"E=mc²" slaví 105 let
Přijetí nebylo zrovna přívětivé, ale postupem let, zejména po doplnění speciální teorie relativity dalším významným dílem, obecnou teorií relativity o 10 let později a na druhém pólu kvantovou teorií (kvantová teorie pole, kvantová mechanika), která se též začala rodit do finální podoby na přelomu 19. a 20. století, bylo nad slunce jasné, že ve fyzice není lidstvo na konci jejího odhalování, ale naopak na samotném počátku.
Jak teorie relativity, tak kvantová teorie položily základ mnoha vědním a inženýrským oborům a nebýt jich, neměli bychom zde ani tranzistory, natož integrované obvody a počítače, ale ani GPS a další systémy. Na druhé straně daly tyto obory vzniknout i děsivým zbraním moderní vědy. O atomovou bombu (Robert Oppenheimer) se sice v podstatě zasadil sám Einstein slavným dopisem presidentu Rooseveltovi, ale jejího vývoje se již nezúčastnil. Pozdější vodíková bomba (Edward Teller, Stanislaw Ulam) pak dala oběma stranám studené války zbraň schopnou vyhubit lidstvo jako takové.
Současná fyzika stále bezúspěšně pracuje na "teorii všeho", která by sjednotila (zdánlivě) dosud neslučitelnou dvojici teorií (relativity a kvantovou). Právě proto, abychom pochopili chování a principy vesmíru i subatomárního světa, se vypouštějí stamiliónové družice a miliardové teleskopy a stavějí mnohamiliardové urychlovače.
Základy moderní fyziky položili pánové s logaritmickým pravítkem v ruce, kteří od svých papírů s kalamáři byli často vytrženi válkou, či prostou potřebou přitopit si v kamnech, aby nezmrzli. Jejich představivost a vidina neodhalených principů však nijak nezaostávala za mozky dnešní doby. Jedním z největších mozků 20. století pak Albert Einstein byl zcela po právu.
Pár základních informací o Einsteinovi:
- Narozen 14. března 1879, Ulm, Německo
- 1894 - stěhování do Itálie
- 1896 - maturita
- 1896 - bez občanství (zřekl se německého)
- 1900 - dokončena Spolková vysoká technická škola v Curychu
- 1901 - švýcarské občanství
- 1902 - asistent na patentovém úřadu
- 1905 - doktorát
- 1905 - zmiňované články na téma Brownova pohybu, fotoelektrického efektu, speciální teorie relativity a ekvivalence hmotnosti a energie.
- 1911 - profesor na Pražské (německé) univerzitě
- 1914 - profesor na berlínské univerzitě, člen Pruské akademie věd
- 1914 až 1933 - ředitel Fyzikálního ústavu císaře Viléma
- 1915 - obecná teorie relativity
- 1921 - Nobelova cena za fyziku ("za příspěvky k teoretické fyzice, zejména za objev zákonitostí fotoelektrického jevu")
- 30. léta a dále - zejména kvůli nacismu přesun do USA, místo na Institute for Advanced Study, hledání sjednocující teorie
- 18. dubna 1955 zemřel v Princetonu