Kanál ExtremePlayer publikující na čínské platformě Bilibili pokračuje dál se zveřejňováním výsledků dosud nevydaných procesorů Intel Raptor Lake alias Core 13000. Tentokrát došlo na Core i5-13600K s 6 velkými a 8 malými jádry (maximální boost mezigeneračně zvýšen z 4,9 na 5,2 GHz) a Core i7-13700K s 8 velkými a 8 malými jádry (maximální boost mezigeneračně zvýšen z 5,0 na 5,4 GHz). Klíčovým mezigeneračním rozdílem u obou modelů jsou čtyři malá jádra navíc.

V testu CPU-Z se jednojádrový výkon mezigeneračně zvýšil o 5 % pro Core i5-13600K a o 10 % pro Core i7-13700K. Vícejádrový výkon stoupl o ~40 % pro Core i5 a o ~33 % v případě Core i7.

Podobně vysokých nárůstů je dosahováno i v nemálo dalších vícejádrových testech:

Na první pohled krásné výsledky mají však dvě „ale“. První spočívá ve faktu, že naprostá většina nárůstu vícejádrového výkonu pochází ze zvýšení počtu malých jader, přičemž nárůst IPC v kombinaci s nárůstem taktů nedávají dohromady více než 10% mezigenerační posun. To znamená, že nejen při jednojádrové zátěži, ale i při zátěži počtu vláken nepřesahujícího 16 pro Core i5 a 20 pro Core i7, je mezigenerační nárůst výkonu poměrně nízký:

Pokud nedojde na zátěž, která dokáže krom velkých využít i všechna malá jádra, která má Raptor Lake navíc, pramení mezigenerační nárůst výkonu pouze z poměrně nízkého (~10%) mezigeneračního nárůstu výkonu na jádro. To se však nemá šanci projevit v obvykle koncipovaných benchmarcích, které testují zátěž jednoho vlákna, a pak zátěž všech vláken. Nic mezi.

Druhé „ale“ tkví v naměřené spotřebě:f

Ta v případě Core i5-13600K dosahuje ještě docela dobře uchladitelných 178 wattů, ale v případě Core i7-13700K jde již o 244 wattů. Nutno podotknout, že se buďto mýlí zdroje, podle kterých má být PL2 (limit dlouhodobé spotřeby) pro Raptor Lake nastaven na 228 wattů, nebo stávající firmware testovaného hardwaru neměl limit aktivní. V prvním případě by to znamenalo vyšší než očekávané energetické nároky, ve druhém by to znamenalo o něco nižší výkon, než jaký vidíme v grafech.