Z úst senior viceprezidenta londýnské EMI Laurena Berkowitze zní oslavné ódy na adresu prodeje hudby bez DRM. Tu začala jako první na svém portálu iTunes nabízet firma Apple a právě z jejích prodejů vycházejí zajímavá čísla. Tak třeba prodej Dark Side of the Moon od Pink Floyd se od doby, kdy jsou DRM-free skladby k mání, zvedl o pěkných 272 % a jen první týden to bylo o 350 %. Jsou samozřejmě alba, která tak dramatický nárůst nemají, třeba Siamese Dream od Smashing Pumpkins’ si polepšil jen o 17 %, Come Away With Me od Norah Jones o 24 %, Oh No od OK Go o 77 %. Nad 100 % jsou pak např. Coldplay a jejich A Rush Of Blood To The Head (polepšili si o 115 %).

Dá se také předpokládat, že klesl prodej zvukových CD. Konkrétně u zmiňovaných nahrávek je to 45% pokles u OK Go, Coldplay 24%, Norah Jones 33%. Nicméně právě Pink Floyd a jejich Dark Side of the Moon se prodává na CD jen o 12 % „hůře“. Výjimku tvoří Siamese Dream od Smashing Pumpkins, kterým prodeje naopak stouply o 15 % v podobě fyzických nosičů, zde je to však díky novému singlu a s ním spojenému „zvýšenému humbuku“ kolem zmíněného alba.

Je tu však jedno „ale“. Jak dlouho tento zvýšený nárůst prodeje ochrany zbavené hudby vydrží? Jeden z efektů přítomnosti DRM totiž může být omezenost skladby v podobě daného počtu přehrání nebo časové platnosti. To hudba DRM zbavená nemá, funguje stále a pořád, do té doby, dokud ji bude umět něco přehrát. Vyvstává tak otázka, zda se jednoho dne trh nasytí a pak budou prodeje klesat třeba i pod úroveň před zbavením hudby DRM.