laada: http://en.wikipedia.org/wiki/High_dynamic_range_imaging a http://www.root.cz/clanky/hdr-fotografie-v-linuxu/, to by tvoj mozocek mohol pochopit...

ODSakEda: no, upravit jas bílé umí již značně delší dobu velká část monitorů EIZO. Nehledě na to, že některé typy mají významně rozšířený gamut (rozsah zobrazitelných barev). Zejména v případě, kdy pracoviště má velký rozsah osvětlení, je to funkce velmi příjemná...
Co se týče přesaturovaných barev - pokud to není přímo umělecký záměr (v některých specifických případech), pak to působí vskutku velmi nepřirozeně. Netrénovanému lidskému oku se víc líbí trošku nasycenější barvy oproti přirozenému stavu, nicméně i já si myslím, že se nic nemá přehánět. :)

viktore, tady jde o to, ze pokud je na te fotce prepal kvuli mereni expozice na tmava mista, coz je pripad HDR, tak s tim nic uz na monitoru neudelas, to misto bude furt bez informace. Jednim resenim jak se HDR vyhnout je take snimek mirne podexponovat treba bodovym merenim expozice do te miry, aby se nevytvorily prepaly, fotit tudiz do rawu a pak v pocitaci upravit mirnym esickem jas. Pri podexponovanem snimku jsou take nezadouci prilis tmava mista, se kterymi uz take nic nejde delat, stejne jako s prepaly. Proto take to LDR.

Jistě, bluemoone něco na tom bude, o tom žádná. Ovšem pak bych jen dodal, že na nezkalibrovaném monitoru se může stát (a také velmi často stává), že nemusíte rozeznat tmavé a světlé přepaly od oblastí, které jsou tmavé(respektive světlé), nicméně ještě prokreslené. A rejdit kapátkem hodinu po fotografii také nic neřeší.
Ovšem o HDR vers. LDR jsem v reakci ODSakEdovi jaksi vůbec nepsal, zkuste si to prosím přečíst ještě jednou a pořádně... :)

Problém špatného pochopení terminologie vidím v tom, že většina uživatelů je zmasírována 3D hrami minulých let, kde se zkratka HDR zmiňovala v souvislosti se scénami plnými přepalů, což ale podstata HDR není. Taky dost lidí zaměňuje dynamický rozsah čipu (a RAWu) s dynamickým rozsahem fotky v jpegu. Jpeg už nese pouze onu LDR informaci a záleží tedy na tom, jakým způsobem vysoký dynamický rozsah aparát převede do standardního spektra, případně jakým způsobem si ho uživatel převede při konverzi z RAWu (zda ho ořeže, nebo stěsná do dostupného rozsahu). Moje zkušenost je taková, že z jednoho RAWu se zrcadlovkou jsem v mnoha případech schopný dostat rozsah vyšší, než ze tří jpegů na kompaktu. Takže si myslím, že většina užvatelů, která se u současných DSLR stěžuje na dynamický rozsah, prostě jen nepoužívá RAW...

zminka o LDR vyplynula z toho, co jsem psal. Je to opak HDR. Kdyz se prezene podexponovani, tak na fotografii budou tmave casti, se kteryma take nic nepude delat.

no-x: moje rec. ja moc HDR nemusim, radsi vyfotim neco do rawu a upravim jas nez do jpegu 3krat a jeste se stativem, natoz se mi casto stava, ze se nekolikrat pozastavim nad tim, ze bych to mohl udelat jeste trochu jinak a pak je v tom kvantu celkem bordel. ale to je kazdeho vec. klidne si nekdo do HDR fotte.

kdo zkoušel HDR, tak ví své. Nafoťte si pár fotek do RAWu, složte je do HDR, vytáhněte si z toho ty barvy, které potřebujete a uložte je do 8 bitů a je to. V současné době žádným jiným způsobem, než nafocením několika snímků nedosáhnete vysokého dynamického rozsahu (jedině byste je renderovali).

krásný příklad

http://www.mediachance.com/hdri/gallery.html

To ViktorN:

pokud jde o přepaly, tak nemusíte rejdit kapátkem, i takový obyčejný prográmek jako UFRaw bez problému ukáže přepálené nebo černé místa. Stačí jeden klik myší.

Osobně fotím několik fotek do RAWu a pak je spojím do HDR, upravím, převedu do 8 bitů (můj monitor stejně nic nezvládne, tiskárny ani těch 8 bitů neumí) a je to.

Přepaly i podexpozice jsou v Zoner Photo Studiu taky na klik.

Radims: no, nechci Vás deprimovat, ale tiskárny (kvalitní, ne tedy ty v cenové hladině nižší, než cartridge do nich) nejen že zvládnou hravě 8 bitů, ale vypořádají se obstojně i s 16 bity a dokonce rozdíl i poznáte...

ViktorN: to by mě celkem zajímalo, která tiskárna umí 16 bitů na kanál. Vím, že jsou tiskárny, které mají 8 barev, každá barva 4 bity + devátou = jeden bit. Ale že by některá tiskárna uměla vytisknout 96 bitů (16 bitů kanál) z HDR obrázku, o tom velmi silně pochybuju. Asi by i bohatě stačilo, kdyby některá uměla 36 bitů, aby mohla tisknout RAW. Pokud o takové víte, napiště mi prosím její jméno. Pokud nestojí tolik, co auto, tak si ji nejspíš hned koupím :-)

oprava 96 bitů = 32 bitů na kanál u HDR

jinak náš Prof. Druckmueller vám vysvětlí, proč je HDR dobré

http://www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/Eclipse/index.htm

Radims:  Tiskárny s termální hlavou (HP, Canon...) mají maximálně dvě velikosti kapky, tiskárny piezo (Epson) mají až 4 velikosti kapky. K tomu se ještě dá připočíst tzv. light inkousty, které vylepšují zejména světlé odstíny tisku. Takže typicky pro azurovou a purpurovou (případně i černou) se zvyšuje počet možných přechodů. Jenže to, co dělá počet přechodů, je především způsob rastrování. No a to může mít (teoreticky) takřka neomezený počet přechodů. Standardní tiskový driver řídí tiskárnu jako RGB zařízení (a nikoliv jako CMYKové), takže zde se to trochu zesložiťuje. Nicméně je rozdíl, jestli jsou data připravena v 8 bitech a nebo jestli je pošlete do tiskárny v 16 bitech. Poznáte to právě na přechodech barev.
Pokud máte kvalitnější tiskárnu, která je už řízena RIPem, pak (v těsné závislosti na typu RIPu, neb některé RIPy si na 16bitové rastrování jen hrají, ale stejně jedou na 8 bitech, jako je např. Wasatch, Onyx, RasterLink a další), pak jste za určitých okolností schopen dosáhnout kompromisu mezi 8 a 16 bity (zejména díky variable dot a lightkám), případně skutečně mít plně 16bitové přechody barev.
Co se týče monitoru, tam to vázne na 8bitovém DVI připojení. Jsou sice monitory, které mají interní LUT korekční tabulku na 10, 12 a 14 bitech, ovšem to pouze eliminuje ztrátu po korekci (případně kalibraci), ale stejně jedete na 8 bitech ve výsledku. V této chvíli může přinést významné zlepšení jen implementace displayportu výrobci grafáren tak, že se využije plná specifikace a tedy i možnost mít více jak 8 bitová data a ty pouštět do monitoru (bohatě stačí 10 bitů).
Nutno však říci (co se týče tisku), že bez kalibrací je v podstatě jedno, jestli jedete na 8 či 16 bitech, protože i v 8 bitech je to bída a utrpení. Po kalibraci rozdíl rozeznáte.

dodatek - jinak plně profesionální řešení tiskárny (ve formátu A2 i s plně 16bitovým RIPem a kalibrací) Vás přijde do 100tis bez DPH (poloprofesionální řešení pak méně, samozřejmě...).

Exponujte přesně a manuálně a můžete se vyhnout HDR úplně, i když osobně si myslím že povedené hdr není vždycky úplně na škodu... ;)