Začneme tedy u DJ Danger Mouse. Ten má jisté nevyřešené spory se společností EMI, které si nyní ve stručnosti přiblížíme.

V roce 2003 vydal jistý Jay-Z album, které neslo název „The Black Album“. Několik dekád nazpět vydali Beatles „The White Album“, které je stále považováno za klasiku (v té době 35letou). Následně DJ Danger Mouse napadla celkem logická myšlenka: vzal vokály z „The Black Album“ (vydány extra právě za účelem mixování), hudbu z „The White Album“, poskládal to dohromady a vzniklo „The Gray Album“.

Na jedné straně jasný průšvih, podle autorského zákona neměl DJ Danger Mouse právo vzít si bez dovolení hudbu od Beatles, na druhé straně názorná ukázka zkostnatělosti autorských zákonů využívaná nenasytnými subjekty k obohacování de-facto „z ničeho“. Posluchači si „The Gray Album“ náramně pochvalovali, že je to prý dost dobré, jenže EMI, která má pod palcem muziku od Beatles, už tak nadšená nebyla. Začala rozesílat varování s žádostí o upuštění od činnosti, která spočívá ve vystavování MP3 s tímto obsahem a prodeji fyzických nosičů (prý jich bylo dost i na eBay).

Pak přišel kdosi s myšlenkou „šedého úterka“ – na úterý 24. února 2004 byla naplánována akce spočívající v hromadném vystavení těchto skladeb na spoustě webů. To se však dočetli i v Capitol Records (od rok 1955 patří pod EMI) a začali provozovatelům webů, které se chtěly zúčastnit, vyhrožovat ještě před započetím samotné akce. Nejen to, chtěli dokonce vědět, kdo jim skladby poskytl, kdo si je od nich stáhl či s kým ohledně této akce komunikovali a nařídili jim zachovat veškerou dokumentaci a materiály s tím spojené jako důkazní materiál pro případ, že by došlo na žalobu. Organizátoři akce se však nezalekli, a řekli, že prý vše, co se v této souvislosti děje, spadá pod „fair-use“ práva a že s tím klidně proti Capitol Records k soudu půjdou. Skoro to vypadalo, že to chtějí sami k soudu dotáhnout a případ tak více medializovat. Album se nakonec v „Grey Tuesday“ objevilo na více než 170 webech a bylo jen v den vydání staženo více než 100 000krát. Žádný z těchto webů nebyl zažalován.

Celé si to měl totiž nakonec odskákat sám „Danger Mouse“. Z původně propagačního alba se stal problém, který mu nyní znemožňuje vydávat hudbu kvůli probíhajícímu sporu s EMI (s níž má zřejmě ještě nějakou smlouvu). I tak připravil na toto léto spolu se Sparklehorse a dalšími umělci album „Dark Night of the Soul“. To vyjde jako limitovaná edice s více než 100stránkovou knihou s fotografiemi od Davida Lynche (inspirováno hudbou z alba). K té bude přidáno prázdné CD a každé takové balení bude jasně označeno textem: „Z právních důvodů neobsahuje vložené CD-R žádnou hudbu. Použijte jej, jak chcete.“ Tím Danger Mouse jasně naznačuje: album si někde stáhněte, vypalte a užijte si ho. Album se dá legálně streamovat na NPR.org a vtipné je, že sponzorem je zrovna Capital Records.

Další stránka vás seznámí s relativně čerstvou hymnou „pirátů“…