Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
"V následující recenzi se podíváme..."
Bude ještě nějaké měření v zátěži a bodování čistoty provedení?
No vždyť to tam píšu - v následující recenzi. Todle není recenze, ale preview, je to tam taky napsané…
Tak diky za informaci ze nekdy neco bude. Byl na to potreba cely clanek?
Ne, proto jsem taky nepsal žádný článek, jen zprávu. Článek bude nejspíš zítra nebo tak.
A opravdu bylo nutné o tom psát tu zprávu?
Dělám si srandu, hlavně že to sype:-)
Soucastkove treba tento zdroj neni spatny, ale koncepcne je to dle mojeho nazoru katastrofa.
1) Proc nema nasavani klasicky zespod? Jestlize mam zdroj pridelany klasicky (blbe) nahore PC, tak neodsava teplo vyprodukovane CPU (odsava, ale uz tomu brani spodni cast zdroje), jestli mam zdroj (dobre) dole, tak naprosto naboura proudeni vzduchu v case, "krade" studeny vzduch grafice.
2) Nestandardnim rozmerem se pripravili o 98% zakazniku. Dnes se bohuzel nehledi na vnitrni usporadani, ale na venkovni tuning :) S pilkou a vrtakem do nove bedny urcite nepude nikdo :)
3) 2x8pin + 2*6pin je u tohoto zdroje trochu srandovni (nepredpokladam, ze zdroj utahne 2 grafiky, ktere vyzaduji tyto konektory). Radeji meli osadit 2*6+2pin a usetrit trochu penez.
4) Jak je to se zarukou? Daji se blize specifikovat vlastnosti zdroje (+12V, zvlneni, hluk, ochrany...)? A v neposledni rade dala by se udelat fotka, jak je to vlastne s tema rozmerama (treba v nejake klasicke bedne, nebo alespon v nejake, kam se vleze)?
Me samotneho to celkem zajima, protoze zdroju mi v prubehu roku shori nekolik (tedy je fakt ze prevazne Whiteenergy, nema zadnou ochranu - jedina ochrana je reklamace :) ). A jestli si mam priplatit cca 300,- za nejaky kvalitnejsi zdroj, tak bych do toho sel...
Konstrukcne je to stejne jako halda neznackovych zdroju nekdy z roku 1999 ktere jsem vsechny vyhazoval minuly tyden.
Z hlediska cirkulace vzduchu je tahle koncepce s pidiventilatorem v zadni stene samozrejmne prekonana. Vzhledem k tomu, ze o 200 Kc vic stoji Seasonic ktery na prvni pohled nevypada zvenku jako neznackovy sunt tak nema cenu setrit a poridit ten.
Jsem zvedavy na recenzi jestli vnitrni usporadani nejak ospravedlnuje ty podivne rozmery.
Ehm, lol…
Jo venkovní tuning, aha. Chcete říct, když dement co tomu rozumí jak koza brance začne do papírové skříně cpát světýlka a vokýnka a podobné pí*ovinky a vůbec nedbá na funkčnost věci? Stejná sorta jak ti vokšiltovaní vochcávkáři ftédéčícku fplný palbě na hlínách. Dost možná stejní lidi…takovým snad ani nemám zájem prodávat, protože to je zadělání na problémy. Jednomu takovýmu jsem prodal procesor za stovku, stálo mě to už čas asi za litr a stejně jsem skončil s negativem na Aukru. Díky, nemám zájem!
Jinak naopak to odsává vzduch z mrtvého místa, jinak se hromadí za zdrojem, pokud není ve stropě ventilátor, což u těchto skříní snad nikdy nebyl, vždycky jsem si ho tam musel vyříznout sám. A cílem samozřejmě není foukat horký vzduch do zdroje (zahřívat ho, snižovat účinnost a zvyšovat hlučnost), ale naopak se mu pokud možno vyhnout. Pokud máte Intel, tam to není problém automaticky (chladiče je možno natočit jakkoli, tedy i aby foukaly do zadního ventilátoru), u AMD už to zanedlouho taky nebude problém, pracuju na tom.
Tunelová koncepce je samozřejmě nejlepší způsob chlazení (proto se to taky používá v serverech, že), 12cm ventilátory se rozšířily proto, že jsou větší. Efektivita je ovšem výrazně horší, v nejlepším případě musí vzduch otočit směr o 90°, v reálu je to mnohem horší, toku jsou kladeny drastické překážky, kde se zachytává humus, vzduch zpomaluje a aerodynamický odpor+turbulence vytváří větší hluk.
Trochu srandovní je to asi tak, že ten zdroj má potenciál dát od pohledu 700+ W a bez problémů všechny konektory uživit, bude jen záležet na nastavení ochran, uvidíme v kombinované zátěži.
Záruka 2 roky na nové zboží, co jiného?
Proto se chystám na imerzní chlazení. Dnes se dá výkonný počítač s 1 dediovanou garfickou kartou postavit na ITX základní desce. A chladí se vše v jednom. Chlazení všeho v jednom.
Co to je imerzní chlazení?
Podle toho termínu bych odhadoval chlazení ponořením do kapaliny (třeba oleje)?
U toho foukání dozadu na ventilátor u AMD to jde již dnes - záleží jaký chladič si pořídíte! :-)
Nj, je to tam asi tak, že ty menší většinou jsou natočené dozadu (ale ve skříni se zdrojem dole, kde jsou větráky nahoře, zase nejde natočit nahoru) a ty větší zase spíš jsou natočené nahoru (a nejde je natočit dozadu).
"Stejná sorta jak ti vokšiltovaní vochcávkáři ftédéčícku fplný palbě na hlínách."
Ehm... nemůžu si dovolit Octavii, tak budu pomlouvat ty, co ji mají.
To jsi docela chudák…
Ne. Autor kopíruje Dfenze. Ale ten je narozdíl od něho alespoň vtipný a má pointu.
„12cm ventilátory se rozšířily proto, že jsou větší. Efektivita je ovšem výrazně horší, (…) a aerodynamický odpor+turbulence vytváří větší hluk.“
Hezká teorie, ale u běžně se vyskytujících zdrojů to v praxi vypadá úplně jinak.
„naopak to odsává vzduch z mrtvého místa, jinak se hromadí za zdrojem“
A za zdrojem se nachází? Kabely, v lepším případě, v horším navíc optická mechanika. A k procesoru abych přidal další větrák.
I když uznávám, nejsem cílová skupina. Já si raději koupím méně žravé komponenty.
Ale když jsme u toho, poměrně slušný herní počítač bude mít spotřebu v zátěži tak 300 W, stále ještě použitelný herní počítač kolem 200 W, maximum mého počítače je asi 150 W a pořád na tom i moderní hry hrát jdou, když se smířím s omezením grafických efektů.
Nabízí se otázka, proč větší počítačové obchody mají 300 W zdroj (který třeba moje sestava pořád zatíží maximálně na 50%) jeden (s vyšší cenovkou než solidní 400 W zdroj), 350 W mají Eurocase, Fortron a jeden-dva další a od 400 W nahoru začíná širší nabídka.
Nemluvě o tom, že v manuálu ke grafice „pro jistotu“ doporučí 500 W zdroj (protože vědí, jak vypadá třeba 400 W Eurocase) a hráč si „pro jistotu“ koupí 850 W zdroj, který sestava vytíží v zátěži na 35% a v klidu na méně než 10%. Takže dokonce i 80Plus Silver většinu času nic negarantuje (protože tam je certifikovaná účinnost od 20% zatížení).
No prostě to bude spíš tím, že se Behemotovi dostalo příležitosti přeprodávat Delta zdroje, které asi nebyly mířeny do "normálních" sestav. Tudíž rozměry nejsou standardní ATX http://www.formfactors.org/developer%5Cspecs%5CATX_ATX12V_PS_1_1.pdf ale prostě to mělo původně jít do nějakého Fujitsu a ne Behemotovi, že?
Jinak Delta samozřejmě taky umí vyrobit celkem normální rozměr, sám už mám pár let DPS-700MB-A zdroj určený původně do HP, větrák má 12cm naspodu, zdroj se do skříně vejde, hloubka zdroje je ale taky větší než obvykle. Naštěstí není potřeba řezat. Obhajovat řezání do kejsu tím, že jsou v oblibě malé skříně a ostatní je "nekvalitní" je taky nesmysl. Sám bych třeba tohle do lian-li skříně nenarval a neřekl bych že to je nekvalitní papírák se serepetičkami z plastu za pár stovek.
Tohle vypadá jako taková neplacená reklama pro jistý obchod .... Ale proti zdroji samotnému nic nemám. Kdo nemá peníze a narve ho do skříne, proč ne.
1) "klasicky zespod" je marketingový nesmysl - ventilátor je sice větší (podle pravidla větší je lepší), ale proud vzduchu musí udělat na velice krátké vzdálenosti ostrou otočku o 90st , což je vzduchotechnický nesmysl - i ve vzduchotechnice kolena 90st produkují velkou tlakovou ztrátu, a bez kolena se pod velkým ventilátorem honí vzduch doslova jak vítr v bedně, tedy spíše bedýnce a placaté k tomu. Takže ve výsledku je účinnost toho obrovského ventilátoru rapidně snížena. Ale co? Lidi to tak přeci chtějí !!!
IMHO to není marketingový nesmysl. Vzduch z velkého ventilátoru fouká přímo na 1/2 součástek na PCB a tedy je chladí účinněji než, když je vzduch nasáván na konci a probíhá zdrojem nad součástkama. To může např. významným způsobem zvýšit životnost kondenzátorů. Bohužel co jsme viděl, tak je to často zabito blbým umístěním výstupních kabelů.
Tlaková ztráta je úměrná průtoku a ten je díky tomu, že vzduch fouká přímo na součástky poměrně malý.
Myslím, že hledáte problém tam, kde není.
ten vzduch z velkého ventilátoru musí taky někam proudit a když není kam, tak se ohřátý vzduch honí v krabici zdroje. jak "kvalitně" jsou asi chlazené součástky, které jsou ve zdroji ve vnitřní třetině?
samozřejmě vždycky záleží na rozmístění součástek, jestli probíhá NAD nimi nebo MEZI nimi.
velký ventilátor může mít výhodu, že fouká téměř plošně v celé ploše PCB a tím jsou i nižší nároky na optimalizaci rozmístění součástek.
mýlíte se: tlaková ztráta je dána trochu složitěji. názorný příklad ztráty tlaku si může rukopříložným testem udělat každý sám - jaký je proud vzduch za 12cm větrákem v porovnání s tím co za vánek vychází ze zadní mřížky ATX zdroje s větrákem naležato. jinak : jedná o exponenciální závislost.
nehledám v tom problém - prostě nemám rád, když se při zátěži roztáčí větrák kvůli té nesmyslné zatáčce o 90st a mizerné účinnosti chlazení na max. otáčky, protože s narůstající rychlostí proudu zduchu prudce narůstá i tlaková ztráta, přitom na výstupu z mřížky to málem není poznat a ještě je vzduch ze zdroje foukán do case, protože při tom tlaku jakým ho větrák pere do zdroje nemá než mezírkou okolo lopatek kudy unikat. to už by dávalo větší areodynamický smysl u zdroje s větrákem naležato, aby měl mřížky na obou stranách a vzduch mohl unikat na obě strany obdobně jako u boxovaných CPU chladičů
Bude sakra hodně záležet na konkrétním řešení.
PCB mi vždy přijde uspořádané v řadách čili ten vzduch má poměrně volnou cestu směrem z krabice zdroje. V tomto směru se myslím nic moc nezměnilo. Nevidím důvod proč by se tam měl točit.
Součástky ve vnitřní třetině jsou chlazeny vzduchem, který opouští zdroj.
Na to jak kvalitně jsou chlazeny lze podle mne dobře usoudit z teploty tohoto vzduchu.
Ale to je především dáno nastavením charakteristiky ventilátoru.
NAD/MEZI součástkami - V místě přímo pod ventilátorem IMHO vzduch mezi součástkama probíhá a to je právě v místech, kde bývají hlavní chladiče, trafo i kondenzátory.
V tom vidím největší výhodu zmiňovanou v předchozím příspěvku.
Tlaková ztráta není jen tím, že se vzduch musí zalomit o 90 stupňů, ale také tím, že musí proběhnout houfem součástek a mřížkou na výstupu.
Dřive vystupoval vzduch ze zdroje ve čtvercovém prostoru o straně výšky zdroje - přes ventilátor. Dnes vystupuje přes celou plochu. To je IMHO jednoznačné plus. Vzduch tak probíhá celým zdrojem a navíc to snižuje tlakovou ztrátu :-)
A zároveň zlepšuje chlazení v místech, které byly mimo hlavní proud vzduchu.
"mýlíte se: tlaková ztráta je dána trochu složitěji. názorný příklad ztráty tlaku si může rukopříložným testem udělat každý sám - jaký je proud vzduch za 12cm větrákem v porovnání s tím co za vánek vychází ze zadní mřížky ATX zdroje s větrákem naležato. jinak : jedná o exponenciální závislost."
Ten proud vzduchu musí být stejný, přece se ten vzduch nikam neztratí...
Exponenciální závislost na čem? Na rychlosti nebo na průřezu? Ale to přece při větráku na výstupu platí taky.
Lidské smysly jsou velmi ošidné. Když dám ruku za větrák, tak ucítím průvan ale hlavně tím, že mi vzduch bude chladit ruku. Na výstupu jde teplý vzduch a vnímám jej jinak.
U některého zdroje jsem viděl, že měl perforaci, aby mohl vzduch částečně zpět do Case a teď mě napadlo, že u zdrojů s velkým ventilátorem tam asi bude takové hluché místo. Nicméně kdyby foukal vzduch půl na půl, tak uprostřed pod motorem bude ten vzduch téměř bez pohybu. Tudy cesta asi nevede.
Zjevně máme každý jinou představu o zdroji. Můžeme zkusit pokračovat konkrétně u recenze tohoto zdroje.
Pozor!
Vetšina nevýhod staré klasické koncepce co popisuji, neplatí u tohoto zdroje. Tento má ventilátor, který tlačí vzduch do zdroje a ten vystupuje ven celou plochou. Snad jen, že část bokem od ventilátoru bude hůře chlazená.
Ano, vždycky je to nakonec na individuálním řešení osazení PCB a uspořádání součástek.
Podle toho co píšete, myslím, že stejně jako většina co tu naklikala mínusy, nevíte co je to tlaková ztráta ve vduchotechnice a ani netušíte jak se počítá nebo jak se (blbě) modeluje proudění vzduchu.
Předpokládám, že tlaková ztráta ve vzduchotechnice je uplně stejná jako u jiných tekutin a je tedy silně závislá na rychlosti proudění. Protože se odkazujete na vzduchotechniku předpokládám, že s ní máte nějaké zkušenosti. Pro jaké rychlosti proudění se projektuje/dimenzuje potrubí vzduchotechniky?
Operujete s tlakovou ztrátou, ale účelem přece není protlačit zdrojem určité kubíky vzduchu, ale učinně ochladit součástky. Tím, že foukám přímo na ně, tak je chladím velice efektivně a že tím ztratím tlak přece nevadí, vždyť jsem jej potřeboval pouze na ochlazení součástek.
Nebo jinak předpokládejme, že je možné uspořádat součástky 2 způsoby:
1, vzduch proběhne zdrojem mimo součástek a chladičů s minimální tlakovou ztrátou.
2, vzduch bude nucen proběhnout mezi součástkami a chladiči a tedy bude mít velkou tlakovou ztrátu.
Vzhledem k tomu, že ten ventilátor tam není za účelem transportu vzduchu, ale za účelem ochlazení těch součástek a chladičů je logické, že použiji 2. způsob.
Na takovou rychlost jaká je zrovna potřeba.
Opakuji: vždy záleží na konkrétním řešení.
Už jsem viděl zdroje s rozmístěním součástek, které se při zátěži roztáčely na max. otáčky a přitom se nebyly schopné uchladit, protože na opačné straně od zadní mřízky ohřátý vzduch prostě nemá kam uniknout a hrubá síla velikého ventilátoru měla malou chladící účinnost.
Nějaký používaný rozsah? IMHO se počítá s určitou rychlostí proudění a podle požadovaného průtoku se vypočítá potřebný průměr potrubí.
Tato rychlost se bude pohybovat v určitých efektivních mezích. Příliš velká rychlost by způsobovala velké ztráty (tlaku a tedy výkonu) a příliš malá by zase prodražovala potrubí (zbytečně velké průměry).
Zkusím pohledat v projektech....
Kritériem návrhové rychlosti je u vzduchotechniky areodynamický hluk v potrubí a distribučních elementů, doporučované hodnoty 2-3 m/s, max. udávané 5 m/s. Tlakové ztráty slouží k návrhu odpovídajícího ventilátoru. Jenže to se pohybujeme v oblastech převážně laminárního proudění.
Pod větrákem naplocho je proudění silně turbuletní už od nízkých rychlostí. Takže pro Miroslava Migala - ten vzduch se tam neotočí jen o 180st, ale mnohokrát tolik. Kdyby měl vzduch kudy odcházet, tak by to nevadilo, naopak - zvyšovalo by to účinost chlazení. Jenže relativně rovnoměrně vytvářený tlak pod větrákem nedává příliš možností vzduchu na straně u kabeláže jak od vnitřní strany zdroje uniknout ven na opačnou stranu s mřížkou a tak se tlačí kudy to jde - třeba i zpátky do case mezi rotujícími lopatkami a stěnou ventilátoru. (opět pro Miroslava Migala - nikoliv mezi jednotlivými lopatkami!!!)
Asi uvažujete nějaký extrémní případ. Já znám zejména poloprázdné eurocasy :-)
Těch hodně našťouchanejch zdrojů jsem moc neviděl, takže jak jsem psal, chtělo by to diskutovat nad konkrétním zdrojem.
V těch výkonějších zdrojích(400-500W) (nebo později vyráběných?) je polovina větráku zakrytá, aby vzduch musel proběhnout přes celý zdroj. Věřím, že to vyvolá další problémy, ale pro relativně malé průtoky vzduchu, které jsou cílem, mi to přijde velice funkční.
Hm. Sice jsem čekal větší rychlosti(vyšlo mi 3,3:-), ale i tak asi vzduch ve zdrojích běhá pomalejš. Možná je to právě z důvodů, které jste popsal, ale tato koncepce zase pravděpodobně umožňuje chladit pomalejším tokem vzduchu, když působí na větší ploše.
Pomalejší tok vzduchu pak může být výhoda z hlediska hluku, stejně jako pomaloběžný velký ventilátor.
Chápu, že z hlediska aerodynamiky to vypadá postavené nahlavu, ale z hlediska chlazení součástek zdroje mi to zase tak pitomý nápad nepřijde a hlavně vůči dříve používánému řešení - malý odsávací ventilátor v rohu, bych řekl, že je to byl výrazný posun k lepšímu.
P.S. Když jsem si upravoval PC zdroj jako laboratorní, tak jsem sáhl po typu ventilátor na boku a otočil jej aby foukal na chladiče místo, aby vysával vzduch ze zdroje. Důvody byli sice praktické z hlediska použití zdroje(aby do něj nic nespadlo, šlo jich dát víc na sebe apod.), ale otočením ventilátoru se výrazně zlepšilo chlazení oproti tomu, když ventilátor pouze odsával vzduch ze zdroje.
Běžné EC byly/jsou nebezpečná vyprázdněná nouzovka, serverové o něco lepší. Např.: do jednoho Taganu ATX2 jsem při výměně kondíků za nafouklé za 105stC značkové musel některé dávat na drátové propojky, protože se svým rozměrem do původní pozice nevešly.
Když vyjdu z http://www.svethardware.cz/testovaci-metodika-ventilatoru/15180
a aplikuji to na prodávané 12 a 14cm větráky s až 130CFM pak můžou být rychlosti třeba i 4 m/s jen v profilu větráku, při zůžení součástkami etc. více.
Jo to zakrývání 1/3 výstupní strany ventilátoru ležící u výstupní mřížky zdroje jsem taky viděl - dává to smysl, protože v té části tlak vzduchu z ventilátoru funguje jako bariéra pro odtok vzduchu vháněného ve zbylých 2/3, a zejména především na opačné straně.
Pěkné jsou taky ukázky proudu vzduchu za větrákem na linku - o nějakém laminárním proudění se nedá ani mluvit
http://www.svethardware.cz/recenze-ventilatory-noctua-v-testu-prutoku-a-...
No, a tady je větší tlačný ventilátor do tunelu, kde se o laminárním proudění bavit aspoň trochu dá a je to odzkoušené nejlepší možné řešení, proto se to používá v rackmount serverech minimálně dvě děkády.
Proto jsem se tam těm blábolům nahoře vysmál, a jak tak koukám, gaussovka je na DiiT nějak moc neúprosná, protože to většině doteď nějak nedocvaklo…
Já hlupák si myslel, že požadavky na chlazeni se u různých zařízení nebo u různých výkonů liší, ale ono ne.
Jak je něco "...odzkoušené nejlepší možné řešení, proto se to používá v rackmount serverech minimálně dvě děkády." tak jsme na konci cesty a bude to muset stačit všude a všem.
A není ti smutno? Ta osamělost, jediný chytrý zde?
Sice machruješ, ale křídla stejně nemáš...
Smutný je, že v koncovém segmentu prodeje komponent, kde platí "větší je lepší" (ještě si pamatuji PR a nadšené recenzenty při nástupu koncepce 12cm větráku naležato), koncepce řešení menšího větráku v podélném směru naprosto vymizelo. Ale v segmentech trhu, kde nerozhoduje PR a poměřování velikosti pindíků, pardon větráků, se naopak za "zastaralá" koncepce používá vesele dál a "stačí to" i pro provoz 24/7.
Možná ano, ale servery mají často jiné požadavky na provozní podmínky. Např. u nich nezáleží tolik na hluku. Ceny serverových zdrojů jsou někde jinde než u zdrojů do domácích PC. Je to velmi odlišný segment trhu a argument, že v serverech to funguje 20let a je to tedy úžasné řešení pro všechny považuji za argumentační klam.
Věřím tomu, že lze udělat dobrý zdroj chlazený malým větrákem v podélném směru. Proč by taky ne, když lze udělat zdroj chlazený pasivně. Ale to nedělá automaticky z každého zdroje chlazeného malým větrákem dobré řešení a z každého zdroje chlazeného velkým větrákem špatné řešení. Důvody pro přechod na velký větrák mohli být různé. A přestože to mohlo být vynuceno marketingem/trhem, já jsem zaznamenal výrazné snížení hluku ze zdrojů v období této změny.
Hodnoťme vždy konkrétní přístroj s konkrétím řešením a pokud možno bez předsudků.
EDIT: Už jsme to probírali nahoře. Snad v absolutní většině šlo o náhradu odsávacího ventilátoru, tlačným. V tom vidím velké plus.
Pokud nějaké chlazení vydrží X hodin, tj dostane se do ustáleného stavu, pak otázka další výdrže není vlastní dimenzování chlazení jako takového, ale spíše kvalita součástek a jejich provozní podmínky(návrh).
Bohužel se nemohu ubránit dojmu, že autor si připravuje půdu pro prodej tohoto zdroje. Nic proti tomu principielně nemám. Vadí mi ta forma, kdy účelově argumentuje a vyzdvihuje co se mu zrovna hodí. Na takovýto způsob reklamy jsem velmi vysazený v duchu starého rčení "samochvála smrdí". Nebo snad najdu u předchozího výrobku, který chtěl p. Boček prodávat, kritiku chlazení ve smyslu "velký ventilátor je fuj, měl být použit malý ventilátor, který je již desítky let osvědčen v serverech"?
Pochybuji. A s tím mám problém. Účelová argumentace, manipulace.
Jeden příklad z článku:
"Ti s rozumnými skříněmi si tedy budou moci užít zdroje s interně jedinou +12V větví se sychronním usměrněním,"
Toto je klasický argumentační klam dokonce popsaný na Wikipedii:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Argumenta%C4%8Dn%C3%AD_klam
Kvalifikující jazyk
Spojuje žádoucí výrok s pozitivním označením a vyvolává dojem, že jeho odmítnutím se posluchač automaticky řadí do opačné skupiny.
Každá rozumná hospodyně ví, že bez MegaČistidla4000 je kuchyně k ničemu.
Hodné dítě na strýčka nedonáší.
Každá slušná rodina chodí do kostela.
Já prostě u recenzí čekám technické informace a nikoli marketingové triky.
Tímhle, co vám na článku vadí, jste mohl začít a dost by to zkrátilo diskusi.
Neragoval jsem na článek, ale na Váš příspěvek, který byl v tom smyslu, že jediný důvod proč se začal používat velký ventilátor byl marketing. Probrali jsme to myslím (v obecné rovině) dostatečně a pro mne osobně byla tato diskuze velmi zajímavá a přínosná.
Kdyby se autor článku nevmísil do naší debaty s urážkami(byť asi nebyli mířeny na mě) a machrováním, zůstal bych v technické rovině.
No nevim, kdyz je pro vzduch takovy problem se otocit o 90 stupnu a jit ven pres perforaci, neni pro nej 2x veci problem se otocit o 180 stupnu a projit pres tocici se lopatky ventilatoru? :)
Osobne si myslim, ze koncepce vrtuloveho vetraku uz je minimalne 100 let za opicema. Jsou zde mnohem lepsi a efektivnejsi technologie na principu iontoveho proudu. Jakmile se toto zacne masove vyrabet (cemuz pravdepodobne brani jen lobby vrtulovych magnatu), bude po hluku a usazenem prachu na lopatkach...
http://diit.cz/clanek/vetrak-bez-pohyblivych-casti-neboli-solid-state-fan
WTF? Větráky dělá každej číňan v garáži, stojí to dolar, proto se to používá vy magnáte. Taky by mě zajímalo jak chcete blbnout s ionty ve zdroji, kterým tečou stovky wattů. Znáte elektroslabou interakci?
Elektroslabou interakci znam, dokonce jsem z ni psal bakalarskou praci. Nevim, proc tady pisete o silach v atomech a kvarcich, kdyz ja se bavim o iontovem vetru. Toto se pouziva tam, kde neni mozne pouzit klasicky rotacni ventilator a funguje na principu presunu iontu z katody na anodu a s tim souvisejicim strhavanim okolnich molekul. Nedelejte z iontoveho vetru iontove delo :) Jinak vyroba by mela byt cca stejne cenove narocna jako klasicka vrtule. Jenze proc vyrabet neco, co se "nemuze" pokazit, kdyz v obchodech stoji zastup lidi, kteri mileradi pridou za rok zas...
Ale to je celkem mimo hlavni tema a to je Vas zdroj. Uz jsou nejake testy? Zrovna mi tu hapruje Xilence XP800, tak mozna budu potrebovat nahradu :)
Vrtulová loby? Když potřebujete svého třídního nepřítele nechte si ho pro sebe:-)
Pokud měníte ventilátory každý rok, zkuste změnit dodavatele.
"Toto se pouziva tam, kde neni mozne pouzit klasicky rotacni ventilator..."
Ale proč se to snažíte tlačit tam, kde je možné jej jednoduše použít?
Nechce se mi věřit, že je to účinnější než klasické lopatky. Nemáte k tomu nějaký techničtější odkaz?
Technický poznámka:
Nespotřebovává se při provozu katoda?
Pak je to jenom o správném nastavení parametrů, aby došla těsně po záruce a iontová loby může prodávat větrníky každé 2 roky nové :-)
Asi až tak úplně ne, jinak by vám došlo, že s ohledem na průtočné výkony při vysokých frekvencích, které ve zdroji jsou, by ten iontový vítr asi moc nefungoval. Hint: elektromagnetické pole…měl jste někdy v ruce osciloskop? Zkuste si přejet nad takovým VF transformátorem sondou. Naindukuje se tam klidně půl voltu při desítkách kHz. Co to uděláms proudem iontů si už snad domyslíte.
A pumpovat zdroj nabitými částicemi fakt není dobrej nápad. Taky by mě zajímalo, jak chcete řešit prach, se vsaďte, že bordel se taky ionizuje a bude se v tom sakra usazovat. Stačí se podívat, jak se v monitorech usazuje elektrostaticky/indukovaně nabitý prach na vysokonapěťové části, co teprve když se to bude záměrně nabíjet. A ten strašnej humus v CRT monitorech na HV částech jste někdy viděl? Asi ne, jinak byste myslel dál než jen nad titulky nějakých PR článků jabka o tom jak jsou věichni osttní zlí monopolisti a korporátní jabko nás všechny zachrání.
Jestli se prach zvládá usazovat na hranách lopatek větráku, jakpak mu to asi půjde na tomto relativně jemném sítku? Kdo někdy viděl boxovaný pasiv po několika letech provozu v kanceláři, ten by tipoval, že velice dobře.
„Takže ve výsledku je účinnost toho obrovského ventilátoru rapidně snížena. Ale co? Lidi to tak přeci chtějí !!!“
Já to chci taky, dokud to:
1. bude celkově méně hlučné,
2. zároveň odvede vzduch od procesoru a nebude potřeba další větrák navíc.
(Další otázka je životnost, snad ve všech počítačích co znám je životnost větráků přímo úměrná velikosti, takže raději větší větrák a menší otáčky.)
Můžete říct, že zdroje s malým větrákem vzadu proti kterým jsem porovnával jsou levné šmejdy. To je možná pravda, ale jednak ani ty zdroje s velkým větrákem dole nebyly žádný hi-end a jednak mi ukažte solidní a cenově přijatelný zdroj s malým větrákem vzadu.
Ten z článku se mi (podle článku soudě) nevejde do počítače.
Bohužel neukážu, protože zdroje s malými větráky se pro koncový trh komponent přestaly snad úplně dělat. (viz. vlákno se simikem). Tedy alespoň co jsem se díval při hledání náhrady za serverové zdroje Emacs a EC, které jsem používal s větráky ArticCooling TC 80mm regulovanými teplotním čidlem - bez zátěže na nízké otáčky neslyšitelné (HDD v idle jsou výrazně slyšitelnější).
Ohřátý vzduch od CPU raději odvádím přídavným větrákem AC s otáčkami ovládanými z MB přímo z case ven. Pořád tam běží AC Fan TC3 (tedy teď bez renderingu vlastně neběží, protože v idle se ani neroztočí). No a protože si víc považuji chipsetu MB a HDD než větráků, tak jeden přídavný 8cm dopřávám taky jemu a další 12cm na léto i jim.
Větráků AC mám řadu a nevšiml jsem si, že by za ty roky provozu některý odešel (ten v Emacsu musel jet tak 4-6-8? let. Škoda, že nemají čítač hodin v provozu jako HDD, docela by mě to číslo zajímalo). Jediné větráky od AC, které jsem vyměňoval za jiné byly ty původní na starých Freezerech 4 a 64, protože neměly antivibrační uložení a kryté lopatky. Samozřejmě čas od času je nutné case a lopatky větráků vysmejčil od prachu. Velice vhodné je antivibrační uložení všeho co se točí a kam se vejde (do toho Emacsu jsem ho nedostal - málo místa), aby se v burnu nemohly ani náhodou scházet rezonanční kmitočty - svědčí to větrákům, HDD i mým uším ;)
1) Protože ten zdroj je určen do nějakého takovéhoto počítače http://www.pcgameshardware.de/screenshots/811x455/2009/08/100_4738_09082... Zdroj tedy neodsává teplo z CPU, protože pod zdrojem je nad CPU je zvláštní windtunnel s větrákem přímo ven z kejsu.
A proto tam může být taková konstrukce, kdy zdroj nasává zepředu vzduch za optickou mechanikou a tlačí ho pak ven pouze skrz sebe sama. Není to špatně řešené, zbytečně se nepřihřívá zbytkovým teplem z jiných komponent, ale pokud bych tenhle zdroj dával do jiného počítače, bral bych v potaz původně zamýšlené řešení a snažil se tomu počítač přizpůsobit.
To vypadá promyšlený návrh. Včetně odvětrání dvou grafik über-větrákem ;)
Podobné wind tunely od CPU jsou/byly k vidění taky u pracovních stanic Dell, HP a pod.
Hmm. Za tiskara bych ho klidně koupil. Lidi který nemají pojem o tom, že díky 12cm ventilátoru se museli ve zdroji udělat solidní ústupky v pasivech chlazení prostě nepřesvědčíš. Tenhle bude mít díky konstrukci a výšce navíc asi hodně velký pasivy.
No ono když se to udělá dobře, tak není problém vyrobit 960W zdroj (špičkově na 4s 1400W), který je pasivně chlazený a který, světe div se, nemá žádné chladiče. Veškeré chlazení je obstaráváno přirozenou konvekcí vzduchu a pochopitelně samotným plechovým šasi zdroje. A to všechno při okolní teplotě vzduchu do 60°C.
http://www.pulspower.com/index.php?reqNav=product&objectId=76
Jop, pri poriadnej ucinnosti je tak maly stratovy vykon ze nepotrebuje extra silne chladenie.
jj, ktere zdroje maj na primaru spinaky s Rds < 0.2-0.3Ohm
Kupodivu ani moc velké nejsou, ale za to jsou přímo v největším proudu vzduchu a ten ani nijak moc neblokují. Nepředpokládám, že to bude hlučnější jak Fortrony s velkým průvanem kvůli mizerným kondenzátorům :)
Dovolím si citovat autora článku z diskuze u jiného článku:
"Z toho úplně stříká ta objektivita…"
Zastavte se, dneska budu měřit, můžete mě kontrolovat.
EDIT: nj, na přímou výzvu ticho po pěšině a akorát vře závist :o) Já už mám změřeno, asi to nevydýcháte…
Že jsou delta zdroje dobré? To není žádná novinka, na druhou stranu dokážou vyrobit i pěkný zmetek, přesně podle toho, co si zákazník objedná. Prostě správný OEM výrobce ;-)
Ano, toto je typicky úpřímně míněná výzva. Velmi konkrétní nabídka s dostatečným časovým předstihem, aby ji mohl někdo využít. Jestli ti to ostatní žerou...
Četl jsem recenze zdrojů a myslím, že mám docela dobrou představu o metodice.
Nepsal jsem vůbec nic o měření. Pouze jsem komentoval tvoji zprávu tvým vlastním vyjádřením.
Nešlo o nic jiného než o tvé vyjadřování. A tento tvůj komentář s dodatkem to pěkně dokresluje.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.