Paní Žikovská národu sdělila, že po vzoru Francie, kde se u stolu sešli zástupci majitelů autorských práv, poskytovatelů připojení a uživatelů, aby učinili dohodu ve smyslu nutnosti poskytnout co nejširší nabídku legální hudby a podle které prý i poskytovatelé připojení pochopili, že se musí zapojit, i místní IFPI komunikuje s poskytovateli a chtějí podobnou generální dohodu připravit. Sama odhadovala, že by to mohlo být hotovo do jednoho roku. Dozvěděli jsme se, že na podobné „dobré cestě“ je to i ve Velké Británii a Švédsku. Pan Michalidis si postěžoval, že je tu tak trošku problém si legální hudbu pořídit, když v zahraničí často neberou naše platební karty a nebo CD nechtějí do ČR posílat. EU by tedy měla řešit nejen problém odpojování od internetu, ale i stále existující odtržení bývalé západní Evropy od nových států Unie. EK totiž už 3. ledna připravila „Prohlášení o společném on-line trhu“ a slíbila, že do půl roku na tomto základě vydá doporučení pro všechny státy unie. Podle paní Žikovské by si to v praxi představovala tak, že když člověk jednou, dvakrát stáhne nelegální hudbu, dostane nejdřív nějaké upozornění a když bude chycen potřetí, bude mu zastaven přístup k internetu. Samozřejmě, že to nevidí na doživotní trest, ale chtěla by aby existovaly diverzifikované postihy, řekněme napoprvé třeba odpojení na měsíc.

Tak tolik z rozhovoru. Měli bychom ale uvést věci na pravou míru, protože ne vždy zazněly objektivní informace, což měli redaktoři ukočírovat. Jak jsme psali v prosinci, IFPI se snažila do evropské legislativy protlačit některé vize dohledu nad provozem v internetové síti, což se jí ale nakonec nepodařilo, i když se může ještě při plenárním zasedání Evropského parlamentu pokusit něco prosadit. Ano, ve Francii k dohodě došlo, a opravdu šlo o dohodu třech stran, zástupce uživatelů ale nikde jmenován nebyl, leda by tím paní Žikovská myslela samotnou vládu. Také se nezmínila, že ona dohoda obsahuje také ujednání o rychlejším vystavování hudby, ale i filmů v on-line prodejích a o odstranění technických bariér, které znemožňují přehrávání na jiných platformách (DRM). Jak moc je to na dobré cestě ve Velké Británii nevíme, faktem ale je, že tamní protipirátská unie (tam se jmenuje FAST), byla vlastně první, která s vizí odpojování přišla. To Švédsko je ale trošku jiný případ, tam totiž několik zákonodárců přišlo s iniciativou nekomerční sdílení v P2P zcela zlegalizovat. Největší „úlet“ ovšem paní ředitelka předvedla, když na závěr hovořila o stahování nelegální hudby. Asi jí stále uniká, že v ČR si nejde stáhnout nelegální hudbu, u nás je stahování pro vlastní potřebu legální, nebo ještě přesněji, nezákonné to není a jako kompenzace této možnosti se také platí „výpalné“. Pochopitelně to hovoříme o audiu a videu, nikoliv o programech. My to vidíme tak, že zkusíme paní ředitelku požádat o vlastní rozhovor, a chtěli bychom v něm dát prostor i pro vaše dotazy. Na závěr ještě odkaz na záznam rozhovoru, skočte asi na čas 1 hodina 50 minut.