Nejprve si připomeňme starou známou pravdu. V každém procesoru je nějaká chyba, některé jsou drobné, jiné drobnější, ale existují i takové, které mohou v určitých situacích způsobit nepředvídatelné potíže. Lze mezi ně svým způsobem zařadit i problém s TLB ve čtyřjádrových procesorech AMD a patří sem zcela jistě i chybička, která se vloudila do 45nm čtyřjádrových procesorů Intelu.

Je to právě komunikace mezi oběma kousky křemíku, v níž může dojít k problémům. Tyto dva čipy totiž komunikují skrze sběrnici známou pod zkratkou FSB a v těchto procesorech na ní může docházet při vzájemné komunikaci obou dvoujader k nekorektnímu přenosu dat, což se samozřejmě může projevit nepředvídatelnou nestabilitou systému. K těmto potížím však podle Intelu dochází jen velice vzácně, a to ještě jen na některých specifických kombinacích procesoru, základní desky a použitého čipsetu.

Nyní se však podívejme o několik dní zpět a zaspekulujme si. Tedy ne dní, ale spíše měsíců, vlastně se pojďme podívat na konec loňského roku. Tenkrát v prosinci se totiž hovořilo o výrobcích desek, kteří prý brzdí masivnější nástup čtyřjádrových procesorů existencí desek ze čtyřvrstvých tištěných spojů (PCB), v nichž mají právě 45nm čtyřjádrové procesory tenkrát blíže nespecifikované potíže, hovořilo se jen o velkých přesleších v souvislosti s rychlejší FSB. A ačkoli některé z těchto čtyřvrstvých desek podporují 1 333MHz sběrnici, na níž běhají i mnohé 65nm technologií vyráběné procesory, jsou to právě 45nm procesem vyráběné Core 2 Quad s 1 333MHz sběrnicí, u nichž se o problémech s přeslechy hovořilo. Když se pak podíváme do únorové aktualizace specifikace procesorů Core 2 Extreme QX9650 a Core 2 Quad řady Q9000, což jsou všechno 45nm kousky, nalezneme v seznamu také erratum (odhalenou chybu) s číslem AV51. Ta právě pojednává o tom, o čem je nyní řeč, tedy o problémech v komunikaci mezi jádry 45nm procesoru přes FSB:

Asi by bylo vhodné vysvětlit pár termínů, jako třeba co je to GTLREF. Jde o referenční úroveň napětí použitou právě na sběrnici, podle něhož se následně určuje logický stav signálu, tedy zda jde o 0, nebo 1. Chyba v procesoru pak jednoduše řečeno spočívá ve faktu, že tato referenční hodnota se může při komunikaci mezi jádry za určitých okolností snižovat, což může vést k nepředvídatelnému chování systému, protože signály mohou být špatně vyhodnoceny jako 0, nebo 1. Dost možná, že je to právě ten problém, který se nejvíce projevoval na čtyřvrstvých základních deskách, kde docházelo k takovým přeslechům, že snížená referenční hodnota, podle níž se určují logické stavy, byla příliš malá na to, aby se v tom informačním šumu dalo správně vyhodnotit, o čem si vlastně dvoujádra mezi sebou povídají.

Jedna věc je samozřejmě jistá: Týká se to zcela určitě nejrychlejšího čtyřjádra Core 2 Extreme QX9650. Zda tím mohou být postižena i jiná 45nm čtyřjádra, už tak docela jisté není, ale soudě dle loňských zvěstí bychom to až tak striktně nevylučovali, i když se to nejspíše bude vyskytovat opravdu vzácně. On totiž Core 2 Extreme QX9650 i všechny 45nm Core 2 Quad používají stejně rychlou sběrnici a jsou de-facto postaveny všechny na základě totožné revize čipu „Yorkfield“: C0. Dvoujádrové 45nm procesory tímto problémem postiženy pochopitelně nejsou, protože jsou tvořeny jen jedním kouskem křemíku (v tomto procesoru tedy nedochází k žádné „die-to-die“ komunikaci). Opravená revize C1 by měla být k dispozici 3. března tohoto roku, na ní založený procesor Core 2 Extreme QX9650 pak poznáte podle nového sSpec čísla: SLAWN (původní je SLAN3).