Otazka myslim neni nesmyslna. Zajimalo by me, kde je na grafickych kartach uzke hrdlo. Kdyz treba bychom osadili Polaris nebo Pascal, respektive RX480 nebo GTX1080 16GHz GDDR6, pomuze to tim kartam nebo bude uzke hrdlo pri zpracovani dat respektive sbernice tech karet stejne data k uzivateli na obrazovku rychleji nedostane? Nebo treba kolik by bylo idealni pro mystickou Vegu?
+1
+1
-1
Je komentář přínosný?
A jake pameti jsou skutecne
RedMaX https://diit.cz/profil/redmarx
25. 4. 2017 - 09:20https://diit.cz/clanek/hynix-uvedl-16ghz-gddr6/diskuseA jake pameti jsou skutecne potreba?
Otazka myslim neni nesmyslna. Zajimalo by me, kde je na grafickych kartach uzke hrdlo. Kdyz treba bychom osadili Polaris nebo Pascal, respektive RX480 nebo GTX1080 16GHz GDDR6, pomuze to tim kartam nebo bude uzke hrdlo pri zpracovani dat respektive sbernice tech karet stejne data k uzivateli na obrazovku rychleji nedostane? Nebo treba kolik by bylo idealni pro mystickou Vegu?https://diit.cz/clanek/hynix-uvedl-16ghz-gddr6/diskuse#comment-1019851
+
Takové, které kartě v daném cenovém segmentu nabídnou kombinaci výkonu a poměru cena / výkon, při kterém bude karta nejlépe konkurenceschopná. Závislost výkonu na propustnosti plus mínus připomíná křivku logaritmické funkce, která by ale začínala v nule (osa x - propustnost, osa y - FPS). Průběh ze začátku připomíná přímou úměrnost, ale od určitého bodu je nárůst výkonu při konstantním zvyšování propustnosti stále nižší. V praxi obvykle dojde k využití pamětí takové rychlosti, která se v onom grafu nachází v části, která je nejvíce „ohnutá“. U nižších a středních cenových segmentů více vlevo (náklady na paměť by jinak tvořily významnější složku z ceny karty), u high-endu více vpravo (vyšší náklady se při drahém GPU a chlazení více ztratí, poměr cena / výkon se tolik neřeší).
+1
+2
-1
Je komentář přínosný?
„A jake pameti jsou skutecne
no-X https://diit.cz/autor/no-x
25. 4. 2017 - 09:41https://diit.cz/clanek/hynix-uvedl-16ghz-gddr6/diskuse„A jake pameti jsou skutecne potreba?“
Takové, které kartě v daném cenovém segmentu nabídnou kombinaci výkonu a poměru cena / výkon, při kterém bude karta nejlépe konkurenceschopná. Závislost výkonu na propustnosti plus mínus připomíná křivku logaritmické funkce, která by ale začínala v nule (osa x - propustnost, osa y - FPS). Průběh ze začátku připomíná přímou úměrnost, ale od určitého bodu je nárůst výkonu při konstantním zvyšování propustnosti stále nižší. V praxi obvykle dojde k využití pamětí takové rychlosti, která se v onom grafu nachází v části, která je nejvíce „ohnutá“. U nižších a středních cenových segmentů více vlevo (náklady na paměť by jinak tvořily významnější složku z ceny karty), u high-endu více vpravo (vyšší náklady se při drahém GPU a chlazení více ztratí, poměr cena / výkon se tolik neřeší).https://diit.cz/clanek/hynix-uvedl-16ghz-gddr6/diskuse#comment-1019865
+
Z mého laického pohledu je důležitý ještě jeden prvek: ti, co navrhují GPU, preferují užší šířku sběrnice. Netuším přesně proč, ale zdá se, že kdyby jim k dosažení stejné propustnosti stačila poloviční šířka sběrnice, byli by v sedmém nebi.
Otázku, co je potřeba, podle mého řeší akorát High-end. Zbytek spíš dumá nad tím, jak věci dělat trochu praktičtěji.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Z mého laického pohledu je
Tiktak https://diit.cz/profil/jan-kadlcek
25. 4. 2017 - 10:41https://diit.cz/clanek/hynix-uvedl-16ghz-gddr6/diskuseZ mého laického pohledu je důležitý ještě jeden prvek: ti, co navrhují GPU, preferují užší šířku sběrnice. Netuším přesně proč, ale zdá se, že kdyby jim k dosažení stejné propustnosti stačila poloviční šířka sběrnice, byli by v sedmém nebi.
Otázku, co je potřeba, podle mého řeší akorát High-end. Zbytek spíš dumá nad tím, jak věci dělat trochu praktičtěji.https://diit.cz/clanek/hynix-uvedl-16ghz-gddr6/diskuse#comment-1019883
+
Užší rozhraní vyžaduje méně prostoru na obvodové části čipu, takže lze zbytek využít pro jiná rozhraní. Dále snižuje nároky na plochu a počet vrstev PCB a nakonec i na počet paměťových čipů. Může být nepatrně levnější osadit jeden 1GB čip než dva 512MB. Na druhou stranu jsou zase kladeny vyšší nároky na rychlost pamětí, vyšší nároky na technologie pro regulaci objemu datových přenosů a to stojí křemík na úrovni GPU.
+1
+2
-1
Je komentář přínosný?
Užší rozhraní vyžaduje méně
no-X https://diit.cz/autor/no-x
25. 4. 2017 - 10:58https://diit.cz/clanek/hynix-uvedl-16ghz-gddr6/diskuseUžší rozhraní vyžaduje méně prostoru na obvodové části čipu, takže lze zbytek využít pro jiná rozhraní. Dále snižuje nároky na plochu a počet vrstev PCB a nakonec i na počet paměťových čipů. Může být nepatrně levnější osadit jeden 1GB čip než dva 512MB. Na druhou stranu jsou zase kladeny vyšší nároky na rychlost pamětí, vyšší nároky na technologie pro regulaci objemu datových přenosů a to stojí křemík na úrovni GPU.https://diit.cz/clanek/hynix-uvedl-16ghz-gddr6/diskuse#comment-1019887
+
Primárně je to kvůli počtu pinů na pouzdru GPU a menší složitosti plošňáku. Další důvod je konektorování z pouzdra na křemík - na jednotku plochy na křemíkovém čipu se dá napinovat jen určitý počet vývodů - pokud by udělali některý z plošně menších grafických čipů s moc širokým paměťovým rozhraním, tak by se mohlo stát, že by plocha čipu nestačila na všechny vývody. A samozřejmě je to i o návrhu architektury čipu.
+1
+2
-1
Je komentář přínosný?
Primárně je to kvůli počtu
TOW https://diit.cz/profil/tow
25. 4. 2017 - 17:01https://diit.cz/clanek/hynix-uvedl-16ghz-gddr6/diskusePrimárně je to kvůli počtu pinů na pouzdru GPU a menší složitosti plošňáku. Další důvod je konektorování z pouzdra na křemík - na jednotku plochy na křemíkovém čipu se dá napinovat jen určitý počet vývodů - pokud by udělali některý z plošně menších grafických čipů s moc širokým paměťovým rozhraním, tak by se mohlo stát, že by plocha čipu nestačila na všechny vývody. A samozřejmě je to i o návrhu architektury čipu.https://diit.cz/clanek/hynix-uvedl-16ghz-gddr6/diskuse#comment-1020061
+
Že by GDDR6 byly paměti pro Voltu? Nvidia zdá se, se moc do HBM nehrne. Ani bych se nedivil kdyby i Volta krom high-endu HBM stále neměla. Sice paradoxně GP100 nasadila HBM2 jako první, ale jen pomalý moduly a spíš jsou tam z prostorovejch než výkonnostních důvodů.
Jinak už dnešní karty jsou limitované prostupností paměti. Ona ta prostupnost nám za ty roky totiž rostla mnohem pomaleji jak hrubej výkon. V dobách rannejch DX10 karet byly fast GDDR3 overkill. 384-bit sběrnice G80, 512-bit R600, 512-bit GT200 byly vše overkill (asi nejvíc u té R600 kde oříznutí na 256-bit znamenalo ztrátu jen jednotek %. To samé při nástupu GDDR5, kdy u Fermi se paměti ani netaktovaly, nemělo to smysl, u Radeonů taky easy. Ale jak šel čas dál, tak tu dnes máme rovněž 256-bit GPU který je ale x-krát rychlejší a stále má GDDR5 který svůj výkon ani nezdvojnásbily.
Třeba taková Geforce GTX1070 je děsně limitovaná pamětí a její OC tam často dává více jak OC jádra. 1080 je díky GDDR5x trochu méně, ale 11Ghz verze si připsala 4% jen díky pamětem což je solidní posun když jejich takt se zvedl o 10%. I u Radeonů je RX470 8Ghz lepší jak RX480 7Ghz a rovnež s OC vRAM škálujou.
+1
+1
-1
Je komentář přínosný?
Že by GDDR6 byly paměti pro
Zenith https://diit.cz/profil/j-j1
25. 4. 2017 - 18:21https://diit.cz/clanek/hynix-uvedl-16ghz-gddr6/diskuseŽe by GDDR6 byly paměti pro Voltu? Nvidia zdá se, se moc do HBM nehrne. Ani bych se nedivil kdyby i Volta krom high-endu HBM stále neměla. Sice paradoxně GP100 nasadila HBM2 jako první, ale jen pomalý moduly a spíš jsou tam z prostorovejch než výkonnostních důvodů.
Jinak už dnešní karty jsou limitované prostupností paměti. Ona ta prostupnost nám za ty roky totiž rostla mnohem pomaleji jak hrubej výkon. V dobách rannejch DX10 karet byly fast GDDR3 overkill. 384-bit sběrnice G80, 512-bit R600, 512-bit GT200 byly vše overkill (asi nejvíc u té R600 kde oříznutí na 256-bit znamenalo ztrátu jen jednotek %. To samé při nástupu GDDR5, kdy u Fermi se paměti ani netaktovaly, nemělo to smysl, u Radeonů taky easy. Ale jak šel čas dál, tak tu dnes máme rovněž 256-bit GPU který je ale x-krát rychlejší a stále má GDDR5 který svůj výkon ani nezdvojnásbily.
Třeba taková Geforce GTX1070 je děsně limitovaná pamětí a její OC tam často dává více jak OC jádra. 1080 je díky GDDR5x trochu méně, ale 11Ghz verze si připsala 4% jen díky pamětem což je solidní posun když jejich takt se zvedl o 10%. I u Radeonů je RX470 8Ghz lepší jak RX480 7Ghz a rovnež s OC vRAM škálujou.
https://diit.cz/clanek/hynix-uvedl-16ghz-gddr6/diskuse#comment-1020097
+
Původní otázka zněla jinak, když by byly teoreticky paměti o řád rychlejší kolik by to ve finále dalo výkonu navíc? Nebo jak psal NOx, jak daleko jsme před asymptotou? :-)
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Původní otázka zněla jinak,
Kert https://diit.cz/profil/kert
27. 4. 2017 - 11:58https://diit.cz/clanek/hynix-uvedl-16ghz-gddr6/diskusePůvodní otázka zněla jinak, když by byly teoreticky paměti o řád rychlejší kolik by to ve finále dalo výkonu navíc? Nebo jak psal NOx, jak daleko jsme před asymptotou? :-) https://diit.cz/clanek/hynix-uvedl-16ghz-gddr6/diskuse#comment-1021217
+
26. 4. 2017 - 09:48https://diit.cz/clanek/hynix-uvedl-16ghz-gddr6/diskusealespoň už víme, co znamená v tom slajdu od AMD to "next gen memory" :-)
http://www.legitreviews.com/wp-content/uploads/2016/03/amd-gpu-roadmap-navi-vega.jpg
https://abload.de/img/gddr6bsuht.jpg
https://www.linkedin.com/in/daehyun-jun-bb135a22/?ppe=1https://diit.cz/clanek/hynix-uvedl-16ghz-gddr6/diskuse#comment-1020341
+
A jake pameti jsou skutecne potreba?
Otazka myslim neni nesmyslna. Zajimalo by me, kde je na grafickych kartach uzke hrdlo. Kdyz treba bychom osadili Polaris nebo Pascal, respektive RX480 nebo GTX1080 16GHz GDDR6, pomuze to tim kartam nebo bude uzke hrdlo pri zpracovani dat respektive sbernice tech karet stejne data k uzivateli na obrazovku rychleji nedostane? Nebo treba kolik by bylo idealni pro mystickou Vegu?
„A jake pameti jsou skutecne potreba?“
Takové, které kartě v daném cenovém segmentu nabídnou kombinaci výkonu a poměru cena / výkon, při kterém bude karta nejlépe konkurenceschopná. Závislost výkonu na propustnosti plus mínus připomíná křivku logaritmické funkce, která by ale začínala v nule (osa x - propustnost, osa y - FPS). Průběh ze začátku připomíná přímou úměrnost, ale od určitého bodu je nárůst výkonu při konstantním zvyšování propustnosti stále nižší. V praxi obvykle dojde k využití pamětí takové rychlosti, která se v onom grafu nachází v části, která je nejvíce „ohnutá“. U nižších a středních cenových segmentů více vlevo (náklady na paměť by jinak tvořily významnější složku z ceny karty), u high-endu více vpravo (vyšší náklady se při drahém GPU a chlazení více ztratí, poměr cena / výkon se tolik neřeší).
Z mého laického pohledu je důležitý ještě jeden prvek: ti, co navrhují GPU, preferují užší šířku sběrnice. Netuším přesně proč, ale zdá se, že kdyby jim k dosažení stejné propustnosti stačila poloviční šířka sběrnice, byli by v sedmém nebi.
Otázku, co je potřeba, podle mého řeší akorát High-end. Zbytek spíš dumá nad tím, jak věci dělat trochu praktičtěji.
Užší rozhraní vyžaduje méně prostoru na obvodové části čipu, takže lze zbytek využít pro jiná rozhraní. Dále snižuje nároky na plochu a počet vrstev PCB a nakonec i na počet paměťových čipů. Může být nepatrně levnější osadit jeden 1GB čip než dva 512MB. Na druhou stranu jsou zase kladeny vyšší nároky na rychlost pamětí, vyšší nároky na technologie pro regulaci objemu datových přenosů a to stojí křemík na úrovni GPU.
Primárně je to kvůli počtu pinů na pouzdru GPU a menší složitosti plošňáku. Další důvod je konektorování z pouzdra na křemík - na jednotku plochy na křemíkovém čipu se dá napinovat jen určitý počet vývodů - pokud by udělali některý z plošně menších grafických čipů s moc širokým paměťovým rozhraním, tak by se mohlo stát, že by plocha čipu nestačila na všechny vývody. A samozřejmě je to i o návrhu architektury čipu.
Že by GDDR6 byly paměti pro Voltu? Nvidia zdá se, se moc do HBM nehrne. Ani bych se nedivil kdyby i Volta krom high-endu HBM stále neměla. Sice paradoxně GP100 nasadila HBM2 jako první, ale jen pomalý moduly a spíš jsou tam z prostorovejch než výkonnostních důvodů.
Jinak už dnešní karty jsou limitované prostupností paměti. Ona ta prostupnost nám za ty roky totiž rostla mnohem pomaleji jak hrubej výkon. V dobách rannejch DX10 karet byly fast GDDR3 overkill. 384-bit sběrnice G80, 512-bit R600, 512-bit GT200 byly vše overkill (asi nejvíc u té R600 kde oříznutí na 256-bit znamenalo ztrátu jen jednotek %. To samé při nástupu GDDR5, kdy u Fermi se paměti ani netaktovaly, nemělo to smysl, u Radeonů taky easy. Ale jak šel čas dál, tak tu dnes máme rovněž 256-bit GPU který je ale x-krát rychlejší a stále má GDDR5 který svůj výkon ani nezdvojnásbily.
Třeba taková Geforce GTX1070 je děsně limitovaná pamětí a její OC tam často dává více jak OC jádra. 1080 je díky GDDR5x trochu méně, ale 11Ghz verze si připsala 4% jen díky pamětem což je solidní posun když jejich takt se zvedl o 10%. I u Radeonů je RX470 8Ghz lepší jak RX480 7Ghz a rovnež s OC vRAM škálujou.
Původní otázka zněla jinak, když by byly teoreticky paměti o řád rychlejší kolik by to ve finále dalo výkonu navíc? Nebo jak psal NOx, jak daleko jsme před asymptotou? :-)
alespoň už víme, co znamená v tom slajdu od AMD to "next gen memory" :-)
http://www.legitreviews.com/wp-content/uploads/2016/03/amd-gpu-roadmap-n...
https://abload.de/img/gddr6bsuht.jpg
https://www.linkedin.com/in/daehyun-jun-bb135a22/?ppe=1
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.