Gelsingerův odchod nebyl dobrovolný, vaz mu zlomilo AI a servery
Odchod z vlastního rozhodnutí zpravidla je zpravidla připravován dlouhodobě, provází ho hledání nástupce, předávání agendy a někdy i veřejné oznámení tohoto plánu v předstihu. K ničemu z toho v tomto případě nedošlo, Gelsinger navíc minulý měsíc prohlásil, že je „plný energie a nadšení“, s čímž ohlášený odchod na penzi příliš nekoresponduje. Toto a další nesrovnalosti samozřejmě vyvolalo otázky. Odpovědi na ně daly agentury Bloomberg a CRN, které mají jak v Intelu, tak u jeho partnerů, své kontakty.
Setkání správní rady
Minulý týden se v Intelu konalo setkání správní rady, kde měl Pat Gelsinger prezentovat novou strategii (připomeňme, že ve společnosti probíhá restrukturalizace), jejímž cílem mělo být získání tržního podílu a zlepšení konkurenčního postavení v AI segmentu. Schůzka však skončila tak, že správní rada Gelsingerovi předložila dvě možnosti: Buďto sám Intel opustí, nebo bude odvolán.
Servery
Důvody měly spočívat ve dvou rovinách. Tou první je situace v lukrativních segmentech, tedy serverech a AI. Intel dlouhodobě ztrácí podíl v serverových procesorech a navzdory vydávání nových produktů postavených na nových architekturách (jak z hlediska x86, tak dlaždic, tak typů jader) nedokázalo současné vedení tento trend zastavit.
AI
V AI je situace taková, že navzdory četným pokusům o vstupu na tento trh, které se táhnou vlastně už k derivátům Larrabee (za kterou byl Gelsinger za svého původního působení v Intelu zodpovědný), se nedaří na trh proniknout. Připomeňme, že proběhly pokusy s monolitickými, modulárními i dlaždicovými GPU, pokus s akvizicí společnosti Nervana i pokus s akvizicí společnosti Habana Labs (Gaudi).
Gaudi 3 (Intel)
Ten sice dostal na trh již třetí generaci akcelerátorů, takže se jeví jako (ze všech dosavadních) nejúspěšnější, ale v reálných číslech jde stále o úroveň, na kterou se dotáhl kdejaký start-up. Připomeňme, že ještě začátkem roku Intel hovořil o očekávání dvoumiliardových příjmů z prodejů Gaudi za rok, které velmi rychle revidoval na půl miliardy, aby v poslední finanční zprávě oznámil, že nedosáhne ani oné půlmiliardy.
Zakázková výroba čipů
Důvodem, proč správní rada (která měla být s Gelsingerovou strategií nespokojená dlouhodobě), nezasáhla dříve, byly plány se zakázkovou výrobou. Situace byla nastavená tak, že prodej vlastních produktů byl vnímán jako druhořadý cíl a tím primárním, který měl zajistit příjmy, byl restart továren.
Ten se však ani po čtyřech letech nepovedl, proces Intel 20A byl zrušen, Intel 18A odložen (ostatně není znám ani žádný zákazník procesu Intel 3, který měl být rovněž v nabídce) a dotace CHIPS Act v kombinaci s kompenzací za zmařenou zakázku od Pentagonu byly sníženy. Pozice Intelu se tak nezlepšila ani v segmentu zakázkové výroby, ani v segmentu vlastních produktů, což správní rada vnímá jako neúspěch.
Navzdory celé situaci se množí hlasy, které poukazují ne to, že způsob řešení, který správní rada zvolila, se nemusí ukázat jako nejlepší. Jednak jsou čtyři roky málo na to, aby bylo možné jakoukoli zásadnější změnu strategie uvést v praxi a dotáhnout. No a jednak je odvolání CEO (byť formálně v podobě dobrovolného odchodu) uprostřed restrukturalizace firmy a bez nástupce tak nějak zbytečné, neboť vlastně společnosti nic konkrétního pozitivního nepřináší.