Je to nasnadě, oproti procesorům a GK, kde reálně stačí používat vyhledávač a může to testovat i člověk, co to před tím nikdy nedělal a moc o tom neví, zdroje přeci jen vyžadují jakési know-how a nějakou výbavu. To moc lidí nemá a každý, kdo to už má, obvykle může jít dělat jinam za lepší peníze v dané sazbě a počtu hodin, i kdyby to měl být průměrný servis, který ale dneska málokdy jde pod 500,-/hod. bez DPH. Resp. za tyto peníze dneska fungují dokonce už i neodborné firmy, dělající práci, co ještě řed lety zvládl kde kdo doma (minule jsem valil oči v Počítačové pohotovosti - 550,-/hod. bez DPH), myslím, že odborné servisy, co dokáží věci opravit a ne jen vyměnit, jsou dneska ještě dál.

Pořád mám obrovské mezery, nebudu dělat ramena, že ne, ale očekávám od toho, že mě to popostrčí dopředu. Tato poslední modifikace mi za pár měsíců dala podobné penzum znalostí, jako celé dva předchozí roky na VŠ, a mnohem použitelnější. Osobně si myslím, že jsem stupeň pod některými experty, kteří šli ze školy s klidem rovnou navrhovat monitory např. pro BenQ, a podle toho ty produkty vypadají…

Zatím se věnuji modifikacím už existujících věcí, pomalu se chystám na experimenty se svými prvovýrobky, tak kdo ví, kam mne to zavede. Ale mám už jakési exemplární příklady jak to nedělat. Hlavně, na rozdíl od nich, se učím naopak z 90 % praxí a 10 % teorií. Na tuto oblast školství jsem nějak úplně zanevřel. Myslím si, že po letech praxe jsem použitelnější, než řada takových inženýrů.

Pokud půjdou výpůjčky, tak mohu recenze slíbit, když nebudou komplikace, nevidím šest kousků měsíčně jako žádný problém. Např. Gabriel Torres, vlastník Hardware Secrets, zvládá měsíčně třeba i deset dobrých recenzí (za prosinec má zatím 8), a k tomu ještě desítku dalších článků (kde už kvalita osciluje, ale přeci jen), takže s tréninkem by to mohlo jít. Otázkou právě je, jestli se mi to bude vyplácet. Na to hlavně myslím narazili v minulosti všichni, kdo to v ČR zkoušeli.

Chieftecy jsou také časem v plánu, ale zatím nemohu slíbit. Poslal jsem seznam co bych rád, tak uvidím, co se vlastně podaří získat…

Díky za upozornění, u toho VIPeru to je pozůstatek mnoha editací a zůstaly tam bláboly. Má jen dva MOSFETy pro klasický two-transistor forward, žádný výstup onoho integrovaného PWM; pokud by byl, jako zdroj pulzů to může stačit.

Tři optočleny slouží jako zpětná vazba, ale nemohou nijak samotné tranzistory přímo řídit, na to je třeba zdroj pulzů, čili buď PWM, který tam právě nikde nevidím, nebo nějaký samooscilátor. Chyba vznikla čistě z toho, že jsem to ve spěchu přešel, zdroj pak nechal na firmě a s sebou domů nevzal, a tady při psaní mi to přišlo zvláštní a začal jsem po tom dodatečně pátrat. Částečně za to může i fakt, že upřímně nemám moc zájem zjišťovat o tomto výrobku všechno do poslední podrobnosti. Mě to k ničemu není, čtenářům to k ničemu není, ani „někomu, kdo ví, o čem píšete“ to k ničemu není. Raději udělám test dalšího jednoho zdroje, než se o den víc nimrat v tomto, o čem už víme, že to nefunguje jak má. Ovšem alespoň jsem se pokusil, takže jak můžete vidět, jistý zájem mám. Dospěl jsem prostě do stadia, kdy jsem si řekl, že naprosté minimum recenze už dokážu zařídit a šel do toho. Učení nikdy nekončí a tímto způsobem bych mohl stále čekat, stále vylešovat, do nekonečna. Nikdy bych nic nenapsal. Berte, nebo nechte být.

Frekvence běžných spínaných zdrojů je maximálně 100 kHz, obvykle spíše do 80 kHz, pak rostou ztráty na jádrech transformátorů a cívek, použité materiály mají svá optima a příliš daleko na některou stranu jim nedělá dobře. Zde to začalo cca na 43 kHz (20 % zátěž), kam to rostlo jsem nezkoumal, když to ani plný výkon nedalo, je to úplně zbytečná práce, jak jsem už říkal). Oblíbený argument o kouzelných XYZ frekvencích, co výkon přenesou, je ovšem úplně mimo, tak ho prosím nepoužívejte, děkuji pěkně. Jelikož spínací frekvence jsou pro běžné materiály v podstatě tedy dané, hodnotu přenenseného výkonu pak ovlivňuje hlavně velikost jádra. Můžete si všimnout, že číselné označení velikosti nápadně sedí na přenesený (čístý výstupní) výkon. Tudíž z ERL-28 můžeme vymáčknout dlouhodobě pod 300 W, možná 350 W špičkově, což se ukázalo, po prvním vypnutí už se ten zdroj dále vypínal na cca 150 W.

Maximum frekvence zde je dané, pak to moc dobře nezvládají filtrovat ani cívky, ani kondenzátory (zvlášť tyhle levné šmejdy), rostou ztráty všude atd. Samozřejmě u běžných materiálů a běžných součástek. Frekvence VRM v dnešních DC-DC měničích ovšem rostou (resp. mohou růst) až k 1 MHz (toliko tedy zatím z datasheetů, reálně jsem to neměl možnost změřit). Umožňují to moderní tranzistorová pouzdra a elektrolytické kondenzátory s pevným dielektrikem. Kondenzátory jsou vůbec největší omezující faktor. Můžete si všimnout, že již mnoho let zpátky DFI úspěšně osazovala VRM s digitálním PWM, pracujícím přes 1 MHz díky SMD tantalům. Sem jde moje spekulace. Je dost divoká, proč ne, ale z odhadu vývoje za poslední dekádu tomu celkem věřím.

Pod pojmem efektivně si představuji to, že jsou v sérii a tudíž je celková kapacita tohoto bloku poloviční. Je to trošku více rozvedené v prvním výskytu této fráze (u rozborky mé úpravy), kdybyste to četl pořádně, tak si to uvědomíte. Že někdo přeskakuje na pár pasáží, co se mu líbí a nepřečte to celé, je sice hezké na hraní toho, jak mě zaskočíte zezadu, ale tak nějak to nefunguje. Občas totiž nějaká informace je uvedena dříve, či naopak později. Vím, že tam pár problémových míst mám (a hlavně vím, která to jsou).

Pasivní PFC nemá s kapacitou primárního kondenzátoru (či kondenzátorů) zase tak mnoho do činění, nechápu, proč to zmiňujete. To spíše topologie zdroje a hlavně účinnost spínání a přenosu energie, která je právě tady dost zoufalá, takže si to s klidem mohu dovolit tvrdit. Navíc zvlnění na výstupu má průběh, který není sice úplně, ale přeci jen dost podobný typickému chování toho, co zdroj dělá při velmi poddimenzovaných primárních kondenzátorech. Zde špičky takřka výhradně sledovaly spínací frekvence obou tranzistorů a stejně tak jejich velikost rostla se zátěží.

Díky za upozornění na tranzistor, opravím, chyba musela vzniknout v katalogu nějakého čínského výrobce, jsem si zcela jist, že v datasheetu jsem viděl 4 A. Každopádně i kvůli právě zmiňované nízké efektivitě spínání mnohdy stejně víc jak dvojnásobek maxima tranzistorů než je očekávaný výkon na sekundáru u těchto zdrojů nestačí. Vznikají vysoké špičky, a i když to přečká toto, pokud není výkno drasticky omezen jako tady, dojde k saturaci jádra a to trazistory odpálí zcela jistě. Proto říkám, že 13007 je na 350+ W málo. Je to mnohokrát v praxi ověřeno.

Nabídnul jsem nějaké spekulace na vysvětlení, které nejspíš daleko do reality mít nebudou. Pokud článek berete jako vysvětlení, proč to nefunguje, tak to jste prostě špatně. Zaměření bylo na to ukázat, že to nefunguje, přinést teorie, proč tomu tak je, a vyzkoušet v praxi, zda jsou teorie třeba správné, nebo také ne. Mám načteno dost a tudíž vím, že jsem poskytl v pár pasážích i lepší rozbory, než kvalitní zahraniční servery. G. Torres testuje jak na běžícím páse a moc se vlastně nezajímá o vnitřek (resp. o tom minimálně nepíše). Na HardOCP o tom napíší v podstatě podle toho, jakou mají náladu, zdá se mi. Tudíž se rozhodněte, co čekáte. Nebráním se diskusi, rád se něco naučím, znovu opakuji, vím o sobě, že mám mnoho mezer, ale náhodným pícháním do některých pasáží nedocílíte ničeho. Pokud čekáte odbornou studii, jděte jinam.

Zasponzorujte, budeme rádi, do té doby zůstanu na tom, co nyní stačí a je to vůbec ve finančních možnostech.

LCR metr není nutnost vůbec k ničemu. Ono to dokonce vlastně nic neříká. Že levné čínské šmejdy mají občas po výstupu z továrny lepší parametry jak kvalitní japonské značky je celkem známý fakt. Ale co to udělá za den, za týden, za měsíc či za rok, nebo co to udělá za deset minut při 105 °C, to už LCR jaksi říct neumí. Se šmejdy mám už dost zkušeností a mohu čistě na základě tohoto s klidem prohlásit, co šmejd je a není, protože vím, co to umí v podmínkách, které jsem popsal, dělat. A ono to kupodivu opravdu sedí na realitu.

Zkusím ho sehnat do high-endu, dám vědět. Když to půjde podle plánu, rád bych v cyklech dělal pravidelně vždy low-end, mainstream a high-end (dle svých měřítek).

Tak samozřejmě, ale měřit jednoduše a přesně vysoké proudy bez toho, aby byla měřením zátěž ovlivněna (což vylučuje velké bočníky, a na malé bočníky je třeba sakra hodně citlivé vybavení) moc nejde. Navíc, základem je se podívat, jestli ta věc při stoprocentní zátěži funguje, jak má.

Nezakládám si na tom, měřit nějak extra přesně účinnost a dělat si srovnávání s jinými weby (ač srovnávání mezi sebou v rámci jednoho testovacího vybavení asi dělat budu). Na druhou stranu, ví vůbec někdo, s jakou přesností měří třeba 80PLUS? S jakou přesností měří JonnyGURU? S jakou kdokoli jiný? Mám dost velkou obavu, že zrovna toto nikdo z nich nikdy neuvedl (nečetl jsem všechny jejich články, ale přímo v recenzi jsem to nikdy neviděl). Takže kdo ví, jestli jim to také nelétá o +- 5%? Ono měřit přesně velké proudy opravdu není jen tak, a tady vzniká chyba největší. Jestli jsou napětí +-0,5 % či +-0,25 % už nedělá tolik, ale proudy +-2,5 % a následné aritmetické operace s tím to prostě šeredně hnou.

Uvítám samozřejmě jakékoli návrhy v této oblasti, ten proud je prostě nic moc, a to mám nejlepší dostupný ampérmetr co jsem na českém trhu našel. Já alespoň šel tak daleko, že jsem čísla čestně uvedl a jako čtenáři s tím naložte, jak chcete. Nemusím připomínat, jaké parodie předvádí např. jeden z českých serverů nyní s „kombinací zátěže pomocí grafických karet“ a něco takového. Jestli se tam vychází z tabulkových hodnot průměrných příkonů, maximálních příkonů, tahá se to z rukávu, chodí se pro data k DD St(r)achovi, anebo se to vyrábí na generátoru náhodných čísel netuším, dál jsem to obvykle neměl sílu číst.

Jak už jsem psal, nehodlám usnout na vavřínech, budu vymýšlet a pracovat na různých metodikách. Nebude to za týden, nebude to za měsíc, ale třeba po půl roce bych rád přinesl nějaké větší dílčí zlepšení metodiky. Hlavně jsem ale chtěl začít. Mít něco v ruce znamená moct to vylepšit. Vylepšovat nic jde velmi těžce :)

Určitě, je to v plánu, někde jsem to v článku i psal. Tady to pouze nemělo smysl, s ohledem na to, že napětí už tak létalo skrz celé spektrum i při rovnoměrné zátěži :)

Jestli se u nás Be Quiet dají sehnat, není problém. Chci se zaměřit právě na tyto alternativní značky na našem trhu. Čistě logicky, že, nemá smysl testovat to, co v zahraničí už rozebrali skrz naskrz, a vyhýbat se stále do nekonečna tomu, co nikdo nezná;-) V mainstreamu chci probrat ty různé Fortrony, jak jsem zjistil, těch OEM verzí je teď na trhu asi šest nebo tak nějak. A dle informací ze světa, některé jsou na tom velmi bídně.

Proč ne, ovšem nemůžu zaručit, že to přežije. Měl jsem v ruce jeden z těch černých LC, přišel mi subjektivně lepší jak srovnatelný EC, ale stejně mě to asi nemá rádo či co. Dvakrát mi vybuchnuly primární tranzistory, napodruhé s trochou víc škody, takže šel na součástky…

Nedovedu si to úplně představit…někudy je třeba vést kabely :) A k té hlučnosti chlazení, no - 12cm Papst (=velký motor s kvalitními ložisky, o to méně místa na lopatky) při průtoku ~250 m^3/h. No, co k tomu dodat, kdybych do toho strčil prst, už ho nikdy nikdo nenajde ;-)

Většinou používám „daný“. V tomto případě vycházím čistě z toho, že výkon je dán ve specifikaci zdroje (štítek, krabice, manuál atd.). Tudíž je specifikován. Anglikanismy s dovolením nikomu nepodsouvejte, čestinu používám obvykle i tam, kde redakční kolegové sahají k anglickým výrazům. Když už, tak se jedná o odvození přídavného jména ze slovesa (specifikovat).

Pořád nemůžu vymyslet, nač potřebujete takové věci? Obvykle si člověk, co chce kvalitní zvuk, koupí kvalitní zvukovou kartu, která má vlastní dobrou filtraci napájecího napětí. To fungovalo už před deseti lety, kdy ze zdrojů lezly občas hrozné věci. Následně si to vyvede do dobrého zesilovače a do dobrých beden. Neříkám, že je to váš případ, ale typický český přístup je nakoupit šmejd (Eurocase, int. Realtek, xyz.1 bedny Genius) a vyrábět z toho něco, čím to nikdy nemůže být.

Nemusím snad dále připomínat, že dnešní špičkové zdroje mají i na plném výkonu zvlnění, které se skoro blíží hranici chyby měření, takže přímo ze zdroje orpavdu žádný šum nepůjde.

Někdy si počtu, dík :) Ohledně toho Seasonicu, nemá tam bočníky? Mají strašně malý odpor (protože ty proudy tečou přes ně), takže diodotestem se ti bude zdát, že jsou všechny +12V větve spojené. Co z toho tvoří ty „větve“ je, jak už jsem tu někde psal, přítomnost bočníků, na kterých se odměřuje protékající proud a podle toho (ne)zasahuje OCP ochrana na konrolním čipu. OEM verze je nemají, ale plonohodnotné S12II vždycky měly ;-)

Co se týče těch PFC, no, částečně v tom je i ekonomičnost (je levnější tam dát pár tranzistorů a diod), ale na druhou stranu, účiník se s tím blíží skoro k jedné během jakékoli zátěže, což pasivní ani z principu nemůže, ta je vlastně vyladěná na určitou zátěž a kolem ní se už zhoršuje. Aktivní PFC má samo o sobě horší účinnost (tratí se tam pár wattů), ale díky tou, že zvyšuje vstupní napětí až někam k 400 V, tak se zvyšuje účinnost transformace. V konečném důsledku jsem přesvědčen o tom, že dnešní 80+ gold/platinum zdroje by při nahrazení aktivním PFC za pasivní měly účinnost horší, protože tam je spínání a trasformace tak dobrá, že 50-75 V navíc udělá víc, než se ztratí na PFC.

Jinak osobně bych to řešil jak jsi tam zmínil a jak se to často dělá - předřazením usměrňovače a kondenzátoru před zdroj, jsou bez problémů schopné fungovat na stejnosměrný. V konečném důsledku je to možná i lepší. S aktivním PFC odebíráš menší jalový příkon a teoreticky bys tak měl dát delší čas běhu na baterie. Jo a díky za vybíjecí charakteristiky, baterie mě úplně nenapadlo studovat. Nějaké zmínky jem o tom zahlédl, ale tady vidím prvně, že při velké zátěži je kvůli procesům uvnitř baterie část energie nevyužitelná (tzn. že s proudem neklesá doba ani náhodou lineárně). Takže moje rozhodnutí z praxe nahrazovat akumulátory těmi největšími, co se fyzicky vejdou dovnitř, se ukázalo jako správné. Nejenže mají větší nominální kapacitu, ale odebírá se z nich pak poměrně k jejich maximálnímu proudu méně, tudíž pak díky charakteristikám vydají víc energie.

Fotku si klidně vezmi, ukrad jsem to na BadCaps, akorát neregistrovaní to nevidí, takže jsem to sem uložil. Penťák to tam dával do gutless, bloated atd. Štítek si tam vezmi, tady si zatím ještě nikdo nezkoušel tipovat, kolik je na něm napsáno. Co bys řekl ty než se na něj mrkneš? :D

1. Kdyby se někdo zeptal dřív, odpovím mu dřív (: je to převzatí termín z angličtiny, který se mi líbil, proto jsem ho také převzal. Primárně se začal používat u zdrojů, kde byly na +12 V místo usměrňovacího můstku dvě diody ghetto stylem spájené dohromady, výstup pak vedl obvykle přes chladič či nějaký jiný metalický bazmek.
2. inu co by nezvládla, donedávna celkem běžná věc
tak až budu mít čím, milerád, do té doby holt budete muset vystačit s optickou analýzou složení, nebo to taky nečíst
2×680 uF v sérii mi opravdu přijde jako 340 uF, jestli vám ne, máte rozbitou fyziku
napěťové špičky se tam neocitnou, rozhodně ne větší jak je napětí toho tranzistoru; ano, ovšem plocha pro výměnu tepla je větší, takže se ten výkon lépe odvede, díky chladiči to bude chladnější a zvládne to fungovat na 100 %, možná i víc
jako u skříní, od 1,5 mm nahoru to začíná být co k čemu
divil byste se co je to za mrchu, oproti 75W úplně jiná dimenze; rádoby negativní projevy tu rozebírat nebudu, každopádně tyto pomluvy jsou trochu mimo realitu
3. očištění proběhlo pokud se dobře pamatuji, zbytek nějak nepobírám
to vidíme stejně
4. jestli jsou myšleny změny při skokových změná odběru, zatím to není s výbavou možné, do budoucna v plánu
četl jste to vůbec? přijde mi, že ne…
5. jestli máte dojem, že budu u každého šmejdu na trhu dělat napřed schéma, to zadarmo zveřejňovat a ještě mít hrozbu žaloby nad sebou, tak asi žijete v jiné realitě; každopádně mi přijdete jako teoretik, typické univerzitní vzdělání, týdny to budeme teoreticky rozebírat, dělat schémata a pak na tom něco zjišťovat…já prostě na základě praxe provedl úsudek, udělal experiment a měřením si ověřil výsledky
datasheety budu pravidelně dodávat v dalších recenzích, tady už to moc nemá smysl, názvy součástek jsou, nalézt se to dá, jsou to skoro všechno generika co dělají desítky výrobců
závěr - očividně nemáte moc ponětí o tom, jak probíhá „zkoušení“ výrobků v Evropě…když to VŮBEC do zkušebny jde!

apropo, skvělý případ státní garance kvality byla tuhle vodka od Draka, jestli po tomto ještě někdo má dojem, že evropské/státní orgány fungují a zaručují nějakou kvalitu, pak se nemá smysl s takovým člověkem bavit, to je prostě ztráta času, je mi líto