Začátkem dubna se na kanálu Authors@Google objevilo video s Davidem Brinem. Budu teď chvíli předpokládat, že vám toto jméno nic neříká. Dr. David Brin je asi nejvíce znám jako spisovatel sci-fi žánru, s jehož prací jste se v do jisté míry překroucené podobě jistě setkali: v adaptaci jeho knihy Pošťák do podoby stejnojmenného filmu Kevina Costnera. Kromě toho ale o něm můžeme říci i to, že je konzultantem NASA a svého času též vysokoškolským profesorem (má doktorát z fyziky, studoval na Caltechu a Kalifornské univerzitě). Kromě toho ale ve sci-fi drží řadu ocenění, mezi nimiž nechybí Hugo i Nebula.

Ve své přednášce se Brin nechal slyšet, že měl možnost hovořit s předním IT expertem Hillary Clintonové, který se vyjádřil následovně:

„Kdyby mohla [Hillary Clinton] někomu dát tajnou medaili bez toho,
aby se o ní kdokoli dozvěděl, dala by tuto medaili a pořádnou šťavnatou pusu Julianu Assangemu.
Protože vytvořil něco, co demokracie a transparentnost u našich vůdců potřebuje…“

Dodává, že Wikileaks sice vypustily hromadu velmi nepříjemných zpráv a dokumentů, které Spojeným státům či západnímu světu velmi znepříjemnily život, ale také vypustila mema a dokumenty ukazující, jak západní diplomaté nesnáší Husního Mubáraka a jiné diktátory, s nimiž musí jednat. A tyto úniky na Wikileaks byly v souladu s obecným postojem běžných lidí. Ve výsledku tak během Arabského jara nebyly k vidění protiamerické protesty, k čemuž se sluší dodat, že Julian Assange věří, že bez těchto úniků na Wikileaks by k tomuto procesu nedošlo.

Jistě se shodneme, že toto je postoj, který by asi málokdo očekával. Jde samozřejmě o přetlumočenou informaci a je na vás, jestli jejímu zdroji, resp. posloupnosti zdrojů, kterou on uvádí, uvěříte. Smysl to ale dává. Bez ohledu na to, jaké problémy Wikileaks nadělaly amerického vojensko-průmyslovému komplexu a organizacemi US Army + CIA „násilně importovanému“ demokratickému zřízení do zemí, kde se zcela nehodí a nemá žádné historické či politické kořeny, nelze vyloučit to, že skupiny obyvatel, které ve svých zemích spustily protivládní protesty známé dnes jako „Arabské jaro“, mohly vzít jako katalyzátor skutečnost, že z informací na Wikileaks plynulo, že se nejen nemusejí obávat USA a jejich případné podpory daného diktátorského režimu, ale naopak mohou výhledově počítat spíše s podporou západního světa.

Jestli je, či není toto vše dobré, to necháme na budoucí historii. Nechceme dnes zabřednout do světové politiky, jen jsme si dovolili vás upozornit na zajímavou skutečnost, která možná není všeobecně známa.