Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2025 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
A nebude to fungovat jako gyroskop?
Pak by to Apple mohl použít pro tu svou prostorovou orientaci zařízení v případě pádu.
Taky by se to dalo použít jako mlínek! Na procesoru pak rovnou jako připravovač smažených míchaných vajec...
Možná by to mělo smysl do 1U serverů, díky minimální výšce. Ale i servery se čtyřmi 16-jádry se dají uchladit klasicky a hlučnost v serverovně nikdo neřeší.
Už z principu mi to přijde jako blbost. Je třeba zajistit dobrý přenos tepla mezi procesorem a rotujícím chladičem. To je zbytečně složité a obecně jen zdroj problémů...
Celá pointa byla právě v tom, že ta štěrbina měla mít nějak magicky vysokou tepelnou vodivost. Rotující (těžký) heatspreader je jen nutnost vyplývající z předchozího.
Blbost to přímo neni (sandia postavila prototyp a předpokládejme, že správně změřila výsledky), ale je to takovýto nadchnutí člověka, že za půl roku nastane utopie a pak se nic neděje. Stále čekám na všechny ty oznámené pokroky...
Jakmile to bude tišší než moje Noctua a bude to lépe chladit než ona, tak mám zájem - za předpokladu, že se to nebude zanášet moc rychle. Jinak je to hezký koncept, ale nic pro mě.
Nám to neřikej, my to neprodáváme. Dej jim pár mil. $, třeba ti to vylepší k obrazu tvému. Můžeš to třeba sám začít vyrábět a prodávat.
U mě každej pokus o pokrok dobrej, jen mě často štve ta návnada a pak nic.
Otázkou je, jak rychle se ucpe 0,03 mm vzduchvá mezera a celý ten nesmysl se zadře.
Ta mezera by imho měla být nějak chráněná, aby do ní nic nemohlo. A vůbec, ta mezera a její zachování je mi záhadou už od doby, kdy jsem o tom psal. Jak to zajistit, aby neklesla nadoraz a aby při odírání se ploch o sebe neodlétávaly špony, které tu mezeru eliminují velmi rychle.
Jeví se mi to příliš složité na to, aby to mělo komerční úspěch. A fakt, že tak dlouho trvalo, než to zase někdo převařil, mi to jen potvrzuje. Navíc i kdyby se to prodávalo, tak to bude muset mít tak precizní zpracování, že jakýkoli zásah do toho to oddělá.
Ono to je celé o té mezeře. Pokud porovnáme součinitele tepelné vodivosti mědi a vzduchu zjistíme, že je na tom vzduch více než 14000 x hůře než měď, jinak řečeno, vzduch je celkem solidní izolant.
Pokud tedy vůbec má nějaké teplo prolézt z Baseplate do Inpelleru musí být mezera co nejmenší.
Vyrobit to s mezerou 0,03mm není technický problém, je to otázka ceny. Plochy budou muset byt pravděpodobně broušeny, motor a jeho osazení přesně lícováno, podobně hřídel. Nic z toho není problém, je to jen o ceně. Mezera se z principu nedá těsnit, mohou Baseplate "zasunout" do Impelleru, ale to není řešení, jen by to zdražilo a zesložitilo výrobek.
Další podmínkou je dostatečná síla/tuhost obou dílu tak, aby nedocházelo k deformacím, které by to mohli zadřít.
I tak nepůjde zabránit aby se při tlaku na rotující Impleller tento nedotkl Baseplate, ale to by neměl být problém, měď Baseplate zafunguje jako "mazivo"
Otázkou je proč toto celé absolvovat , pokud jsme limitováni výškou, vyjde podle mého lépe udělat Baseplate jako masivní měděný žebrovaný kus a lopatky ventilátoru nechat obíhat okolo, ale to holt není až tak zajímavé :-)
On to ale technický problém je. Navíc asi nechceme aby jeden chladič stál v tisícikorunách...
Už jen ta mezera 30um se sice zdá jako dosažitelné číslo, nicméně.
1 vzduch a měď = oxidace
2 změna teploty o desitky °C zxnamená změnu rozměrů o desítky um...
3 opotřebení
4 vibrace, nárazy atd
5 kovový rotor o něco víc váží...
2)zas takovou roztažnost ta měď nemá :-) obvzlášť, když je to poměrně tenký plátek.
Ale má .... α= 0,017 mm / (m * K) to je při 30 mm a 50° ROZDÍLU 50*0,017*30/1000=25,5um....
Pokud čtu dobře tak je ta štěrbina menší než třeba lidský vlas, tak se tam toho moc usadit nemůže. Krom toho zapnutý chladič by měl cokoli průběžně katapultovat ven.
Vlas se tam asi nedostane, ale v běžném bytovém prachu, prachu ze zemních prací i v pylu jsou převážně částice pod 10 mí, které se tam mohou usazovat stejně dobře jako na kovových lamelách nebo vnitřním povrchu lopatek klasického chladiče. Netroufám si odhadovat, jak se to po dvou letech běhu začne chovat.
To já si zase troufám odhadnout, že v běžném PC se to zadře do 2 mesíců ;-)
Nešel by do té mezery dostat nějaký lepší materiál než vzduch. Co takhle tam zapouzdřit trochu tlustší vrstvu oleje, vody nebo třeba i něčeho jako galinstan? Udělat to těsné na takovém průměru asi taky nebude zrovna zábava, ale přijde mi to reálnější řešení než tam mí vzduch.
Tak je to katapultuje, protože tam vznikne přetlak a nebudou se moct navázat na žádné vlasy, chlupy a mastnotu, jako je to u běžného větrníku. Samozřejmě, když to vyválíte v bahně a necháte 2 měsíce zaschnout uprostřed dálnice, aby jste jim dokázal, že to maj špatně.... A v nejhorším se tam dá mikrofiltr jako u vysavače. Pochybuju, že tohle je zásadní problém, proč se to nenasazuje.
Aby někde mohl vzniknout přetlak, tak se tam musí přivádět vzduch (jinak se tlak vyrovná) a to včetně oněch nečistot. Většinou se to dělá přes nějaký jemný filtr.
Mi prostě přijde ta myšlenka, kdy místo pohybu vzduch kolem žeber, začneme hýbat těmi žebry jako od základu nesmyslná (asi jako škrábat se levou rukou za pravým uchem).
Tak to mi jako daleko použitelnější vychází Solid State Fan.
http://diit.cz/clanek/vetrak-bez-pohyblivych-casti-neboli-solid-state-fan
Větráček je něco jiného než chladič, tak teoreticky můžou oboje zkombinovat. Otázka je, jak příjemné a bezpečné je mít v PC několik tisíc Voltů.
Další problém je produkce ozónu a oxidů dusíku.
Z pohledu "komplikací by design" jsou myslím oba koncepty rovnocenné. ;)
Zato provozovat supravodivý počítač bude naprosto bez potíží ;)
Nevím no, Sandia cooler vypadal na papíře relativně dobře. Jedinej problém byl roztočit těžký heatsink. Problém zranění se mi zdá tímhle v článku vyřešili (mají ostrou část lopatek pod krytem). Bracket pro PC na videu mají... Ale rád si počtu z nějakých objektivních zdrojů, jaké s tím mají potíže.
:) Můj fyzikální simulátor v hlavě říká, že tenhle koncept se vzduchovou mezerou nemá na to, aby byl efektivní, tichý, levný a spolehlivý zároveň, přestože je to myšlenka určitě geniální a revoluční. =)
Též by by mě velmi zajímaly nějaká konkrétní data, měření a grafy...
Pomalu se dostávám k myšlence, že přece musí stačit velmi vydatně ofukovat přímo křemík, na co tam dávat navíc nějaké teplovodiče? ;)
No jo, já vím, homogenizace lokálních tepelných ostrovů, akumulace tepelné energie, rozvedení do větší plochy, atd.
Tak stará Sandia verze počítá výrobní náklady méně než $10, 5W proudu, vysokou odolnost vůči zanášení, přibližně stejnou hlučnost jako kvalitní chladiče(30dBa), malinkatý rozměry.
Ohledně fyziky tohle(jestli si na to troufáte): https://ip.sandia.gov/techpdfs/Development%20of%20Sandia%20Cooler%20SAND...
Jinak pro blbce ostatní dokumenty na https://ip.sandia.gov/technology.do/techID=66
Jako jen "koncept" to neni, jak tady někteří hlásají - mají funkční a solidně protestované prototypy.Tak doufejme, že to uvidíme i na trhu (a to nejen v XBoxu).
Bez problémů si troufám, díky za parádní materiály! :)
S tou hlučností Vás ale zklamu, na straně 85 je naměřena hlučnost 41-52 dB (1500-5000 rpm), což je podle mého názoru docela hodně.
5 W příkonu také není úplně málo a uvádějí, že při vyšších otáčkách tomu dávají i 10 W. Chladit pár W navíc však nepovažuji za nějakou velkou komplikaci. Srovnávaná Noctua 120x120 žere cca 1 W.
Pozoruhodné je, že se jim to při vyšších otáčkách zajímavě prohýbá odstředivými silami (strana 93).
Fakt pěkný PDF report a spousta měření, grafů a analýz, tomu říkám pořádná práce. ;)
Teď ještě aby se jim podařilo to dotáhnout, fandím.
Aplauduji Vám za poctivé čtení, místo těch ostatních co si nepřečtou ani ten dvoustránkový whitepaper, kde řeší přesně tyhle běžné otázky na co se tu ptají a poraženecké názory.
Hlučnost máte pravdu, ale hned druhou větou v Závěru píšou, že to výrazně zlepšili, ale ještě to nemají dokumentované - takže v tomto věřím prezentaci na dané stránce, která bude novější. Navíc píší, že redukce hlasitosti do té chvíle vůbec nebyla předmětem výzkumu. Nezapomeňte, že ta zpráva je rok stará a určitě se stalo plno pokroku ať už u nich nebo u firmiček co si to licencovali, za předpokladu, že to s tím myslejí vážně.
Tření navíc je v té štěrbině o vzduch, čímž za odměnu dostaneme vysokou tepelnou vodivost. Kdyby se to letovalo přímo na CPU bez nějakých past šedivek, tak by to byly dobře utracené Watty. Taky možná to není/nebude nutné operovat na tak vysokých otáčkách jako klasický větrák v zátěži -> nižší spotřeba, hlučnost na stejně odvedené teplo. Naopak možná problém v nízké zátěži je, že se to otáčet musí narozdíl od velkého pasivního chladiče Noctuy.
To prohýbání bych přesně takto očekával - kov je teplejší uprostřed než na kraji. Navíc je na kraji tím ložiskem přitlačován.
Jo a jen tak mimochodem. Co tepelná roztažitost materiálu? To se tam bude ta mezera přeci stále měnit. Za studena to pojede, ale jakmile se to zahřeje, tak se to zadře.
No nevím. Jsem sice pro každou inovaci, ale tahle ulička mám dojem že asi nikde nevede.
Ta mezera je výsledkem vzduchového polštáře (hydrodynamické ložisko), takže na ni roztažnost nemá žádný efekt?
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.