O kolik je Polaris efektivnější než předchozí architektury GCN?
Generace Polaris vychází ze čtvrté verze architektury GCN. Přestože už je nějaký ten pátek na trhu, teprve nyní se objevil první test, který se zaměřuje na srovnání efektivity jednotlivých generací…
Redakci německého webu ComputerBase napadlo provést zajímavý test. Vybrala tři grafické karty osazené čipy různých verzí architektury GCN tak, aby disponovaly stejným počtem stream-procesorů, texturovacích jednotek i ROP. Rozdíly ve frekvencích GPU srovnala přetaktováním a podtaktováním, rozdíly ve sběrnici úpravou taktů pamětí. Následně na každé kartě nechala proběhnout plný set čtyřiadvaceti herních testů a výsledky vyhodnotila.
Z první generace GCN bylo vybrané GPU Tahiti v provedení Radeonu R9 280X, druh á generace GCN nedisponovala vhodně koncipovaným jádrem, ze třetí generace GCN došlo na GPU Tonga (resp. Antigua) v provedení Radeonu R9 380X a ze čtvrté generace GCN (či Polaris) došlo na Polaris 10 v provedení Radeon RX 470.
| karta | Radeon R9 280X | Radeon R9 380X | Radeon RX 470 |
| GPU | Tahiti | Tonga (Antigua) | Polaris 10 |
| architektura | GCN 1 | GCN 3 | GCN 4 / Polaris |
| stream-procesorů | 2048 | 2048 | 2048 |
| nastavený takt | 1040 MHz | 1040 MHz | 1040 MHz |
| aritmetický výkon | 4,26 TFLOPS | 4,26 TFLOPS | 4,26 TFLOPS |
| kapacita paměti | 3 GB | 4 GB | 4 GB |
| sběrnice | 384bit | 256bit | 256bit |
| efektivní takt pamětí | 4610 MHz | 6600 MHz | 6600 MHz |
| datová propustnost | 221,28 GB/s | 211,20 GB/s | 211,20 GB/s |
Parametry a teoretický výkon všech tří GPU se podařilo zcela vyrovnat, jen u pamětí zůstal drobný rozdíl. Pro vyrovnání datové propustnosti bylo třeba podtaktovat paměti Radeonu R9 280X připojené 384bit sběrnicí a naopak přetaktovat paměti Radeonu R9 380X připojené 256bit sběrnicí. V rámci možností nastavitelných a stabilních taktů se ale nepodařilo rozdíl setřít zcela, a tak Radeonu R9 280X zůstal drobný náskok v podobě o téměř 5 % vyšší datové propustnosti.
Jednoduchý graf ilustruje rozdíly ve výkonu v průměru 24 herních testů. Rozdíl mezi třetí a první generací GCN dosahuje 10 %, rozdíl mezi první a čtvrtou generací 18 %. Posun mezi první a druhou bohužel nebylo možné posoudit, ve druhé generaci totiž nebyl vydán žádný čip disponující 32 ROP, a tak není objektivní srovnání možné. Zdá se ale pravděpodobné, že největší mezigenerační skok přinesla čtvrtá generace GCN, Polaris.
Zajímavé jsou i dílčí výsledky. K největším výkonnostním posunům vlivem architektury došlo u The Witcher (41 %), Ashes of the Singularity (29 %), Metal Gear Solid V (28 %) a Fallout 4 (25 %).
K zanedbatelným posunům mezi architekturami GCN 1 a GCN 3 došlo v Dirt Rally, Far Cry Primal a The Talos Principle.
K zanedbatelnému posunu mezi architekturami GCN 3 a GCN 4 / Polaris došlo pouze v COD: Black Ops III.
Dá se předpokládat, že s delším časovým odstupem od vydání budou rozdíly ještě výraznější. Zatímco pro generace GCN 1 a GCN 3 jsou již ovladače velmi propracované a většina výkonnostních rezerv využita, GCN 4 / Polaris je stále poměrně čerstvá architektura, která nabízí prostor pro další zlepšení. Například první červencové ovladače přinesly 2-5% nárůst výkonu v řadě her, třetí červencové ovladače pak až 20% posun v Rise of the Tomb Raider.
Zdroje:
