Centrální banky po celém světě vnímají nástup blockchainových technologií. Některé je odmítají a berou jako hrozbu. A jiné novou vzrušující technologii přijímají a snaží se ji implementovat do svého finančního systému. O které státy jde, a proč tomu tak činí? Na to se podíváme v tomto textu.

Proč se některé centrální banky snaží o implementaci blockchainu?

O implementaci blockchainu do svého finančního systému se snaží řada států. Čína úspěšně testuje svůj projekt e-juan a ve Švédsku se stále výrazněji ozývají hlasy, které požadují urychlení projektu e-krona. Po blockchainu hladově kouká i Bank of England.

Do sektoru se tlačí i zavedení internetoví giganti. Například Facebook se svým projektem Libra. Po technologii dle dotazníku Banky pro mezinárodní platby kouká 70 % společností z bankovního sektoru. Nehledě na fintech velikány jako například Ripple.

Jaké jsou důvody?

• Velkým plusem jsou finanční produkty pro všechny. Na blockchainu se můžou provozovat služby finančnictví i pro ty, kteří nemají přístup k bankám nebo je banky odmítají. Rozsáhlá a různorodě vyspělá Čína proto vyvíjí svůj e-juan.
• Na státním blockchainu budou zapsané všechny platby a úředníci k nim budou mít instantní přístup. Jde o dvousečnou zbraň. Můžou se omezit možnosti pro černý trh, nicméně centrální dohled nad všemi transakcemi může být využit k šikaně nepohodlných občanů.
• Alternativa pro hotovost a karty. Kreditní a debetní karty nejsou přístupné pro všechny. Blockchain může nabídnout alternativu a usnadnit bankovnictví, které se rychle přesouvá do digitálního světa jedniček a nul.

Centrální banky ale nemají zájem vše zařizovat na vlastní pěst. Na síť by mohly vstupovat bankovní instituce ze soukromého sektoru, které by nabízely své vlastní služby. Centrální banka by v tomto případě měla na starosti pouze objem tokenů v oběhu. Soukromý sektor by se staral o jednotlivé služby.

Čínská lidová banka a její závod o dominanci

Důvody pro vytvoření digitální měny jsou jednoduché. Čína se snaží zabránit rozšíření Bitcoinu. Velkou roli hraje také závod s USA a gigantem Facebook, který se snaží technologii tlačit navzdory nevlídným kongresmanům.

A jak bude digitální juan fungovat? Jak zřejmě víte, každá transakce na síti se zapisuje do "účetní knihy". Díky tomu bude mít centrální autorita kompletní přehled o všech transakcích, které proběhnou. Včetně těch, které jsou v rámci soukromého sektoru. To dává Čínské lidové bance prakticky neomezenou kontrolu.

Ano, technicky nejde o kryptoměnu ve svém pravém smyslu. Nicméně ať se nám to líbí nebo ne, jde o možnost využití blockchainu. Dle článku Reuters z prosince roku 2019 je v Číně také velký problém s jištěním několika půjček jedním aktivem. Příklad budiž několik hypoték na jeden dům. Výše zmíněná kniha by díky zápisu každé transakce a smlouvy mohla tento problém navždy vyřešit.

Avšak buďme upřímní. V případě Číny jde pouze o další tah, díky kterému Komunistická strana Číny upevní svoji moc.

Hotovost? Ne, radši knihu! Švédsko a e-krona

Důvody k budoucímu zavedení e-krony vysvětluje zevrubně Riksbank přímo na svém webu.

Švédsko patří mezi státy, které se snaží udržet tempo s rychlou digitalizací soukromého sektoru. Hned v první větě na webu najdeme, že důvodem pro možné zavedení e-krony je rychlý pokles používání hotovosti. Karty a telefony jsou jednoduše příjemnější. Tento narativ je obzvláště citelný v době koronavirové krize. Na materiálu bankovek a mincí se totiž viry a bakterie udrží klidně několik dní.

Riksbank už provádí prvotní pilotní testování ve spolupráci se společností Accenture. Cílem je najít vhodné technologické řešení. Severský stát je oproti Číně ve složitější situaci. Musí vyvinout službu, která bude respektovat soukromí uživatelů a zároveň zamezí nelegálním transakcím a nabídne kvalitní služby.

Dialog proto může trvat klidně několik let.