Vzpomene si ještě dnes někdo z vás na firmu Transmeta? Svého času nadějný výrobce zejména nízkoenergetických procesorů (x86 kompatibilních díky „Code Morphing Software“, který převádí x86 instrukce na VLIW instrukce zpracovávané jejími procesory). Jenže podíl na trhu byl nakonec velice malý a tak se Transmeta po opuštění trhu změnila ve společnost poskytující licence na některé jí vymyšlené nebo získané technologie.

Možná si tedy vybavíte zhruba rok starý případ, kdy Transmeta zažalovala firmu Intel za porušení některých jejích patentů týkajících se architektury počítačů a pak také několika technologií na úsporu energie v procesorech. Výsledkem tohoto sporu je dohoda mezi oběma společnostmi, podle níž bude Intel Transmetě platit. Pro začátek je to jednorázová platba 150 miliónů dolarů a pak každých pět let dalších 20 miliónů dolarů.

A co že si tím Intel vyslouží? V první řadě se tím ruší veškeré právní spory mezi oběma firmami. Dále Intel získá od Transmety trvalou, nikoli však exkluzivní licenci (aby si mohly tytéž technologie licencovat i další společnosti) na všechny současné i budoucí patenty, tedy ty, které Transmeta nyní má a které v budoucnu do příštích deseti let získá. Stejně tak získá Intel licenci na technologie LongRun a LongRun2, kterou právě v době, kdy Transmeta oznámila skoncování s procesory, od ní koupila firma Sony (možná pro Cell, možná pro něco jiného). Připomeňme, že LongRun(2) se stručně řečeno týká snižování spotřeby zpomalením procesoru při jeho nevytížení, což již nějaký ten pátek Intel používá a nazývá to nejčastěji EIST). Nakonec je tu ještě závazek Intelu, že nebude žalovat Transmetu za vývoj a licencování LongRun(2) dalším společnostem (což souvisí s tím, že licence pro Intel není exkluzivní).