Co je vlastně ten Instagram

Ve zkratce: Instagram je „instantní kurvítko“ fotografií do podoby, která evokuje staré dobré „vybledlé“ filmy Kodachrome či systém pro instantní fotografii Polaroid. Je to jeden z fenoménů doby, kdy si tvůrci řekli, že když máme ve foto editorech takové zajímavé filtry jako Lomo, cross-proces či emulaci toho či onoho analogového materiálu a lidé to zjevně používají, daly by se na tom vyvařit nějaké peníze. A tak stvořili aplikaci pro smartphony (aktuálně iOS, Android) a - použijme populární slovíčko - cloudovou službu, kde si uživatel pod svým účtem tyto snímky ukládá.

Instagram se stal doslova instantním hitem. Spuštěn byl před dvěma lety a dnes má na 100 miliónů uživatelů po celém světě. V dubnu jej ale koupil Facebook.

Facebooková mračna

Pomineme teď nesrovnalosti kolem nákupu Instagramu, které vyústily v to, že Twitter se pustil do vývoje vlastní služby pro fotky, a věnujme se „Facebookovým létům“ Instagramu. Zuck se s tím příliš nemazlil, za Instagram nabídl rovnou miliardu dolarů (při aktuální ceně akcií je to znatelně méně, on Facebook je v podstatě svoje vlastní malá dotcom bublina) a asi jen hlupákovi by nebylo jasné, že tím startuje počátek konce jakés-takés otevřenosti Instagramu.

Služba před pár dny přišla s podmínkami, které naznačovaly, že bude moci prodávat fotografie nahrané uživateli, resp. využívat je v reklamní oblasti. Proti tomu se strhla vlna nevole, načež bylo upřesněno, že „otevřenější“ pojetí podmínek užití slouží pouze tomu účelu, aby dvě formálně oddělené firmy (Facebook a Instagram) mohly propojit svoje služby a vytvořit ze dvou Velkých bratrů jakéhosi „Über velkého bratra“.

Vyjasnění šéfa Instagramu

Kevin Systrom na konferenci v Paříži.

Vlna nevole okamžitě doplula i ke Kevinu Systromovi, spoluzakladateli Instagramu. Během jediného dne vyšel jeho blogpost, který v podstatě revokuje všechny změny v nastavení soukromí i podmínkách užití služby. Vyjasňuje, že nadále samozřejmě platí, že majiteli fotek jsou uživatelé služby a fotky nebudou použity v reklamě (a už vůbec ne bez jejich vědomí). Zdá se tedy, že krize je zažehnána.

Co to ale znamená?

Instagram se dostal sám svým právním jazykem do svízelné situace. Je jedno, nakolik jsou autorská práva nedotknutelná (práva k užití díla jsou něco jiného, ty již podléhají odsouhlaseným licenčním podmínkám či podmínkám užití nějaké služby atd.), nové podmínky Instagramu způsobily zbytečný poprask a tak musel šéf firmy vyjasňovat kdejakou blbost.

Neexistuje způsob, jakým by mohl Instagram retroaktivně změnit podmínky užití děl svých zákazníků (uživatelů služby), stejně tak neexistuje způsob, jakým by je mohl připravit o jejich (autorská) práva.

Druhá strana mince ale říká toto: je jedno jakou máte ochranu svých práv danou zákony té či oné země. Jednou jste se prostě rozhodli svěřovat svá data nějaké cloudové službě a je jen na morálních kvalitách provozovatelů té služby - či i jen jednotlivých zaměstnanců - jestli dodrží právní normy. Instagramu brání ve „zneužití“ miliard fotek na něm nahraných jediná věc: právní povědomí. Samotné hypotetické zneužití je jen otázka technická, nikoli právní. Právo samotné vás neochrání před zneužitím či „zneužitím“ vašich dat, pouze definuje postihy pro ty, kdož tak učiní. V ochraně vašich práv je právo jako takové v podstatě bezzubé, ať již se bavíme o Instagramu, Facebooku, SkyDrive, Amazon Kindle, vašem účtu na nějakém „hambatém webu“ či vůbec jakékoli internetové službě jako takové.