Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Historie se tak krásně opakuje. 😃
Kdysi Fairchild podobným způsobem "vyvrhl" Gordona Moora a další, kteří "ze zoufalství" založili Intel. Nyní je v roli Fairchildu Intel.
https://en.wikipedia.org/wiki/Traitorous_eight
Známí snad také pod označením fairchildern.
Ve Fairchildu působil také Jerry Sanders (zakladatel AMD), ale ten do původní osmičky nepatřil.
https://en.wikipedia.org/wiki/Jerry_Sanders_(businessman)
Proč nenapíšeš co vlastně chtějí dělat? "IP" ... co to je? Jinde uvádějí alespoň "IP core".
No možná "Intellectual Property Core", ale to nám taky moc neřekne.
Intelless Performance Core
https://www.pngkey.com/png/detail/769-7698249_intel-outside-intel-outsid...
Sorry za ten patvar :(
Tak jsem se na to zeptal, za pravdivost neručím:
"V kontextu polovodičů znamená IP (Intellectual Property) jádro nebo blok, který je předem navržený a ověřený. Tyto IP bloky mohou být znovu použity v různých návrzích čipů. Existují dva hlavní typy IP jader:
1.
Soft IP: Tyto bloky jsou obvykle nabízeny jako syntetizovatelné modely RTL (Register Transfer Level) v jazycích jako Verilog nebo VHDL. Jsou flexibilní a mohou být přizpůsobeny různým technologickým procesům.
2.
Hard IP: Tyto bloky jsou nabízeny jako konkrétní návrhy rozvržení (layout designs) a jsou pevně svázány s určitým technologickým procesem. Obvykle nabízejí lepší předvídatelnost výkonu a plochy čipu."
Díky. Takže chtějí navrhovat vlastní jádro, podobně jako to dělá Apple s ARMem?
Ano. Akorát sníží cenu / zvýší marži tím, že nemusí platit licenci za ISA. Tato jádra pak integrují ostatní výrobci, naklikají si jich tam, kolik potřebují, přidají GPU, kodeky, NPU apod. a mají svůj SoC, který pak nabízí výrobcům zařízení.
EDIT: Pozor, Apple delá jádra jen pro sebe. Qualcomm asi taky.
Qualcomm je i prodava ne? Jak jinak by mohly byt notebooky s jejich CPU? Apple je neprodava, nikdo jiny nema zarizeni s AS. To je ten rozdil.
Qualcomm prodává hotové SoC. Není v tomhle lepší než třeba Intel. AMD aspoň nabízí semi-custom (PlayStation, Xbox, Steam Deck). Není možné si udělat vlastní procesor s jádry Qualcomm Nuvia.
S těmi IP na začátku diskuze, tam jde o to, že dřív jste si nakoupili čipy a nasázeli do své desky. Teď nakoupíte IP a vytvoříte si SoC, který obsahuje jádra a jednotky z těchto cizích IP. Díky tomu máte menší a úspornější zařízení.
[deleted]
stary pardalove si chtej zazit jeste mladicky drive bez manazeru, ale fandim jim :)
Tohle bude ještě rychlejší jak Nuvia. Za dva roky je koupí Ventana, Tenstorrent nebo SiFive.
Předpokládám, že cílem je rychle někoho podojit, když vyschnul penězovod v Intelu
SiFive je na tom teraz s peniazmi blbo, sami prepustali.
SiFive je na tom hlavně blbě produktově. Sice maj skvělej marketing, ale nic to nemění na věci, že zájem o RISC-V mimo Čínu neni. Lidi radši koupí ARM
Mimo Čínu nemáme problém s licencemi a sankcemi a ARM je dospělejší.
Tak jo, RISC-V je třeba vyvíjet, i když moc nevěřím, že průlom udělají zrovna lidi z Intelu...
Na tom RISC-V pracuje docela dost lidí ne? Snaží se, snaží, ale výsledky nikde. :-/
Když ona je to pořád taková bokovka, žádné velké zisky. Sice se ty procesory už leckde používají, ale miliardy z toho ještě nekoukají.
Číňani plánujou na Q4 2025 tapeout 6wide OOO jádra, bude to tady dřív než se nadějem.
Sankce takhle tlačí na vývoj, to je jejich pozitivní stránka. Číňani totiž už mají omezen přístup k procesorům Intel a AMD a i novějším generacím ARM (část těch posledních byla vyvinuta v Texasu, tedy USA).
EDIT: Některé čínské firmy na procesory byly fake a dovážely Intely a přeznačovaly jejich potisk. Fungovalo to jen do spotřebování dotace.
Spousta nezávislých hráčů zdrojově značně limitovaných, kteří jednotlivě řeší opakovaně ta samá zadání. Pokrok platformy jako celek se pak cca odvíjí od maxima dosaženého toho nejúspěšnějšího z nich.
Proč? Výsledků je dost. Zvláště v embedded sektoru.
Ano, zatím to jsou jen tzv. malá jádra. Ono pro ta velká teprv nedávno byly schváleny věci jako vektory apod. A dělat něco s draftovou specifikací, když to pak bude nekompatiblní...
Ono taky k cemu velka jadra. Trh o to ocividne nestoji.
Embedded je trh, do ktoreho sa lahsie prenika.
Ak je ten procesor aspon polo-kompetentny, vyrobca k nemu dodava nie uplne drbnuty toolchain a nezere to aj travu pri ceste, tak ma celkom slusnu sancu sa presadit a pouzit. Navyse v tom segmente netreba byt vyrobcom s kremikom, jadra sa daju sublicencovat zabehnutym vyrobcom, ktori maju budget na to aby zafinancovali vyrobu a marketing.
Navyse embedded sa bezne aj dnes vyraba na 28nm a podobnych zrelych procesoch, takze je trivialne lahke na to ten procesor nakreslit.
Nehrozi, ze tam nejaky umasteny blbec bude nadavat, ze mu na tom nejdu Windowsy, alebo ze to i9tka zadupe do zeme.
V každé recenzi čteš, jak jsou rychlé/pomalé hry a užvatelské (ne serverové) aplikace a jak je daný procesor "na houno".
Jenže nějací pičánci z recenzí reálný trh moc nezajímají.
Velkých jeder byla a je spousta, i open (Power, Sparc, MIPS...) a všechno to vyklidilo pozice.
ǔplně stejně, jako se nedaří průnik ARMu do desktopů - prostě to tržně nedává smysl.
A pokud jde o rychlost desktopových aplikací, netřeba měnit procesor - stačí zahodit hrůzy jako Electron.
Electron bude žít do té doby, dokud budou existovat Indové. Časem je nahradí AI, ale ze začátku bude jen na levelu Indů. Na tohle vám výkon v SIMD výpočtech nepomůže, na to potřebujete široký dekodér instrukcí. A tady přichází RISC architektury se snadnou paralelizací dekódování stejně širokých instrukcí. Už tu máme ne jeden, ale hned dva výrobce s velkými jádry na tohle optimalizovanými (Apple Silicon a Qualcomm Elite). Jeden vyrábí dokonce jedny z nejprodávanějších počítačů na světě, takže si nemyslím, že by to tržně nemělo smysl.
V tomhle je škoda, že se neudělala trošku tlustší čára za minulostí s nástupem 64 bit do x86.
AMD něměla sílu prosadit to nekompatibilní
a Intel se tou dobou snažil tlačit Itanium pro větší železo a 32bit Xeon pro to menší.
Po internetech sice proběhly nějaké šumy o osekání x86 ISA. Ale zatím se do reálu moc nechystá ani AVX-10 (což je mnohem jednodušší/průchodnější).
Třeba ARM, a nejen ten, ten zlom při přechodu na 64 bitů má mnohem silnější. Prakticky nová architektura. Proto taky x86-64 byla jediná architektura, kde 64 bitů bylo pomalejších než 32. Na druhou stranu to u ARM znamenalo problém, že podpora 32 a 64 bitů znamenalo dekódovat 2 odlišné ISA. Takže to bylo drahé a nedávno odstraněním podpory 32 bitů znatelně zmenšili množství tranzistorů.
Problem je v tom, ze osekanie instrukcii nepomoze. Problemom je samotny instrukcny format a sposob, ktorym sa niektore veci enkoduju. Rozne instrukcne prefixy napr. len k tomu aby sa zmenil segment s ktorym sa pracuje, pripadne pre pristup k niektorym registrom. Spolu s formatom zakodovania ciela sposobuju, ze kym sa neprecita cela instrukcia, nie je mozne zistit, aka je dlha.
Nekompatibilne by sa to nepresadilo, pretoze v tej dobe este existovali ludia co verili, ze sa Itanium nenarodilo mrtve. Takze by to nebol suboj nekompatibilnej a zaroven nekompetentnej architektury s kompatibilnou a kompetentnou, ale iba suboj nekompetentnej a kompetentnej architektury, lebo obe by boli nekompatibilne.
A ako z historie vieme, najlepsie riesenia zdaleka nie vzdy su tie, co sa nakoniec ujmu.
".. najlepsie riesenia zdaleka nie vzdy su tie, co sa nakoniec ujmu .."
:(
Příkladů dává historie více než dost. VHS vs Betamax, Windows 95 vs OS/2, ...
To ale není až takový problém v praxi. Paměť se přednačítá, instukční dekodér je pipelinovaný. Ve skutečnosti je to většinou jedna LUT na začátku dekodéru. Ono je jich tam navíc několik, a k tomu ještě specializovaných.
BWT, Betamax je špatný příkald. Ty jsi viděl někdy něco od Sony, co by se obecně ujalo? Technicky dělají dobré věci, ale pak na všech chtějí licenci a monopol. ǔplně stejné, jako Apple zabil firewire an Thunderbolt.
Tranzistorové radio, walkman?
https://www.youtube.com/watch?v=7pi9k5n7Wrw
s Betamaxom narabal melkor. Ja by som VHSku postavil ako konkurenciu k Laserdiscu, analogovemu predchodcovi CD.
S instrukcnym dekoderom: V praxi to praveze problem je. LUT sice pouzit mozes, ale nemozes to paralelizovat. Pretoze ked precitas prvy byte Ntej instrukcie, nemas ani najmensiu paru o tom, kde je prvy byte N+1vej instrukcie.
Pipelinovane to samozrejme je, lebo musi byt. Dekoder nieeee je uplne tak celkom LUT, je to trocha zlozitejsia struktura. Skor je to stavovy stroj. To bol uz pri 8086.
Takze aj pri najlepsej voli a svedomi nevies zacat dekodovat nasledujucu instrukciu, kym nezdekodujes tu aktualnu. Zevraj to v AMD riesia tak, ze dekodery proste konzumuju byty jeden za druhym. Ak dekoder zisti ze to, co dekoduje nie je zmysluplna instrukcia, tak dekodovanie abortne a posunie sa o byte dalej. Ak predosly dekoder zahlasi ze uz konecne pozna dlzku instrukcie a aktualne dekodovana instrukcia je vovnutri tej predoslej, tiez sa vysledok zahodi.
Ono to funguje, ale je to limitovane na 4-cestny dekoding (pozeral som tie slajdy o Zen5 a aj ked je tam 6-way dispatch, dekoder je stale iba 4-way) a ta hromada neplatnych pokusov o dekodovanie instrukcie stoji energiu.
Ze ich ty nevidis, neznamena, ze nie su ;)
Doufám, že píšeš svůj příspěvek z RISC-V a ne ze zlého AMD s velkýma jádrama. :-)
Tady někdo před pár dny vyždímal 15FPS při běhu The Witcher-3 na RISC-V platformě skrze emulaci x86_64. To mi přijde jako překvapivě pozitivní výsledek. GK byla RX 5500, ta by měla dát dle TPUp až cca 60FPS.
https://box86.org/2024/08/box64-and-risc-v-in-2024/
RISC-V mam zatial iba v malych jadrach.
Ale z ARMu by som ti ho napisat mohol.
".. z ARMu by som ti ho napisat mohol .."
Z tlačítkového telefonu .. to by se jeden musel opravdu snažit.
Ale nějaký ten smrtfoun .. no problemo ;)
Vždyť ARM jsou všechny Apple Silicon device, Snapdragon X device, Rapberry Pi. To není zase tak malá skupina disponující typicky klávesnicí.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.