Inno3D, jakožto jeden z výrobců, který kartu zahrne do svého portfolia, zveřejnila dva slajdy s výsledky. První, který obsahuje čísla z 3DMarků, rovnou vynecháme a přesuneme se ke druhému, hernímu. Pro lepší orientaci jsem názvy hry přeložil (originál je čínsky a většina čtenářů by se asi neorientovala).

Graf srovnává výsledky ve čtyřech hrách na třech grafických kartách. Vždy shora: GeForce RTX 3060, GeForce RTX 4060 a GeForce RTX 5050. Zatímco v prvních dvou grafech novinka za GeForce RTX 4060 zaostává jen mírně, ve druhých dvou je prakticky přesně mezi GeForce RTX 3060 a GeForce RTX 4060.

GeForce RTX 5050 je tedy výkonnostně na podobné úrovni jako Radeon RX 6650 XT, možná blíže Arc A770 od Intelu. Výhodou může být podstatně nižší spotřeba (130W, Arc je s 225W skoro o sto wattů výše), nevýhodou neexistence více než 8GB konfigurace, ale při této výkonnostní úrovni nemá smysl kapacitu paměti příliš řešit, jde o kartu pro 1080p a stejně bude nutné u některých her zasahovat do detailů.

Když už se vracíme k GeForce RTX 5050, nebude od věci si upřesnit parametry GPU. Redakce webu TechPowerUp totiž doplnila další údaje do své databáze: Plocha jádra GB207 má dosahovat 149 mm² a počet tranzistorů 16,9 miliardy. Jádro je tedy o dost větší, než se dalo podle parametrů dalo očekávat. Počet stream-procesorů a texturovacích jednotek oproti větší GB206 (GeForce RTX 5060 Ti) klesl téměř o 45 %, PCIe rozhraní o 50 %, počet ROP o kapacit L2 cache o 33 %, ale plocha jádra se zmenšila jen o necelých 18 %. Vypadá to, že obvody, které lze chápat jako režii, neboť jsou přítomné bez ohledu na výkon 3D jádra (např. akcelerátory komprese videa, akcelerátory přehrávání videa, obrazové výstupy…) už nabyly do takových proporcí, že 2048 stream-procesorů a 16 ROP a 16MB L2 cache jsou proti nim v podstatě zanedbatelné.