Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Nechci strašit ale v tomhle je budoucnost. Je potřeba to ještě víc osekat aby jedno jádro umělo jen pár elementárních operací ale bylo jich stovky tisíc až miliony. Součástí jednotlivých jader musí být cache a přestat se spoléhat na externí paměti. To by mohl být základ abstraktního programování - přesnější termín je učení. Myslím že za nějakých 30let budeme moci říct že Larabe bylo počátkem architektury z které se vyvinula skutečná umělá inteligence která překonala tu lidskou. :-)
To je otázka jestli x86 je ta pravá. O něco podobného se snaží GK a pomalu tím směrem cupitá i ARM.
Mnohem zajímavější mi přijde architektura která výsledky počítá jen zhruba ale řádově efektivněji.
Predstava, ze inteligence se vyvine "sama" aniz bychom rozumeli zakladnim principum jen proto, ze na ni hodime dost HW, je znacne naivni. To spis verim softwarove modelovanym neuronum na "beznych" pocitacich. A x86 a osekani je dobry protimluv.
1) nikdo tu nemluvil o osekávání X86 instrukcí aby bylo jasno - mluvil jsem o koncepci hodně moc jader která umí minimum věcí - jaké to bude umět instrukce a zda to bude vůbec programovatelné formou instrukcí je vedlejší.
2) naopak - myslet si že inteligenci naprogramujete je naivní. je to věc hw který funguje uplně jinak než jsme dnes zvyklí. "programování" by tedy bylo věcí zcela jiného přístupu ne nepodobného tomu co nazýváme dnes učení.
1) Jo tak to mozna jo. I kdyz osobne bych si vsadil spis na hodne moc jader ktere porad umi pomerne dost.
2) Mozna vas to prekvapi ale souhlasim :-). Jenom jste nejak zaspal, ze jak v oboru neuronovych siti, tak uceni, probiha pilny vyzkum. A jednim z jeho vysledku je softwarovy neuron, tedy naprogramovana virtualni jednotka. No a z tehle naprogramovanych virtualnich jednotek se zpusobem, ktery uz nema s programovanim v klasickem smyslu nic spolecneho, da postavit neco co se dokaze ucit ...
... je tedy naprosto zbytecne stavet ty neurony hardwarove. A ve skutecnosti kontraproduktivni, protoze kremikovy hardware proste funguje spatne.
Na druhou stranu, veci typu http://www.wolframalpha.com/about.html nebo http://www-03.ibm.com/innovation/us/watson/what-is-watson/index.html JSOU z vetsi casti naprogramovane a presto maji k umele inteligenci blizko ... problem je, ze skutecna umela inteligence by mela byt schopna se samostatne rozvijet, zatimco tyhlety systemy pravdepodobne nedokazou prekrocit meze sveho naprogramovani ...
PS: 30 let od umele inteligence jsme podle vyjadreni dobovych expertu uz nekdy od 1950 ... vlastne ne, roku 1956 odhadovali 20 let, takze se to postupne prodlouzilo :-)
20-30 let je obvyklá techno-optimistická prognózovaná doba od nějakého převratného objevu - jaderná fůze, antigravitace, kyberpunkové interface do mozku, ... a za 30 let to bude řešit někdo jiný a když se ho zeptá reportér "za jak dlouho?" , odpoví že zatím ne, ale za 20-30 let ...
Jo dyk já nemyslel že to musí být X86 kompatibilní. To naopak nesmí být - to by nefungovalo.
Mhh jenze kernel je extremne nenarocny a zadna otimalizace nema na jeho beh vliv, on spis zavisi na rychlosti HW, I/O radicu, arch. .... jeho vypocty jsou extremne primitivni, zato porad nba neco ceka, neco uvolnuje, prepina, hrabe do RAM .... takze tohle GCC je vite na co ... na HOV*
Protoze kernel muze byt zkompilovan uplne necim jinym, ale aplikace to musi vyuzivat, protoze kernel aplikace optimalizovat jaksi neumi ;-))) ... zato programator a kompilator ano ...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.