Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
chtel jsem hlasovat a: Chyba validace, prosím zkuste znovu. Pokud tato chyba přetrvává, kontaktujte, prosím, administrátora webu.
Jojo, jsme na tom stejně. Všiml jsem si toho už dříve, když jsem se chtěl zúčastnit nějaké soutěže, tehdy mi to také nešlo.
Když jsem pak chtěl kontaktovat někoho z redakce (nevím, kdo je ten bájný administrátor), tak jediné kontakty, které se mi tu podařilo dohledat, jsou poštovní adresa a maily na reklamní oddělení. Buď jsem slepý, nebo jsou tu kontakty na redakci hodně dobře ukryty, nebo tu nejsou vůbec.
Taky tak :-(
Problem byl s FF 14.0.1
IE 9.0.8112 64bit v pohode zafungoval
Tohle je asi první soutěž v tomto roce, do které se mi povedlo dát hlas :D
{ "errors": "\x3cdiv class=\"messages status\"\x3e\nV této anketě jse již hlasoval!\x3c/div\x3e\n", "res": "78137" }
No nepovídejte :-) A že ne...
No, ta kapalina uvnitř heatpipe je za běžné pokojové teploty v plynném stavu, často směs acetonu, metanolu a vody a nějakých aditiv, které samozřejmě výrobci úpěnlivě tají.
Takže jestli jste to nedělali v laboratorní komoře, nevyteklo vám z toho nic, protože heatpipe jsou podtlakové a při porušení struktury se smíchal její obsah s vnější atmosférou a médium vám uniklo ve formě plynu.
Maximálně jste mohli něco cítit. Ale vidět a slyšet ani náhodou
To se mi nejak nezda. Pokud by byla smes za bezne pokojove teploty plynna, tak by to vubec jako heatpipe snad nefungovalo, ne? Teda ja jsem aspon jeste nepotkal plyn, ktery by se zahrivanim zkapalnil a dalsim zahrivanim opet odparil....
Za jakych podminek je teda v heatpipe kapalina?
Protože je kapalina v podtlaku. Zahříváním a odpařováním složky vody se tlak zvýší a tekutina zkapalní.
No, snad to neříkám blbě....
Ano je to tak, heatpipes u PC chladičů jsou podtlakové komory.
Látky při nižším tlaku vřou/vaří při nižší teplotě než za normálního atmosferického tlaku (známý svízel nemožnosti uvařit si brambory v Himalájích, protože tam vře voda už při 70°C, což není dostatečné k rozštěpení glykosidické vazby). Díky tomu voda v heatpipe nezačíná vřít až při 100°C (což by bylo už docela pozdě), ale už při cca 20-40°C (podle typu/ceny). Zahříváním dochází k zvyšování tlaku uvnitř heatpipe, kondenzaci vodní páry na chladnějším konci (tam co je připájeno žebroví), transportu tekuté vody kapilární elevací (tedy i "do kopce") do místa spreaderu (CPU/GPU) a jejímu opětovnému odpaření. Pokud otevřete heatpipe za pokojové teploty, tak buď vycákáte pár kapek nebo vůbec nic (nechci pokazit redakci průzkum :) ).
PS: Těmi aditivy, o kterých jste se zmínil, jsou látky snižující povrchové napětí a zvyšující smáčivost, tedy usnadňující elevaci. Tají to, ale není to nic tajemného :)
Možná jsem vás špatně pochopil ale dle mého tam nemohou být páry čehokoli protože by chlazení nefachčilo.Zahřátím by se zvedl tlak to ano ale také teplota a k zkapalnění by nedošlo.Princip je jednoduchý při zahřívání se kapalina odpařuje a tím se zbytek kapaliny ochlazuje(bod varu kapaliny se pohybuje v závislosti na tlaku v kterém kapalina je).Čím nižší tlak je v prostoru odparné komory tím je chladič schopen chladit na nižší teploty.Toto platí pro kapaliny které mají varnou teplotu vyšší než je teplota vzduchu která se může reálně vyskytnout což je nastaveno na tuším někde kolem 45 stupňů.Pokud by jste chtěl varnou teplotu nižší než teplota okolního vzduchu tak k zpětnému zkapalnění budete potřebovat kompresor který stlačí páry na tlak který při běžné teplotě vzduchu povede k zkapalnění par(takové médium je třeba čpavek nebo freony)ale to už je jiná liga.Pravda ale je že před mnoha lety firma tuším se jmenovala Crio inzerovala chladič na CPU který chladil na mínusové hodnoty CPU.Tenkrát se dohadovalo co s námrazou kolem CPU za chodu PC.
Když jsem reakci odeslal tak mne napadla ještě možnost že by se opravdu kapalina mohla odpařovat při běžné teplotě vzduchu a však odpařování by zastavil tlak v systému vytvořený parami.Při dalším zahřívání by vzrostla teplota a tlak natolik že by začala kondenzace par i při běžných teplotách vzduchu ale to se vlastně podtlakový systém stane přetlakovým.V každém případě pokud kapalina se odpařuje za podtlaku při běžné teplotě vzduchu tak při zrušení podtlaku by měly páry samovolně zkondenzovat.Otázka tedy zní je v tom systému za klidového stavu přetlak nebo atmosferický tlak a nebo podtlak?
A neni to jedno? Zalezi jaka latka je tam jako teplonosna. Pokud je tam jen jedna (ev. s nejakou primesi) a je ji tam jen trochu (neni tam vzduch, mnozstvi latky musi odpovidat domu, aby tam bylo trochu kapaliny a zbytek plyn) pak se tlak sam upravi tak, aby odpovidal rovnovaznemu bodu kapalina/plyn pro danou teplotu (pokud heatpipe neni zatizena) jakmile dojde k zatizeni (zvysi se teplota na jednom konci) zacne se na tomto miste kapalina odparovat a na chladnejsim srazet. Vzhledem k tomu, ze v trubce neni vzduch, ktery by se procesu neucastnil, pouze ovlivnoval odparovani a brzdil vznikajici pary, muze pohyb par byt hodne rychly. tlak v HP bude odpovidat opet krivce kapalina/plyn na stavovem diagramu a teplote nekde mezi teplotou horkeho a studeneho konce.
Tak teď jste zase nepochopil mne :-).Já tu mudroval nad tím co se stane když ten systém naruší,tedy zda něco vyteče či odfouknou páry.Možné totiž by bylo oboje přesně jak jsem psal já a i vy a proto má řečnická otázka zda je v klidu v systému tlak či podtlak.Pokud by informace o tom jaký je v systému tlak byla známa je snadnější vydedukovat co tou dírou odejde.
Aha... mno... sorry... nepochopil, mate pravdu ;-)
Podtlak. Při přetlaku by ta heatpipe začala fungovat až třeba při 200°C, při atmosferickém tlaku kolem 100°C, tedy v obojím případě až by bylo tak nějak skoro pozdě :) Snížením tlaku docílíte snížením teploty varu a tedy snížení operační/pracovní teploty (teploty při které to funguje jako heatpipe a ne jen jako prázdná měděná trubička).
http://i.imgur.com/zpsHz.png
Modrá křivka zobrazuje závislost teploty varu na tlaku (takže lze odečíst třeba, že na vrcholku himalájské osmitisícovky, kde je třetinový tlak, vře voda při 70°C). Oblast pod křivkou je oblast kapaliny, nad křivkou se nachází pára.
Moc tomu co jste napsal nerozumim. Pochopil jsem spravne, ze v heatpipe trubce pri teplote 20 C je voda (H2O) v kapalnem stavu? Tzn, ze tam je takovy podtlak, ze je voda jeste kapalna, avsak pri jakemkoliv narustu teploty dochazi k varu?
Abych řekl pravdu čekal jsem že v systému bude Etanol a přesně jak jste napsal bod varu by byl díky podtlaku někde kolem 40-45 stupňů.Výhoda etanolu je že i výborně vzlíná a tedy kapilární elevace by fungovala ještě lépe ale jak to vypadá tak tam redaktor našel nějakou zkaženou vodu(čímž mne zklamal :-) ).
To Yiri: Ano, jen s malými upřesněními. V heatpipe nemusí být konkrétně voda. Používají se azeotropické směsi vody a dalších látek, které mají nižší bod varu a tedy i menší nároky na výrobu (není potřeba vyrobit trubičku s tak "velkým vakuem/podtlakem") nebo freony a další látky. Také tam není jen kapalina, ale i její páry (vzduch ne, ten se před plněním vyčerpává). K varu dochází až po dosažení pracovní teploty (pokud jsou dimenzovány pro pracovní teplotou 20 °C, tak ano už při 20ti °C).
Aha, takze chladic s HP nemuze chladit na nizsi teploty, nez je teplota varu za podminek v HP. Napr. kdyby teplota prostredi byla 1 C, tak by chladic stale chladil na teplotu napr tech 20 C.
Dale by me zajimalo jestli nemuze dojit k "prehrati" chladice, asice ze by teplota v miste, kde by para mela kondenzovat (finy radiatoru), narostla pres bod varu a ke kondenzaci by jiz nedochazelo. Pokud tento stav muze nastat, znamena to, ze by chladic prestal chladit.
Heatpipe má tři provozní stavy (pro jednoduchost popisu bude mediem voda):
1) při teplotě nižší než je provozní teplota je voda uvnitř heatpipe v kapalném stavu, nevře, nad hladinou je jen nějaký (nízký) tlak par
- chladící schopnosti jsou zhruba stejně (relativně) špatné jako u prázdné měděné trubičky
2) při provozní teplotě (tedy vyšší než v bodu 1) voda vře, odpařuje se (čímž spotřebovává teplo, a tedy ochlazuje) a odvádí teplo dál od zdroje tepla (čipu), kde ho předá při kondenzaci žebroví
- chladící schopnosti jsou mnohem lepší, efektivní tepelná vodivost je zhruba 40x větší než u mědi (60x větší oproti hliníku), klesá tak i hmotnost chladiče (pokud bychom chtěli stejné množství tepla odvést stejně rychle měděným blokem, vážil by víc jak 10x tolik co chladič s heatpipe)
3) pokud teplota stoupne až nad kritickou teplotu vody (konec křivky nasycených par na fázovém diagramu), teplota bude uvnitř tak vysoká, že všechna kapalina přejde do plyného stavu a žádná změna tlaku bez vnějšího zásahu ji nepřiměje ke kondenzaci
- heatpipe tak defakto přestane fungovat a opět chladí jen jako měděná trubička (po poklesu teploty do rozmezí pracovních teplot se dostaneme zpět do bodu 2 a opět vesele chladíme)
Dekuji za vycerpavajici odpovedi, ted je mi vse jasne.
Měl bych pár připomínek a domněnek. (Domnívám se, že něco upřesním a něco upřesnit potřebuji ;-))
Pokud budu uvažovat čistou vodu, pak:
1) myslím, že až do teploty trojného bodu by H-P měla fungovat (pro vodu téměř 0°C) omezit funkci by mohl především nízký tlak par a tím podstatně menší přenesené teplo při předpokládané rychlosti plynu v H-P - rychlost proudění plynu by (ideálně) měla odpovídat rozdílu tlaků mezi teplým a studeným koncem, tlaky odpovídají křivce vypařování vody podle teplot na těchto koncích
2) bez poznámek ;-)
3) nepředpokládám, že bysme se mohli dostat nad kritickou teplotu. Ta je pro vodu cca 370°C a cca 220atmosfér. To ta trubička určitě nevydrží. Ale dostaneme se do stavu, kdy je opravdu vsechna voda v páře a nezbývá kapalina, která by se vracela na teplý konec, čímž je chladící cyklus přerušen (vratně). Můj hrubý odhad podle toho kolik vody vydojili je tak do 10 atm. Je otázka kolik H-P vydrží než se roztrhne (jak tepelně tak tlak). Pokud to ta trubička nevydrží, bude holt chladící cyklus přerušen nevratně ;-)
K vaší dřívější poznámce o podtlaku při výrobě: napadlo mně, že by mohlo být jednodušší H-P uzavřít při běžném tlaku a zvýšené teplotě. Třeba při 100°C naplnit destilkou, počkat než se většina vyvaří, pak konec zalisovat a zapájet. Vodní pára by i vynesla nečistoty a zbytky vzduchu.
ad 1) No psal jsem tam proto "zhruba stejně". :) Pokaždé, když se zvýší teplota, tak dojde nejprve k ustavení nové rovnováhy, což obnáší odpaření trochy vody. A to i za velmi nízkých teplot (i v mrazu usušíte oblečení - sublimace ledu). Jedná se však o nula nula nic oproti transferu tepla během varu. Proto se pod provozními teplotami chová heatpipe zhruba stejně jako prázdná měděná trubička.
ad 3) Ano, jen pro ucelenost pohledu jsem to tazateli popsal vocamcaď až až až pocamcaď. :)
Všechno jde, záleží jen na tom, jaké chcete mít pracovní teploty. Po zatavení je systém izochorický. Tlak uvnitř klesá lineárně s teplotou (p/T=konstanta). Ale to již zacházím do zbytečných podrobností nad rozsah diskuse na IT serveru. :) Ale pokud vás to zajímá, klidně si z bodu u kterého znáte tlak a teplotu (teplotu vroucí vody a tlak nasycených par při atmosferickém tlaku, tedy podmínky uvnitř heatpipe při zatavení, znáte) vyneste izochoru do fázového diagramu vody a zjistěte jaký tlak tam bude po ochlazení na třeba 40°C. Z grafu závislosti teploty varu vody na tlaku, který jsem uvedl v jinému postu, odečtěte za jakého tlaku vře voda při teplotě 40°C. A tyto dva tlaky porovnejte, zjistíte, zda jste získal větší nebo menší podtlak než při použití olejové vývěvy (evakuace - naplnění - zatavení).
pracovnim mediem bezne PC heatpipe je cista voda
po otevreni HP bude tato voda pravdepodobne ve vystelce
mnozstvi lze urcit z rozdilu hmotnosti po otevreni a po vysuseni
Tak jestli je to pravda, tak by mě zajímalo, jak by se lišil výkon, kdyby se do heatpipe navrtala malá dírka, aby to uniklo ven, ale aby heatpipe jako taková zůstala celá - možno navrtat třeba až za chladičem.
Na to je jednoduchá odpověď. Za nízkých teplot (do 30-40°C) to bude chladit stejně. Pak jak se bude teplota zvyšovat bude "děravý" chladič chladit stále hůř a hůř (oproti tomu neponičenému), a tedy odvádět méně a méně tepla z CPU/GPU.
Není důležité co tam bylo, ale jestli to před tím fungovalo. Tak si stojí věc.
měd je sama o sobě výborný tepelný vodič, otázka je zdali nás výrobci netahaj za nos, ale osobně si myslim že za běžnch podmínek je v trubice spíš pára než voda.
rozobrat vysusit zlozit a otestovat kolko ta kvapalina naozaj pomoze.
Pomůže a hodně. Ta kapalina vykoná spoustu práce. A energii na ni si uzme ve formě tepla z topícího čipu.
principialne tekute medium pomoze, len raz davno som niekde cital/videl (uz si nepamatam) podobny pokus. Trubicku otvorili aby nemohol vnej fungovat proces obehu chladiva a ajhla, chladenie bolo rovnake ako pred otvorenim. Preto ma zaujima ci sa este niekto dostane na podobny vysledok.
Ta kapalina přenáší energii odpovídající skupenskému teplu (hodně energie). HP bez kapaliny a její cirkulace přez plynný stav je k hovnu, respektive potom teplo přenáší jen stěny trubice a i když jsou z mědi je to oproti zmíněnému přenosu změnou skupenství úplně někde jinde (hůř)...
No dle fotky, je povrch na vnitřní straně drážkovaný, což předpokládám, že nebude jen tak pro nic za nic. Takže hlasuji, že našli:).
Ano. Pokud bychom byli v éře desktopů a měli tedy základní desku horizontálně, zkondenzované medium v heatpipes by steklo zpět k CPU díky gravitaci. Při vertikální montáži MB se dopravuje kondenzát ke spreaderu pomocí kapilární elevace.
V moznostech neni moznost "nasli, ale" .. tak jsem dal nasli .. urcite v tom bude nejaky hacek. Doufam , ze jste predtim cele zmerili na presne labolatorni vaze, nez vam to uteklo ven :D
Hetapipe má v sobě malé množství kapaliny + její plynná část.
Mělo by to fungovat tak, že kapalina se u CPU ohřeje a změní na plyn, který se v žebrech zase zkapalní a zteče/vyvzlíná zpět. O dobré vzlínání by se mělo postarat drážkování vnitřku trubic.
Rozdíl teplot není sice velký, ale při pokojové teplotě (21-25C) by to mělo být stále zkapalněné, tudíž nějaká ta malá kapka by z toho po přefiknutí měla vypadnout + nějaký plyn.
Ale teplota není vše.
Důležitým faktorem je také tlak, který v těch trubkách je.
Tím, že se trubky přefiknou, se může změnit tlak, pod kterým může být ta kapalina plynná a tudíž jste také nemuseli nic najít.
Osobně jsem hlasoval, že jste něco našli.
Když napíšete, že jste nic nenašli, tak vám řeknu, že jste hledali špatně a chyba je u vás :D.
Zdar Max
To je stejně inteligentní test jako rozbít úspornou "žárovku" a hledat rtuť (která tam samozřejmě je, ovšem...)...
No a kde je tedy to video? :-)
Kdy byla ta anketa spustena a hlavne v jakem byla clanku? Prochazim tu vsechny clanky (aspon nazvy) a za posledni dobu jsem tu nic takoveho nevidel.
Tipnul bych, že článek byl vydán jako aktualizace včerejšího. Alespoň diskuse je společná a anketa vč. otázky je v článku dole. (Upozornění na vrtání heat-pipe vč. zveřejnění otázky zde bylo včera)
Něco jako voda z topení. Co to je toto za přístup? Hmotnostní spektrometrie je známa už více než 100 let. Tak když chci vědět co to je, není to problém nebo je?
No co no, autor měl k dispozici jen vokometrii a čichometrii. Možná buďme rádi, že nepoužil i olizometrii. :)
... nepoužil, že ne???
Existuje spousta věcí, které jsou známé více než sto let, možná i více než tisíc let - a já o nich pořád ještě nevím ;).
WIFTe je u té tlusté Berty, teda pardon velké Vanessy, v plánu opět nějaká čtenářská anketa? Třeba o počtu heatpipes/trubiček uvnitř? Něco jako:
0 - solid block (plný měděný válec)
1 - heatpipe
2 - trubka v trubce
...
Pokud ne, tak bych si tipnul tady, dokud není otevřená. Pokud ano, tak počkám :)
To není špatný nápad ;) Tipovačka ovšem vznikne až v momentě, kdy se do Berty skutečně podíváme (jedna z odpovědí by totiž měla být přeci jen správná ;).
V tepelné trubici je výhodné mít jen tolik teplonosného media, aby byly zaplněny drážky pro jeho pracovní přenos, respektive návrat po kondenzaci z kondenzační části do odparné části. Přebytek zvyšuje vnitřní tepelný odpor varu a kondenzace - snižuje pracovní plochu pro odpar a kondenzaci. Proto je nutno si představit drážkování prostoru též z hlediska zvětšení jeho povrchu. "Tudíž odpařené medium zvyšuje jeho pracovní plochu". Jako medium se pro oblast chlazení v použití pro PC v okolním prostředí 20 st.celsia, používá voda, nebo metanol. Směs médií není vhodná, protože se snižuje kapilární vzlínavost oproti čistému mediu. V trubici musí být ještě jen pára teplonosného media - zbytky vzduchu po nedokonalé evakuaci, nebo chybném odplynění vnitřního prostoru vytváří na straně kondenzace parami media stlačovaný pytel, který snižuje jeho kondenzační prostor a tím narůstá tepelný odpor přenosu.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.