Quantum well = kvantová studna (ale co si pod tím představit fakt netuším)
Myslím že už dnešní Prskoty by byly zralé na použití takových tranzistorů;-)
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Renegade (neověřeno) https://diit.cz
10. 2. 2005 - 12:01https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskuseQuantum well = kvantová studna (ale co si pod tím představit fakt netuším)
Myslím že už dnešní Prskoty by byly zralé na použití takových tranzistorů;-)https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskuse#comment-157670
+
kvantova studna je energeticka past, ve ktere je elektron chycen. energie potrebna k jeho osvobozeni (nakopnuti ven ze studny) je kvantovana v celych nasobcich Joulu. dokazal by nekdo sofistikovaneji pokracovat? az ke konstrukci toho qw tranzistoru? vypada to hodne zajimave...
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
crispin (neověřeno) https://diit.cz
10. 2. 2005 - 12:27https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskusekvantova studna je energeticka past, ve ktere je elektron chycen. energie potrebna k jeho osvobozeni (nakopnuti ven ze studny) je kvantovana v celych nasobcich Joulu. dokazal by nekdo sofistikovaneji pokracovat? az ke konstrukci toho qw tranzistoru? vypada to hodne zajimave...https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskuse#comment-157693
+
Pokud jsem to dobře pochopil: :)
Kvantovou studnu lze vytvořit jako tenkou vrstvu polovodiče (např. GaAs) s užším zakázaným pásem mezi silnějšími vrstvami polovodiče se širším zakázaným pásem (AlGaAs). Je-li vrstva dostatečně tenká, nastupují kvantové efekty, zhruba jak bylo zmíněno v předchozím příspěvku (kvantovaná energie a zvláštní "pohyb" stylu stojatého vlnění). Důležité ale je (řekl bych), že elektron může studnu opustit, i když na to dostatečnou energii NEMÁ (podobný jev jako u tunelové diody). Výhodou takové struktury je (zjednodušeně řečeno) především skutečnost, že se elektrony nemohou polovodičem "toulat" takřka libovolně, ale jsou vedeny velmi úzkým kanálem jedním směrem (kolmým na směr růst krystalu polovodiče), díky čemuž se dá dosáhnout
1) vysoké hustoty - používá se např. v laserech
2) nižší spotřeby (jelikož vedení je snazší) - to je tento případ
No je to dost zmatené, ale nejsem fyzik :) Zkuste si do googlu zadat quantum well a jistě se dočtete něo zajímavého :))
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Bobek (neověřeno) https://diit.cz
10. 2. 2005 - 13:18https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskusePokud jsem to dobře pochopil: :)
Kvantovou studnu lze vytvořit jako tenkou vrstvu polovodiče (např. GaAs) s užším zakázaným pásem mezi silnějšími vrstvami polovodiče se širším zakázaným pásem (AlGaAs). Je-li vrstva dostatečně tenká, nastupují kvantové efekty, zhruba jak bylo zmíněno v předchozím příspěvku (kvantovaná energie a zvláštní "pohyb" stylu stojatého vlnění). Důležité ale je (řekl bych), že elektron může studnu opustit, i když na to dostatečnou energii NEMÁ (podobný jev jako u tunelové diody). Výhodou takové struktury je (zjednodušeně řečeno) především skutečnost, že se elektrony nemohou polovodičem "toulat" takřka libovolně, ale jsou vedeny velmi úzkým kanálem jedním směrem (kolmým na směr růst krystalu polovodiče), díky čemuž se dá dosáhnout
1) vysoké hustoty - používá se např. v laserech
2) nižší spotřeby (jelikož vedení je snazší) - to je tento případ
No je to dost zmatené, ale nejsem fyzik :) Zkuste si do googlu zadat quantum well a jistě se dočtete něo zajímavého :))https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskuse#comment-157729
+
A to HP nedávno ohlásil svého nástupce tranzistorů... taky s komerčním využitím tak během 10 let. Vypadá to že se máme na co těšit :)
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Joker (neověřeno) https://diit.cz
10. 2. 2005 - 13:20https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskuseA to HP nedávno ohlásil svého nástupce tranzistorů... taky s komerčním využitím tak během 10 let. Vypadá to že se máme na co těšit :)https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskuse#comment-157730
+
Ještě mimochodem k těm Prescottům...
Pěkný článek týkající se (mimo jiné) jejich spotřeby je http://anandtech.com/cpuchipsets/showdoc.aspx?i=2343
Hlavně tam rozebírají vícejádrové procesory, ale je tam vcelku pěkně objasněna (pravděpodobná) motivace k jejich vývoji a další věci... doporučuju přečíst.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Bobek (neověřeno) https://diit.cz
10. 2. 2005 - 13:24https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskuseJeště mimochodem k těm Prescottům...
Pěkný článek týkající se (mimo jiné) jejich spotřeby je
http://anandtech.com/cpuchipsets/showdoc.aspx?i=2343
Hlavně tam rozebírají vícejádrové procesory, ale je tam vcelku pěkně objasněna (pravděpodobná) motivace k jejich vývoji a další věci... doporučuju přečíst.https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskuse#comment-157731
+
treba ale jednou nebudeme Pentium 18 s par miliardama neuronu misto tranzistoru krmit 2800W zdrojem, ale tubou presnidavky :-)
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Peklop Zlomocny (neověřeno) https://diit.cz
10. 2. 2005 - 16:58https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskusetreba ale jednou nebudeme Pentium 18 s par miliardama neuronu misto tranzistoru krmit 2800W zdrojem, ale tubou presnidavky :-)https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskuse#comment-157882
+
quantum well nie je kvantova studna, ale kvantova jama.
jo, a je to zakazanom pasme...
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
hey (neověřeno) https://diit.cz
10. 2. 2005 - 17:34https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskusequantum well nie je kvantova studna, ale kvantova jama.
jo, a je to zakazanom pasme...https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskuse#comment-157914
+
Spis by se to melo prekladat jako "kvantova jama", nikoliv studna, protoze "potential well" se taky preklada jako "potencialova jama" - coz je mimochodem zakladni soucast kazdeho CCD snimace. Co jsem vygoogloval, tak kvantova jama je to same co potencialova jama, jenom je mensi (jak uz naznacl Bobek), takze se tam vic projevuji kvantove jevy (viz. http://www.moo.uklinux.net/kinsler/ircph/maze/quantum-well.html )
crispin: Jsi si jisty temi Jouly ? 1 Joule = 1 Wattsekunda, coz jse mi zda docela dost na energii jednoho elektronu. Podle me by tam meli byt ElektronVolty.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Jan Pavliš https://diit.cz/profil/nuf
10. 2. 2005 - 17:40https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskuseSpis by se to melo prekladat jako "kvantova jama", nikoliv studna, protoze "potential well" se taky preklada jako "potencialova jama" - coz je mimochodem zakladni soucast kazdeho CCD snimace. Co jsem vygoogloval, tak kvantova jama je to same co potencialova jama, jenom je mensi (jak uz naznacl Bobek), takze se tam vic projevuji kvantove jevy (viz.
http://www.moo.uklinux.net/kinsler/ircph/maze/quantum-well.html )
crispin: Jsi si jisty temi Jouly ? 1 Joule = 1 Wattsekunda, coz jse mi zda docela dost na energii jednoho elektronu. Podle me by tam meli byt ElektronVolty.https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskuse#comment-157916
+
To budeme muset este 10 rokov pockat, to radsej prejidem na PowerPC... (dual 2.5 GHz...)
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
FMGsk (neověřeno) https://diit.cz
10. 2. 2005 - 23:13https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskuseTo budeme muset este 10 rokov pockat, to radsej prejidem na PowerPC... (dual 2.5 GHz...)https://diit.cz/clanek/intel-a-qinetiq-vyvinuly-mene-hladove-tranzistory/diskuse#comment-158019
+
Quantum well = kvantová studna (ale co si pod tím představit fakt netuším)
Myslím že už dnešní Prskoty by byly zralé na použití takových tranzistorů;-)
kvantova studna je energeticka past, ve ktere je elektron chycen. energie potrebna k jeho osvobozeni (nakopnuti ven ze studny) je kvantovana v celych nasobcich Joulu. dokazal by nekdo sofistikovaneji pokracovat? az ke konstrukci toho qw tranzistoru? vypada to hodne zajimave...
Pokud jsem to dobře pochopil: :)
Kvantovou studnu lze vytvořit jako tenkou vrstvu polovodiče (např. GaAs) s užším zakázaným pásem mezi silnějšími vrstvami polovodiče se širším zakázaným pásem (AlGaAs). Je-li vrstva dostatečně tenká, nastupují kvantové efekty, zhruba jak bylo zmíněno v předchozím příspěvku (kvantovaná energie a zvláštní "pohyb" stylu stojatého vlnění). Důležité ale je (řekl bych), že elektron může studnu opustit, i když na to dostatečnou energii NEMÁ (podobný jev jako u tunelové diody). Výhodou takové struktury je (zjednodušeně řečeno) především skutečnost, že se elektrony nemohou polovodičem "toulat" takřka libovolně, ale jsou vedeny velmi úzkým kanálem jedním směrem (kolmým na směr růst krystalu polovodiče), díky čemuž se dá dosáhnout
1) vysoké hustoty - používá se např. v laserech
2) nižší spotřeby (jelikož vedení je snazší) - to je tento případ
No je to dost zmatené, ale nejsem fyzik :) Zkuste si do googlu zadat quantum well a jistě se dočtete něo zajímavého :))
A to HP nedávno ohlásil svého nástupce tranzistorů... taky s komerčním využitím tak během 10 let. Vypadá to že se máme na co těšit :)
Ještě mimochodem k těm Prescottům...
Pěkný článek týkající se (mimo jiné) jejich spotřeby je
http://anandtech.com/cpuchipsets/showdoc.aspx?i=2343
Hlavně tam rozebírají vícejádrové procesory, ale je tam vcelku pěkně objasněna (pravděpodobná) motivace k jejich vývoji a další věci... doporučuju přečíst.
treba ale jednou nebudeme Pentium 18 s par miliardama neuronu misto tranzistoru krmit 2800W zdrojem, ale tubou presnidavky :-)
quantum well nie je kvantova studna, ale kvantova jama.
jo, a je to zakazanom pasme...
Spis by se to melo prekladat jako "kvantova jama", nikoliv studna, protoze "potential well" se taky preklada jako "potencialova jama" - coz je mimochodem zakladni soucast kazdeho CCD snimace. Co jsem vygoogloval, tak kvantova jama je to same co potencialova jama, jenom je mensi (jak uz naznacl Bobek), takze se tam vic projevuji kvantove jevy (viz.
http://www.moo.uklinux.net/kinsler/ircph/maze/quantum-well.html )
crispin: Jsi si jisty temi Jouly ? 1 Joule = 1 Wattsekunda, coz jse mi zda docela dost na energii jednoho elektronu. Podle me by tam meli byt ElektronVolty.
To budeme muset este 10 rokov pockat, to radsej prejidem na PowerPC... (dual 2.5 GHz...)
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.