Podobně to bylo svého času s CD, kdy se hovořilo o reálném maximu 48×, ale všicni výrobci, co vydrželi, postupně nasadili 52× a někteří z nich dokonce 54× (Mitsumi CR-485F TE a CR-485G TE). U CD se hovoří o maximálním možném zatížení odstředivou silou, které se dociluje při cca 23 000 otáčkách, ale i taková rychlost 52× dává 26 000 otáček, to by ale muselo jít o CLV, což v praxi není možné docílit, takové rychlosti se dociluje pouze s CAV, kde se pak dostaneme na cca 10 400. DVD, protože je lepené ze dvou částí toho vydrží více, u něj je hranice někde na 32 000 otáčkách za minutu, při CAV se tak s 24× dostaneme na 13 920 otáček, což už je o dost více než dosahovala CD. Jedna věc je ale odstředivá síla a fyzikální vlastnosti materiálu, tou druhou je pak vzduch, který totiž spolu s nevyvážeností výlisků zapříčiní, že se CD nebo DVD roztrhne daleko dříve, než by mělo. Teoreticky by totiž mělo být možné nastavit pro DVD rychlost 54× a stále bychom byli na 31 320 otáčkách, což je ještě pod technologickým minimem. Možná by to šlo ve vakuu, na trnu s absolutním odpružením bez vlivu otřesů samotného pohonu (už vůbec nehovoříme o posunu hlavičky), pak bychom tu ale měli ještě pár dalších problémů, kterými jsou potřeba super výkonného laseru a také barviva, které by bylo vůbec v takové rychlosti poskytnout s takovým výkonem odpovídající výsledky.

Myslíme si, že rozumnou rychlostí pro CD je 48× a u DVD 16×, což jsou i rychlosti, které udává specifikace, vše, co je rychlejší, je jen záležitost pro reklamní oddělení. A kdo nevěří, ať se podívá na naše měření, kdy jsme to zkusili „jen“ 20× na média určená pro rychlost 16× s vypalovačkou Pioneer DVR-216.

A zde je pár videí, abyste viděli, co všechno optické médium vydrží a jak to dopadne, když se odstředivou silou rozletí.