Procesory Nova Lake jsou s ohledem na využití 2nm procesu TSMC v kombinaci s novou architekturou a více než dvojnásobkem počtu jader považované za velkou šanci Intelu. Intel sice nemá problémy s podílem na trhu v absolutních číslech, ale od vydání prvního Zenu se nedokázal vypořádat s pokračujícím propadem prodejů, který se podle aktuálních čísel dále prohloubil.

• AMD roste v serverech i PC, podíl z příjmů v desktopu i serverech překonal 40 %

Právě Nova Lake se zdá být natolik „předimenzovaný“ (mezigenerační posun z 24 na 52 jader), že i kdyby výkon na jádro nedopadl úplně podle představ Intelu, měl by mít procesor takovou rezervu, že se zkrátka nemůže zopakovat situace s Arrow Lake, kdy sice Intel posunul proces i architekturu, ale v důsledku ukončení podpory pro HyperThreading padla valná část vylepšení na kompenzaci tohoto kroku zpět. Zatímco AMD se Zen 6 plánuje mezigeneračně počet jader zvýšit jen o 50 %, více než dvojnásobek Intelu dává procesorům Nova Lake nejen konkurenční výkon dorovnat, ale ještě jej citelně (teoreticky alespoň o třetinu) překonat.

Roadmapa s Nova Lake (Intel)

Delší dobu se však objevují indicie, že Nova Lake bude podstatně dražší. To potvrzují zprávy o rozměrech procesorových dlaždic této architektury. Standardní dlaždice (které mají být v high-endu osazeny po dvou) totiž dosahuje kolem 110 mm² a dlaždice s velkou cache alias bLLC kolem 150 mm² nebo více. Intel totiž na rozdíl od AMD nejde cestou V-cache (navrstvení tenké křemíkové vrstvy s přídavnou cache), ale cache navíc věnuje plochu křemíku navíc v samotné dlaždici.

Cenová efektivita

To už naznačuje určité náklady navíc: Zatímco AMD vyrábí jeden čiplet, který vybaví nebo nevybaví V-cache, Intel musí připravit a vyrábět dva návrhy dlaždic - jednu se standardní cache a druhou s velkou. Další náklady navíc vyplývají z faktu, že AMD může křemík navíc (cache) vyrábět na starším procesu, tedy levněji (6nm, 4nm), kdežto Intel cache navíc stojí drahý 2nm křemík. Třetí rovina pak vyplývá z faktu, že výroba v rámci jednoho monolitického kusu snižuje výtěžnost, takže pokud defekt ve velké dlaždici s bLLC vyřadí jedno procesorové jádro, již daný křemík (ač výrobně nákladný) nemůže použít na Core Ultra 9, ale musí jej prodat jako Core Ultra 7. AMD může čiplet s vadným jádrem stále využít na Ryzen 9, ale klidně i na dražším Threadripperu nebo ještě dražším Epycu.

Ceny procesů TSMC za wafer (Nicolas Baratte)

Tyto principy a počty byly známé již dlouho. Nově se však dozvídáme konkrétní plochu, kdy jedna bLLC dlaždice Intelu měří kolem 150 mm², tedy stejně jako dvě 75mm² dlaždice Zen 6. Pak samozřejmě platí, že vyrobit bezchybný 150mm² monolit je dražší než vyrobit dva bezchybné 75mm² kousky. Přestože dvoudlaždicový Nova Lake má potenciál být rychlejší než dvoučipletový Zen 6, už náklady na samotný 2nm křemík u jedné velké dlaždice Nova Lake budou vyšší než u dvoučipletového Zen 6, přičemž nelze očekávat, že by jedna dlaždice Intelu byla rychlejší než dva čiplety AMD. V současnosti platí, že 24 jader Intelu nabízí výkon asi jako 16 jader AMD, takže 24 jader Intelu oproti 24 jádrům AMD bude tahat za podstatně kratší konec provazu.

2× vyšší náklady na 2nm křemík

Je tedy klidně možné, že hypotetický dvoudlaždicový bLLC Nova Lake bude o třetinu výkonnější než top model Zen 6, ovšem z hlediska výrobních nákladů na 2nm křemík bude 2× dražší. Protože už samotný proces a metody pouzdření budou znamenat vyšší ceny, pak při započtení dalšího navýšení v důsledku až dvojnásobných nároků na 2nm křemík vyplývá, že zprávy o cenách Nova Lake blízkých někdejšímu segmentu HEDT nejsou jen neopodstatněnou spekulací, ale podloženou skutečností. S požadavkem na >50 % marže pak skutečně nelze očekávat, že se nový top model cenově pohybovat kolem $600 jako tomu bylo v případě Arrow Lake. Čtyřciferné (nebo čtyřciferným částkám velmi blízké) ceny nejsou mimo realitu.

O přesnější odhady se zatím nemá smysl pokoušet. Bez ohledu na plány Intelu s 50% maržemi je zřejmé, že konečná cena chtě nechtě bude muset zohlednit, jak dopadne Zen 6. Také zatím není jasné, jakou podobu bude mít top-model Intelu. Již loni se objevila informace, že dvoudlaždicová řada se na trhu patrně objeví až s určitým časovým odstupem, tedy že Intelu pustí na trh nejprve jednodlaždicovou verzi (8 velkých + 16 malých jader v procesorové dlaždici a 4 úsporná jádra v centrální dlaždic). Dvoudlaždicová varianta přijde později a varianta s dvěma dlaždicemi s velkou cache možná ještě později. Na čem se dosud zdroje neshodly (a možná se debatuje i v Intelu), je podoba top-modelu, tedy zda ponese dvě dlaždice s bLLC / velkou cache, nebo jednu dlaždici se standardní cache a druhou s velkou. První možnost by totiž mohla být opravdu neúnosně drahá, aniž by velká cache na sekundární dlaždici přinesla nějaký zásadní posun výkonu.

2,6× více nejmodernějšího křemíku než na Arrow Lake

V každém případě z dostupných čísel vyplývá, že ať půjde o kombinaci 110+150mm² křemíku nebo 150+150mm² křemíku, levné to nebude a cenově budeme zcela jinde, než v případě top-modelu AMD, který si vystačí s 2× 75mm² 2nm křemíku celkem. Připomeňme, že 3nm procesorová dlaždice Arrow Lake má kolem 115 mm², takže standardní dlaždice Nova Lake, která je vybavena stejným počtem jader (8+16) navzdory přechodu na 2nm proces nepřináší prakticky žádnou úsporu křemíku. Naproti tomu AMD přechází ze 71mm² čipletu na ~75mm² čiplet a krom nové architektury zvládla do podobných rozměrů vměstnat o 50 % jader více.

Nova Lake tedy působí jako sázka na high-end a úspěch v segmentu, ve kterém Intel nebude mít přímého výkonnostního konkurenta, aby si Intel mohl diktovat ceny bez ohledu na konkurenci. Pokud však Nova Lake od Zen 6 neodskočí opravdu podstatnou měrou a Intel bude muset ceny nastavovat podle AMD, bude to s ohledem na obrovské nároky na drahý 2nm křemík dost těžké.