Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Diskuse k Databáze tvaru výstupního napětí záložních zdrojů (aktualizováno)

Tak niektore tie vystupy su docela drsne, som necakal ze az nieco take dokaze vyrobca poslat do predaju.
Mal by som dve otazky, tie vystupne priebehy su ked bezi UPSka v zatazi bez vonkajsieho napajania, teda z akumulatora ? A tie nabijacie priebehy napetia to je to co tlacia do akumulatora ked sa nabija ? Lebo ak ano tak je to otras. Mam pocit ze hocijaky aspon trochu skuseny radioamater by spravil lepsie filtorvanie nabijacieho napetia.

+1
-59
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Měření je bez zátěže z akumulátorů, čili je možné, že v zátěži budou průběhy ještě horší. Ze sítě to propuští, co přichází (line-interactive to případně trochu korigují, on-line aktivně korigují podle druhu, buď přímo, nebo s dvojitou konverzí usměrňují a vyrábí sinusovku ze stejnosměrného napětí).

Ano, měření výstupu nabíjecího zdroje na akumulátorech (má to separátní zdroj, jako stand-by u ATX zdrojů).

+1
-65
-1
Je komentář přínosný?

V zatezi budou prubehy spis lepsi. Tyhle zdroje imho nejsou stavene na provoz bez zateze a ke spravne funkci zatez potrebuji.

Tezko rict, co si vzit z nabijecich proudu. Vetsina ruseni je na vysokych frekvencich, to baterie stejne nevidi, nebot funguje jako velmi kvalitni dolni propust.

+1
-61
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

To se říkalo i o ATX zdrojích a realita co jsem zatím ráčil vidět je, že ty, ze kterých lezou sr* bez zátěže, se v zátěži rozhodně neopraví. Maximálně se ty průběhy u UPS na okrajích zakulatí, jak to nebudou tranzistory zvládat, anebo se taky rozkmitají a vypadne vysokofrekvenční bordýlek.

Napětí. Jinak většina zvěrstev je tam na frekvencích v desítkách Hz, to akumulátor už pozná.

+1
+35
-1
Je komentář přínosný?

Tak to je peklo. Aspon trochu by to vyhladilo par kondenzatorov na vystupe , teda to co leze na akumulator. To tam snad neni ziaden usmernovac alebo nejaky stabilizacny obvod ? Toto sa bezne riesi na priemyslovkach v prvych rocnikoch. Este by ma docela zaujimalo co je zatavene v tych bakelitovych obaloch akumulatorov. Bezne do upsiek sa davaju akumulatory ako plastove kocky z dvoma konektormi ale je mozne ze je v tom zatavena aj nejaka regulacna/nabijacia elektronika, takze teoreticky taky humus tomu akumulatoru moc vadit nemusi. Ale neviem, to co sa dnes pasovo vyraba je fakt hnus.

+1
+33
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Jen to jen uzavřený olověný akumulátor (SLA - sealed lead-acid).

+1
-71
-1
Je komentář přínosný?

Ono to vůbec nemusí s tím, co leze do akumulátoru být špatně - naopak. Ono totiž nabíjení pulsním proudem (nevyhlazeným) může mít pozitivní vliv na prevenci sulfatace desek (je otázka, s jakou přesně charakteristikou) - stačí si vygooglovat "desulfátor" a najdeš o tom víc info. Experimentuje se s tím různě - někdo doporučuje provádět desulfataci krátkými silnými impulsy v řádu kHz, někdo zase třeba jenom jednocestným usměrněním proudu o frekvenci 50 Hz, tj. přímo ze sítě přes trafo, a třeba k tomu ještě připojit nějakou slabou zátěž, aby se akumulátor v druhé půlperiodě lehce vybíjel... těžko říct, co z toho je nejlepší. Tím chci jen říct, že to nemusí vůbec být tak zlé, jak to na první pohled vypadá ;-)

Jinak, dík, že ses do tohohle pustil, Behemote!

+1
+53
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

No to jo, ale je rozdíl pulzní desulface a když to má být připojené několik let 24/7. Zvlášť, když jsou tam hrozná údolí a špičky jsou už na hodnotách, kdy dochází k elektrolýze vody. Proč ve stařičké high-endové UPS vydrží Panasonic těch 9 let a v shitu třeba jen těch 5, nebo ani ne? Něčím to být musí…a ne jen případným větším proudovým odběrem.

+1
+16
-1
Je komentář přínosný?

Kurvitko. Proto APC nabizi baterie tak predrazeny, pritom to jsou prelepeny cinsky smejdy za par (2) stovek. Proste vydelavaji na rychleodchazejicich akumulatorech.

+1
+59
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Nejvíc dávají CSB, jinak Longy, Vision, PBS.

+1
-80
-1
Je komentář přínosný?

Nechapu ty minusy. Vzdyt je to pravda, pod nalepkou APC jsou vyse zmineny a dle me vlastni zkusenosti prevazne CSB cinsky cihly.

+1
+14
-1
Je komentář přínosný?

Presne to som chcel napisat. Bezne sa tie dosky takto "cistia" ked je to uz trocha zanesene a tiez sa desulfacia nerobi v style ze do toho narvem plnu kapacitu a potom to zasa vybijam zo zatazou. A nemoze to byt takto napichnute na zdroj 24/7. To je humus.

+1
+38
-1
Je komentář přínosný?

Není tak úplně pravda. Třeba tohle http://wiki.mypower.cz/desulfator je navržené tak, že to klidně může být k akumulátorům připojené 24/7. Takže že není napětí vyhlazené, bude sotva vadit, horší věc je, jak tu psal Behemot, že pak [konkrétně u těch UPS] vyleze napětí příliš vysoko a akumulátor plynuje, což mu na životnosti nepřidá.

+1
-70
-1
Je komentář přínosný?

Proč by mělo napětí vylézt příliš vysoko? Napětí je dané externím zdrojem(stabilizace).

S desulfátorem experimentuji a je to hotový zázrak. Je úžasný pozorovat jak v baterce přibývá elektrolyt(rozpouští se ty krystaly síranu).

Baterie vydrží v UPS roky, čili určitě neplynuje.

+1
+34
-1
Je komentář přínosný?

No ano ale jednak asi nemate na ten desulfator zapojeny ten akumulator 24/7 a v kuse ho nenabijate/prebijate. Tak isto bezny akmuluatro zvladne niekolko takychto opravnych cyklov ale urcite nie nekonecne vela. Predsa len aj ten elektrolyt ma nejaku zivotnost a po case uz nebude schopny regeneracie, respektive akumulator vyrazne strati kapacitu. A tak isto by bolo zaujimave vidiet aky priebeh napetia lezie z toho Vasho desulfatora.

+1
-76
-1
Je komentář přínosný?

Proč by to mělo elektrolytu vadit? Tam může být problém jedině odpařování vody (což normálně nenastane) nebo elektrolýza, což ale v případě VRLA taky trvale nenastane, pokud se nebude přebíjet nějak extrémně. A i v takovém případě se to dá opravit dolitím destilky, horší bude spíš s tím související sulfatace, ale ta zase pravděpodobně nastane spíš u nabíjení stejnosměrným vyhlazeným proudem než při impulzním nabíjení. Takže pokud je desulfátor na to navržený (tím netvrdím, že to musí být nutně případ těch UPS), tak není důvod, proč by nemohl být připojený permanentně - viz ten odkaz na mypower.cz, který jsem uváděl o pár příspěvků výš.

+1
+36
-1
Je komentář přínosný?

Sulfatace probíhá při vybitém akumulátoru, což by v UPS neměl být častý jev:-)

+1
-58
-1
Je komentář přínosný?

Jo, uznávám, to je pravda...

+1
+33
-1
Je komentář přínosný?

No ona nejspíše probíhá i při nabitém, ale mnohem pomaleji...

Čili možná to může být příčina smrti aku v UPS.

+1
+29
-1
Je komentář přínosný?

Desulfátor mám připojený v kuse alespoň týden lépe 14 dní. Méně to asi nemá smysl.
http://wiki.mypower.cz/desulfatace

Stav baterie tj. nabíjení/vybíjení je dané prouden do ní/z ní. Jedna z možností nabíjení olověných baterií je nabíjení zdrojem konstantního proudu a po dosažení určitého napětí přepnutí na nabíjení konstantním napětím(lze použít zdroj konstatního napětí s proudovým omezením), kdy klesá dobíjecí proud do nuly a baterie se pak nedobíjí ani nepřebíjí(při správném napětí). Pouze se udržuje nabitá. Tento princip je použit v UPS, ve výše odkazovaných solárních elektrárnách a tedy i v desulfátorech.

V tom odkazu výše používají desulfátor v ostrovních elektrárnách. To znamená, že při každém nabíjení a po nabití běží desulfatace čili jeden slunečný den = jeden cyklus. Proč by to mělo baterii škodit?

Opravný cyklus spočívá v rozbití krystalů. Pokud se povede je rozbít jedině dobře pokud ne, baterii to neublíží.

+1
-93
-1
Je komentář přínosný?

Průběh mého desulfátoru je dost podobný všem ostatním.

Vypadá podobně jako na konci této stránky akorát má menší propad před napěťovou špičkou(použil jsem více kondenzátorů).
http://w5usj.com/couper1khzdesulfator.html

Pokud vám jde o napětí té špičky, tak na internetu se dá dohledat naměření i přes 100V. Ale to měří na připojeném kondenzátoru přes rychlou diodu. Asi budu mít menší použil jsem NPN tranzistor bůhví jakých parametrů :-)

+1
+31
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Protože zvlnění třeba 0,7 V, jak jsem naměřil? Při nabíjecím napětí 13,8 V to je 14,15 V peak a to už akumulátory plynatí. Ony ty SLA samozřejmě bývají mnohdy vylepšené o částečnou regeneraci vody, ale stejně to není dokonalé. Vodík třeba rád difuduje skrz pevné látky.

+1
-83
-1
Je komentář přínosný?

Napětí, při kterém začíná výrazná tvorba vodíku a kyslíku: 2,4 V (pro jeden článek)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Olov%C4%9Bn%C3%BD_akumul%C3%A1tor

Někde se uvádí 2,45V.
Bohužel z uvedených oscilogramů není vidět absolutní hodnota napětí.

P.S. Pod pojmem databáze si představuji něco jiného. Toto bych nazval přehledem nebo seznamem.
Nejde mi o množství, ale o způsob přístupu k datům.

+1
-77
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Klíčové je to slovo výrazná :) Při 14,15 V je to 2,36 V na článek, to už není fakt málo.

Bohužel těžko půjde tady zrobit jiný formát, maximálně až toho bude hodně moc, tak udělám jen tabulku a odkazy na snímky.

+1
-77
-1
Je komentář přínosný?

Kdo chce psa bít hůl si vždycky najde? (to myslím platí pro víceméně všechny tvé články)

13,8-14,2V je napětí, které se běžně používá v palubní síti automobilů. Pochybuji, že by výrobce riskoval plynování baterie a tím eventuelně výbuch.

Pokud jsem to dobře pochopil jedná se pouze o napěťovou špičku některé z UPS. Mimo jiné bude určitě záležet na tvaru průběhu toho napětí.
Ta baterie ani nemusí plynovat. Stačí když bude napětí(asi střední hodnota?) mimo doporučené pro trvalé připojení.
http://www.ges.cz/sheets/l/lcr1234.pdf

Myslím, že problematika bude poněkud složitější. Mimo jiné bude záležet na kvalitě baterie.

+1
-75
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Uzavřené akumulátory taky nepatří do aut a naopak!!! Rozhodně ne, když na to není stavěné nabíjení. Poslední dobou stále víc a víc výrobců rve SLA třeba do traktůrků, sekaček apod., ale taky to tam nic moc nevydrží (Panasonic víc, ale nikdo za to nechce dát o pětikilo víc). No ale zase, my máme z toho tržby…

+1
+24
-1
Je komentář přínosný?

Nuz to je dalsia vec, do UPSiek idu bezne zatavene plastove kocky do ktorych sa tazko doleje elektrolyt/destilovana voda, nehovoriac ze sa neda ani moc aspon okom pozriet aky je stav dosiek, akumulatora.

Hmm mozno by bolo dobre, aj ked by to bolo casovo narocne, zmerat priebehy v nejakom dhsom casovom ramci. Ci sa nemenia priebehy a nabijacie napetie/prud povedzme behom dna/tyzdna. Podla toho ako sa ten akumulator nabija/vybija a ci to nejaka regulacna elektronika v UPS sleduje a reaguje na to alebo je to fakt len sproste nabijanie akumulatora a nic viac.

+1
+27
-1
Je komentář přínosný?

akumulátory v autě ("bezúdržbové") i akumulátory v UPS-kách jsou gelové nebo se skelnou tkaninou zalitou elektrolytem (technologie je v podstatě stejná). Tyhle akumulátory obvykle mají na "odfuku" katalyzátor, který by měl rekombinovat vznikající plyny zpět na vodu.

Kapacita tohohle katalyzátoru asi není neomezená, ale nějakou část provozních problémů to asi řeší.

+1
+42
-1
Je komentář přínosný?

Ty plastový offlinovky jsou peklo. Má to hrozný špice bez zátěže a je to vhodný na zálohu žárovky. Jakejkoliv motor, trafíčko nebo indukce bude náležitě prskat a protestovat, nemluvě o SMPS zdrojích. Nedá se s tím zálohovat většina počítačů a kvalitnější zdroje už vůbec ne.
Veškeré offlinovky jsem dal do pryč, protože... je to hroznej střep a často bez regulace, ochran a nějaké "inteligence".

V provozu mám pouze od compaqu t1000h (sinus) a bestPower axxium 1000 (online DC). Dokonce se mi tu válí jedna velmi stará onlinovka, která má pouze 600VA a chladiče jak z PA zesiku. Něco prehistorického s mizernou účinností.

+1
+40
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Úplně špatné to není, pro zdroje s pasivním PFC (většina starších zdrojů, jak oblíbené Fortrony, tak i v brandovaných sestavách) to snesou, to se usměrní a vyhladí. Rovněž jakékoli zdroje vůbec bez PFC, tedy hlavně malé - adaptéry (takže síťové prvky, kamery apod.), monitory někde do 22'' apod., tam je to zcela bez problémů.

Tedy když to převrátíme, problémy jsou hlavně s aktivním PFC, s motory a se starými adaptéry s nízkofrekvenčními transformátory (tedy nespínanými).

+1
-98
-1
Je komentář přínosný?

No, právěže i jeden starší SMPS adaptér od HP to taky moc neakceptoval. Jestli to mělo na vstupu nějaké varistory a jak to bylo bez zátěže... kdo ví. Neměl jsem čas se tím více zaobírat. Celkově mě spolehlivost těhlech offlinovek zklamala. Bída s bídou

Zato právě s těmi adaptéry jsem problém neměl, pokud jsem to nakombinoval se zdroji s NF trafem a SMPS. Minimální zátěž tam byla, takže ty citlivější SMPS s chodili. Back-Pro od APC bez zátěže vykazovala špičku až kolem 1kV mám dojem :)

+1
+18
-1
Je komentář přínosný?

Značka Fortron má v sortimentu dvě až tři kategorie (možná i víc):

1) zde oblíbené AX/ATX... series = prašivky pro východní trhy, pasivní PFC, na úrovni noname konkurence (bůh ví, jestli sem Fortron jenom neprodal někomu značku jako franchise)

2) zdroje s označením FSP v názvu = solidní zdroje s aktivním PFC do kancelářských strojů

3) průmyslové zdroje s FSP v názvu = solidní standard, v průběhu let a generací se vyvíjela účinnost a hlučnost, ale vždycky to byly držáky. Konkurovat jim může snad jedině Delta, Nipron a v některých věcech Zippy/Emacs (redundantní provedení).

Značku FSP nese i další sortiment, třeba kvalitní plastové "notebookové" napájecí adaptéry...

+1
+45
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele rheingold

Malá prosba: detailnější popis těch grafů by pro nás, běžně s osciloskopy nepracujícími, by nebyl? Jmenovitě:
- z popisků si neumím dovodit měřítka X a Y os. U těch prvních "sinusovek" jsem marně pátral po tom, co by to mělo být, opravdu jsem vůbec netušil, že tohle jsou nějaké 3 a půl periody@50Hz, tedy jeslti správně počítám cca 70msec a to na co se dívám je opravdu takový binec na výstupu
- u nabíjecích napětí baterií mi trochu chybí znalosti o chemii a s tím související, takže i když se něco dá vydedukovat z poznámek okolo, docela by se mi líbilo mít okomentované významné části průběhu napětí (tzn. tady "tohle" co vidíte je "toto" a znamená to pro nabíjení baterie "toto" a důsledky "takovéto"). Nechci tady vyloženě dráždit WIFTem a jeho zátěžákem SSDčka, ale občas jeho až příliš detailní komentáře nebyly od věci, když si člověk potřeboval utřídit myšlenky a udělat jasno v něčem, v čem se obvykle tak do detailu nehrabe. Malý odstaveček o tom, co autor považuje za správný postup nabíjení baterií by taky neuškodil.
- a protože některé použité termíny předpokládají i nějaké ty znalosti ze středoškolské fyziky, které si člověk pamatovat může a nemusí, tak bych asi hlasoval i pro odkaz na odpovídající zdroj, aby někdo, kdo to chce pochopit do mrtě a prostě znalost daného termixu nemá, si to mohl poskládat. Tohle je totiž opravdu už dost "vysoko zaříznutý strom" ze kterého se ty znalosti skládají

Díky

+1
+82
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Je to tam uvedené, stačí najít :) Nahoře vlevo čas na dílek (jeden čtverec), v tomto případě tam mám 2 ms/div a 5 ms/div. Dole vlevo pak napětí na čtverec (100 V a 100 mV, většinou). Každopádně to nemusí být úplně správně, ne vždycky mám dobře spárovanou sondu s oscilem :D Takže spíš koukat na průběh než čísla. Jinak to tam pak i dopočítává frekvenci a zvlnění peak-to-peak, takže není nutné nic dopočítávat ručně.

Tak já bych si představoval nabíjení rovnou čárou bez zvlnění, že. Má to jisté výhody, pulzní nabíjení může snížit sulfaci, na druhé straně u velkého zvlnění dochází k přepětí (elektrolýza) i podpětí (sulface, rozklad elektrolytu). Pulzní nabíjení se může využít pro ozdravení, ale tady to sedí pořád na tom napětí, naprostá většina těch levných UPS tam pořád lifruje napětí, což není ani pro olověné akumulátory úplně dobré. A když ještě navíc má napětí taková údolí, tak to už vůbec.

Sám nějaké hlubší znalosti v této oblasti nemám, jdu na to spíš intuitivně. tudíž pokud o tom někdo ví víc a uvede smysluplné argumenty, rád se přiučím.

+1
+35
-1
Je komentář přínosný?

Nuz celkom slusny machri na nabijanie, aspon v amaterskej oblasti ak sa dobre z mladosti pametam su modelari :-). Teda hlavne ty RC modelari. Ty nabijaju v kuse, aj ked vecsinou nie olovenne akumulatory ale skor klasiku nejake liIonpolymer, nicd a podobne. Tiez by som si nabijani predstavoval rovnu ciaru (ok ak sa im moc nechce investovat do elektroniky tak mierne ale len mierne zvlnenu). Ostatne nemyslim si ze by bol problem, aj financny, pridat do riadiacej elektroniky moznost povedzme dat jeden nabijaci cyklus prave na desulfaciu, teda so svlennim - nejaky tlacitko na regeneraciu. Ale to uz asi strasne snivam.
Ale fakt nedokazem pochopit ako mozu mat cely sinus na baterii. Za mojich mladych cias sa bezne na trafe pouzil Graetzov mostik (4 diody) k tomu nejaky kondenzator. Iste stale je ten vystup zvlneny ale aspon iba v hornej polovici nie ze to leze z plusu do minusu, komplet sinusovka. K tomu nejaky regulator 78xx, pripadne podla nabijacieho prudu/zataze nejaky vykonovy tranzistor a urcite nepoleze z toho hentaky hnus. A to neni ziadne svetoborne zapojenie.

+1
+15
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

A tak on to sinus není, spíš tako zvláštní zakulacená hrana. Je to i na vyšší frekvenci. Jestli mluvíme o té RS 1000 VA.

+1
+34
-1
Je komentář přínosný?

Podle mně je problém u "staničních akumulátorů" (tj. většina akumulátorů, které se do UPS-ek dávají, pokud si tam nedáš něco jiného jako specialista Behemot) v tom že:
- nejsou to akumulátory stavěné na hluboké nebo cyklické vybíjení (běžná životnost udávaná v letech se může zkrátit řádově na 10 cyklů hlubokého vybití, tedy klidně i týden). Tohle se dá u chytřejších UPS trochu kompenzovat tím, že jí nenecháš vybít úplně (odpojí zátěž třeba při 50% kapacitě nebo ještě malinko dříve)
- nabíjecí cyklus na desulfataci nemusí nastat ani jednou za rok. A pokud nastane (výpadek proudu), je prioritou vůči UPS co nejrychleji jí opět nabít aby byl chráněný další výpadek. Tedy UPS byla nabitá alespoň tak, aby se servery stihly bezpečně vypnout, když už je UPS-ka chrání.

V průběhu povodní v roce 2002 kdy nám jedna kancelář běžela na poměrně problematický dieselgenerátor a výpadky byly poměrně dost časté, ty plastové "Back UPS" dokázaly pokrýt maximálně první výpadek daný den. Pak už se nedobily (technici z APC po dotazu řekli, že nabíjecí cyklus po výpadku je zhruba 24hodinový). Baterky tam v tomhle režimu nevydržely déle než týden....

Měli jsme tam menší Smart UPS V/S 620 VA, ty se prý dobíjely 6 hodin, vzhledem k tomu že runtime serverů na nich byl zhruba 15 minut, takže se vybíjely poměrně hluboce, taky moc nevydržely. Protože nebylo zbytí, pořídili jsme Smart UPS 1000, ty se dobíjely zhruba na 95% kapacity během 2 hodin. S těmi mám nejlepší zkušenost a pokud potřebuji spolehlivou UPS, vždy doporučím právě tohle. To že jsou zhruba o 100% dražší než jednodušší UPS se stejným výkonem, to už je zase jiná kapitola.

+1
+34
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele rheingold

No ten druhý bod je tím rozpsán hezky. Jen bych ještě poprosil informaci co je to to zmíněné "údolí" a jak by se od něj mělo lišit pulzní nabíjení (předpokládám, že nula je zde při dolním okraji grafu, nikoliv na prostřední zvýrazněné ose ... nebo ano a to znamená, že nabíjecí napětí se přepólovává? což mi přijde jako nesmysl).
A k nabíjení ještě jedna věc: ty nabíjecí grafy jsou nejen linka, ale i tmavější modrá plocha, hádám, že je to pomalu "mizející" (jako na starých fluoreskujících osciloskopech) zbytek předchozích překreslení a tedy v zásadě odlišnost plochy od křivky je - i s ohledem na jednotku osy Y - jen šum. Chápu správně?

K těm popiskům bych si dovolil upozornit, že sám fakt, že je ve screenshotu někde uvedené nějaké číslo, které svojí jednotkou (rozměrem) odpovídá hledaným popiskům, nezakládá ještě automaticky jejich využití jako konkrétní jednotky grafu (v grafu je například "dílek" malý a "dílek" jak říkáte celý čtverec - teprve až zde specifikujete k čemu konkrétně to patří), nemluvě o tom, že kromě mili/mikrosekund je tam i frekvence, která by s tím mohla souviset. Napětí pak je tam pro změnu taky dvakrát (jednou jako Vámi odkazovaný popisek asi ovládacího prvku pro přepínání měřených veličin při dolním okraji, podruhé jako Vpp). Nepopírám, že by se snad dala najít sestava filtračních podmínek a předpokladů (měříme 220V@50Hz, že), které by to celé umožnily vydedukovat a aplikovat na grafy nabíjení (také např. pomocí těch grafů, kde jsou celé sinusovky, u kterých by se asi dala očekávat 20ms perioda a hledat číslo, které k ní a souvisejícímu počtu dílků patří), nebo by bylo možné tipnout si, že v levém horním rohu je asi značka výrobce či modelu osciloskopu, takže by se asi dal vyhrabat návod, ale poprosil bych opravdu o šetření času čtenáře a aspoň to někam natvrdo napsat.
Pokud se týká koukání na průběh, chápu, že primárně zajímavý je jeho tvar a nikoliv absolutní veličiny, ale třeba právě u těch prvních příšerností (Back UPS CS 350VA, ES 550VA, ES 700VA) jsem zoufale přemýšlel, jaké to má časování a napětí - no teď už je to jasné. Co mi není jasné, že na to vůbec něco funguje :-)

+1
+38
-1
Je komentář přínosný?

Behemote,
máš na osciloscopu tlačítko "Measure" (meření) ?
musím se přiznat, že i když jsem pracoval s osciloscopy, tak jsem vždy nakonec přenul na Measure, aby mi to zpočítalo odchylku, rozdíl mezi minimap a maximem, střední hodnotu.
Sice se takové věci dají odhadnout z grafu, ale pro porovnání je lepší nějaká číselná hodnota (i když průběh grafu je asi důležitější)

a jak jsi někde zmiňoval, že si nejsi jistý kalibrováním sondy.
Nevím, co máš za osciloscop, ale na spoustě osci. je většinou tlačítko pro kalibrování. (calibrate, autoset, atd.) Pokud člověk vyměnil něco v obvodě, nebo přenastavil nějaké nastavení na osciloscopu, tak je dobré nechat projet překalibrování. I když tohle už asi víš ;-)

+1
-87
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Vždyť to tam je, taky jsem to psal - frekvence, zvlnění peak-to-peak. Kouknu a vidím :o)

Spíš jde o tu sondu ×100 a tak, je to čína z eBay…a kalibrace se dělá právě bez sond.

+1
+32
-1
Je komentář přínosný?

Uff, díky za starý on-line Best se sinusovkou, že ty levné budou až tak hrozné, jsem nečekal :)

+1
-67
-1
Je komentář přínosný?

Taky jsem se divil ze ty levny line-interactive nemaji sinusovku ale cosi velice podobnyho off-line zalohovadlum.

+1
-84
-1
Je komentář přínosný?

Mimochodom teraz ma napadlo, pri tomto clanku a neprijemnom zisteni, ze by mozno stalo za to pomerat co leze z roznych adapterov k notebookom. Zacinam mat normalne obavy cim sa laduje bateria v notebooku.

+1
+39
-1
Je komentář přínosný?

S tím adaptér nebude až tak moc souviset, protože akumulátory v notebooku mají vlastní elektroniku, která řídí nabíjení a monitoruje stav (aby nedošlo k příliš hlubokému vybití, což by mělo negativní vliv na životnost akumulátoru, a nebo naopak aby nedošlo k přebíjení, což by zase mohlo mít za následek třeba požár). Tedy, toliko teorie, na druhou stranu (a nemám důvod tomu nevěřit) si ta elektronika taky možná počítá nabíjecí/vybíjecí cykly, nebo počet hodin v provozu (nebo něco podobného) a pak tam funguje jako kurvítko, když třeba hlásí (postupně) horší stav akumulátoru, než ve skutečnosti je. Tzn. vlastní články mohou být třeba ještě celkem slušné, ale celý akumulátor se bude dle elektroniky jevit jako špatný, a tudíž zralý na výměnu.

+1
-81
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Adaptéry bývají zdroje stejnosměrného proudu, tedy pokud neodejdou kondenzátory :D

Jinak taková EEPROMka v akumulátorech je. Na druhou stranu lepší, když to ubírá třeba i zbytečně víc kapacity, než když to přebije a exploduje, že…

+1
-85
-1
Je komentář přínosný?

Proti tomu nic nenamítám, jenže je otázka (hlavně v dnešní době), jestli jde jen o ochrannou funkci, nebo je ta funkce natolik ochranná, až se z toho stane (cíleně) kurvítko.

+1
+31
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Nemyslím, že je to nějaká katastrofa. Spíš lidi kladou na ty akumulátory moc velké nároky (spousta funguje víc na baterii jak ze sítě, pak to neustálé přenášení mezi zásuvkami za chodu, to vraždí akumulátor nejvíc), tak prostě není divu.

+1
-84
-1
Je komentář přínosný?

A od ceho takovy akumlator v notebooku je? Kdyz ne na tohle?

+1
+26
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Přijde mi naprosto zbytečné jet z akumulátoru vedle zásuvky, ale to je boj uživatelů…my budeme mít větší tržby, že :D

+1
-83
-1
Je komentář přínosný?

No ono je dobre pre zivotnost akumulator aby sa aj vybijal. Idealne je pri konstantnom odbere co sa neda vzdy zarucit a tak isto konstantne nabijanie. Tak isto vyrobcovia sa snazia presvedcit ze dnesne akumulatory su uz v pohode aj vtedy ked ich dobijate ked maju polovicnu kapacitu ale z dlhodobeho hladiska to tiez nieje uplne idealne. Vobec nieje na skodu pravidelne raz za cas nechat vybit akumulator na jeho spodnu hranicu (nie uplne na nulu) a znovu ho nabit na celu kapacit. Nechat prejist cely cyklus.

+1
+32
-1
Je komentář přínosný?

Nejsem si moc jistý, jestli tohle platí třeba i pro Li-Ion.

+1
-68
-1
Je komentář přínosný?

Taktak - LiIon nemají cyklování rády. LiIon jsou nejradši, když jsou trvale nabité, s mírným udržovacím dobíjením - pak vydrží reálného času nejdéle použitelné. = trvale na nabíječce. Pokud budete LiIonku cyklovat, vydrží Vám použitelná rok-dva. Pokud visí trvale na nabíječce, vydrží třeba 5 let. "Trvale nabité" znamená třeba nevybíjet hlouběji než ze 20% obvykle uvažované užitečné kapacity (tzn. nechávat min. 80% nabité). Každý hlubší vybíjecí cyklus užere LiIonce kus reálně dostupné kapacity. Spodní práh vybití udávaný u LiIon článků znamená v podstatě "níž už článek nenávratně poškozujete, níž je cesta do pekel" - ale ono i vybití těsně nad tuto hranici si vybere svou daň. Kdesi jsem v této souvislosti četl, že LiIonky v družicích, které jsou dobíjeny solárními panely, mají kapacitu mnohonásobně předimenzovanou, právě aby se nemusely při průletu "stínem" vybíjet z víc jak pár procent, aby vydržely fungovat dlouhá léta.

+1
-70
-1
Je komentář přínosný?

Vidím, že se v tom fakt vyznáte, tak bych se rád zeptal ještě na jednu věc :-). Někde (myslím, že na diskuzním fóru Lenova) jsem se dočetl, že se Li-Ion akumulátorům snižuje životnost, resp. rychleji zmenšuje využitelná kapacita, pokud se neustále nabíjí na 100 %. Doporučovalo se tam nastavit nabíjení na menší část kapacity, dokonce to jde přímo těch utilitách od Lenova nastavit - momentálně tam mám nastavené nabíjení při poklesu na 80 % a konec nabíjení při dosažení 85 %. Jak to tedy nastavit nejlíp, aby mi akumulátor co nejdéle vydržel (s tím, že většinu času jedu ze sítě, maximálně sem tam přenesu notebook běžící na akumulátor, než ho zapojím do zásuvky na jiném místě, nebo - spíš sporadicky - jedu na akumulátor třeba nějakou cca hodinu v autobusu)? Momentálně je po cca 2,5 letech údajně opotřebení akumulátoru 40 % dle HWInfo64 (pokles z cca 55 Wh na 93,2 Wh) - můžu to ještě nějak optimalizovat, nebo se mám prostě smířit s tím, že za nějaký rok, dva už bude akumulátor skoro k ničemu? :-)

+1
-74
-1
Je komentář přínosný?

Ohledně optimálního cílového nabíjecího napětí... a zda nabíjet konstantním napětím, nebo třeba v úzkém pásmu cyklovat... přiznám se, že nevím :-) Díky za informaci, že IBM má "opět něco navíc".

Rozhodně si nedělejte iluze, že byste LiIonku dokázal nějak "přioživit" - tomu nevěřím.

Vybavuju si třeba článek z AR někdy z 80.let, kde autor zmiňoval, že lze opatrně dobíjet (s depolarizací asymetrickou střídavinou) i zinkochloridové primární články... ale to je kutilství už za hranicí mého osobního vkusu :-) Navíc tam šlo o to "aspoň jednou dobít" - ne oživit opotřebovaný aku po X desítkách nabíjecích cyklů. Ona tím cyklováním taky postupně degraduje efektivní plocha elektrod - s tím zvenčí nic neuděláte.

+1
+49
-1
Je komentář přínosný?

Obnovovat kapacitu akumulátoru jsem ani neměl v úmyslu, to je mi celkem jasné, že dost dobře nepůjde :). Šlo mi spíš o to, jak se (obecně) k Li-Ion akumulátorům chovat, aby vydržely co nejdéle (tj. třeba tady, jestli nabíjet úplně, nebo udržovat na o něco nižším napětí).

Na to nabíjení ZnC článků jsem myslím v posledních letech zahlídnul nějakou komerční (= ne bastlenou) nabíječku, možná se o ní psalo i tady nebo na CD-R. Myslím, že tam šlo taky o nějaké prodloužení životnosti (nějakých cca 5 cyklů místo jednoho) než o nabíjení ve smyslu běžně používaných akumulátorů. Evidentně se to ale asi moc neujalo, většinou se používají NiMH články a pokud je třeba vyšší napětí, tak Li-Ion, nebo zajímavě vypadají i články NiZn.

+1
+35
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Z toho co jsem četl já se mají vybíjet tak do 40 % a jen jednou za čas plně vybít a plně nabít. Při nepoužívání vybít na 40 % a uložit do chladna.

Největší vražda ovšem naopak je 5% vybíjení, třeba právě přenášení mezi zásuvkami, tam kapacita letí dolů trubkou.

+1
-87
-1
Je komentář přínosný?

Paměťový efekt se udával u NiCd, případně NiMH, každopádně se dodnes silně traduje. Ale právě u LiIon jsem slyšel z několika stran, že není třeba se toho bát. A nakonec ještě Google našel zmínku z 2013, že "podle Toyoty LiIon baterky přeci jen mají paměťový efekt" - ale zmínky o tomto objevu jsou natolik bulvární, že bych nad tím asi mávl rukou (resp. našel jsem jeden graf, který nic zásadního nedokazuje, kromě toho že je blbě konstruovaný).

Vidím to asi tak: pokud noťas potřebujete přenést, tak ho prostě přenesete, vybít o 5% je menší zlo než udělat naschvál třeba jednou za týden celý cyklus. Omlouvám se, zdoj informace udat nedovedu.

Jediné šetrnější řešení, které mě při častém přenášení napadá, je pokaždé počítač uspat a probudit. A i pak si kladu otázku, jestli má smysl se takhle trýznit, když ta baterka je nakonec stejně jenom spotřebák. Že ten komfort třeba za nějaké triviální peníze stojí. A stejně ta baterka nakonec odejde. Jestli bude nabitá furt, nebo z ní občas ucucnete 5%... to už je myslím sebetrýznění.

Tady jsem našel nějaké zajímavé tabulky - životnost (počet cyklů) podle hloubky vybití, nabíjecího napětí apod.:

http://batteryuniversity.com/learn/article/how_to_prolong_lithium_based_...

+1
-85
-1
Je komentář přínosný?

Jen bych doplnil, ze inteligentnejsi notebooku umi baterku nenabijet pokud je nabita nad x %, prave kvuli tomu, aby se nedelaly zbytecne 5% cykly.

+1
+42
-1
Je komentář přínosný?

To co píšete není tak úplně pravda. Doporučená úroveň nabití pro Li-Ion pro maximalizaci životnosti rozhodně není plné nabití, ale nějakých 40% což se používá pro skladování Li-Ion (plus lednice k tomu).
Můj NB má režim pro prodloužení životnosti z výroby nastaven tak, že nabíjí jen na 80% kapacity a řekl bych že inženýři výrobce NB o tom něco ví.

+1
+3
-1
Je komentář přínosný?

Tak rozhodne v baterkach (notebooky) je vic nez eepromka. Klasickym predstavitelem je http://www.ti.com/lit/ds/symlink/bq2092.pdf krom ochran, balancingu, nabijeni atd to ma hlavne smbus a hodne pokrocily system na "detekci" kapacity baterii podle poctu cyklu, teploty, nabijeciho/vybijeciho proudu. Maji taky verze pro sifrovanou autentifikaci atd.
To je take hlavni duvod, proc v dnesni dobe nejde 18650 clanky vylousknout ze stary baterky a nacpat tam novy. Je potreba s bq2092 "hodit rec" a upravit mu parametry.

+1
+45
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Veškerá provozní data se ale zaznamenávají do té EEPROM, toto je jen kontrolér, který tam zůstane a netřeba mu cokoli měnit. Přepsat se tedy musí ta paměť.

+1
-79
-1
Je komentář přínosný?

Tak treba bq20z80, ktere maji provozni informace v interni flash, komunikace jen pres SHA-1 zabezpecenou SMBus. Klic je 4byte. Dokud heslo neznate, muzete se na to jen divat. Vyrobci jsou kurvy.

+1
-80
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Pak je opět nutné přepsat jen tu EEPROM. Že je zrovna v tom kontroléru, no, problém navíc…

+1
-74
-1
Je komentář přínosný?

Problém je v tom, že přístup k ní je pod heslem...

+1
-68
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

No dyť :-)

+1
+37
-1
Je komentář přínosný?

Jojo, BQ2092... kdeže ty loňské sněhy jsou. Tohle fungovalo někdy na přelomu století. Asi každý palivoměr má nějaká zadní vrátka, ale zná je na světě pár zasvěcenců. Jeden čas někdo dělal software do Windowsů, který jich uměl lousknout docela hodně... Pak byl problém s tím, že ne všechny baterky byly SBS-compatible, některé se s noťasem bavily po nějaké "svojí" sběrnici. Nakonec se po těch letech repasí palivoměrů, pokud vím, nikdo seriózně nezabývá - většina lidí prostě koupí celý nový pack. Konkurence stlačila ceny náhradních baterek u většiny značek noťasů natolik, že v naší blahobytné společnosti už ta štrapác normálnímu smrtelníkovi nestojí za námahu. Možná k tomu přispělo i to, že z domácích PC zmizel LPT port, snadno zneužitelný jako I2C rozhraní.

Palivoměry pro NiMh packy bývaly relativně jednoduché - např. nehlídaly symetrii baterie a podpětí (a neuměly se natvrdo odpojit). Pro LiIon/LiPol články je nadměrné vybití smrtelné, a vysoký zkratový proud hrozí požárem - takže palivoměry dostaly vstupy pro měření jedné či více odboček mezi články v baterii, a na plošák palivoměru (stále uvnitř packu) přibyl FET pro tvrdé odpojení hostitele, aby se zamezilo nadměrnému vybití. Palivoměry odjakživa měří protékající proud (dovnitř i ven), pomocí 50 miliOhm odporu v sérii - to je jejich hlavní funkce, měřit "kolik zbývá v nádrži" - a při úplném cyklu také "jak velká ta nádrž vlastně je". Packy obvykle obsahují také termistor, samostatně vyvedený na konektor packu (mimo kompetenci palivoměru = přímočará analogová ochrana).

EPROMka palivoměru obsahuje údaje o jmenovitém napětí, chemii, jmenovité kapacitě, skutečné kapacitě změřené v posledním cyklu, výrobce, doporučené nabíjecí napětí a proud. Palivoměr na venkovním rozhraní ukazuje i okamžitý proud a napětí. Těch dat je tam ještě víc, podrobnosti obsahuje veřejná specifikace a datasheety švábů (např BQ series).

Palivoměr je uvnitř packu. Všimněte si, že kromě nouzového odpojení (LiIon) nemá "výkonné pravomoci", tj. přímo nespíná/nereguluje nabíjení. Palivoměr pouze cosi měří a poskytuje informace jak z měření, tak z EEPROMky. Regulaci nabíjení má na starosti nabíječ zvaný "smart charger" (taktéž popsán SBS standardem), který je součástí hostitele = notebooku = mimo pack. Baterková I2C sběrnice je v hostitelském notebooku obsluhována švábem zvaným "Embedded Controller" - což je obvykle něco jako SuperIO šváb na LPC sběrnici, ale obohacený o autonomní MCU jadérko 80C51 apod. Obvykle se na tu I2C sběrnici nedá z hostitelského PC (OS) přímo dostat, přinejmenším nebývá přístup zdokumentovaný. Nejedná se o běžně dostupný segment I2C, který obsluhuje SPD EEPROM v DIMMech, health monitor, syntezátor sběrnicových hodin apod. Údaj o stavu baterky se dá standardním způsobem zjistit přes ACPI, podrobnosti z SBS registrů se standardním způsobem nedozvíte.

+1
-81
-1
Je komentář přínosný?

Ano akumulatory v notebookoch maju regulacnu/nabijaciu elektroniku, ostatne v hocijakom softe na zistenie detailov o hw je aj bezne vidiet pri niektorych znackach pocet cyklov akumulatoru (tusim FinalWire Aida to dokaze zobrazit). Ono vecsinou tie Li-nieco akumulator v notebookoch je zlozeny z viacej baterii a casto vlastne odide iba jedna takato bateria a tu by stacilo vymenit ale ako pisete elektronika to vyhodnoti ako zly akumulator a je konec.

+1
-78
-1
Je komentář přínosný?

Ano no a nejsou potreba ani sofistikovane softy, umi to vycist i ACPI, v linuxech to jde pres /proc/acpi nebo dnes /sys/bus/acpi. Vypada to pak napr. takto: http://pastebin.com/RKwAtrF2

+1
+39
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Právě jsem vyřešil problém s aktivním PFC a modifikovanou sinusovkou. Ale ještě to podrobím dalšímu testování, jestli nebudou nějaké potíže s kompatibilitou.

+1
-88
-1
Je komentář přínosný?
+1
-75
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Jsou tam stejné prvky, ale chci to modulární. Není možné, aby mi stovky lidí posílaly zdroje a já jim v tom hrabal…

+1
+33
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele rman

Pokud to budes schopen za rozumnou cenu vyrabet, ma hned zajem. Resil jsem na Nyxu presne tenhle problem, mam APC 350EI a co z ni leze mi rozblikalo LED lampu. Taky vetrak se tocil o poznani pomaleji, nez mimo vypadek. Hodilo by se, kdyby to byla krabicka se zastrckou/zasuvkou jako ma UPS, proste by se to napojilo mezi ni a spotrebic. Takhle je to mysleny?

+1
+44
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Tak. Akorát to bude pro spínané zdroje, konkrétně počítačové, takže primárně záuvka do UPS a zástrčka do zdroje, motory určitě ne. Ale LED lampa to asi bude mít, že :D Ještě budu testovat dál, zatím mám vyzkoušen Gigabyte Superb (aka Fortron Bluestorm) na Back-UPS RS 1500 VA.

Cena nevím no, musí to vypadat nějak slušně, takže krabička a tak, slušné součástky, výroba…udatelné to asi je tak do 5 stovek, víc asi moc ne. Byť je levnější dát tohle ke starým UPS, které se válí u popelnic, než brát UPS se sinusovkou, což je nejlevnější asi tak Smart-UPS 420 VA za 3,5 tisíce.

+1
+40
-1
Je komentář přínosný?

Kdybys chtel tu UPS na stojaka, mam tady jeden kus

+1
-78
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Spíš zdroje s aktivním PFC, UPS mám aktuálně dostatek…

+1
+35
-1
Je komentář přínosný?

No, ten vystup me dost nezajima, hlavne ze to jede, pokud je to vystup z rezimu na baterku. Pocitam, ze v online rezimu to bere klasicky to, co je v zasuvce nebo ne?
Co by me ale u zaloznich zdroju zajimalo, jsou ztraty, respektive kolik, jestli vubec, to zere. Jak rikam, offline rezim na baterku me vubec nezajima, z toho at si leze treba trojuhelnik, kazdy PC zdroj to ustoji, co me zajima je prave jak se ta UPSka chova v normalnim rezimu. Nekde totiz udavaji efektivitu 70 nebo 80%, jen doufam, ze to plati jen pro provoz na tu baterku a ze v beznem provozu (kdyz je baterka nabita), tak to proste zere 0.00nic ...... maximalne nejaky filtr nebo zarovka, ale tak snad se to do 1W vejde nebo ne?
Uvazuju o koupi UPSky, ale jestli na tom bude permanentni ztrata 20%, tak to si muzou strcit do psich pochev takovy kram .... dost se ale bojim, ze to fakt tak bude .....

+1
-71
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

„Jak rikam, offline rezim na baterku me vubec nezajima, z toho at si leze treba trojuhelnik, kazdy PC zdroj to ustoji“

Což není pravda, ale totální kec. Zdroje to jakž-takž dávají s nízkou spotřebou, pak kdy PFC jede na vyšší výkonto padá. Doporučuji si projít zahraniční recenze, X-Bit labs poměrně dost testují zdroje i na UPS a naprostá většina to nedá nad 300 W při běhu z baterií.

Účinnost velmi záleží od topologie UPS, záložní zdroje s dvojitou konverzí jsou nejlepší možné, ale taky nejvíc žerou.

+1
-71
-1
Je komentář přínosný?

Hm, ale to mi nejak neodpovida na otazku. Ale uz jsem si to vcera nasel (dokonce snad na wikipedii, sem lama:), pry offline UPSky vali primo signal ze site a pri poklesu prepnou (asi nejakym relatkem) na baterku a spina do 50ms, pak ty online ze jedou nejak trosku jinak a spinaji po 10ms a ty dvojite, ty to zenou vsechno pres tvarovac.
Takze jestli to dobre chapu, tak ty "offline" UPSky, by mely byt ty nejjednodussi a taky asi i nejlepsi co se tyce spotreby, protoze (opet zda to dobre chapu) po nabiti baterky (cili 99.9% zivota) by to nemelo zrat (skoro) vubec nic navic.

Offtopic, co rikas na tohle? Nebo ma tu s tema PCckovyma osciloskopama nekdo zkusenost?
http://www.ebay.com/itm/300985842593
Za cca litr se da prikoupit generator signalu nebo jeste nejaky signalovy detektor.
Si rikam, ze by to nemuselo byt vyslovene zle.

+1
-93
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Z hlediska spotřeby ano, byť samozřejmě účinnost těch nabíječů nebude nijak závratná, navíc takové UPS nabíjí akumulátory nejprasečtěji, tahají z nich největší proudy (což negativně ovlivňuje životnost akumulátorů), nemívají moc ochran proti přetížení (takže můžou pěkně vyhořet, teď tam mám nějaké francouzské shitky a ty nemají ani pojistku na vstupu, takže jedna fakt pěkně začoudila). Off-line UPS je taky nepoužitelná pro naprostou většinu zdrojů s aktivním PFC, motory apod. Prostě je to low-end.

Nic o tom nevím, pro tyto účely to stačí určitě, ovšem ještě je nutné mít minimálně sondu ×100 a oddělovací transformátor na měření tohoto typu.

+1
+40
-1
Je komentář přínosný?

Osciloskop za 103 USD? No asi to bude jevit základní životní funkce, ale o moc víc bych od toho nečekal. Třeba ETC prodává za 50 EURO jednu sondu do 350 MHz s přepínáním x10/x100.

Někde jsem četl, že spousta těchhle čínských USB osciloskopů 20-40 MHz obsahuje jako společný jmenovatel konkrétního jednoúčelového švába (dva kanály ADC, programovatelný zes, USB port) - takže se k tomu dá použít na PCčku alternativní open-source software, tuším to kvete hlavně v Linuxu. Totiž originálního softwaru bych se bál možná především :-) Kdyžtak trochu posurfujte.

Já jsem relativně zmlsaný, zaměstnavatel se před pár lety nechal přesvědčit a pořídil mi ETC M595 - tj. dvoukanál, 1 GSps jednokanálově, 500 MSps dva kanály zároveň, analogová šířka pásma cca 300-350 MHz (záleží na připojených sondách). Pořizovací cena byla asi 1100 EURO za USB osciloskop + 100 EURO za sondy. Software myslím poměrně slušný. Dohromady bych řekl "trochu slušná hračka". Na ty technologie, ve kterých se pohybuju, to tak akorát stačí.

Pravda je, že na měření třeba zvlnění napájecích větví kolem procesoru to chce osciloskop asi 10x rychlejší, což prakticky znamená taky cca 10x dražší :-] Člověk někdy musí zamačknout slzu...

+1
+33
-1
Je komentář přínosný?

BTW, to s tím rychlejším osciloskopem mi taky nakukal někdo jiný (technik u dodavatele), sám jsem tu příležitost neměl.

+1
-74
-1
Je komentář přínosný?

Behe diky za tieto merania. To mi pripomenulo ze by som mal konecne zmerat svoju UPS.

+1
+35
-1
Je komentář přínosný?

Jestly muzu zkuste ten test jeste jednou a to se zatezi 100 W (samozrejme halogen nebo topeni). Toto doopravdy pro ups-ky neni. Pro spetnou vazbu na vystupu jeto nejvetsi zlo a moc se stim nedokaze vyrovnavat. Jinak u baterek je problem ze jim musite dat idealni teplotu a presne nabijeni a to u APC nikdy nebude krom profi produktu ale ty zacinaji od 10 tis kc. Jinak zivotnost baterii je tak 5 - 7 let potom kazdy doporucuje delat test po 6 mesicich.

+1
-79
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Mám na tom 2kVA oddělovací transformátor, takže úplně bez zátěže to není, ta věc má ztráty i naprázdno. Můžu tam příště dát ještě lampičku, to asi nebude problém.

+1
-93
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Tak jsem ještě přeměřil jinou BR800I, samozřejmě úplně jiné průběhy…ale rozdíl mezi vypnutou a zapnutou lampičkou jsem nezaznamenal.

+1
+41
-1
Je komentář přínosný?

Ty jo. Doma mám několik Smart-UPS 700VA a koukám, že on to zase takový střep není. :) Ani jsem do teď nevěděl že nejsou Off-Line, ale je pravda, že mě zatím nikdy nepodrazila nohy a jelo co jsem do ní strčil. Přepětí, podpětí, úplně jedno.

+1
-69
-1
Je komentář přínosný?

Pozor, SmartUPS jsou offline střepy jenom s trochu slušným mozkem. V dobách, kdy propoj do PC býval přes RS232, to byl docela standard pro zálohování jednotlivých linuxových serverů... ale jak tam začli osazovat USB, šla průhlednost té komunikace do kopru.

Online UPSky od APC mají v názvu "RT" - čili hledejte "SmartUPS RT". Zkratka "RT" u APC je čistě marketingová, vykládají to jako "RealTime" - reálně to znamená Online s dvojitou konverzí.

+1
-87
-1
Je komentář přínosný?

Hele možná kecám... Rayer cituje SmartUPS 600 bez RT, ale se sínusovým výstupem.
Je možné, že SmartUPS znamená offline + sínus, a SmartUPS RT má navrch dvojitou konverzi (=online).

+1
-65
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Smart jsou line-interactive. Off-line je většina těch starých Back-UPS cihliček a prodlužovačky s akumulátorem. Ale třeba Back-UPS RS už jsou zase line-interactive.

+1
+31
-1
Je komentář přínosný?

hmm .. zacinam vazne uvazovat o zprevadzkovani (vymena bateriek) UPS co mam odlozenu niekde v pivnici .. mala by to byt online HP PowerWise1000 (z roku 2000 +-) a co si pametam tak by to malo byt s dvojitou konverziou .. otazne je ci sa to este po rokoch necinnosti vobec prebudi k zivotu
co myslite ma to zmysel kupovat do toho sadu bateriek ?

+1
+35
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Počítejte že to bude při konverzi pálit proud pořád, na druhé straně to pojede ať se v síti děje cokoli.

+1
+35
-1
Je komentář přínosný?

Škoda, že se do testu nedostaly levné line interactive zdroje Eaton Nova s AVR, na přelomu roku jsem vybral zajímavý model (66824SG) a chystal jsem se tím nahradit ještě větší šunt od FSP, ovšem skrze hlučné aktivní chlazení to není vhodný produkt vedle naprosto potichého domácího PC. Skončilo to tedy na půdě na jako záloha bezdrátů.

+1
-95
-1
Je komentář přínosný?

Moc pekny clanok, mam rad tento druh clankov.
Nahodou nemate v najblizsej dobe zmerat aj Fortron FSP EP 1000, 1000 VA UPS Line-Interactive ? Kedze ho mam teraz moznost kupit za par drobnych tak ci sa opati investovat ci je to nie je smejd. :)

+1
-80
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Měřím co mi sem přijde na opravu nebo projde okolo na výměnu akumulátorů, tohle zatím ne. Ale jestli koupíte, můžete se zastavit :-)

+1
+42
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele rman

Behemote bylo by mozny nejak znacit co se v tom seznamu zrovna aktualizovalo? Ja jsem mozna slepej, ale proste to nevidim...

+1
+39
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Naposled Best.

Jinak nevim, nějakej nápad?

+1
-61
-1
Je komentář přínosný?

Dávat vedle názvu záložního zdroje i datum měření?

+1
-69
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele rman

Daval bych ke kazdymu novymu nazvu mozna uplne na zacatek odstavce datum ve tvaru yyyymmdd , to by melo stacit. Jo a nevim jestli je lepsi to pak podle toho data radit a nebo radit podle abacedy (nazvu, znacky...)

+1
-83
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

UPS K PRODEJI

Kupí se mi tady stále víc UPS různých tříd a už pomalu není kudy chodit, od off-line po line-interactive se sinusovkou (občas i on-line), v případě, že by někdo sháněl profesionálně repasovaný záložní zdroj se zárukou za zvýhodněnou cenu, ozvěte se.

UPS K PRODEJI

+1
+43
-1
Je komentář přínosný?

Mozno keby si niekde zavesil co mas a za kolko tak by ta ludia odbremenili ;-)

+1
+50
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Některé možná nejsou úplně funkční a nezvládnu je opravit a hlavně to nestíhám, dělám všechno on-demand. Tzn. ať si napíšou a řeknu jim, co je potenciálně k dispozici.

+1
+35
-1
Je komentář přínosný?

Ludia potrebuju vidiet co je k dizpozicii (teda coho sa chces zbavit) a za kolko a premyslat o tom. Pochybujem ze sa bude niekto sam dopytovat na to co mas... To je velmi pomaly a nespolahlivy sposob...

+1
-74
-1
Je komentář přínosný?

Behemote, nebylo by lepší místo časových průběhů dát spíš spektrum? Ten osciloskop určitě umí FFT a přeci jen to řekne víc...

+1
+35
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Nač konkrétně? Nemyslím, že to jsou složené vlny, jde to přes nízkofrekvenční transformátor a ty průběhy vznikají podle toho, jak spínají tranzistory.

+1
+39
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele George eLzyx

mám tu Eaton 5SC 750i a čerpadlo mi na tom chodí naprosto normálně, jak ze sítě. Mám tu i starou SmartUPS 420 (SU420INET) a s ní to čerpadlo neskutečně bzučí.
Průběh výstupního napětí bohužel nemám jak změřit, takže to je spíše takový postřeh pro někoho, kdo by o tom Eatonu z různých důvodů přemýšlel. K PC se moc nehodí, mají dost hlučný ventilátor.

+1
+42
-1
Je komentář přínosný?

Ta upska BEST Fortress 950 běží ve firmě už 20let s jedinou výměnou akumulátoru v roce 2005!

+1
-43
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

No jo, kdyby něco z těch dnešních vydrželo tolik :-)

Mám tady na diagnostiku jeden Siemens Nixdorf 5 kVA z roku 1992, nemá někdo na německou pobočku kontakt? Vůbec ani netuším co s tím, natož kolik baterek a kam, potřeboval bych k tomu dokumentaci. Česká pobočka od toho dává ruce pryč, že to muselo jít z Reichu.

+1
-52
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele rman

Jelikoz neni aktualizovanej uvodnik/historie , tak nevim ktera UPS v seznamy pribyla.

+1
-41
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Behemot

Určitě? Leda bych se splet v měsíci, ale kalendář se mnou souhlasí…

únor 2015: APC CyberFort 350 VA, Chloride PowerLAN Plus 750, Emerson PowerSure PSI PS1440RT2-230, Socomec NeTYS NET-800-PE

+1
+11
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele rman

Mas pravdu, nejak jsem to posledni uplne prehlidl.

+1
+16
-1
Je komentář přínosný?

Olala pri niektorych to je fakt na hony vzdialene od sinusu. Aspon ze sa najde aj zopar ozaj dobrych.
Btw toto su take entry level male UPSky. Taka 800kVA v plnej zatazi to je iny hukot :D

+1
-33
-1
Je komentář přínosný?

jj vsak mym starym, vic jak 20 let, digitalnim hodinam do zasuvky se to taky nelibi. Pokud je vypadek a jede to pres zalozak s touto "sinusovkou" tak se hodiny zrychluji asi o minutu za minutu :) proste jedou pri vypadku 2x rychleji.

+1
-42
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.