Intel se konečně vyjádřil k umírajícím procesorům, popřel tím svá starší tvrzení
Zdroj: Shutterstock
Intel vydal oficiální vyjádření, které je však poměrně vágní, odporuje předchozím stanoviskům a především sděluje, že dalšího vyjádření se dočkáme v květnu…
Začněme oficiálním vyjádřením (v překladu):
Intel zjistil, že tento problém [nestabilita procesorů řady K 13. a 14. generace] může souviset s provozními podmínkami, které neodpovídají specifikaci a které vedou k trvalému vysokému napětí a frekvenci v teplých obdobích. Ačkoli hlavní příčina problému nebyla dosud identifikována, Intel zaznamenal, že většina hlášení o problému pochází od uživatelů se základními deskami podporujícími odemčené procesory s možností přetaktování. Intel zaznamenal, že na deskách s čipsety řady 600/700 je často ve výchozím nastavení BIOSu vypnuta například tepelná ochrana a ochrana napájení určená k tomu, aby procesor nebyl dlouhodobě vystaven vysokému napětí a frekvenci:
Intel žádá výrobce systémů a základních desek, aby koncovým uživatelům poskytli výchozí profil systému BIOS, který odpovídá nastavení doporučenému společností Intel. Intel důrazně doporučuje, aby výchozí nastavení systému BIOS zákazníka zajistilo provoz v rámci nastavení doporučených společností Intel. Intel zveřejní další prohlášení týkající se stavu problému a doporučených doporučení pro nastavení systému BIOS Intelu v květnu 2024. |
Celé vyjádření působí, jako kdyby Intel nyní v šoku zjistil, že výrobci základních desek nedodržují jeho specifikace, čímž způsobili uživatelům škody v podobě poškození hardwaru.
2018 - aneb limity jsou vypnuté již minimálně 6 let
Vraťme se do roku 2018, kdy v návaznosti na vydání procesorů Intel Coffee Lake (Core 8000), které významně zvýšily spotřebu a čím dál víc recenzí i uživatelů si začalo všímat, že spotřeba přesahuje nejen uváděné TDP, ale také (tehdy podstatně méně známé) PL2 limity. Anandtech tehdy vydal poměrně rozsáhlý článek, kde upozorňuje na skutečnost, že řada základních desek má nastaveny podstatně vyšší hodnoty než odpovídá tomu, co uvádí Intel na svém webu:
Každý moderní BIOS, zejména od největších výrobců základních desek, má možnosti nastavení limitů napájení (dlouhý limit napájení, krátký limit napájení) a doby trvání napájení. Ve většině případů se při výchozím nastavení uživatel nedozví, na jaké hodnoty jsou tyto limity nastavené, protože bude uvedeno pouze „Auto“, což je krycí označení pro „víme, jak to má být nastaveno, nestarejte se o to“. Výrobci mají nastaveny konkrétní hodnoty, ale uživatel uvidí pouze „Auto“. To výrobcům umožňuje nastavit PL2 na 4096 wattů a Tau na něco velmi dlouhého, například 65535 sekund nebo -1 (nekonečno, v závislosti na nastavení BIOSu). Což znamená, že procesor poběží v turborežimech celý den a celý týden, jen dokud nenarazí na tepelné limity. --- Anandtech, 9. listopadu 2018 |
Anandtech nicméně tehdy přiznal, že nezná důvod, proč výrobci takový přístup zvolili. Mezi uživateli a některými redakcemi se objevovaly domněnky, že jde o iniciativu samotných výrobců, ale zanedlouho poté (zhruba kolem vydání Coffee Lake-refresh alias Core 9000) začaly prosakovat zprávy od výrobců, že je ke zvyšování energetických limitů vyzývá přímo Intel. Což dávalo smysl. Anandtech již v roce 2018 přiznal, že procesory testuje ve výchozím (továrním) nastavení BIOSu / desky, což znamená režim Auto, jinými slovy vypnuté limity. Tak postupovala i drtivá většina recenzentů.
Uživatelé v recenzích viděli tabulky specifikací s nějakými limity spotřeby (které ještě tehdy nebyly extrémně vysoké) a pod nimi viděli výkonnostní grafy se skóre dosaženými při fakticky vypnutých energetických limitech. Uživateli tak byl servírován výkon procesorů Intel v nejlepším možném světle a energetická stránka rovněž v nejlepším možném. Že nebylo možné dosáhnout obojího zároveň, se běžný uživatel obvykle nedozvěděl.
2019 - Intel: „Vypnutí energetických limitů neznamená provoz mimo specifikace“
Posuňme se o rok dál. Anandtech tehdy přinesl rozhovor s Guyem Therienem, pracovníkem Intelu s pozicí Fellow, což značí nejvyšší technický post, který je zpravidla udělen dlouholetým pracovníkům, jež nechce společnost ztratit (pozice Fellow s sebou nese i vyšší platové hodnocení).
Zdroj: Shutterstock
Z celého dlouhého rozhovoru je pro stávající situaci klíčová následující otázka a odpověď:
Ian Cutress (Anandtech): Jednou z věcí, na kterou jsme narazili u recenzovaných komponent, je, že základní desky od společností jako ASUS, ASRock a dalších, které implementují vlastní hodnoty pro limit PL2 a také turbo, zvyšují tyto hodnoty až na maximum, například (maximální) limit 999 W, dobu [tau] na 4096 sekund. Z vašeho pohledu, narušuje to smysluplnost recenze, když to vlastně znamená, že je překročena specifikace Intelu? Guy Therien (Intel): Ani takové hodnoty nepřekračují specifikace, zcela jasně říkám - běžíte v rámci specifikace, ale dosahujete vyššího trvání turba. Budu velmi přesně definovat, jaký je rozdíl mezi fungováním ve specifikacích a mimo specifikace. Na našich procesorech existuje „bit“/příznak přetaktování. Jakákoli změna, která vyžaduje nastavení tohoto bitu pro přetaktování, abyste dosáhli přetaktování, je považována za provoz mimo specifikaci. Pokud tedy výrobce základní desky nastaví procesoru jeho obvyklé hodnoty pro turbo, ale uvede, že limit spotřeby je 999 W, nevyžaduje to změnu bitu pro přetaktování, jedná se o fungování ve specifikacích. |
Zde tedy máme oficiální vyjádření Intelu, které zcela jednoznačně definuje, že vypnutí energetických limitů a tau není překročením specifikací Intelu. Za překročení specifikací by bylo považováno teprve přetaktování (v klasickém smyslu nastavení vyšších než specifikovaných frekvencí). V současném vyjádření ale Intel hovoří o překročení energetických limitů (např. „zvýšení PL1 a PL2 nad doporučené limity společnosti Intel“) jakožto o překročení specifikací.
Zároveň tento 5 let starý rozhovor poněkud rozptyluje snahu některých formulací aktuálního vyjádření vyvolat dojem, že Intel nevěděl, jak vlastně výrobci desek zacházejí s jeho procesory („Intel zjistil, že…“, „Intel zaznamenal, že na deskách…“, „Intel žádá výrobce základních desek…“). Intel podle neoficiálních vyjádření výrobců sám k vypínání limitů nabádal a s ohledem na rozhodovor z roku 2019 lze s jistotou říct, že o této praxi nejen věděl, ale aktivně ji hájil a zdůrazňoval, že provoz procesorů s vypnutými limity je v pořádku a ve specifikacích.
Intel (2023): Vysoká teplota procesorům nevadí / Intel (2024): Anebo vadí?
V aktuálním vyjádření Intel vysvětluje, že v důsledku vypnutých limitů běží procesor v zátěži dlouhodobě při vysokých taktech a na vysokých frekvencích, což při vysokých teplotách může vést k poškození. Je tomu rok, co overclocker der8auer pozval na svůj YouTube kanál architekta Intelu Marka Gallinu, který má na starosti řešení tepelných a mechanických záležitostí. Gallina (na kritiku uživatelů, že se procesory Intelu přehřívají - v praxi při kontinuální zátěži dosahují teploty až 101-102 °C, což odpovídá teplotnímu limitu) reagoval, že procesory jsou na provoz při těchto vysokých teplotách stavěné, nijak je to nepoškozuje a snažil se vysvětlit, jaký přínos to pro uživatele má.
Zdroj: Shutterstock
Takže běh procesoru při vypnutém PL2 limitu (tedy při neomezené spotřebě), při vypnutém tau (tzn. při setrvalém běhu v plném boostu) a při teplotách přes 100 °C byl až donedávna podle pracovníků Intelu ve specifikacích a tudíž v pořádku; nyní však podle aktuálního vyjádření takové použití v souladu se specifikacemi není a může vést k problémům, se kterými se procesory 13. a 14. generace aktuálně potýkají.
