Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Jsou v DNA určité sekvence bází "zakázané" nebo nějakým způsobem nestabilní?
Jinak mi totiž není jasné, proč se nula někdy kóduje jako "a", jindy jako "c", jednička zase někdy jako "T" a jindy "G". Smysluplnější by přeci bylo kódovat po 2 bitech, mám-li 4 možné hodnoty.
Pokud použije CÍLENOU syntézu DNA dělanou na komerční bázi, tak ho to přijde na docela balík: http://www.alphadna.com/cat100.html
Tohle je spíše řešení do budoucnosti navíc pro speciální účely. Očekává se že do několika let by cena za rozkódování DNA člověka mohla klesnout pod 100 dolarů. Vhodné je to třeba jako záloha pro datové farmy.
TV NOVA hadr, 160 kg harddisku ....
Jj, no-X trochu nepochopil hlavní výhodu a to v malé ploše záznamu, viz. http://www.engadget.com/2012/08/19/harvard-stores-704tb-in-a-gram-of-dna/ nebo chtěl být značně originální jako každé vydání Blesku
Ani jedno, ani druhé. Pokud mluvíme o datech uložených v gramu DNA, pak nemá smysl pro srovnání používat jakoukoli jinou veličinu, než (opět) hmotnost. Naopak mi přijde nesmyslné prvořadě tvrdit, že "jeden gram" úložiště A má větší datovou kapacitu než "stovky kusů" úložiště B. To je nejen míchání hrušek a jablek, ale zároveň dost těžko představitelný příklad.
Ještě že se v odkazu mluví o 704TB v gramu DNA (případně 1mm³) protože přepočet těch 704TB na kila harddisků je hodně široký pojem ať už kvůli váze jednotlivých ploten nebo celého disku, o rozličných hustotách napříč výrobci nemluvě.
Mimochodem neměl by tedy v rámci objektivnosti a tvé logiky znít nadpis ve smyslu: "Data z 803 kg harddisků WDBAAF0010HBK-EESN lze uložit do jediného gramu DNA" Wow a hned víme na čem jsme :D
A to jsem ještě nebral v úvahu naformátovanou kapacitu. Inu máš pravdu, na ty kila bez jakéhokoliv jiného údaje je to prostě přesnější a hned si člověk udělá představu kolik jich je
>v gramu DNA (případně 1mm³)
gram DNA ~ 1cm³
Ve článku je proto výslovně uvedeno, že jsou tím míněné 3 TB disky - občas je lepší nejdřív číst a až pak kritizovat :-) Mimochodem, jejich průměrná hmotnost je právě 0,7 kg, rozdíly mezi modely a výrobci jsou minimální, prakticky všechny v rozmezí 0,65 a 0,75 kg, protože mají stejný počet ploten ;-)
Smysl by mělo srovnání hmotností třeba magnetické vrstvy disku, protože ta DNA je jen vlastní nosič, nikoliv celé zařízení včetně systému pro čtení a zápis.
Zapoměli dodat, jak složité je držet 1g DNA ve stavu, aby vydržela 'tisíce' let, protože pokud by to mělo být uvnitř živé bytosti, tak všechny buňky v lidském těle dohromady nedají 1g DNA,
možná by nakonec zjistili, že počet lidí co dá dohromady 1g DNA je co do objemu víc než jedno diskové pole s 230 HDDčkama :D
Možná zapisují na bakterie, které člověka leckdy přežijí. Nebo na želvy?
zminovana DNA neni soucasti ziveho organizmu (efektivita, mutace, ..)
informace v DNA vydrzi tisice let, podobne jako castecne rekonstrukce DNA ze vzorku starych stovky milionu let
viz napr. http://news.discovery.com/earth/oldest-dna-bacteria-discovered.html
Asi nebola vystavena oxidovadlam (napr. svini kysliku ako jednemu z najsilnejsich oxidovaiel), volnym radikalom ci ziareniu schopnemu destabilizovat chemicke vazby medzi prislusnymi atomami.
Tiez mi nepripada, ze by bola DNA uzasne stabilna molekula. Retazec z radovo 10^6 baz (bitov) a este k tomu velke mnozstvo kopii tej istej informacie a este k tomu na velmi kratky cas - to je mozne.
Avsak: 3 miliardy baz, na radovo 100 rokov a JEDEN JEDINY exemplar v jadre kazdej bunky? To je troska ina pesnicka. V realite su okolo DNA nabalovane specializovane servisne opravne makromolekuly. Bez schopnosti samokontroly, samoregulacia a samoopravy DNA, by sme sa geneticky doslova rozpadli za par dni. To len tak na okraj. Okrem toho nejde len o primarnu ale aj o sekundarnu, tercialnu a kvarternu strukturu tejto vynimocnej molekuly. Tieto struktury vyssich hierarchii potom vlastne vytvaraju chromozomy. Nehovoriac o tom, ze DNA je u ludi rozkuskovana do 23 casti v 23 chromozomoch a teda nie je v kuse.
Spravny postreh bol aj prepocet datovej kapacity na 1 g DNA. Je to skor informacne cislo, pretoze 1 g DNA a informacia zapisana JEDEN JEDINY KRAT je zaruceny sposob ako informaciu postupne degradovat. Ani priroda nekodaze uchovat neporusenost informacia dlhsie ako 200 rokov. V zasase je DNA narusana ovela castejsie, ale chvalabohu nie je len tak volne pohodena v skumavke, ale je v jadre zazraku memom eukaryoticka bunka, ktora dokaze robit potrebne servisne zasahy a DNA opravovat.
http://goo.gl/wBA6S
>v 70 milionech kopií, což je zhruba trojnásobek hodnoty, jaké dosáhlo 100 nejprodávanějších knih světa
spis 70 miliard kopii
napr. don quijote, pan prstenu, potter, .. maji pres 100 milionu vytisku, o bibli nemluve
Je jasné, že ten nadpis je jen nadsázka, ale kdybychom měli srovnávat jabka s jabkama, tak bychom museli srovnávat informaci obsaženou v molekule DNA o hmotnosti 1g s hmotností pouze magnetického prášku, kterým jsou pokryté plotny zmíněných 230 kusů disků, protože zatímco ten 1g molekuly je pouze materiál záznamu bez jakéhokoliv dalšího interface umožňujícího spolehlivý zápis a čtení, tak disk je už hotové zařízení připravené pro spolehlivou komunikaci. :o))
Hm, přichází éra počítačových virů šířících se vzduchem (kapénkově).
Někde jsem četl, že informace, které jsou důležité pro stavbu lidského těla, tvoří jen zlomek DNA. Abychom se jednou nedivili, že v ní najdem už nějaké dávno zakódované informace ;)
Neviem ci je uplne zbytocna vacsia alebo mensia cast DNA, ale situacia je taka ze: DNA okrem tych cca 40 tisic genov koduje aj ine informacie. Pozicie genov musia byt oznacene (na CD si to predstav ako lead-in a lead-out). Dalej su potrebne koncove sekvencie genov, ci koncove sekvencie celych chromozomov (telomery).
Napr. ak na CD zacnem multisession a napalim co i len JEDEN JEDINY kilobajt, cela sessna s burn-in a s burn-out a vsetkym bordelom okolo ma cca 15 MB!!! Toto na CD spravim asi 50-krat. T.j. 50 session a kazda bude mat iba 1 kB uzitocnych napalenych dat. Defacto sa potom na 700 MiB CD zmesti len 50 kB dat. Je to prehnane prirovnanie, ale podstata je taka, ze v DNA su tiez takeho useky podobne burn-in a burn-out.
Na druhej strane ale existuju useky ktore nameju vobec ziadny zmysel.Ale ako som povedal na zaciatku, nie som si isty, ci ich je vacsina, skor nie.
Ohledně junk DNA, smysl zřejmě jenom nechápeme - David Haussler z University of California v Santa Cruz našel v genomech myši, potkana a člověka 480 takových konzervativních nekódujících sekvencí. Byl šokován jejich shodou - jsou totožné ze 100%. „Když jsem to viděl, málem jsem spadl ze židle,“ říká David Haussler. Zdroj: http://www.osel.cz/index.php?clanek=740
Aby jsme se jednou nedozvěděli, že veškerý pozemnský život je původně jen zmutovaný datový nosič.
Neviem ci je to sokujuce, kedze clovek a simpanz maju 98% DNA zhodnej a taka mucha s clovekom az 70%. Len to dokazuje, ze pred 3,8 miliardami rokov sa stal zazrak z ktoreho sme vzisli my svetci. Na to ako konkretne sa tento zazrak stal, su rozne teorie, napr. ze najprv bola RNA, resp. ina makromolekula, resp. ze najprv sa syntetizovali "bielkovinove obaly" ... Aj take mitochondrie v nasich bunkach boli davno pravadno samostatne prokaryoticke bunky. A dnes su z nich bunkove organely neoddelitelne zaclenene do nasich buniek dodavajuce chemicku energiu. Jednoducho vznikla obojstranne prospesna paraziticka symbioza medzi pra-mitochondrickou bunkou, ktora sa dostala do tela o nieco zlozitelsej bunky.
Mna viac sokoval nalez zivota na baze arzenu miesto fosforu ako biogenneho prvku. To bol riadny sok. Ked si predstavim ze vsetky tie vzorce cukrov, tukov, aminokyselin, struktury DNA na bio-organike su pisane s As miesto P. Sokujuce.
Napr. rebrikova kostra DNA potom nie je z fosfatovanej deoxyribozy, ale arzenovej deoxyribozy :) http://en.wikipedia.org/wiki/File:DNA_chemical_structure.svg ... Aminokyseliny detto. Jednoducho vsade As miesto P.
Život je jen taková plíseň na anorganické tváři planet.
Ale, když chcete věřit, že to je zázrak, no tak jo, já vám to neberu :-P
Vážně. Vesmír je tak veliký, světů tak mnoho a doba, kterou to trvalo tak dlouhá, že k tomu někde někdy prostě dojít muselo (podle jedné z teorií byly organické molekuly na Zemi zavlečené kometami). To, že to postihlo zrovna nás a že se vnímáme jako střed vesmíru ... no skromnost nám nechybí, že? A to, že jsme se nesetkali s jiným životem ... prostě moc daleko, nebo příliš jindy, nebo příliš primitivní/rozvinutý, příliš cizí, abychom ho rozpoznali, nebo naopak, aby rozpoznal nás. (Nebo jsme to už zapoměli? :-P)
Nejvyšší čas, aby se do experimentů pustil biolog s myšlením crackera a odvahou experimentovat bez ohledu na veřejné mínění.
A nejvyšší čas řádně infikovat alespoň okolní planety :-)
>Mna viac sokoval nalez zivota na baze arzenu miesto fosforu .. struktury DNA ..
v soucasnosti jde o zpochybneny nalez viz napr.
http://www.ibtimes.com/articles/361463/20120710/nasa-nasaarseniclifedisc...
Vzpomínám si, že jsem tehdá tu přednášku z NASA sledoval pln očekávání živě streamovanou a byl na jejím konci docela zklamán. Ono na tom totiž zas tak nic moc není. Sem tam na pár místech DNA, která nejsou kruciálně důležitá, se zamění dva velmi podobné prvky (čemuž se nelze divit, když se tam toho arsenu poflakuje okolo tolik) a jediná "viditelná" změna je, že ty šprycle tvořené páry bází jsou o pidižvíček dál od sebe. Teda pokud nedojde k substituci P->As i na protilehlém vlákně, tak to tu DNA tak trochu "zkurví" (z německého "die kurve"). :) Docela fajn třeba pro místa ohybů vlákna. Každopádně zásadní informací je, že ta bakterie bez přítomnosti fosforu nevezme zavděk arsenem, takže nejsou plně komplementární.
Škoda, že hlavním smyslem vědy je uživit vědce. Pak se musí dělat velbloudi z kdejakého komára :)
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.