Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Ako myslienka je to super a keby s to dostalo casom do desktopov tak je to supa. Zahodit satu a vlastne komplet na ukladanie dat pouzivat len ramku. Len je tu jeden hacik, predpokladam ze ani jeden z beznych os nieje na to pripraveny, fungovat na takto postavenom hw. V podstate by sa to dalo dnes pouzit ze cast ramky by bola ako ramdisk, otazne je ci je to optimalne pouzitie.
Je jen otázka driveru - stačí aby někdo (driver) kernelu sdělil, že tato část paměti je vyhrazena a přístup k ní je řízen tímto driverem a z hlediska OS se to klidně bude jevit jako pevný disk. V tom nevidím problém.
Linux na to pripraven je... je tam NVDIMM driver. Predpokladam ze se to bude chovat jako block device..
NVDIMM driver v Linuxu je ale pro jiné NVDIMMy. Stávající verze (vzniklo to 2013) je normální RAMka, stínovaná fleškou, kam se obsah zapíše při POWER_FAIL signálu. Při bootu se pak obsah flešky překopíruje do RAMky. Driver zajišťuje, aby se paměť neinicializovala (nepřemazala). Používat se to dá jako non-volatile RAMdisk, zvláštní driver není potřeba, je to znakově i blokově adresovatelné, prostě jako paměť. Napájené je to přes baterku nebo hi-cap kondenzátor, ten to živí než se přepíše RAMka do flešky.
Přišla s tím první firma Viking. Někdy minulý rok to začalo dělat více firem a sjednotilo se označní - NVDIMM-N se tomu říká - má to rychlost jako RAMka. Pak jsou ještě NVDIMM-F, to jsou flešky připojené do adresového prostoru jako RAM, ale řádově pomalejší. Viking a Sony chystají NVDIMM-N pomocí ReRAM technologie, které už nebudou potřebovat baterku (kondík).
DIMM slot musí mít pár signálů navíc, a musí to podporovat BIOS/UEFI. Umí to některé serverové desky od Supermicro a Asusu.
Používáme to v několika instalacích jako ZIL SLOG pro ZFS servery.
OMG takže po veľkých rečiach, ako to bude mať 1000krát vyšší výkon oproti NAND, to dosahuje NIŽŠÍ výkon ako súčasné SSD? :facepalm:
Ale to je tak v poslednom čase so všetkými produktmi Intelu.
??? Četl jsi to vůbec?
ano.
A nedozvedel som sa model toho "najvýkonnejšeho NAND flash SSD" rovnako ako nevidím, prečo použili disky s 13,4 a 15,9 k IOPS a nie nejaký s viac ako 90k.
Nejspíš proto, že chtěli porovnávat stejně konfigurované SSD, tzn. se stejným počtem kanálu. Pro srovnání latence čtení je úplně jedno jaké SSD použijete, protože závisí pouze na typu použitých pamětí.
Mne by spíše zajímalo, jaký nárůst výkonu přinesou 3D XPoint SSD v reálných aplikacích, viděl bych to cca na 0-5%
Tohle dává smysl pro věci, citlivé na latenci. Proto to testují s Oraclem.
Mě přijde zajímavé, že Intel tím shazuje vlastní existující produkt.
IOPS .... ok zde chápu, žo tu bude na konkrétní paměťový čip a ne celé SSD, ale latence s počtem čipů asi klesat nebude .... ve specifikaci k P3700 se uvádí latence 20μs a vedle toho těch 9μs tak revolučně nevypadá.
No zrovna servery Oracle na latenci vůbec citlivé nejsou, viz. nedávné zprávy o 32jádrových procesorech SPARC M7 s 256 vlákny, na každém jádře běží až 8 vláken, v praxi zcela výjmečně bude docházet k situacím, kdy by jádro nemělo co počítat, protože všech 8 vláken čeká na výsledek IO operace.
Ide o latenciu SW/DB Oracle, nie HW.
Redakcia snad zartuje !!!!!!!!!!!!!! Pouzit 3D Xpoint ako RAM?
Tripple-Quad channel + snobskych 3,0-3,5 efektivnych "GHz" DDR3/4 pomaly atakuju 50 GB/s a latencie su asi 50 ns.
To ma akoze latencia RAM stupnut na uzasnych 9 us = 9000 ns a kontinualky klesnut na 5-10 GB/s?
No a co teprve, když do těch RAM slotů dáte SSD s flash pamětmi! Latence vzroste až na 150us. Ovšem kapacita 400GB/slot je docela slušná.
https://www.sandisk.com/business/datacenter/products/flash-devices/ulltr...
Svet sa hemzi nepriamymi umerami. Ano kapacita by bola uzasna, stovky GB ci jednotky TB uz aj dnes na jeden modul, ale tie rychlosti a latencie ....
Drviva vacsina beznej masy zije v sladkej nevedomosti o tomto svete. Svet sa riadi vacsinou nepriamymi umerami a nie priamymi umerami, aj ked to sprvu pripada divne.
y = 1/x, resp. vo vseobecnosti y = k/x je k je konstanta je rovnicka nepriamej umery jak ju pozname zo skoly, resp. inak xy=k, teda sucin dvoch velicin je k(onstanta). Tu za pozornost stoji odstavec A)
A) zoberme si rychlost zaznamoveho media (latencie ci kontinualka) a jeho kapacitu:
1) registre CPU, latencia 1-2 CPU cykly (zlomok ns), rychlost jednotky TB/s, alebo aj viac, kapacita radovo 100 B ci 1 kB
2) L1 cache CPU, dnesne CPU maju taky rychly cache system, ze pred 15 rokmi by sme z toho odpadli, latencia 3-4 cykly (zlomok ns), kontinualne rychlost citanie/zapis radovo stovky GB/s (najnovsie L1 cache Intelu maju kontinualky az 1 TB/s !!!) a kapacita zopar 10 ci zopar 100 kB
3a) L2 cache CPU, latencia 10-12-14 cyklov CPU (jednotky ns), kontinualny pristup stale mnoho stoviek GB/s, latencia desiatky cyklov CPU (cca 30-50), kapacity radovo MB
3b) L3 cache CPU, latencia desiatky cyklov CPU (stovky ns), kontinualny pristup stale okolo 100 GB/s (ale uz sa v pomalosti blizi k rychosti RAM), latencia desiatky cyklov CPU (cca 30-50), kapacity radovo MB ci 10 MB
4) RAM, latencia tisice CPU cyklov (radovo cca 50-100 ns), kontinulany pristup 1 - 40 GB/s od suchej single channel 266 MHz DDR2 po tripple/quad channel DDR4 3500 MHz, kapacita radovo GB ci desiatky GB
5) SSD, latencia statisice CPU cyklov (radovo cca 0,1 mikrosek), kontinualny pristup radovo 100 az 1000 MB/s (30 MB prve SSD az 550 MB/s posledne bezne SSD), kapacita radovo niekolko 100 GB
6) HDD, latencia miliony/desiatky milionov cyklov CPU (radovo 10 milisek), kontinualny pristup radovo 100 MB/s (od 20 MB/s pri suchom 60-80 GB modeli spred 10. rokov po 150-170 MB/s dnesnych diskov), kapacity radovo jednotky TB
7) zalohovacia paska, latencia miliadry/desiatky miliard cyklov CPU (az niekolko desiatok sekund! sa musi pretacat), kontinualny pristup radovo 100 MB/s, kapacity radovo TB, ci az desiatky TB
Krasna nepriama umernost: cim vacsia kapacita, tym nizsie rychlosti (pristupove doby aj kontinualne) a naopak.
B) mnozstvo informacia a ich trvacnost:
Vztah nie je samozrejme uplne presny (napr. linearny ci logaritmicky), avsak korelacny koeficient je prilis velky aby sme ho ignorovali. Cim viac informacii na mediu, tym ma mensiu zivotnost, plati to od napisov v kameni z cias stareho egypta spred 3 tisicroci pred Kristom (mnozstvo informacii radovo 1 kB, trvacnost radovo 10000 rokov) ci papyrusove zvitky az po heliove ci sindlove 8-10 TB HDD. Do minulosti by sme dokonca mohli ist az po zaznam cisel do vestickej vrublovky (kost vlka spred 35 tisic rokov, kde su zaznacene prirodzene cisla do 20 ako zarezy). Vsetka cest niektorym diamantovym super-hyper trvacnym DVD, ktore sa snazia vytrcat od regresnej priamky.
A opat krasna nepriama umernost: cim vacsia kapacita tym mensia trvacnost a naopak. Data na 10 TB disku iste nevydrzia 35 tisic rokov, ani 5 tisic, ani tisic, ani 100 ... aj keby sme sa ohno starali jak o oko v hlave. A data na takom disku volne pohodeneho v prirode (pretoze tie vytesane napisy v kameni volne pohodene v prirode su) tak data na disku nepreziju asi ani jeden rok.
C) mnozstvo informacii a orientacia/vyhladavanie novych/filtrovanie informacii:
Ich sucinom moze vzniknut nieco ako "efektivita spracovavania a narabania s informaciami" a sucin tychto velicin je cca radovo konstantny (opat vsak len fuzzy priblizne), t.j. ked sa jedna velicina zvacsi (napr. mnozstvo informacii), druha sa zmensi (schopnost orientacie/vyhladavania/filtrovania novych informacii) no a opacne. Nech zije Google, ktory chvalabohu "kazi" toto pravidlo a vytrca mimo regresnej priamky.
D) ze by sme zabrdli do kvantovej mechaniky, podla ktorej urcit zaroven presnu polohu a presnu hybnost subatomarnych casti je nemozne? Akoze nam to vyzera princip neurcitosti zapisany rovnickou: (detla_d)*(delta_p) > 2*pi*h .. t.j. nepresnost v urceni polohy KRAT nepresnost v urceni hybnosti je vzdy vacsia ako konstanca 2*pi*h (kde h je planckova konstanta) ... zasa sucin dvoch vecilin: nepresnost v urceni polohy a nepresnost v urceni hybnosti. Chvala panu bohu (ci inej nadprirodzenej entite), ze planckova konstanta je tak mala, inak by boli kvantovo-mechenicke prejavy na poriadku dna aj v makroskopickych meritkach.
E) sucin univerzalnosti stroja a jeho spotreby (resp. ak chceme tak aj efektivity v opacnom zmysle) je opat fuzzy konstantny. Cim viac univerzalny stroj/suciastka, tym mensia efektivita a vyssia spotreba. CPU moze mat sice spotrebu 125-130 W (ak ide naplno), ale zato je sakramentsky univerzalny, ze by sa Turing v hrobe obracal. GPU moze mat sice efektivitu 50x vacsiu, ale zato nie vsade, iba pri grafickych operaciach, resp. customizovanych GPGPU vypoctoch, ktore sa nam krkolomne podarilo optimalizovat rozchodit, ale Total Commander ci OS si na GPU nespustim. Moze existovat super-hyper hardverovo specializovany cip s este 100x lepsou efektivitou oproti VGA (spotreba 0,01 W na GFLOP), ale taky cip vie robit len jednu jedinu konktretnu ulohu/vypocet ci triedu uloh (napr. akcelerovat multimedia konkretnymi kodekmi ci akcelerovat patricne kryptograficke algoritmy pri tazeni *coinov) a okrem toho bez prepacenia nevie ani hovno (lebo ani OS na nom nenabootoje).
SUMA SUMARUM: chcelo by to prevratnu technologiu, ktora by sakra vytrcala od regresnej priamky zobrazenej v grafe s exponencialnou mierkou. Proste prekonat takych 3-6 rádov (tisic az milion nasobok).
Jezismaria, to su kecy. Ty si ucitel teoretik ? A ze sladka nevedomost.
A) skratena verzia - kazde zaznamove medium ma svoje parametre prisposobene svojmu urceniu (rychlost spristupnenia informacie,rychlost prenosu, sposob pristupu, atd...)
"Krasna nepriama umernost: cim vacsia kapacita, tym nizsie rychlosti (pristupove doby aj kontinualne) a naopak." - nezmysel. Neplati to ani pri rovnakych zaznamovych technologiach.
B) skratena verzia - nie je to vobec o mnozstve informacii, ale o hustote zazname a jeho technologii, ked sa logicky naraza na fyzikalne hranice
C) skratena verzia - ked je vela informacii, vzdy stupaju naroky na ich utriedenie, ulozenie, vyhladavanie releventnych dat, co je logicke
D) za vlasy pritiahnute
E) a co takto porovnat elektronkovo/rele riesenia z pociatkov vyvoja pocitacov a ich "univerzalnost" a spotrebu s dnesnymi modernymi tranzistorovymi rieseniami ? Ako dopadne taky "sucin" ?
"Total Commander ci OS si na GPU nespustim...okrem toho bez prepacenia nevie ani hovno (lebo ani OS na nom nenabootoje)" - co su toto za nezmyselne pseudo argumenty ? To je ako kupit si motorku a rozhorcovat sa, ze nevie sama vykopat 5metrov jamu a napisat o tom nasledne roman o "konstantach".
Toho ucitela beriem spat, ked som to docital cele...Toto je maximalne tak 2.rocnik gymnazia.
Ked si odmyslim ich chaoticku predstavu "Jistě se shodneme, že v samotném principu je představa kupříkladu celé kapacity operační paměti (řekněme stovek GB až jednotek TB) tvořené nikoli DDR4 DIMMy, ale 3D XPoint NVMe SSD úchvatná. Obchází se tak zpoždění a horší flexibilita řešení, kdy jsou data posílána skrze pomalejší rozhraní či fyzicky delší trasy po základní desce - i kdyby nakrásně do prvního PCI Express 3.0 ×16 slotu živeného linkami z CPU."
tak potom jasne hovoria o storage v DIMM slotoch.
"Tohle je sdělení, které také Intel chtěl v myslích stavitelů serverů zanechat: aby o tom množství DDR4 slotů v serverech nepřemýšleli jen jako o potenciální operační paměti, ale i jako o úložišti, ať již v podobě vyrovnávací paměti, nebo trvalého."
" osazení SSD do DIMM slotu obrysy reálně použitelného produktu."
A inak pochybujem, ze by OS pracoval s SSD v DIMM slote ako s RAM. Bude to normalny "storage" slot a budu sa s tym dat robit pekne veci z hladiska redundancie vzhladom na pocty slotov (16,24 a viac).
Len je samozrejme nutne, aby pre toto pouzitie sa v ramci jedneho kanalu radica nemiesali SSD s klasickou RAM.
Mimo to, co vravi redakcia je jedno, podstatny je zamer Intelu.
Až na to, že článek vůbec nepíše, zda ty NVDIMMy jsou typu NVDIMM-N (tj. rychlé jak RAMka) nebo NVDIMM-F, tj, o několik řádů pomalejší (což je tento případ s 3D Xpoint flešemi). Jiné firmy chystají NVDIMM-N na bázi ReRAM, tj. memristory, rychlé jako RAMka.
Non-volatile RAMka se používá už několik let, dělá to Viking, Micron, ... Je mnoho projektů in-memory databází (umí to už i MS SQL server), používá se to jako cache pro disková pole nebo sítě.
https://en.wikipedia.org/wiki/NVDIMM
Naozaj si myslis, ze Intel (a Micron) ako technologicky leader by prisiel na znamej konferencii s niecim, co je nepouzitelne, resp. sa uz davno pouziva ?
Tu je plna verzia clanku : http://www.nextplatform.com/2015/10/28/intel-shows-off-3d-xpoint-memory-... .
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.