Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Diskuse k Elektronické knihy drasticky podraží

Další zlodějina... Když ta kniha stojí řekněme těch 250 Kč v papírové podobě (beru v úvahu cenu uvedenou v článku), kolik z toho asi tak tvoří vlastní náklady na fyzickou výrobu a distribuci? 75 %? Nebo i víc? A kolik pak logicky zbývá na zbytek, tj. vlastní autorskou práci, korekturu, typografii? Nastavit jedniček a nul na stejnou úroveň jako těch několik stovek stránek papíru je fakt donebevolající blbost a skoro mi to přijde, jako by vydavatelé hlásali: "Radši si to stáhněte z netu." :)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Nějak mi tam vypadlo jedno slovo - mělo tam být "nastavit cenu jedniček a nul".

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Tak se to Murdochovi přeci jen podařilo usmlouvat. Ale co, jak se píše v článku, nás to trápit nemusí.

A víte jak to dopadne v budoucnu? Celý svět zaplaví e-paper čtečky za pár doláčů Made in China (by noname company), nový bestseller si vždycky koupí nějaký student, naskenuje OCRkem do kompu, zveřejní na webu a cenu knihy mu zaplatí AdSense od Googlu. Tak to bude. A Amazon se bude snažit prodat aspoň něco za diskontní ceny. Murdocha z toho klepne pepka a bude klid.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Amen. Co víc dodat , jednoduchý spůsob jak zabít e-book ještě v plenkách. Bravo pane Murdochu já vám děkuji, nemusím hledět na display nějakého elektro šmejda a koupím si poctivou papírovou knihu a je to.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Nezapomínat na to, že pokud nejde o časopis, ale o knihu, budeme mít nějaké náklady na vlastnění - knihy si budeme muset zálohovat, budou nám zabírat místo na disku, bude s tím práce. Já vím, poličky na papírové knihy a místo pro ně taky nejsou zadarmo. Těžko asi můžeme počítat s tím, že knihkupectví nám povede účet se seznamem zakoupených souborů a kdykoli nám je umožní znova stáhnout...

Klepl jsem na "max. 10%" a to jsem si ještě připadal jako grand. Mohou si za to sami - jak to, že se u nás e-knihy už minimálně pět let neprodávají? Každý, koho elektronická četba zajímá, má doma už tisíce knih - na to, že mu za dalších pět let nějaká firma nabídne totéž za peníze, hází bobek.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Zrovna u knih jde více o obsah než o formu. Občas čítám nářky o vysokých výrobních nákladech. Ale aby někdo vydával čtivo v bohatě dostačující kvalitě Zlatých stránek to ne. :(

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Skutečně nám to může být jedno, protože na Warezových stránkách je knih dostatek a jejich cena je víc než sympatická. Já osobně oceńuji obdivuhodnou snahu přitáhnout potenciálního kupce:-) Místo aby si vážili každého trouby (to říkám u knih, her, filmů atd a klidně mě kamenujte) který je ochoten zaplatit za něco, co se na netu povaluje grátis, prostě ho vyždímou do krve. Dobře jim tak. Oběma:-)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

... přesně podle principu (cituji) "Hele, slušnej člověk! Hrr na něj, na svini, ten se bránit nebude!" Peníze umím utratit i za jiné věci a tak s v případě knih/her/filmů zatraceně vybírám, koho podpořím. Amazon, Murdoch & Co. to rozhodně nebudou ...

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

"...upekli s velkými prodejci dohodu, dle které se cena většiny..." Nerika se tomu nahodou kartelova dohoda?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ja myslim, ze tady pujde spise o novou dohodu e.g. MURDOCH vs AMAZON a v ni cenu za jakou bude Amazon nakupovat. Tim padem se pak Amazon pri prodeji nedostane pod tech 12,99 rekneme.
Jestli je tomu ale jinak, pak kdo vi, ceho se dockame. I kdyz muj osobni nazor je, ze niceho. Protoze tady se jedna o zalezitost, ktera je dost blizko autorskym pravum a vsemu, co s ti souvisi.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

ne, tomu se říká americký způsob podnikání

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

U nas jsou eKnihy mozna v plenkach, ale zajemcum doporucuji omrknout [http://palmknihy.cz], kde je celkem dost obsahu i zdarma a legalne.

Nevim presne kolik cini cena tisku a fyzicke distribuce, ale tipuju, ze minimalne tech 50%. Ci-li, ja jsem ochoten dat za eKnihu maximalne tech 50%, spis min. Rozumim odmene autorovi, nakladum vydavatele a prodejce. Distribuce eKnihy sice take neco stoji, ale to je zlomek ceny. Vsak je to jenom prenos dat od vydavatele k prodejci.

Navysenim ceny, se pro mnoho uzivatelu, maze jedina zasadni vyhoda eKnih. Tedy to, ze eKniha je levna. To ze lze elektronicky text snadno prohledavat, nezabira prakticky zadne misto apod, to rada uzivatelu nevidi. Podle me to je podobne jako u audia a videa. Vysoka cena, respektive bidna dostupnost (mizerna ci neexistujici distribuce), povede k vysoke mire piratstvi. A mame tu opet zabomysi valku vydavatele proti spotrebitelum.

Bravo, Murdoch jede!

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

můžeme se na to podívat od konce: marže prodejců mohou být i 20-25% z prodejní ceny a to jim to tam ještě musí někdo navézt.
pokud by měli být ceny srovnatelné, tak si dopřeji tištěnou knihu

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Predajucovia maju knihy obvykle v komisii a teda nepracuju s marzami, ale rabatom. Z tohoto pohladu je to vyhodny business, pretoze predajca sa nemusi strachovat o investiciu do tovaru. Co nepreda, vrati distributorovi.
Rabat sa pohybuje na urovni 30-50%. Knihy predavam, nieco o tom musim vediet :-)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

je to jako s audio/video Autor jestli dostane s konecne prodejni ceny 1% tak je to moc. Zvolil jsem 10% protoze 5% tam neni.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Nevim, jak v Americe, ale u nas dostava autor regulernich 10% z _vytisku_. Takze treba z publikace za 250,- Kc (doporucena prodejni cena) je to 25,- Kc. Dopredu se plati zhruba tech 3000 vytisku, ale to se muze dost lisit podle ocekavaneho celkoveho nakladu, zamereni a zanru publikace.

Me z toho vychazi, ze nejde jenom o to, kolik %, ale take o to, jak stanovit cenovy zaklad. Nebo jinak. Dejme tomu, ze mame knihu a 250,- Kc. Autor 10%, distributor 30%, knihkupec 10%, tiskarna 30%, nakladatel 20%. U eKnihy nam z toho vypadne distributor a tiskarna, ci-li cena by mela byt 100,- Kc a rozdeleni penez: autor 25%, nakladatel 50% a knihkupec (eshop) 25%. Eshop se presune na stranky nakladatelstvi a mame to autor 30 - 40% a nakladatelstvi zbytek.

Pochopitelne se da s cenou snadno hybat, protoze stazeni z webu prakticky nic nestoji. Nektere zanry se prodavaji mene, stoji vice. Jine si koupi prakticky kazdy a cena muze byt doslova par korun a stejne autor i nakladelstvi vydela majlant.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Aha takže když si to autor vydá sám přez free hosting může být cena 10% té původní.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

To tezko. V tomto pripade se autor stava zaroven nakladatelem. Korektury proste nemuzes vynechat a budou vzdy hodne stat. Ale klidne by ta cena mohla byt i tretinova, petinova.

Kazdopadne stojime pred vznikem novych obchodnich modelu. Nejenom v knihach. V audiu a videu je to videt vyrazneji. A pokud by ta zmena nenastala, tak se spis stavajici trh stane nedostacujici az nefunkcni a dojde masovemu sireni knih elektronicky. Ostatne ono se to mnohdy jiz deje.

Jinak ty procenta jsou hodne odhadnuta, neberte to jako standard.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Co těžko ? U odborných knih korektura ? Na co ? A když to dělají autoři dva nebo víc tak si text pohlídají navzájem.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

V CR viem o dvoch pripadoch, ked dostavaju autori 3% z doporucenej ceny z kazdeho predaneho vytlacku.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Já si myslím, že obavy o ceny nejsou na místě. Kvalitní autor si jistě najde své cesty jak prodávat svá díla. Internet je krásné médium pro propagaci a distribuci. Tak proč nechat vydělávat překupníky, když si autor touto cestou může přijít na lepší peníze. A kvalitní autor zájem o svá díla jistě mít bude. A nekvalitní ...nechť si nechá cestu překupníků, protože za nehorázné prachy si nekvalitní kníhu nekoupím.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Autor si asi tezko bude provozovat web na prodej knih. Potrebuje nekoho, kdo mu to zajisti. Stejne tak potrebuje korektora, ktery mu opravi ruzne blaboly a chyby. Ono cist, jak nekdo do tatrovky tankuje benzin, prijde trosku divne. Zadny autor neni odbornik na vsechno a potrebuje nekoho, mu bude hlidat takoveto ulety. Kvalitni nakladatelstvi by toto melo mit poreseno i nekolika redaktory, kteri si knihu prectou a kazdy vychyta problemy ze sveho oboru.
Pak nemuzou byt v knize kraviny, jako ze se pocitac resetuje vyhozenim jisticu v hlavni rozvodne, kdyz staci stisknout maly cudlik, nebo jej vytahnout ze zdi ;-)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Kvalitni nakladatelstvi by toto melo mit poreseno .... nojo, ale kolik % knih vydavaji kvalitni nakladatelstvi?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pro mě je - a je to naprosto subjektivní a může to být dané tím, že jsem vyrostl na papírových knihách - elektronická strasně nepříjemná na čtení. Když zahalím svou nechuť do technické hantýrky - kolik DPI má kniha a kolik DPI/LPI má čtečka? Knížku vydržím číst i čtyři hodiny v kosu. Z displeje mě po asi hodině pálí oči.

Jednu obrovskou výhodu ale elektronické knihy fakt mají - zejména pro odbornou práci i studium - indexaci, vyhledávání atd. A pokud tvoříte něco odborného (počínaje diplmkou, konče novou knihou), tak citujete stylem copy&paste. Je to rychlejší než sken a OCR nebo nedej bože přeťukávat to ručně. A samozřejmě přitom nehrozí žádné nové překlepy.

Sice lepítka (samolepicí záložky) do normální knížky jsou super, ale pokud řeším něco odborného, tak spotřebuji hromadu lepítek a vedle musím mít papír a tužku nebo notebook na poznámky. A musím spoustu věcí mít v hlavě. Kolikrát jsem na něco zajímavého narazil a protože jsem byl líný hledat lepítka, už jsem se k tomu nikdy nevrátil, protož nebyl čas ani chuť tu knížku číst znova. Na stolku bylo totiž dalších deset nových :-)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

tak jsem si zagoogloval:

http://www.thetravelinsider.com/travelaccessories/sonyprs500ebook.htm

“To compare resolutions, a typical full sized computer screen has about a 75 - 90 pixel per inch resolution. A poor quality laser printer gives 300 dots (or pixels) per inch, a better quality gives 600 or 1200 dpi, and inkjet printers sometimes offer considerably more. Offset printing (eg of a book) can give even better resolution, perhaps equivalent to 2000 or more dpi.

So, the Sony eBook reader is appreciably clearer than a regular computer screen, but much less clear than good quality printed material. In theory, one could say that the eBook reader, with 167x167 = 27,889 pixels per inch is 143 times less clear than a 2000 dpi printed page, but the actual perceived difference in quality is not nearly as great as this calculation implies.“

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ano, je to _velmi_ subjektivni. I ja vyrostl na papirovych knihach. Ovsem jako programator travim u kompu nejakych 12 hodin denne. Jednak v praci, jednak doma. Dneska ctu prakticky jenom elektronicke texty a opravdu vyjimecne knihu. Ci-li me obecne vyhovuji vice eKnihy.
Ano, znam ten pocit mit peknou knihu v ruce, citit jeji vuni a u pevne vazby i pripadnou plastickou dekoraci. Je to proste pekna vec. Po letech cteni z PDA a PC, mi ten pocit uz nechybi. Jde o zvyk. Oci se nekazi nijak vic, nez pri normalni cetbe (jinak bych byl davno slepy). Za 20 let se mi zrak nijak nezhorsil (vidim porad stejne spatne).
Blbe se cte z klasickeho monitoru. Cteni v sede u stolu, ruzne se hrbe, to neni ono. Z PDA se cte naopak velmi pohodlne. Muzu si sednout kam chci a jak chci, stejne jako s knihou. Mnohem lepe se cetlo z klasickych cernobilych displeju starych Palmu, nez z novejsich barevnych. Vyborna vec je podsviceni, kdy neni treba v posteli rusit manzelku lampickou. Verim, ze eInk/ePaper budou na cteni vyrazne lepsi. Prisviceni se da vyresit ruzne. Ostatne na knihu je treba take svitit. U ctecek povazuji za plus vetsi plochu na cteni a zobrazeni textu i ve vypnutem stavu.
Suma sumarum, ja eKniham verim. Vyber zarizeni je ciste volbou uzivatele. Z papirovych knih se casem stane luxusni zbozi a starozitnost. Tato doba je vsak zatim v nedohlednu.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Handrkovat se o rozlišení různých zařízení je zcestné, neboť čtečka disponuje - na rozdíl od běžného černobílého tisku - několika (SONY PRS 505 osmi) úrovněmi šedé barvy, což rozdíl efektivně smazává.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Z netu sem postahoval cca tisíc knížek v češtině a asi dva tisíce v angličtině, ale stejně preferuju klasiku ať už koupené knihy nebo z knihovny. Defakto využívám e-booky jen v případě že něco nemůžu sehnat nebo to je v knihovně zamluveno na dlouhou dobu dopředu. Zaškrtl jsem max 25% a ideálně bych to poukazoval přímo na konto autora a ne nějakému nakladatelství :-)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Mohu se znalosti veci sdelit, ze prodejce bere cca 33% (30-40%) a distributor 40%. Tisk dela asi 15%. To vse z konecne prodejni ceny.
Naklady na e-knihu jsou tedy vcetne zisku asi jen 10% prodejni ceny tistene knihy.
Nepocitam ovsem provoz portalu...)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Když koupím papírovou knížku, mám nárok i na elektronickou verzi, tj zálohu? (Stejně jako mám nárok na zálohu u originálů hudby a filmů.)

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ano. Ostatne staci, kdyz si knihu pujcis (original) a mas pravo, udelat si kopii pro osobni potrebu.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Měl jse za to, že tisk knih se připravuje elektronicky v nějakém sázecím SW a je pak jedno, jestli se tiskne na papír nebo do PDF, či jiného formátu, takže dodatečné náklady nula, nula, prd. Nebo se pletu? Pro mě by bylo ideální, kdyby šlo k tištěné knize stáhnout elektronickou verzi za nějaký bakšiš.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Ja hlavne nechapu, proc by mely mit elektronicky knihy nejakyho distributora. Autor to stejne napise na pocitaci, takze v elektronicke forme to uz je, korektura se provede taky tak. A kdyz me zajima nejaka knizka od urcityho autora, neni nic jednodussiho, nez vlizt na jeho stranky a koupit si to primo od nej. Zacinajici autori se muzou kvuli propagaci spojit do nejakych spolku a nebudou potrebovat nejakyho vydavatele, kdyz naklady jsou nulovy.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

"korektura se provede"
Muzes mi prosim vysvetlit, jak _se_ ta korektura provede? To jako sama? Zrejme si jeste zadnou knihu nenapsal. Jinak bys vedel, ze autor sam po sobe dost tezko opravi chyby, ktere tam naflaka. Ano, automaticke korektury pravopisu mohou vyrazne pomoci. Nekdy ale mohou vic skodit, zvlaste, kdyz hodlas pouzit speficky styl, zargon, slang a pod.
Automaticka korektura neni schopna overit fakta, pokud se na ne autor odkazu ci je jinak vyuziva. Napriklad data umrti nejakych historickych osobnosti, udalosti a pod. Nebo jestli se fleret pouzival ve 14. stoleti a pod.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

"korektura se provede taky tak" tim forbidden myslel elektronicky. ne ze se to vytiskne a nekomu predlozi ke korekture a nasledne zase prepise, ale ze to korektor dostane v elektronicky forme.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Presne tak jsem to myslel. Knihu jsem sice nenapsal, ale vim jak se korektury delaji, ostatne par korektoru znam osobne.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

No tak, ja se jednoho vydani zucastnil. Bez tistenych podkladu by se to delalo dost blbe. Uznavam, ze pokud to nekdo dela full time, pak asi sedi u kompu a mozna to elektronicky muze fungovat. Ale zase, neznam SW, ktery by umoznoval soucasnou editaci textu nekolika pracovnikum. Nerikam, ze neexistuje, ale pred par lety to byl docela problem, takze se vse vypisovalo a posilalo sazeci, ktery to opravoval ve zdrojakach.

Kazdopadne to s problemem nesouvisi. Ja narazel na fakt, ze korekturu delaji lide. Ty lidi je treba zaplatit. Je jedno, jestli delaji korekturu elektronicky, nebo z papiru. Text dostanou elektronicky tak jako tak. Kdo by jim taky dneska posilal vytisk, ze. :-) Me slo o naklady.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Technicý detail: napr. google apps takúto vec umožňujú, dovolia viac užívateľom pracovať na jednom dokumente ak tam nastavíš prístup. Aspoň keď sme s kolegami skúšali ich verziu excelu, pekne to ukazovalo kto to má práve otvorené a na ktorej bunke robí. Takže také systémy nepochybne existujú, keď ide čiste iba o prístup viacerých ľudí naraz. Konieckoncov, pred pár rokmi bolo hitom všade pchať čokoľvek zaváňajúce slovom "groupware".

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

IMHO je daleko snáze technicky řešitelná spolupráce více lidí na jednom elektronickém dokumentu než na papírovém výtisku téhož.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Dneska urcite ano. Kdyz nic jineho, tak staci pouzit nejaky system pro spravu a spojovani verzi, podobne, jako pouzivaji programatori na zdrojove kody.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Nevíte kde sehnat odborné a vědecko-popularizační eKnihy ?

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

V češtině..

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

je zajimave pozorovat, ze dokud byl HW ebooku jen snem budoucnosti, vsichni tvrdili, ze nejvice nakladu na knihy je distribucni retezec od tiskarny ke spotrebiteli. Dnes, kdy lze ctecku normalne koupit, je najednou zase nejdrazsi vytvorit elektronicky podklad pro tisk knihy. Pravda se zkratka asi meni podle toho, jak na ni lze vydelat. Ja budu klidne nakupovat eknihy primo od autora, ovsem maximalne za 1/2 ceny papirove verze a v kompatibilnim formatu, ktery budu moci normalne pouzivat a zalohovat.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Rozsekne to zakaznik, bud proda kindle, nebo si ho necha a nebude jiz kupovat eknihy. ... kdyz vetsina vydrzi bojkot, vyhraji zakaznici.
Kdyz to az ty penize budou kupovat, vyhraji vydavatele.

A to s tim, ze v USA se prodava pod cenou, tak s tim jedete nekam, prodava se s marzi na krev, ale ne pod cenou, jinak by se tam vsichni necpali, ale hold Amazon prodava pres cele USA, tady ma velky trh a muze si dovolit mit male marze. .... mimochodem, odkud se berou nejbohatsi lide planety ... z USA ... jedini, kdo je trumfuji jsou lide, co si nakradli, treba rusti oligarchove ... ale bavme se o lidech, kteri sve bohatstvi nenasli na chodniku (ropne staty) ale o tech, kteri si jej legalne ziskali podnikanim i investicemi.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Nemyslim, ze by bojkot pomohl. Za prve je dnes prakticky nemozne, aby se vsichni lide domluvili, za druhe v eboocich asi nebude moc velka konkurence, za treti bojkot by mohl taky trvat nekolik let, nez by firme dosli penize, protoze muze ebooky krizove financovat z jinych aktivit.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.