A to je prý jen začátek. Stávající prototyp dosahuje rozměrů 10 × 10 × 2 centimetry. Pro snazší představu se můžete podívat na záslepku ve 3,5” pozici (má-li váš case nějakou) - šířka odpovídá přesně, jen na výšku stačí této kazetě o půlcentimetr méně. Uvnitř je standardní magnetická páska, jejíž povrch kryje ferit barnatý (BaFe₂O₄).

Finálním cílem je zvýšit hustotu záznamu a při rozměrech podobným současnému prototypu dosáhnout celkové kapacity 100 TB. I když věříme, že by podobné zálohovací médium ocenil nejeden uživatel (i za vědomí velmi nízkých přístupových časů typických pro kazety), není nasazení pro desktop v plánu, alespoň prozatím ne.

Cílem, byť vedlejším, jsou servery, datacentra a jejich zálohování. Primárním důvodem vývoje této novinky pak je Square Kilometre Array (SKA), největší radioteleskop na světě, jehož antény rozmístěné na jižní polokouli budou v době puštění (pravděpodobně rok 2024) sbírat 1 petabyte dat denně. Pokud by tyto objemy měly být ukládány na klasické pevné disky, naplnilo by se denně 330 současných 3TB kousků, což by znamenalo 120 tisíc disků ročně.

Množství však není jediným důvodem, pro který se vědcům pevné disky znelíbily - druhým je energetická náročnost. Disk spotřebovává určitou energii i když zrovna nezapisuje, k tomu musíme počítat se zálohami z důvodu poruchovosti, takže by energetické nároky byly výrazně vyšší (to i v případě připojení pouze těch disků, na které se v aktuální den zapisuje).

Přes nevýhody v podobě rychlosti záznamu a přístupových dob bychom se vůbec nezlobili, kdyby se nakonec objevila například 5,25” mechanika pro desktop. Zálohování na 50TB kazetu by stále bylo výrazně pohodlnější než vypalování 500 Blu-ray disků :-).