Opravujeme monitor (letecky): Fujitsu-Siemens Scaleoview L19-2W
Scaleoview L19-2W nabízí při poměru stran 16:10 rozlišení 1440×900 bodů a stejně jako užší verze má integrované reproduktory. Ačkoli obsahuje pouze analogový vstup D-Sub, přeci jen to ještě není monitor úplně k zahození, zvlášť pro milovníky širokoúhlých panelů (jestli někdo takový existuje).
Datum výroby tradičně chybí, ovšem je to z Číny, je tomu kolem šesti let a nemělo to obraz. Bez dalších plků se pustíme do kuchání. K tomu je třeba odšroubovat dva šroubky dole po stranách,…
… dále odstranit plastový kryt na podstavci (sám je uchycen dvěma šroubky), a pak odšroubovat podstavec uchycený dalšími dvěma šrouby.
Aby to nebylo tak lehké, jsou tu ještě zašité další dva šroubky přímo pod podstavcem.
Pak už lze rozloupnout zadní dekl a přední rámeček. Následně je třeba klasicky odpojit kabel od předního panelu a od reproduktorů.
Pak ještě kabely podsvícení zapojené do invertoru.
Následně je nutné povolit dva malé šroubky po stranách kostry uchycené k panelu, celou kostru částečně oddálit od panelu a odpojit kabel LVDS, ať už přímo z panelu nebo ze signálové desky (kde to jde opět lépe, není zde přilepen).
Pak už se odkryje pohled na desku. Ta se trochu špatně vyndává, lehčí je odšroubovat i signálovou desku a vyjmout obě naráz, ale pokud chcete vyzkoušet svou obratnost, klidně zkuste vypáčit i pouze zdrojovou desku. Jen pozor, ať jsou pinové kontakty ještě vůbec použitelné. ;-)
Zdrojová deska je úplně stejná jako u L19-2 B, tudíž problém byl ve vadných kondenzátorech, tentokrát CrapXon CapXon. Má to větev +5 V a +12 V, tudíž vhodnou náhradou jsou Chemi-Cony KY 1000 uF/16 V (D10), 1200 uF/6,3 V (D8) a 1500 uF/6,3 V (D10). A pak jeden malý startovací, to bývá 47 uF nebo 22 uF, každopádně low-ESR (např. Nichicon PW).
Pak už monitor běhá jak z praku a může jít do prodeje. Oprava je to případně za necelé tři stokoruny (i s prací).