RH Linux on the screen!

Nice one!

Za tuhle cenu koupíte vyšší třídu fullHD LCD TV Samsung s dvojnásobnou úhlopříčkou...

Povedal by som, že porovnávať ho s LCD TV je trochu mimo ... nemyslíš ?
 
Inak by ma zaujímalo aký typ panelu použili ...

jo a 3x vetsim ratsrem a 10x horsi kvalitou zobrazeni...lcdTV si nech na xbox. Na solidni praci to neni.

ludske oko dokaze rozoznat okolo 400 000 farieb, na vyjadrenie takehoto poctu farieb v pc staci 19 bitov (2 na 19-stu je 524 288). reklama predava ... :-) preto mame dnes 5 cepeliek na ziletkach a 30 bitov na obrazovkach.

Takže celkom vyčerpávajúce informácie sú na:
http://h10010.www1.hp.com/wwpc/us/en/sm/WF06a/382087-382087-64283-72270-...
http://h18000.www1.hp.com/products/quickspecs/13081_na/13081_na.pdf
a
http://www.justechn.com/2008/06/10/hp-dreamcolor-lp2480zx-lcd-display
Lookup Table: 10 bits

2 jimik:

profikum, co napr. ladi barevne podani filmu nestaci ani 48b barvy. Oni to fakt dokazou poznat okem. Uznavam ale, ze takovych lidi moc neni :).

menethor:
Vždyť můj spolužák se mne ptal, že když má 64-bitový systém, tak kde vlastně má ty 64-bitové barvy? :D

ty 30bit jdou pouzit, kdyz mate kartu, ktera ma podporu v driveru a software, ktery je umi pouzit, pak se to normalne protlaci treba pres DVI, jinak Display Port to podporuje uz nativne.
Ale ty co pouzivaji 30bit barvy vi jak na to, takze s tim bych si hlavu nelamal.
 
propagacni videa uz jsou na youtube
http://www.youtube.com/results?search_query=lp2480zx&search_type=&am...

to jimik:Lidske oko je na vnímání barev velice citlive, rozhodně nneí pravda, že oko vnímá jen 400000 barev, průměr je někde na 10milionech barevných odstínů, s tím, že v oblasti zenéné barvy je oko podstatně citlivější. Když se podáváme na to jak se barvy tvoří tak monitory používají RGB model kde u 24bitové barevné hloubky připadá na každou barvu 8 bitů, jinak řečeno monitor je schopen zobrazit 256 osdtínů červené, 256 odstínů modre a 256 odstínů zelené. To už nevypadá nijak impozantně! I průměrný člověk pozná v zelené přes 300 odstínů.30 bitové barvy nejsou nic jiného než 10 bitů na kanál schopnost zobrazit například 1024 odstínů zelené !
 

a v podstate pri tom mracne farebnych odtienov ani tak nejde o to rozoznat 300 ci tisic farebnych odtienov vedla seba , ale ked ich clovek naseka vedla seba tak prsote pozna ten prechod ci je dobry a ci tam vidi prechod dithering chybu v zaokruhlovani a tak takze z cim vyssou presnostou sa pracuje tym je to lepsie bo sa eliminuju skoky medzi farbami sposobene nepresnostou vypoctu vidiet to napr aj pri grafikach grafikach a miesani textur

to jimik: a kde mas napsano ze ten tvuj 19bit zobrazovač vytváří barvy který ty schopnej rozeznat/vidět ?

No, jako obvykle jsou to PR žvasty. Takže LED podsvícení tu už má nějakou dobu NEC se svým širokogamutovým monitorem a 10bitovou interní korekcí LUT tabulky. A to nemluvím o širokogamutovým EIZO, které má interní 14 bitovou LUT tabulku! HP sice možná 10 bitovou interní LUT tabulku má, evidentně ale bez možnosti jakékoliv korekce.Panel má jen IPS, takže s nějakým velikým gamutem to moc slavné nebude (za ty prachy ho strčí do kapsy CG241W). Koneckonců - technické specifikace o barevném rozsahu zarytě mlčí, proč asi?
 
Srovnání s 250Cd/m2 HP s 25 Cd Eizo je poněkud mimo (autorovi se omylem vypařila jedna nula). Pokud bych měl vzít kupříkladu CG241W, pak ten má 300 Cd. Ovšem to je irelevantní, protože takový jas si nastaví jen poloslepý zoufalec. No a samozřejmě to, že má interní LUT tabulku na 10 bitech, ještě automaticky neznamená, že mu to dává tolik barev, když na vstupu má (sic!) stále jen 8 bitů. Zatím se nedodává žádná komerčně dostupná VGA karta s více jak 8bitovým výstupem!Podle technických parametrů se mi rozhodně nezdá, že tento monitor by měl být skutečně určen pro DTP pracoviště a profi fotografy. Možnosti precizního nastavení či dokonce HW kalibrace - nic takového to nemá. I když věřím, že pořádná mediální PR masáž od HP dokáže najít pár zoufalců, co jim opět naletí...

kkkk: Právě v oblasti zelené je oko v rozlišování barev nejhorší. Ale jinak je to tak, jak píšeš. Hlavně nyní s nástupem HD vysílání začíná být problém s tím, že pokud mám v obraze barevný gradient, začíná být vidět nedostatečná hloubka barev, protože se na přechodu vytvoří viditelné skoky. Bohužel MPEG2 s jeho YUV barevným prostorem situaci spíš zhoršuje.

Ještě podstatný dodatek. HP rozhodně není první. Když bych to měl seřadit, pak EIZO, NEC, Samsung... ... HP.
Zdaleka nikoliv první! Jenom jejich PR oddělení si jako obvykle fouká...

Nekdo se tvari, ze tomu rozumi, ale moc tomu nerozumi
staci par fakt : montior ma LED podsviceni, ale ne to co uz ma kazdy i na lepsim notebooku, ale tricolor LED
10 bitove per color karty jsou v prodeji, a to nektere Matroxy, ATI Fire GL V7700 (ted od cervna)  a lepsi, novejsi Quadro FX4800 od zari
 
Takze tomu nerozumis, jinak bys to vedel, tak to nekomentuj

insider: NEC také má 3color podsvětlení LED, stejně jako Samsung, jenže nějaký ten rok před HP. Takže nějaké další námitky?
 
Ten 10bitový výstup mají na analogu a nebo na digitálu? Přes DVI? Karty zas tak moc nesleduji, rád se nechám poučit...

ViktorN: zaujímalo by ma, ktoré NEC majú LED podsvietenie, lebo pokiaľ viem, tak používajú trubice...

DTSmaniac: že by to myšleno takto? Pak autor trochu nešťastně formuloval větu...

NRX: jedná se o vlajkovou loď NECa - SpectraView21reference, jinak Samsung má řadu XL...

Napadlo tu niekoho ze HDR graficke karty bez HDR monitoru vyzaduju clipping urovne jasu? Ale za 50 tisic CZK monitor na Obliviona a Crysis... ? radsej nie...

P.S. ako dobre ze 8 je "Dva a šest je"

ViktorN: aha, fasa, oháňať sa top modelom o 100 litrov drahším je v porovnaní s týmto trochu mimo, nie ?
Svojho času som hľadal monitor s LED podsvietením, a viem že NEC taký v rade grafických LCD momentálne nevyrába.
 
Netvrdím, že tento HP je špička, ale vyzerá dosť zaujímavo i keď tej hardwérovej kalibrácie je škoda ...

NRXi, nedával jsem sem jen NEC, nýbrž i samsung, který HW kalibraci obsahuje a v daleko lepších cenových hladinách, než má i tohle somrácké HP. Uklidněte se, prosím...

ViktorN: Viem, že Samsung má XL24, ale mňa odrádza použitý panel ... radšej by som x-IPS ...

NRX: tož si kupte HáPé a budete jistě spokojen... :)
Nevím o co Vám jde (co se týče barev a pod.). Pokud jste fotograf a potřebujete kvalitní zobrazení barev, pak jděte spíš do eiza (doporučil bych za docela dobrou cenu CG241W - viz http://www.grafika.cz/art/hw/eizocg241w.html). Jinak pokud Vám o barvy nejde, pak je to celkem putna.

ViktorN: no len hľadám ideálny LCD ;-)
Samozrejme mi ide o vernosť farieb, len podľa reakcií ľudí čo som čítal tak pri x-PVA paneloch mali problém s očami pri dlhodobom používaní. Preto som hľadal skôr IPS panel, ktoré robí napr. NEC ale zase 24" nemajú v ponuke ... buď menšie, alebo väčšie.
Nechce sa mi dať 50 litrov za niečo z čoho ma dudú boleť oči ...

NRX: no, číst jste mohl všelicos (také se někdy nestačím divit). Pokud je LCD správně nastavený a poštelovaný (nejlépe i pořádně zkalibrovaný), není absolutně žádný důvod, aby z něj bolely oči. A dávat to do souvislosti s tím, jestli je panel PVA, IPS, cokoliv-IPS a tak dále - to už je opravdu hysterie dotyčných pisatelů. Pokud bych to měl velice zjednodušit - představte si asi dvěstě svíček na malé ploše, do které se musíte dívat. Síla, co? Takže pokud si nějaký tragéd vyšpulí jas na 250 Cd, tak ať si pak nestěžuje. Stejně tak pokud nepoužívá LCD v nativním rozlišení a mozek dává pak stále pokyn očím, aby zaostřily... :)

Dodatek. A pokud jste fotograf, podívejte se na tu recenzi o CG241W. Myslím si, že byste byl až příliš spokojen... (nejsu prodejce jakéhokoliv HW a ani ničí zaměstnanec a tedy mi je jedno, co si koupíte, abyste mne nepodezříval, že až podezřele se zastávám EIZO)

ViktorN: tú recenziu som čítal pred niekoľkými mesiacmi. Bral som ho ako jeden z možných kandidátov. No potom som začal pátrať, pátrať a ako to zväčša býva vo fórach sa človek všeličo dozvie (netvrdím, že vždy to musí byť relevantné), tak som ostal na pochybách pri tých paneloch ...
Naviac nie vždy je tu možnosť si to vyskúšať naživo a naviac počas niekoľkých dní. Keď som kupoval LCD pred 4 rokmi v Nemecku, mohol som ho mať na testovanie 2-3 týždne. U nás sa takého čosi dá ťažko dosiahnúť a naviac ide o kategóriu, ktorú si aj máloktorí predajca drží len tak skladom.

NRX: Vy si ten monitor nekoupíte ještě hodně moc dlouho... :-)
Jinak dá se i podobně na pár týdnů zapůjčit grátis na odzkoušení auto? Nebo také televize? :-) to jsou mi vjeci...
 
 
PS: to "j" je tam záměrně.

2 Jirka1:

nene, na zelenou je lidske oko opravdu nejcitlivejsi. Druha je cervena a nejmin citlive je na modrou. Pro konverzi do stupnu sede (tedy jasu) se prave proto pouzivaji tyto koeficienty (zaokrouhleno): 0.6*G + 0.3R + 0.1B.

Abych jeste vysvetlil ty "nedostatecne" 48-bitove barvy, tak se samozrejme jedna o HDR, plynule prechody pri velkem zoomu a lidi s opravdu velkym nadanim a citem pro barvy. Taky tam musi byt urcity prostor pro zaokrouhlovaci chyby pri vypocetech. To ale je jen tak pro zajimavost, doma to urcite potrebovat nebudete :).

xR: Pozor, je potřeba neplést 2 věci. Ta uvedená rovnice je rovnice jasová. Ta říká, jakým jasem se lidskému oku jednotlivé barvy jeví (a také jak poskládat signál pro ČB televizi). Ale neříká vůbec nic o tom, jak oko zareaguje, změní-li se barevný tón (třeba zelená na žlutozelenou). A tady naopak platí, že lidské oko je na změny barevného tónu nejméně citlivé v oblasti zelené barvy, naopak v červené a modré je citlivost mnohem vyšší.

xR: na zelenou tedy lidské oko rozhodně nejcitlivější není, spíš naopak. :-)

2 Jirka1:

Vim o cem mluvim. Grafika me zivi a mam v ni i odpovidajici vzdelani. Mate pravdu v tom, ze je to jasova rovnice. Ale zamyslete se, proc ma asi jas nejbliz k zelene barve (resp. opacne) ? Protoze lidske oko je na ni nejcitlivejsi (jas je, jako skoro vsechno, jen subjektivni velicina vnikla v mozku). To neni nahoda. Take se podivejte na ruzne night-visory apod. Obraz se vzdy zobrazuje zelene. Puvodni mono monitory byly zelene. Proc maji (nejen) profi kamery 2x vic zelenych snimacu, nez cervenych a modrych ??? Proc se zeleny kanal vetsinou zpracovava kvalitnejsimi algoritmy nez R a B kanal ? Prave kvuli vyssi citlivosti oka na zelenou. Jde to poznat i na vlastni oci, kdyz si zobrazite stejny obrazek v ruznych barvach. V zelene rozlisite vic detailu (nebo artefaktu), nez v cervene a mnohem vic, nez v modre. I 16-bit RGB format pouziva 5-6-5 kodovani (opet zelena informace je kodovana vice bity). I z pohledu potreb pracloveka je to logicke - zelena je (tehdy byla) vsude kolem.

Jeste jsem chtel dodat, ze i z fyziologickeho pohledu je to jasne. Oko ma mnohokrat vic tycinek (jas), nez cipku (barva). I z toho jednoznacne vyplyva, ze vzhledem k tomu, ze zelena je temer ekvivalentni k jasu, bude oko zde nejcitlivejsi.

Kazdopadne, o tomhle se nema smysl hadat. Je to v kazde ucebnici grafiky a kdo tvrdi opak, je ingorant :). Napr. (prvni radek v odstavci Explanation):

http://en.wikipedia.org/wiki/Bayer_pattern

Citat: "He used twice as many green elements as red or blue to mimic the human eye's greater resolving power with green light."

ViktorN: ... kurna viktor nerozjižděj tady flame ... si prostě zapamatuj, že na tu zelenou JE nejcitlivější ... proto třeba na ccd i cmos čipech v digitálních foťácích je polovina buňek zelená ....

xR: Ale to pořád mluvíme o jiném problému. Jedna věc je citlivost na jas (intenzitu), jiná věc je citlivost na změnu barevného tónu. A jestli děláte s grafikou, tak si vyzkoušejte, že pro oko je větší rozdíl, když změním RGB z 200,0,0 na 200,50,0, než když udělám to samé v oblasti zelené barvy - tedy 0,200,0 na 50,200,0.
Barevná necitlivost lidského oka v zelené se vysvětluje právě tím, že člověka nezajímala všudypřítomná zeleň okolo něj, ale potřeboval poznat dozrávající plody - tedy červenou, žlutou.

xR: jste tedy grafik, takže mi vysvětlete, proč při výpočtu vizuální dE (CMC, CIE2000 atd) je bráno v potaz, že na zelenou barvu má lidské oko právě nejmenší rozlišitelnost odstínů? Už jste někdy viděl toleranční graf lidského oka? Kterou grafickou školu jste prosím navštěvoval? Nechce se mi věřit, že tohle Vás někdo mohl učit... :)

xR: Tady je studijní materiál, tématu se přímo týká stránka 40. http://www.xrite.com/documents/literature/en/L11-029_color_guide_en.pdf

lol, Jirka1: Vzdyt vy v prvnim pripade menite zelenou a v druhem cervenou, cimz dokazujete, ze mam pravdu :). S temi cervenymi plody to je neco jineho - tam jde o kontrast. Je jasne, ze cerveny plod v zelenem okoli bude razit :).

2 Viktor N: Nekomplikujte to. Napiste radeji duveryhodny link, kde je napsano, ze na zelenou je oko nejmin citlive. Ja jsem link poskytl. Pokud neumite anglicky, je tam napsane: "vetsi rozlisovaci schopnost lidskeho oka u zeleneho svetla". Proc u toho Bayerova vzorce (ktery pouzivaji vsechny profi kamery) tam tedy neni 2x tolik modrych senzoru (nebo cervenych), ale zelenych ? Vysvetlete mi to prosim. Velice rad se necham poucit :).

Mimochodem, zelene svetlo je z fyzikalniho hlediska mezi cervenym a modrym. Je tedy primo uprostred lidskeho vnimani. Neni proto divu, ze je oko zde nejcitlivejsi.

xR: pokud je lidské oko, tak jak píšete, citlivé nejvíce na zelenou, proč barvou STOP (výstražní, semafory a pod) je jedině a pouze barva červená. Jen připomínám - jedná se o odlišitelnost odstínů zelených barev. Podívejte se sem: http://www.cms-consulting.org/misc.tmp/CMC.jpg - snad Vám to trochu napoví, více na www.color.org. Jinak neodpověděl jste ani na jednu z mých otázek. Takže ještě jednou - výpočet vizuální barevné odchylky a ve které grafické škole Vás to konkrétně učili. Jste grafik, Vás živí grafika. Mne zase živí barvy a barevné kalibrace...

Snazil jsem se tuto informaci v tom dokumentu zbezne najit, ale nepovedlo se. Kde presne to je ?

Jinak, panove, asi mluvime kazdy o necem jinem. Ja mluvim o rozliseni odstinu a ne o citlivosti na barvu. Samozrejme, ze na cervenou je mozek (nikoliv oko) nejcitlivejsi a na zelenou nejmin. Je to proto, ze cervena znamena nebezpeci nebo jidlo :). O to nam tady nejde. Jde o to, ze kdyz budeme mit zeleny a modry prechod o stejnem poctu odstinu, tak u zeleho bude mnohem vic videt banding (tedy chybejici meziodstiny).

XR: no a právě co se týče rozlišitelnosti odstínů v zelené, pak zde je na tom lidské oko dost špatně. Bohužel.

2 Viktor N:

Jj, presne. Cervenou dokazete poznat lepe (z vetsi dalky), ale ne presneji. Urcite, ze je to cervena, ale kdyz budou dve stopky vedle sebe, budete mit problemy urcit, ktera z nich je svetlejsi. Kdyby byly zelene, tak je sice zaregistrujete pozdeji, ale zase je snadneji rozlisite.

Pravdu tedy vlastne mame oba, ale vy jste se odchylil od puvodniho tematu, kde se mluvilo o poctu bitu na kanal, ktery byva prave z duvodu vetsi rozlisitelnosti odstinu vyssi u zelene.

Zaver: Oko rozlisi vic odstinu zelene, ale mozek lepe reaguje na pritomnost cervene. A kdo tvrdi opak, je demagog :).

Damel: nemyslím si. Podle mého je řeč o schopnosti lidského oka odlišit změnu odstínu v barvě. A o tom, kde má s tím oko největší problémy. je to tak?

ViktorN: pleteš se
"bežné" grafické karty nvidia řady 8000 a ATI radeon 3000 posílají z výstupu 10-bit barvy
http://www.nvidia.com/page/8800_tech_specs.html
Advanced Display Functionality
* 10-bit display processing
http://ati.amd.com/products/radeonhd3800/specs.html
# Full 30-bit display processing
Two integrated dual-link DVI display outputs

* Each supports 18-, 24-, and 30-bit digital displays at all resolutions up to 1920x1200 (single-link DVI) or 2560x1600 (dual-link DVI)2
* Each includes a dual-link HDCP encoder with on-chip key storage for

Igor23: nevylučuji že se mohu ve videokartách splést. Tohle nesleduji. Nicméně 30bitové zpracování a 10bitový výstup (na kanál) přece jen je rozdíl. Měl jsem pocit, že ve specifikacích DVI je 8bitové omezení, že více (s ohledem na datový tok) už to nezvládá. Ale jak už jsem před tím napsal - rád se nechám poučit...

zajímavé něco podobného nabízí už několik měsíců Samsung XL24
který má tento panel LTM240CS02
http://www.samsung.com/global/business/lcdpanel/productInfo.do?upper_fml...
http://www.samsung.com/cz/products/monitors/24/xl24.asp xl24 má taky lookup table(LUT) 10-bit, poté dojde vždy ka samotnému 8-bit zobrazení, ale to je u Eiza, Nec stejné.

Damel, xR: Není to pravda. Právě v zelené lidské oko rozliší nejmenší počet odstínů. Již uvedený odkaz to ukazuje jasně: http://www.cms-consulting.org/misc.tmp/CMC.jpg . Citlivost na tón barvy je něco jiného než na intenzitu (tedy stupeň šedé či zelené).
To, že v uvedeném příkladu měním červenou a zelenou složku neznamená, že pokud měním zelenou, pohybuji se v oblasti zelené barvy (mohl jsem klidně měnit modrou, výsledek by byl stejný). Jde o citlivost oka v dané oblasti barev, ne o citlivost na složku. Složky jsou v daném případě jenom abstrakcí a jednou z možností, jak vytvořit barevný obraz. Ovšem stejný barevný vjem může vytvořit i přirozené spektrum - spektrální barvy jsou umístěny právě na podkově diagramu CIE. A všimněte si, jaký barevný rozdíl udělá změna o 10 nm v oblasti zelené a jak velký v oblasti žluto-červené.
Konstrukci kamer bych do problému vůbec nepletl. Důvod, proč se u levných kamer používá více zelených prvků než modrých a červených je v tom, že citlivost v zelené je nejvíce podobná citlivosti y. A protože se signál zpracovává tak, že složky r-y a b-y mívají poloviční rozlišovací schopnost než y, je toto řešení nejvýhodnější z hlediska rozlišovací schopnosti a dosažených odstupů signál/šum. U profesionálních kamer se dnes toto řešení nepoužívá a všechny 3 CCD mají stejný počet pixelů.

ViktorN:
nechci poučovat nejsem fundovaný oborník, pouze se domnívám
že rozhraní není nijak omezující počtu barev na každý barvený kanál, omuzující by teoreticky by měla být jen propustnost nul a jedniček
např tento výpočet
60fps × 30bpp (RGB) × 2560 × 1600 = 7.4 Gbit/s, 60fps × 36bpp (YCbCr 4:4:4) × 1920× 1080 = 4.5 Gbit/s

jinak to o high color depth support píše něco toho pdf DVI specifikací
http://www.ddwg.org/lib/dvi_10.pdf

igor23: O Samsungu a NECu jsem tu už psal (s poukazem na LED osvětlení a se zpochybněním udájného prvenství HP) a o EIZO také...
Jirka1: přesně tak. A to byste nevěřil, jaké problémy dělá tisk oranžové (typicky OBI), kdy sebemenší odchylka v nedodržení odstínu přímo řve... Zlatá zelená. :)

Ještě jeden studijní materiál. Zde http://en.wikipedia.org/wiki/Image:CIExy1931_MacAdam.png jsou do klasického CIE diagramu zakresleny elipsy popisující, jak velkou oblast vnímá lidské oko se stejnou tolerancí.
Tento link to pak popisuje i teoreticky: http://en.wikipedia.org/wiki/Color_difference
http://en.wikipedia.org/wiki/CIE_1931_color_space

ViktorN: Ale věřil. Nastavit v TV na 2 kamerách stejnou pleťovou barvu je taky umění, tráva přitom vypadá pořád skoro stejně :-)

2 Jirka1:

"u levných kamer ",
"U profesionálních kamer se dnes toto řešení nepoužívá a všechny 3 CCD mají stejný počet pixelů."

ROFLMAO, ja se bavim o opravdovych profi kamerach za 1M a vic, se kterymi se toci filmy (napr. ARRI D20, Dalsa 4K atd.). Zadna z nich neni 3CCD. To je je lakadlo pro amatery od mainstream firem jako Sony atp. 3CCD maji spoustu nevyhod, kvuli kterym jsou v profi nepouzitelne.

xR: Já se bavím o profi TV kamerách (s těmi mám zkušenosti). U filmových kamer je asi problém v tom, že mají ještě vyšší rozlišení (4k) a tak se v uspořádání 3CCD projevují mechanické a optické chyby (optické chyby jsou problémem už i v HDTV).

Konecne jsem vymyslel dukaz :).

Shodneme se, ze oko je citlivejsi (mineno rozliseni odstinu) na jas, nez na barvu.

A vzorec pro jas je priblizne 0.6*G + 0.3*R + 0.1*B. Tedy zelena ma na jasu podil 60%, cervena 30% a modra 10%. Zelena ma tedy nejvetsi podil na jasu, na ktery je oko citlive. Z toho vyplyva, ze oko je nejvic citlive na zelenou. Ono i ten vzorec pro jas je vytvoren presne podle citlivosti oka na jednotlive barvy ;).

Kdo mi neveri, tak at neveri, jeho problem. Moje technologie na tom stavi a funguji vice nez dobre :). Koncim, mejte se.

xR: a to jste grafik? Lidské oko je mnohem citlivější na změnu odstínu barvy, než na změnu její saturace a světlosti! Vemte si fotografii, třeba nějaké modelky. Pokud bude trošku světlejší a nebo tmavší, akceptujete to. Pokud bude trošku více či méně nasycenější, pak to opět akceptujete (naopak budete chtít sytější barvy, než v reálu). Ale pokud pleťovka modelky bude trochu do modra, pak budete se smát, že ji fotograf při focení poněkud přidusil. Pokud bude trochu do žluta, namítnete, že by se modelky neměly fotit, pokud zrovna prodělávají HepatitiduB. Na změnu odstínu, je lidské oko především citlivější, logicky a fakticky!
Tyhle základy vždy probírám na svých seminářích hned v úvodu.
Znovu (již po třetí) se ptám - do které grafické školy jste konkrétně chodil?!

Dameli, nezlobte se na mne, ale skutečně už mícháte páté přes deváté. Jen pro Vaši informaci. Lidské oko obsahuje jen něco přes 4 % modrých čípků, asi 32 % zelených a asi 64 % pak červených. Nechtěl bych se pouštět do rozsáhlé debaty, kde bych musel zahájit diskusi nad tím, které složky spektra jsou více obsaženy v denním světle, jak modré čípky svým zastoupením pravděpodobně kompenzují vyšší podíl záření o kratší vlnové délce, co s tím dělá pak aktuální citlivost jednotlivých čípků na danou vlnovou délku a tak dále. Ale pokud Vy jste přesvědčen, že lidské oko je schopno nejlépe rozeznat od sebe právě nejjemnější odstíny zelené, mnohem lépe než u ostatních barev, budiž. Já Vám to vyvracet nehodlám. Obávám se, že by to byl promarněný čas... Děkuji za pochopení.
Nevím čím se konkrétně Vy zrovna živíte, ale já se profesionálně zabývám asi 15 let barvami, jejich měřením a zaváděním kontroly nad barevností (tzn. monitory, skenery, nejrůznější tiskové technologie) v reálné praxi a mohu říci, že docela úspěšně. Uznávám, že se mohu zmýlit, ale zde mi to připadá jako extrémně nepravděpodobné... :)

Damel: Ale o citlivost se tu celou dobu nikdo nehádá. Ještě jednou. Je rozdíl mezi citlivostí na intenzitu a citlivostí na změnu barevného tónu. Citlivost na intenzitu znamená, že mi zelená přijde světlejší než červená a ta je světlejší než modrá. Ale nic to neříká o tom, že pokud ta zelená změní barvu (intenzita zůstane stejná) třeba směrem ke žluté (to je posune se její vlnová délka třeba o 10nm), rozdíl ve vnímané barvě bude menší, než pokud se o těch 10nm posune vlnová délka žlutého světla. Nebavím se o tom, co se stane, když změní intenzitu - zesvětlá/ztmavne. V tom případě se barevný tón nemění a uplatní se jen jasová rovnice.
Ohledně toho "tráva vypadá skoro stejně". Při nastavování kamer se obvykle používá vyrovnání na bílou nebo barevný test. Tak se nastaví zisk a ss složka v RGB kanálech. Po tomto vyrovnání vypadají barevné pruhy na osciloskopu z obou kamer stejně. Ale přesto oko zaznamená rozdíl v podání pleťové barvy, nikoliv v podání zelené.

xR: Ten slavný vzorec Y=0,59G+0,3R+0,11B nemá s lidským okem moc společného. Ten vzorec je pouze jasovou rovnicí pro původní návrh NTSC soustavy. Koeficienty u R,G,B jsou dány polohou jednotlivých barevných světel v CIE diagramu a pro jinak zvolená světla ta rovnice vypadá naprosto jinak. Světla byla zvolena na základě tehdy dostupné technologie luminoforů obrazovek a například pro normu PAL vlastně rovnice neplatí, protože zelená v PALu je umístěna mnohem blíže k bílé než v NTSC. (PAL odpovídá sRGB, zatímco původní NTSC se blíží AdobeRGB). Rovnice v PALu by měla tvar přibližně Y=0,22R+0,68G+0,10B. V praxi je to jedno, znamená to jen že se nepřenáší správný ČB obraz, ale na výstupu řetězu zase vzniknou původní R,G,B signály.

Dameli, tak si to ve zdraví užijte, jistě budete mít +1 cm, ale já Vám to, jak už jsem napsal, vyvracet nehodlám. LOL, prý jen vědecké studie...

Damel: Když citovat, tak v souvislostech: kkkk: "průměr je někde na 10milionech barevných odstínů, s tím, že v oblasti zenéné barvy je oko podstatně citlivější"
Řeč je o barevných odstínech, nikoliv o intenzitách.

2 ViktorN: Ja nejsem grafik, ale vyvojar hi-end grafickeho SW. Nepracuji s psychologii, ale s fakty. G kanal byl v poc. grafice vzdycky uprednostnovan jako high-priority (vic bitu, vetsi rozliseni, kvalitnejsi algoritmy), coz dokazuje i Bayeruv vzorec, u ktereho je primo uveden duvod - vic rozlisitelnych stupnu intenzity u zelene. Tak nechapu, co tady resime. Jeste k tomu dukazu - existuje luminance a chrominance. Clovek vic vnima rozdily v luminanci, nez chrominanci (proto se u YUV ztratove komprese vic orezavaji chrominancni UV slozky - viz. JPG). A zelena ma k ciste luminanci nejbliz. Nekdy se obcas zeleny kanal za luminanci primo vydava...

Ted uz ale fakt koncim, mam dulezitejsi starosti, nez je vase nevedomost :).

XR: jo, pak je ještě dobré dát do hruškového kompotu hřebíček (koření!), zlepší to aroma... :)

Dameli: není problém dodat důkaz přímo hmatatelný. Vzorky barevných odstínů v zelené a třeba oranžové barvě. Vzorky mají konstantní krok okolo 1 dE. Jsem ochoten se vsadit v podstatě o cokoliv, že tuto odchylku rozeznáte u oranžové barvy okamžitě, u zelené barvy po delší době či vůbec (některé vzorky budou pro zmatení identické). Abychom vyloučili vliv čehokoliv, rozhodčím bude přesný spektrák (max. chyba v měření je pod 0,05 dE). Jste ochoten do toho jít? Já se moc rád vsázím, pokud mám 100% jistotu výhry... co byste řekl tak dejme tomu o 10 litrů? :)

To je zase...
http://mediagods.com/tools/images/spectrum.jpg
Barevné spektrum tvoří mezi yellow a cyan víceméně stejnorodou linii ačkoli hodnoty pixelů se mění spojitě a lineárně (horizontální střed obrázku). Změna barevného odstínu s postupující hodnotou je daleko více patrná mezí red a yellow a mezi cyan a blue a mezi blue a red než mezi yellow a cyan. Zelená je zelená "nejdelší dobu". ;)
Kontrolní otázka: Proč lze takto spektrum vnímat ? A jak s tím souvisí že směrem do černé je zelená "nejdéle ještě vidět" :o)

Pak by někdo mohl ještě vysvětlit proč se místnost osvětlená televizí nebo monitorem pozorovaná z venku jeví osvětlená vždy do modra, ačkoli promítaný program má RGB histogram víceméně vyrovnaný.

PS: Kdo má 30bit kompletní řetězec ať udělá čárku.

Rozhodne je pravda, jak tu rekl treba Jirka1, ze vzorec pro vypocet jasu, stejne jako to jak oko reaguje na jas pomoci tycinek, nema nic spolecneho s barvami. Na druhou stranu ve "stredu" videni je tycinek pomerne malo, prevazuji cipky pro vnimani barev. Mnozstvi cipku nic neznamena kdyz nevime jak jsou citlive a jak moc je potom jejich signal zesilen. Mozek provadi na informace z obrazu dost komplikovany postprocessing (pocinaje detekci hran) a neni jiste, ze ve vsech krocich tohoto postprocessingu pouziva stejny "prevodni vzorec" pro barvy. Proto je take uplne irelevantni ze na semaforu je cervena - cervena je tam proto, ze cervena je nebezpeci (krev). Irelevantni je i to, jak dobre dokaze clovek posoudit barvu pleti - na tohle je velice dobre trenovany, protoze odhalit treba tu zminenou zloutenku je dulezite. Jedine co by melo smysl je ten test co navrhoval ViktorN.

Místnost osvětlená TV se jeví modrá podle mě proto, že TV pracuje s vyrovnávacím bílým světlem o barevné teplotě 6500K. To je proti běžnému osvětlení vysoká barevná teplota a proto se jeví vše do modra. Není k tomu potřeba zabrat stěny, je to vidět i přímo v TV, když kamera zabere další monitory. Protože nasvícení ve studiu má obvykle 3500K, vypadá i TV přímo v záběru kamery modrá. Podobný efekt nastane, když se podíváte z místnosti nasvícené žárovkami někam ven, zvlášť když je zataženo.
Na fluorescenci bych opravdu nesázel, k té je potřeba záření v nějaké neviditelné oblasti.

hkmaly: Subjektivní vnímání není irelevantní. Pojem barva je právě jen subjektivní vjem, který vytváří lidské oko, a tak záleží na tom, na co je oko trénované. Celý CIE diagram je sestaven na základě subjektivního měření barevného vyrovnání, na základě těchto měření pak byla vymyšlena teoretická (fyzikálně nerealizovatelná) světla X,Y,Z. Objektivní měření je měření spektra, kolorimetrické měření je sice přesné, ale založené na vlastnostech oka. Proto různá světla mohou mít zcela jiný spektrální průběh ale stejné X,Y,Z souřadnice.
Díky "procesingu" v mozku nelze barevné vnímání přímo stanovit ze spektrálních charakteristik čípků v lidském oku.
Odkaz na popis schopnosti lidského oka rozlišit jednotlivé barvy jsem už dával, je to v části Tolerance v: http://en.wikipedia.org/wiki/Color_difference

Dameli, proč hned oftalmologa? Není problém dodat důkaz přímo hmatatelný. Vzorky barevných odstínů v zelené a třeba oranžové barvě. Vzorky mají konstantní krok okolo 1 dE. Jsem ochoten se vsadit v podstatě o cokoliv, že tuto odchylku rozeznáte u oranžové barvy okamžitě, u zelené barvy po delší době či vůbec (některé vzorky budou pro zmatení identické). Abychom vyloučili vliv čehokoliv, rozhodčím bude přesný spektrák (max. chyba v měření je pod 0,05 dE). Jste ochoten do toho jít? Já se moc rád vsázím, pokud mám 100% jistotu výhry... zvyšuji sázku na 20 tisíc. když jste si tak jistý, proč neodpovídáte na tuto skvělou nabídku, pro Vás tak snadného výdělku? Oba složíme sázku předem na stůl. To je fér nabídka, ne?  A můžeme to spáchat případně na akanemické půdě, abyste měl jistotu objektivity?

Tady se to ale pěkně rozproudilo :) taky bych se zapojil, ale jsou 4 ráno, takže bych asi psal nesmysly :/

Damel: Jistěže konstrukce CIE diagramu má na velikost elips vliv, ale ani po převedení do vhodnějších souřadnic (CIE94/2000) není výsledek jiný. Viz http://www.xrite.com/documents/literature/en/L11-029_color_guide_en.pdf strana 39-40 (41-42 v pdf).

Viktore opatrně, možná je Damel kybork nebo mutant a má nadměrně vyvinuté oči, já například vidím i UV spektrum ;)

Dameli, můžeme to udělat na akademické půdě, vyberete si sám náhodně spolutestery z náhodného vzorku studentů. Spektrofotometr (spolu s vhodnou metodikou porovnávání) jasně prokáže objektivitu testu. Jenom bych tu sázku rozšířil tím, že prohrávající strana bude hradit veškeré náklady s tímto spojené. Tak co, opět najdete nějakou výmluvu, abyste mohl zbaběle couvnout? Jak už jsem napsal - já se zásadně vsázím jen tehdy, pokud jsem si 100% jistý svou výhrou. Proto jsem ochoten ještě zvýšit sázku. Třeba na dvojnásobek...
Měřením barev se zabývám profesně hodně dlouho a zatraceně dobře vím, kde má oko větší toleranci a kde je naopak vidět sebemenší rozdíl na první pohled. Zkuste si zjistit, čím se zabývá technologie správy barev, CMS/ICM...

No ja nevim, mi ten monitor prijde dobry a za tu cenu.

co se tyce hloubky, presne, grafiky to maji dost dlouho, pokud vim, tak kazdy sluzny linuxovy ovladac umi nastavit 32bit hloubku.

Co se tyce lidskeho zraku, tak zadny grafik jej nema dostatecne dobry, proto se pouzivaji kalibracni sondy, protoze bez nich, to kazdemu garfikovi ujede.

Nevim, mi prijde monitor dobry a za dobrou cenu.

Mimochodem, pro ty co tvrdi ze neco nevidi, tak ja ac se nepovazuji za nejak specialne bar. vnimaveho, nevidim na 6bit barvy a nejsem schopen sklaibrovat fotku, na 8bit uz jo. Kazdopadne jak maji barvy vypadat jsem pochopil az, kdyz jsem si koupil onu kalibracni sondu.

Jinak HW kalibrace monitoru neni nutne treba, kdyz ji na karte podporuje kazdy slusny OS, budete se divit, i linux (x.org)ji podporuje ;-))

Jo na tomto monitoru vnimam jako klad dobre LED podsviceni, ze umi zobrazit cernou, ze je manevrovaci prostor pro kalibrovani, ono totiz i 24bit rozdil sakra poznate, alespon proti beznym panelum.

Doma na grafiku pouzivam horsi S-PVA monitor a jsem s nim spokojen i ve srovnani s mojim starym CRT

ViktorN, Damel: začínáte se oba trošku opakovat :)Lidské oko vysoké frekvence (UV) nevidí, stejně jako nevidí nízké (IR), uprostřed je zelená, kterou vidí nejlépe.
To že oko vidí tuto část spektra nejlépe má ten důsledek, že ve stejně velké frekvenční oblasti uprostřed rozlišíme více odstínů než na kraji.
Nevím v čem máte problém ?

:D Azazelíku ruluješ, nejsi alternick Damela ?

Rainbo:
nejsem :) popravdě jsem jejich diskusi vůbec nepochopil,
tak jsem se pokusil uvést svůj názor - pokud se v čemkoli mýlím, tak budu rád, když mě někdo opraví...

Azazeli, můžete se přidat k sázce, pokud jste si tak jistý. Zatím tu padají jen silná slova, ale skutek utek. :-)))

Azazel: Oko je nejcitlivější na zelenou to jo ale jak se to vezme. Je nejcitlivější co do roličení intenzity zelené ne co do spektrální čistoty. To je celé.

ViktorN:
Řekl bych, že jako v každém sporu (nebo alespoň ve většině) je problém hlavně v tom, že každý mluví o něčem jiném, to je pak obtížné se shodnout (a možná proto jsem váš spor nepochopil).
mohl bys napsat v čem se mýlím
- je to v tom, že lidské oko směrem k vyšším nebo nižším frekvencím světlo nevidí?
- nebo to, že "uprostřed" vidíme více odstínů než na kraji?
 
Podle mě to druhé tvrzení jasně plyne z prvního...

Rainbo: o intenzitě se vůbec nevede řeč - mrkni na tohle http://www.aldebaran.cz/bulletin/2005_s1_uni.php (obrázek úplně dole na stránce)
Je tam křivka spektrální citlivosti lidského oka. Pokud se mění jas, tak se celá křivka "posouvá" doleva (pokles jasu) nebo doprava (zvyšování jasu).

Azazel: Ještě do toho montuj křivku nočního vidění ať je větší sranda :D

Rainbo:  Ty si začal mluvit o jasu - a noc = nižší jas, na tom obrázku, co jsem ukázal je myslím jasně vidět, že lidské oko je nejcitlivější na zelenou (bez ohledu na jas) a směrem k modré a červené se citlivost snižuje.

Azazeli, problémem lidského oka je právě to, že sice může být na zelenou barvu citlivější, nicméně nedokáže od sebe odlišit jednotlivé odstíny tak, jako například u oranžové barvy. Podívejte se na toleranční diagram: www.cms-consulting.org/misc.tmp/CMC.jpg Šiřka elips ukazuje, co je oko ochotno vnímat jako shodný odstín (zjednodušeně řečeno). Z tohoto vycházejí algoritmy pro výpočet vizuální barvové odchylky (pak je ještě matematická barvová odchylka, která se vypočítává v podstatě pythagorovou větou v 3D v prostoru CIE Lab).
Vzhledem k tomu, že vím (nejen z teorie, ale i z praxe), které odstíny je lidské oko schopno od sebe hůř rozeznat a kde naopak rozezná sebemenší změnu (viz právě oranžové odstíny), jsem schopen nachystat takové vzorky barev, kde se mé tvrzení snadno prokáže (nejen vzorky nátěru barev, ale i na zkalibrovaném monitoru, abychom se moc nevzdálili od merita věci). Zároveň jsem schopen k tomu přimíchat i vzorky s pigmenty, u kterých se velmi krásně projevuje metamerie. K důkazu jsem ochoten pak pomoct precizním spektrofotometrem, který vlastním - popřípadě zajistit ještě spektrák s kulovou difůzní optikou (pokud by šlo v sázce ještě o větší peníze). Jenže do té sázky nikdo nepůjde, i kdybych nabídl třeba i 100tisíc, nikdo se zdejších siláků do toho nepůjde. A proč? Za anonymitou internetu se schovává kde kdo. To se snadno vykřikují silná slova, vedou silácké řeči a pod. Ale když má dojít ke konkrétním činům, najednou je ticho po pěšině. Jak typické! :-)

"může být na zelenou barvu citlivější, nicméně nedokáže od sebe odlišit jednotlivé odstíny"
 
To je ale, příteli, protimluv - vyšší citlivost je právě jen o tom, že dokáže rozlišit více odstínů, ta tvoje oranžová je hloupý příklad, protože ta největší citlivost o které mluvím je spíše žlutozelená (tj. něco mezi zelenou a oranžovou). Z tohoto hlediska jsou zelená a oranžová skoro stejné - rozdíl se začíná projevovat dál od tohoto středu - u červené nebo modré.
Než se začneš sázet, tak ti doporučuji aby sis ten experiment udělal nanečisto sám a použil červenou/modrou a zelenou... (a na oranžovou se vykašlal ;)
Sázky do slušné společnosti nepatří - vždy někdo prohraje, naším cílem by mělo být dobrat se pravdy (tj. aby vyhráli všichni).

O čem byla ta diskuze původně ? nebylo to o monitorech a smysluplnosti více bitů na kanál ?

Rainbo : to snad ne :) já tu nejsem od začátku, ale 24b je jasně nedostatečných, 30b je optimálních a více by bylo zbytečných... o tom snad nikdo diskutovat nepotřebuje, ne?:)

Azazeli, jak jsem už napsal - samé kecy a žádné činy. Já nemám náladu se tu donekonečna vypisovat a dokazovat Vám kde co. Já jsem nabídl jasný a zcela transparentní konkrétní test, patřičně finančně motivovaný (s garancí akademické půdy, respektive nabízím ještě alternativu to spáchat v Institutu Digitální Fotografie, kde občas přednáším na téma teorie a praxe ve správě barev). Jsem si zcela jistý tím, jak to v reálu funguje a proto jsem nabídl tuhle nikoliv levnou sázku. Pokud jste tak přesvědčen že jsem hloupý laik a mamlas, tak se domluvte s Damelem a pojďte do té snadné výhry. Když se šábnete, máte každý 25litrů v kapse a velikou slávu, že jste vyhráli nad Navrátilem... V opačném případě si ale přijdu na svých jistých 50tisíc a udělám si jen další čárku. :)
V této chvíli (pokud nenastane konkrétní odezva na mou výzvu) jaksi pokládám další debatu na toto téma a za těchto podmínek za poněkud kontraproduktivní ztrátu času pro mne...

Nějak jsem si nevšiml, že by ses snažil vyvrácet argumenty, pořád tady jen píšeš o nějaké sázce o které předem víš, že ti na ni nikdo nepřistoupí, protože proč bysme to asi dělali? Já tvoje peníze nepotřebuju umím si vydělat své, a "vyhrát nad Navrátilem" (kterého vůbec neznám) nepotřebuji - i když by mi to jistě přineslo velkou slávu :)))
Sice si mi neodpověděl jaký je rozdíl mezi "citlivostí" a "schopností odlišit odstíny", přesto se zkusím ještě zeptat, v jaké souřadné soustavě je ten tvůj poslední obrázek? Předpokládám, že po obvodu není lineárně vlnová délka, že ne?:) Jinými slovy, ten obrázek už je nelineárně ztransformován, takže vůbec nic nedokazuje...

Azazael: jen dodatek. Ten diagram vychází z barvového modelu CIE Lab... a jestli se Vám ten graf nelíbí - LOL, polemizujte s organizací International Color Consortium, respektive Commission Internationale d'Eclairage. :-)

Dameli, tak proč do toho snadného výdělku nejdete? :-)))))

Nebyla původně řeč o odstínech ? najednou jsou z toho barvy LOL

Damel: Tímhle si moc nepomůžeš, na tom obrázku se kterým tu oba operujete je podstatné to, že už je v něm započtena rozdílná citlivost oka na různé barvy, podobně jako v CIE, ze kterého vychází - kdyby tam byly vyneseny vlnové délky, tak bychom jasně viděli nelineárnost (resp. nepolárnost:) toho obrázku - stejně jako ji vidíme na CIE diagramu, kde stejná eukl. XY vzdálenost u modré odpovídá vlnové délce 20nm, zatímco u zelené 5nm...

ViktorN: což na mém vyjádření nic nemění - viz můj poslení příspěvek
 Rainbo: a?

Ti se nikdy nevsadí baví se jen hádkama na netu, jim o nic jinýho ani nejde. :D

Rainbo, nejsi ty náhodou alternick ViktoraN?:) Argumenty slabé nebo žádné, ale zato sebevědomí obrovské...
 

Azazel: Nelineárnost v těch obrázcích samozřejmě je a díky tomu, jak oko funguje (neměří spektrum), ji nelze odstranit. Ale u modré a červené je potřeba si uvědomit to, že se jedná o okraj viditelného spektra, takže od určité vlnové délky dál se vnímaná barva již nemění, pouze klesá citlivost oka. Prakticky je to tak, že změny barvy lze pozorovat nejlépe v oblasti, kde jsou citlivé alespoň 2 druhy čípků. V místech, kde je citlivý v podstatě jen jeden druh se už změna spektra projevuje jen změnou intenzity. Barevný tón totiž oko interpretuje z poměru R, G, B hodnot, zatímco jas (intenzitu) přímo z jejich hodnoty.

Jirka1: S tím co si napsal nemám problém... a nemyslím, že by to bylo ve  sporu s některým z mých příspěvků.

Azazeli, to možná bude tím že nepokládám za důležité Vám nějak sáhodlouze do hloubky argumentovat, ani na to nemám znalosti (protože takové k ničemu nepotřebuji). Alternick Viktora nejsem ani náhodou, vůbec nedělám do fotometrie, optiky ani nejsem oftalmolog a moje zájmy končí na požadavku monitoru 10 bit/ kanál, 16 bit pro editaci :) Navíc Vás znám takže vím že tyto "dokazovací" debaty jsou nanic. Maximálně vám případný rozbor poslouží při Vašich dalších hádkách.

Akorát jsem při rekognoskaci k tématu přišel na stránku která zaznamenává vývoj představ o vidění kde se nejdříve počítalo s tím že člověk vnímá jen stotisíc barev, poslední údaj byl deset mega. Zajímavé.

PS: Relevantní argumenty nepředložil vůbec nikdo, relevantním argumentem by byl jedině výstup z testu rozeznávání odstínů na větší skupině lidí. Počty rozpoznaných odstínů ve stanovených oblastech jasu aj. Skutečnosti o lidském zraku sice odráží různé barevné modely ale konkrétní čísla o počtu odstínů ve zvolené oblasti z nich nikdo nevyčte. Test udělat nehcete tak o čem se chcete bavit ?

Jirka1: Tak mě napadá že u slyšení je to dost podobné. Není to nějaký universální princip ?

Předložil jsem křivku závislosti citlivosti oka na vlnové délce světla, která jasně ukázala, že lidské oko je nejvíce citlivé u zelené a směrem k modré a červené jeho citlivost klesá. "Citlivost" není nic jiného, než schopnost rozeznat více odstínů.
Jaký další argument je ještě potřeba?Já už opravdu lepší neumím...

IMHO To by automaticky platilo kdyby platil axiom o vyrovnané spektrální citlivosti oka v celém viditelném pásmu a o vyrovnané spektrální citlivosti v závislosti na jasu, nic takového neplatí. Nicméně konkrétní data po mě nechtěj :)

Že nasnímáš nejakou směs signálu citlivě ještě neznamená že ji i stejně dokonale zpracuješ dál. Například že dokonale rozlišíš vlnové délky v obrazu mezi sebou=ne tak dobrá rozlišovací schopnost barvy jako takové=nepoznáš konkrétní odstín nebo neodlišíš dobře dva ve směsce ale poznáš díky dobré citlivosti na intenzitu zda je nějaký barevný gradient hladký=uvidíš dřív predátora jak hejbá chabaštím... ;)

Něco za něco, zachování lepšího rozlišení v intenzitě na úkor rozlišení odstínu. Kapacita ústrojí oka a nervů/mozku není asi nekonečná.

Vzdávám se, opravdu už nemám na další diskusi sílu... ty očividně vůbec nechápeš co jsem napsal, přitom se tak snažim vysvětlovat to jednoduše :(
Jak můžeš proboha na argument "citlivost lidského oka je různá pro různé vlnové délky" reagovat slovy "To by automaticky platilo kdyby platil axiom o vyrovnané spektrální citlivosti oka"?
 
Je to jako bych napsal, že krychle je hranatá - a tys mi na to odpověděl, že to by platilo jen pokud by byla krychle kulatá, což není.
 

Snad ještě pár poznámek:
- pokud mluvím o citlivosti, tak mluvím o celém "vidění" tj. nejen vlastní technologie oka, ale i o zapojení mozku.
- pokud mluvím o rozlišení barev, tak jde o situaci, kdy máš vedle sebe dvě velké různě barevné plochy, pokud vidíš dvě, tak si je rozlišil, pokud vidíš pouze jednu barvu, tak ne.
 
A nakonec, není vůbec důvod do toho míchat intenzitu světla - nižší intenzita pouze posouvá citlivost k nižším vlnovým délkám, ale nijak významně nemění její průběh.

Azazel: Asi vidím, v čem je celou dobu problém. V teorii barev se pracuje se třemi pojmy: Barevný tón, sytost barvy a jas. Barevný tón odpovídá vlnové délce ekvivalentního světla, barevná sytost spektrální čistotě (spektrální barva je 100% sytá, bílé světlo 0%) a jas odpovídá intenzitě. Proto existují celkem 3 citlivosti - na změnu jasu, tónu, barvy.
Když ty mluvíš o citlivosti, tak podle mě mluvíš o schopnosti oka rozeznat množství jasových stupňů v dané barvě. Tedy světlo zůstává stejného tónu a sytosti, mění se pouze jas (intenzita). V tom ti logicky vychází, že musí být v zelené nejvyšší, protože tam je oko nejcitlivější. Ovšem můžeš jít ještě dál - vlastně nejvíce jasových stupňů by mělo být oko schopno určit v bílém světle (součet všech 3 citlivostí). Pokud je ale oko vybuzeno dostatečně, tak že se neuplatní prahová citlivost, může být schopno rozeznat podobný počet jasových stupňů i v červené a modré, tedy méně jasných barvách, a to proto, že oko umí pracovat v mnohem větším rozsahu jasů, než na kolik stupňů informaci pak zpracovává.
Ovšem to, o čem jsem předtím psal já a ViktorN je rozlišovací schopnost/citlivost na tón barvy. Ta není závislá na jasu/intenzitě, naopak jas i sytost zůstávají při pozorování konstantní, mění se pouze ekvivalentní vlnová délka. V tomto případě se pak neuplatní citlivost oka na jas, ale procesing v mozku, který porovnává poměr signálů ze všech 3 typů čípků. A poměr se nejvíce mění nikoliv v oblasti, kde je křivka citlivosti plochá (i když maximální), ale kde se křivky citlivosti navzájem strmě mění s vlnovou délkou.

Oprava: 3 citlivosti - na změnu jasu, tónu, barevné sytosti.

Pokud diskutujeme v pojmech zelená, modrá, červená, apod.. Tak já to chápu jako diskusi o barevném tónu (tj. vlnové délce). A když píši, že lidské oko je nejcitlivější na zelenou, tak mluvím opět o citlivosti na barevný tón - při konstatním jasu a konstatní sytosti.

S tou tvou poslední větou nemohu souhlasit - ty tvrdíš, že lidské oko je nejcitlivější v místech, kte je změna jeho citlivosti největší, což nedává smysl...
Citlivost já chápu jako schopnost registrovat změnu barvy (barevného tónu chceš-li), změna citlivosti je tedy už druhá derivace změny barvy a takové veličině už chybí fyzikální podstata...

PS: jakkoli to není exaktní důkaz, zkuste si do google zadat "lidské oko je nejcitlivější na * barvu" ;)
Všude se pochopitelně píše o vlnové délce (tedy žádný jas ani sytost)

Azazel: Není to nelogické, jen hledáš závislost na jiném parametru. Já říkám, že tam, kde se rychle mění citlivost čípků v závislosti na vlnové délce, registruje oko nejvíce právě její změnu. Křivka samotná určuje citlivost na intenzitu. Není to druhá derivace, je to něco jako delta(g/r)/delta lambda.
Proto jsem psal, že se určují 3 citlivosti: Na jasu (delta L), tónu (delta lambda) a sytosti.

Damel: To je přece nesmysl. Ta křivka ukazuje citlivost lidského oka na intenzitu v závislosti na vlnové délce. Znamená jen to, s jakým jasem vnímám jednotlivé barvy. Neukazuje vůbec nic v tom smyslu, jaký rozdíl delta lambda je oko schopné zaznamenat. Na ose y není delta lambda, ale y(lambda) - neboli relativní jas. Stačí se podívat, jak jsou v CIE definovány X,Y,Z a z nich odvozeny x,y,z.

Dameli, nicméně v zelené má oko nejmenší citlivost na změnu odstínu (zelené) barvy. V tom je ten rozdíl.

Pějme píseň dokola...

Apropo nenašel jste někdo na netu graf citlivosti na změnu odstínu ? (hlavně pro ty odstíny zelené ;) Mi se nezadařilo nevygooglit nic.