Řekněme si nejprve, proč kolem této utilitky vyvstalo tolik povyku. Nutno dotat, že onen rozruch není nepodobný aféře, která vznikla uvedením prvního MP3 přehrávače RIO. DeCSS totiž útočí na nemalé zisky filmových studií, plynoucí z prodeje DVD, obdobně jako RIO na příjmy z prodeje audio nahrávek Po začátečním vlažném přijetí DVD technologie předními distributory filmů, který byl v posledním roce víceméně nahrazen hromadným přechodem od videokazet k DVD, se začínalo zdát, že DVD již jednoznačně zvítězí nad zastaralými pásky. Když už i filmoví producenti se zdáli být přesvědčeni, že DVD je i bezpečnější, přišla rána zvaná DeCSS. DVD právě na rozdíl od video kazet, nebylo tak jednoduché zkopírovat na jiný disk. Klíčem ke všemu bylo kódování, do kterého byl každý film na DVD "uzamčen". Každý stolní i softwarový přehrávač musel být vybaven dekódovacím algoritmem, kerý si bylo nutno koupit. Zároveň s koupí, se ovšem výrobce takovéhoto zařízení zavazoval k tomu, že onen dekryptovací algorytmus, bude také zakódován, aby nebylo možné jej ze zařízení, či programu vytáhnout. Samotnou otázkou při kopírování DVD na DVD je do dnešního dne nevyřešený problém kompatibility formátů DVD rekordérů, ale to je na jinou úvahu.

Zdálo se tedy, že velké množství DVD titulů povede k rychlému nahrazení současných CD-ROM DVD mechanikami a nahrazením video přehrávačů, přehrávači DVD. Pokrok samozřejmě není možné zastavit, a je tomu jen dobře. Výrobcům elektroniky to slibuje další velké zisky na spotřebním zboží, prodejci výpočetní techniky taky nepřijdou zkrátka a filmová studia si mohla mnout ruce, protože by bylo vymýceno nelegální kopírování, jak je známe dnes z video kazet. DeCSS však uhodilo jako hrom z čistého nebe, když už se bussines začínal velmi slibně rozjíždět.

Co tedy následovalo? Velmi tvrdé zakročení proti šíření této utility, které vyvrcholilo zatčením mladého Johansena, který se svými kamarády tento dekryptovací algoritmus rozlouskl. I z toho, že ačkoliv soudní proces probíhá v USA, zatýká policie mladíka až v Norsku, je vidět, jak mocné lobby to je. Je dobré vědět, že MPAA (Motion Picture Association of America), která ono tažení
vede, zatupuje ne menší společnosti než Time Warner (dnes už slopu s AOL), Disney nebo Twentieth Century Fox.

A nyní se tedy dostáváme k jádru celé věci. Mladý Johansen se hájí tím, že DeCSS vytvořil jednoduše proto, že si chtěl DVD přehrávat i na Linuxu. No a přehrávače DVD existují zatím pouze pro Windows a MacOS. Je tedy chybou, že se tento hoch se snažil vytvořit něco sám, co ještě neexistuje? Není třeba hledat chybu v samotné MPAA, která zaspala v podpoře Linuxu, který zístává v poslední době velkou podporu uživatelů? Není chyba v autorech přehrávače Xing, kteří opoměli zakódovat dekryptovací algoritmus svého DVD přehrávače, díky čemuž se mladý
programátor ke kódu dostal? A není chyba v uzavřenosti kódu mnohých programů a operačních systémů? Není chyba v americké legislativě, která nepovolila používat klíč delší než 40 znaků
(on se v DVD stejně nepoužíval celý a šifrovací algoritmus také nepatřil k nejlepším). Linuxová komunita si totiž již dávno zvykla záplatovat nedostatky v podpoře svého systému vlastními silami. Píší si vlastní ovladače pro HW, který není podporován a není snad na čase brát Linux jako rovnoceného partnera ostatním operačním systémům? Je snad kriminálním deliktem, snažit se pro vlastní textový editor vytvořit filtr pro Word? Zatím ano, ale čí je to vina? Při stavu dnešní globalizace si myslím, že je na čase ustoupit od lpění na ustálených pravidlech a přizpůsobit se současnému stavu. Vždyť křik kolem MP3 nevede k ničemu jinému, než k jeho větší popularitě, a dovedu si velmi dobře představit existenci serveru, který bude nabízet místo zvukových nahrávek filmy. Při tempu, kterým Internet roste a s jeho rostoucí prostupností není už ni nereálného místo pár MB stáhnout 40 nebo 400MB s celým filmem. Ostatně takové, či podobné servery už
existují: MeTV, DirectTV, E! Online ale
hlavně CinemaNow.

No a co dodat na závěr? Snad malou historku ze soudní síně při přelíčení v cause DeCSS. Stoupenci otevřeného kódu a především chlapců z Norska, si do soudní síně vzali trička, na kterých byl kód DeCSS. Pro úplnost dodávám, že soud se zabýval stažením nejen DeCSS z mnohých serverů v USA, ale i stažením samotného kódu DeCSS. No není na tom světě sranda? A
abych taky trošku poprudil. DeCSS se stahuje ze serverů v USA, nic ale nebrání tomu, aby byl na serverch jinde. Takže, kdo máte zájem, DeCSS ze všech možných koutů světa, je
k dostání ZDE