Abychom to uvedli na pravou míru: Evropský parlament (EP) nehlasoval přímo o přijetí ACTA, dohoda je totiž postavena tak, že to nejsou parlamenty, kdo o ní hlasují, ale komise a rada. EP hlasoval v podstatě o tom, že by komise a rada měly zpřístupnit jak parlamentu, tak veřejnosti obsah smlouvy a členové EP by měli být informováni o iniciativách s jednáním souvisejících. K obsahu ACTA nemá momentálně přístup ani EP, ani veřejnost. Dokumenty, které skrze WikiLeaks.org o ACTA unikly, přitom zřetelně naznačují, že má kdosi velký zájem na kontrolování a ovládání internetu a jedním z nástrojů této moci mají být poskytovatelé připojení, kteří by se museli stát v podstatě prodlouženou rukou „velkého obsahu“ (jak s oblibou říkají na Lupě). EP si „vyhrazuje právo“ provést patřičné kroky, jako je dotažení případu k Evropskému soudnímu dvoru. Evropskou komisi parlament vyzval, aby pokračovala ve vyjednávání s vymezením na již existující evropský systém ochrany duševního vlastnictví.

O dohodě ACTA existuje „dohoda“ mezi EU a dalšími „OECD zeměmi“ (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), podle níž je jednání o obsahu ACTA tajné. To vzbuzuje v EP obavy ohledně neprůhlednosti vyjednávání spolu se skutečností, že o konečném přijetí nakonec žádný parlament nehlasuje. Členové EP také připomněli, že vstupem Lisabonské smlouvy v platnost je komise povinna EP plně a neodkladně informovat o všech stádiích mezinárodních jednání.

Členové EP také chtějí znát dopady přijetí dohody na základní práva a ochranu dat a požadují, aby na hranicích EU nebyly prováděny osobní prohlídky. Zároveň požadují úplné objasnění všech ustanovení, která by umožnila neopodstatněné prohledávání a zabavování datových úložišť jako notebooků, mobilních telefonů a MP3 přehrávačů pohraničními a celními orgány. A konečně EP chce mít také jistotu, že dohoda ACTA neotevře cestu k odpojování od internetu známému jako „třikrát a dost“. V závěru zprávy se přímo píše: „…lidé by neměli být penalizováni ztrátou připojení k internetu za trojí porušení autorských práv online, když stahují hudbu, filmy nebo jiný autorsky chráněný obsah“.

Zvláštní zprávu k celé věci vydali také „tři mušketýři“ a „jedna mušketýrka“, jmenovitě Alexander Alvaro (LIBE (Občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci), Německo), Stavros Lambrinidis (viceprezident EP, Řecko), Françoise Castex (člen EP, Francie) a za ČR Zuzana Roithová (členka EP a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů). Odsuzují skutečnost, že rada i přes přijetí Lisabonské smlouvy nadále jedná utajeně, z čehož je ještě více zřejmé, že by měl mít EP přístup ke všem fázím jednání.

Stavros Lambrinidis k tomu mimo jiné uvedl: „Tento parlament nebude sedět s rukama za zády, když se jedná o základních právech miliónů občanů za zavřenými dveřmi. … dáváme tím soukromým firmám právo nevybíravě šmírovat aktivity každého občana na internetu – něco, co nedovolujeme ani policii v boji proti terorismu. Přístup na internet je sám o sobě jedním ze základních práv a s jako takovým se musí zacházet a chránit ho.“

Françoise Castex ve své řeči zmínil: „… neakceptujeme text, který by ohrozil přistup k lékům, ohrozil svobodu projevu a přenesl odpovědnost na poskytovatele připojení. ACTA tím, že tlačí na poskytovatele, otvírá cestu ke 'třikrát a dost' a obecně zavádí šmírování sítí.“

Alexander Alvaro byl opatrnější: „Proti padělání musíme bezpochyby tvrdě bojovat. Tento boj by nicméně neměl být zneužit k zavedení opatření, která byla již dříve parlamentem zamítnuta. Jakákoli mezinárodní dohoda s dopadem na každodenní životy evropských občanů musí být diskutována otevřeně a veřejně, zvlášť když je součástí dohody odepírání přístupu lidí na internet.“

A konečně Zuzana Roithová, která coby členka Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů byla také opatrná, možná nejopatrnější, pokud jde o problematiku svobodného přístupu na internet: „Padělání je rakovinou mezinárodního obchodu a EU intenzivně hledá lék. ACTA by měla zlepšit mezinárodní spolupráci, pokud zavede přiměřená opatření. Měla by se zaměřit na padělané zboží, které ohrožuje naše zdraví a životy, namísto honby za studenty kvůli stahování počítačových her z internetu. Je nepřijatelné, že EP není informován o aktuálním stavu vyjednávání. Pokud nebude EK s EP jednat, může se stát, že parlament ACTA odmítne, stejně jako odmítl dohodu SWIFT (dohoda o sdílení dat mezi EU a USA o bankovních transakcích v rámci boje proti terorismu, kterou loni v září schválila většina členských států EU, ale na začátku tohoto měsíce ji EP odmítl, pozn. red.). Tak bychom ztratili další nástroj v boji proti porušování práv duševního vlastnictví. Největší množství padělaného zboží přichází do EU z Číny, ta se však jednání neúčastní. Jak si může komise myslet, že by toto Čínu nakonec přimělo k podepsání ACTA?“