projdou a které ne. Dokonce i o tom, jak vypadá transakční historie a jak síť funguje.

Mohli byste upravit historii tak, aby se vaše transakce nikdy nestaly a kryptoměna se vám vrátila zpět do peněženky.

Zbytek sítě by nemohl vámi nabízenou alternativní verzi blockchainu odmítnout jako vadnou a musel by s ní pracovat. Fenoménu, kdy se zvrátí transakce a ty samé prostředky se použijí znovu, se říká 51% útok.

Nejjednodušší je použít ukázkový příklad. Představte si, že si koupíte auto za 10 BTC. Kryptoměnu následně odešlete prodejci. Za předpokladu, že získáte do rukou 51 % výkonu sítě, můžete prosadit transakční historii bez odeslání prostředků. Voilà. Právě jste dostali auto zdarma a 10 BTC se vám vrátilo do peněženky. Operovali byste svoji vlastní transakční historii a ostatní se jí museli podvolit, protože jinak by jejich bloky nebyly validovány. Neměli by totiž většinu, v kryptoměnové hatmatilce zvanou konsensus.

Demokratický princip kryptoměn

Decentralizované kryptoměny přebírají mnoho myšlenek z klasické teze vlády lidu.

Za standardních podmínek si těžař nemůže dělat co chce. Každý blok přidaný do blockchainu prochází kontrolou celé sítě. Každý počítač těžící kryptoměny má v sobě totiž celou blockchainovou historii s pomocí které neustále kontroluje legitimitu všech bloků.

Proto například když odesíláte transakci, tak vidíte počet potvrzení. Tyto potvrzení znamenají kolikrát byl blok schválen většinou sítě jako legitimní. S každým dalším blokem v řetězci počet potvrzení narůstá.

Většina drží veškerou moc. Pokud by většinu držel jeden člověk, může si zvrátit novou transakci a poslat kryptoměnu znovu.

Proč se o to nikdo pořádně nepokusil?

Faktorů je hned několik a postupně si je spolu projdeme. Při investici do větších tokenů se totiž není čeho bát. Udělat 51% útok je většinou hloupé a udržovat si moc nad sítí víc jak několik hodin nedává smysl.

Stojí to hodně peněz

Těžit kryptoměny není levné. Ty nejmenší sítě, na které by se snadno zaútočit dalo, obvykle mají tokeny mizerné hodnoty. Pokud by na nich někdo potvrzoval bloky za účelem zvracování transakcí a získání dominance, přicházel by o obrovské peníze na energiích.

A to ani nemluvíme o obrovském logistickém problému spojeném s potřebou ovládat množství fyzických zařízení.

A i tak je výsledek nejistý, protože se někdo může na síť připojit a dominanci ponížit.

Rychlá ztráta ceny

Představme si, že se nám podařilo získat halu někde na severu Číny a máme v ní dostatek zařízení pro získání moci nad nějakou sítí. Máme i peníze potřebné na udržování takové dominance třeba několik dní.

Ani sekundu z toho nejde utajit. Kryptoměna může být plně anonymní, ale blockchain nikoliv. Jaká bude reakce investorů? Všechno prodat. Příkladem budiž útok z ledna 2019 na kryptoměnu ETC. Cena za dva dny spadla takřka o 20 %.

Akce směnáren a burz

V případě útoku na síť nesedí komunita se založenýma rukama. Směnárny a burzy takřka okamžitě zastavují obchodování a zavírají výběry i vklady. Vše se zastaví.

To silně limituje možnost využít útok k finančnímu zisku.

Slovo závěrem

Tento text je předkládán jako úvod do problematiky. 51% útoky jsou vzácné a je k tomu dobrý důvod. Prostě se to nevyplatí. Není se proto při investici do většího tokenu čeho bát. Upřímně doufám, že to čtenáři tímto chápou.

Jiří "Jiří Makovský" Makovský

více článků, blogů a informací o autorovi

Diskuse ke článku Co je 51% útok a proč je nebezpečím pro blockchain?

Sobota, 6 Červen 2020 - 01:38 | junk mail | Otevřete si prosím seznam článků otagovaných...
Středa, 3 Červen 2020 - 12:50 | Aja | Nic nového neříkáte, jen zobecňujete. Ideologická...
Středa, 3 Červen 2020 - 11:24 | peca | Ještě se naskýtá, že by o to mohla stát nějaká (...
Středa, 3 Červen 2020 - 10:37 | retyped | Je to jak to píšete, žádná entita, která je...

Zobrazit diskusi