Rok je ve světě IT přecijen dost dlouhá doba, takže bude vhodné alespoň rámcově zrekapitulovat, co vlastně HDMI 2.1 přináší a jaký je důvod existence této specifikace. Standard HDMI jakožto obrazové rozhraní už po řadu let zaostávalo za standardem DisplayPort, který roky nabízel mnohem vyšší datovou propustnost a s tím i spojenou podporu vyšších rozlišení, obnovovací frekvence i barevných hloubek. Navíc DisplayPort pružněji reagoval na nové požadavky trhu, takže kupříkladu s podporou pro variabilní snímkovou frekvenci přišel rovněž dřív.

HDMI 2.0 v době svého nástupu ani pořádně nedotáhlo možnosti rozhraní DisplayPort 1.2, které tehdy odcházelo na odpočinek. Problémem je především datová propustnost, která není dostatečně vysoká na to, aby bylo možné přenášet 4k obraz při 60 Hz v plném barevném rozlišení, s HDR a HDCP ochranou. Vždy je třeba alespoň jednu stránku oželet (kupříkladu vypnout HDR nebo podvzorkovat barevné rozlišení). O možnostech podpory 5k nebo 8k rozlišení asi není třeba diskutovat.

Po dlouhém čekání tu máme HDMI 2.1, které po mnoha letech přináší konečně posun zhruba na úroveň rozhraní DisplayPort 1.4. Uživatelsky nejpodstatnější změny vycházejí z navýšení přenosové rychlosti na 48 GB/s (včetně režie), podpory variabilní snímkové frekvence a podpory datové komprese.

Co to v praxi znamená: Rychlejší přenos dat umožňuje zvýšit rozlišení, snímkovou frekvenci a barevnou hloubku až na kombinace jako např. 4k 120Hz 12bit (RGB 4:4:4), 5k 60Hz 12bit (RGB 4:4:4), 5k 120Hz 8bit (RGB 4:4:4), 8k 30Hz 12bit (RGB 4:4:4), 8k 60Hz 12bit (YCbCr 4:2:0), 10k 30Hz 10bit (4:2:0).

Použití obrazové komprese pak umožňuje další zvýšení až na 5k 120Hz 12bit (RGB 4:4:4). Při vyšším rozlišení (8k, 10k) lze 120Hz udržet, ale jen při podvzorkovaných barvách. Dostačuje-li 60Hz, lze díky kompresi dosáhnout při plném barevném rozlišení až 10k ve 12bit hloubce.

HDMI 2.1 dále podporuje variabilní snímkovou frekvenci, která je základem pro FreeSync. Její podpora je samozřejmě věcí každého výrobce; způsob podpory je ale standardizovaný, takže lze očekávat, že jej elektronika většiny HDMI 2.1 monitorů bude podporovat (v praxi již existuje řada HDMI 2.0 monitorů podporujících FreeSync i bez standardizace, takže se z pohledu uživatele mnoho nezmění).

Pokud budete chtít HDMI 2.1 rozhraní použít ke kombinaci rozlišení, obnovovací frekvence a barevné hloubky, kterou nepodporovaly předchozí verze HDMI, bude to vyžadovat nový kabel s certifikací Ultra (u HDMI 2.0 byla nejvyšší certifikace Premium). Ve výše uvedené tabulce jsou tyto kombinace přesně vypsané a červeně zvýrazněny ty, při jejichž realizaci je využita komprese.

Závěrem se sluší zmínit, že zatímco se jednotlivé verze HDMI 2.0 (-/a/b) lišily především mírou podpory statických HDR dat, HDMI 2.1 přináší podporu pro dynamická HDR metadata. Nelze si ale představovat, že po zakoupení systému kompletně vybaveného HDMI 2.1 rozhraním, se nějak změní kvalita HDR obrazu - použití dynamických HDR metadat je podmíněno jejich přítomností ve videostreamu a je tedy věcí vydavatele filmu či média, aby je do videa zakomponoval (jestli najdou uplatnění i u her, je s ohledem na jejich podstatu otázkou).

Pro výrobce zařízení by HDMI 2.1 nemělo přinést žádnou formu zvýšení licenčních poplatků. Do ceny produktů se ale samozřejmě mohou promítnout vyšší ceny samotných čipů, které budou z prosté podpory vyšších přenosových rychlostí a logiky pro kompresi / dekompresi větší (a hlavně je bude třeba navrhnout, což stojí nějaké peníze).