28. 5. 2015 - 07:54https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskusePři kolika nanometrech už se dá hovořit o jednotkách atomů ? https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786600
+
28. 5. 2015 - 11:09https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse1 molekula skla (SiO2) v tvrare O=Si=O
ma rozmery cca 22nm x0,88 x0,88 nm
https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786618
+
Uvedené rozměry jsou řádově mimo, aneb sklo opravdu nemá hustotu necelých 6 kg/m^3 (hmotnost částice dělená jejím objemem).
+1
+5
-1
Je komentář přínosný?
Uvedené rozměry jsou řádově
Ritchie https://diit.cz/profil/ritchie
28. 5. 2015 - 12:26https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuseUvedené rozměry jsou řádově mimo, aneb sklo opravdu nemá hustotu necelých 6 kg/m^3 (hmotnost částice dělená jejím objemem).https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786747
+
Voda ma zhruba 1000 kg/m^2 teda predpokladam, ze tvrdite,. ze je prilis mala asi 400x mensia ako ma byt.
Zabudli sme kazdy na jednu na nejake veci
Vy, ze Mriezka defomuje moleky a tym meni hustotu voci neviazanej molekule a teda hustota castice nie je rovnaka ako hustota makroskopickej latky..
Ja, ze dlzka hradla nie je totozna s cislom technologie, ale dlzka hradla je vyrazne kratsia, tym padom su rozmery molekly mensie (vztah medzi dlzkou a ostatnymi rozmermi som bral ako realtivne cislo). a k tomu, ze dlzka molekuly SiO2 sa pri 22 nm hrubke izolantu nie jeho dlzke.
V tom mojom poslednom omyle vznikla najvacsia cast rozdielu.
Vedel som fakt "Hruka izolantu pri 22 nm technologii je rovna dlzke jednej molekuly SiO2" a omylom som pouzil 22 nm z technologie ako hrubku izolantu.
Ospravedlnujem sa
+1
+8
-1
Je komentář přínosný?
Voda ma zhruba 1000 kg/m^2
Peter Fodrek https://diit.cz/profil/fotobanew
28. 5. 2015 - 15:10https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuseVoda ma zhruba 1000 kg/m^2 teda predpokladam, ze tvrdite,. ze je prilis mala asi 400x mensia ako ma byt.
Zabudli sme kazdy na jednu na nejake veci
Vy, ze Mriezka defomuje moleky a tym meni hustotu voci neviazanej molekule a teda hustota castice nie je rovnaka ako hustota makroskopickej latky..
Ja, ze dlzka hradla nie je totozna s cislom technologie, ale dlzka hradla je vyrazne kratsia, tym padom su rozmery molekly mensie (vztah medzi dlzkou a ostatnymi rozmermi som bral ako realtivne cislo). a k tomu, ze dlzka molekuly SiO2 sa pri 22 nm hrubke izolantu nie jeho dlzke.
V tom mojom poslednom omyle vznikla najvacsia cast rozdielu.
Vedel som fakt "Hruka izolantu pri 22 nm technologii je rovna dlzke jednej molekuly SiO2" a omylom som pouzil 22 nm z technologie ako hrubku izolantu.
Ospravedlnujem sa
https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786813
+
Já jsem na nic nezapomněl, šlo mně o poukázání na zjevnou chybu v řádu, nehledě na tvar molekuly. ;-) Abych uzavřel, v krystalu SiO2 budou od sebe atomy vzdáleny hrubým odhadem 2 Å (desetiny nanometru), viz parametry krystalové mřížky.
+1
-12
-1
Je komentář přínosný?
Já jsem na nic nezapomněl,
Ritchie https://diit.cz/profil/ritchie
28. 5. 2015 - 17:00https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuseJá jsem na nic nezapomněl, šlo mně o poukázání na zjevnou chybu v řádu, nehledě na tvar molekuly. ;-) Abych uzavřel, v krystalu SiO2 budou od sebe atomy vzdáleny hrubým odhadem 2 Å (desetiny nanometru), viz parametry krystalové mřížky.https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786870
+
7nm je cca 70 atomů, takže o jednotkách můžeme mluvit od 1nm.
+1
+5
-1
Je komentář přínosný?
7nm je cca 70 atomů, takže o
maruširi https://diit.cz/profil/marusiri
28. 5. 2015 - 08:44https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse7nm je cca 70 atomů, takže o jednotkách můžeme mluvit od 1nm.https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786621
+
28. 5. 2015 - 08:23https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuseatomy maju cca 0.1nmhttps://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786609
+
Zrovna jsem si začal říkat, kdy se dočkáme desetinných míst v označní výrobních technologií a vy už to přepočítáváte na atomy. Cool :-). Mám vás rád ;-).
+1
+6
-1
Je komentář přínosný?
Zrovna jsem si začal říkat,
WIFT https://diit.cz/autor/wift
28. 5. 2015 - 09:00https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuseZrovna jsem si začal říkat, kdy se dočkáme desetinných míst v označní výrobních technologií a vy už to přepočítáváte na atomy. Cool :-). Mám vás rád ;-).https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786624
+
Ptám se proto, že něco mi říká, že jak se dostaneme s výrobním procesem na jednotky atomů, tak vlastně srovnáme krok s matkou přírodou a já osobně očekávám, že pak už ty procesory budou mít vědomí, dokonce možná i samy od sebe.
28. 5. 2015 - 09:15https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskusePtám se proto, že něco mi říká, že jak se dostaneme s výrobním procesem na jednotky atomů, tak vlastně srovnáme krok s matkou přírodou a já osobně očekávám, že pak už ty procesory budou mít vědomí, dokonce možná i samy od sebe.https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786627
+
Matku přírodu jsme už dávno v řadě oblastí přestihli, třeba účinnost solárních panelů (>10%) je vyšší než u fotosyntézy (1-2%).
+1
+7
-1
Je komentář přínosný?
Tak nám to zkuste vysvětlit.
Jack FX https://diit.cz/profil/jackfx
28. 5. 2015 - 10:22https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuseTak nám to zkuste vysvětlit.
Matku přírodu jsme už dávno v řadě oblastí přestihli, třeba účinnost solárních panelů (>10%) je vyšší než u fotosyntézy (1-2%).https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786690
+
Myslíš, že je to adekvátní srovnání? Cílem fotosyntézy je výroba organických látek z anorganických a přeměna oxidu uhličitého na kyslík (zjednodušeně řečeno, ve skutečnosti je oxid uhličitý navázaný do cukrů a kyslík pochází z vody). Pokud bychom tam započetli ztráty, se kterými je cukr schopný vyrobit člověk chemicky, vypadalo by to srovnání opačně. Pokud by bylo efektivnější vyrábět cukr z energie solárních panelů, používala by se tato metoda a neextrahoval by se z řepy a třtiny (kde vznikl fotosyntézou :-).
+1
+25
-1
Je komentář přínosný?
Myslíš, že je to adekvátní
no-X https://diit.cz/autor/no-x
28. 5. 2015 - 12:06https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuseMyslíš, že je to adekvátní srovnání? Cílem fotosyntézy je výroba organických látek z anorganických a přeměna oxidu uhličitého na kyslík (zjednodušeně řečeno, ve skutečnosti je oxid uhličitý navázaný do cukrů a kyslík pochází z vody). Pokud bychom tam započetli ztráty, se kterými je cukr schopný vyrobit člověk chemicky, vypadalo by to srovnání opačně. Pokud by bylo efektivnější vyrábět cukr z energie solárních panelů, používala by se tato metoda a neextrahoval by se z řepy a třtiny (kde vznikl fotosyntézou :-).https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786744
+
Pro některé aplikace takové srovnání adekvátní je, třeba pro dopravu. Na energii získanou ze solárních panelů o ploše třeba 1000m2 ujedete elektromobilem řádově delší vzdálenost než v autě se spalovacím motorem poháněným biopalivy vypěstovanými na stejné ploše.
+1
-18
-1
Je komentář přínosný?
Pro některé aplikace takové
Jack FX https://diit.cz/profil/jackfx
28. 5. 2015 - 12:30https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskusePro některé aplikace takové srovnání adekvátní je, třeba pro dopravu. Na energii získanou ze solárních panelů o ploše třeba 1000m2 ujedete elektromobilem řádově delší vzdálenost než v autě se spalovacím motorem poháněným biopalivy vypěstovanými na stejné ploše.https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786753
+
pletete hrusky s jablkama - fotosynteza neni urcena jako pohybove palivo - rostliny nejsou rekordmany v rychlosti ani efektivite premistovani (ikdyz nektere z nich v rychlosti rustu ano - to vsak neni zpusobeno fotosyntezou) - k rychlemu dlouhodobemu nebo efektivnimu pohybu maticka evoluce s matickou prirodou na maticce Zemi pouzivaji jine systemy...
+1
+10
-1
Je komentář přínosný?
pletete hrusky s jablkama -
t117 https://diit.cz/profil/t117
28. 5. 2015 - 23:23https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskusepletete hrusky s jablkama - fotosynteza neni urcena jako pohybove palivo - rostliny nejsou rekordmany v rychlosti ani efektivite premistovani (ikdyz nektere z nich v rychlosti rustu ano - to vsak neni zpusobeno fotosyntezou) - k rychlemu dlouhodobemu nebo efektivnimu pohybu maticka evoluce s matickou prirodou na maticce Zemi pouzivaji jine systemy...https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786981
+
Tak vas trochu sklamem lebo my sme uz daleko za matkou prirodou ale vlaste stale sme ju nedostihli. Bezne ma neouron od 4 do 100µm co je 4000-100000nm. Tak isto frekvencie dnesnych cpu su hviezdne oproti odhadovaneho "taktu" na akom pracuje mozog. Druha vec je ze mozog je masivne pararelny ale hlavne vyuziva cely objem, kdezto dnesne cipy su skor ploche a hlavne v provnani s mozgom velmi male.
Hmm mozno ak sa pojde do buducna tiez cestou pararelizacie a vyrazne viacerych jadier, tiez skoncime s postupnym znizovanim taktu lebo asi nejaky 2000 jadrovy cpu by sa na GHz taktoch nedal rozumne uchladit. Mozno o 10 rokov budeme sice pocitat jadra v stovkach ale takty budu na jednotkach MHz alebo menej.
+1
+12
-1
Je komentář přínosný?
Tak vas trochu sklamem lebo
aa bb https://diit.cz/profil/nemo22
28. 5. 2015 - 09:35https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuseTak vas trochu sklamem lebo my sme uz daleko za matkou prirodou ale vlaste stale sme ju nedostihli. Bezne ma neouron od 4 do 100µm co je 4000-100000nm. Tak isto frekvencie dnesnych cpu su hviezdne oproti odhadovaneho "taktu" na akom pracuje mozog. Druha vec je ze mozog je masivne pararelny ale hlavne vyuziva cely objem, kdezto dnesne cipy su skor ploche a hlavne v provnani s mozgom velmi male.
Hmm mozno ak sa pojde do buducna tiez cestou pararelizacie a vyrazne viacerych jadier, tiez skoncime s postupnym znizovanim taktu lebo asi nejaky 2000 jadrovy cpu by sa na GHz taktoch nedal rozumne uchladit. Mozno o 10 rokov budeme sice pocitat jadra v stovkach ale takty budu na jednotkach MHz alebo menej.https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786648
+
jenze hlavni "vyhoda" mozku neni pocet neuronu nebo "pomalost" nervoveho vzruchu, ale mnozstvi a hlavne tvarnost a promenlivost synapsi (neustale budovani, posilovani a oslabovani, nove spojovani, rekonstrukce, prestavba atd.) - a to se bavime jen o neuronech, ktere donedavna byly povazovany za "ten mozek" - vyznam gliovych ("podpurnych") bunek (kterych je v mozku radove vic nez neuronu) teprve pomalicku poodhalujeme (tak jako jsme zjistili, ze DNA nejsou jen geny a zbytek (97% DNA!) - junkDNA - jen zbytecnej "odpad"; tak nyni zaciname zjistovat, ze gliove bunky nejsou "jen" na "udrzbu a zasobovani" neuronu)...
Porad plati - (lidsky) mozek je nejslozitejsi nam znamy system vesmiru
+1
-6
-1
Je komentář přínosný?
jenze hlavni "vyhoda" mozku
t117 https://diit.cz/profil/t117
28. 5. 2015 - 23:36https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskusejenze hlavni "vyhoda" mozku neni pocet neuronu nebo "pomalost" nervoveho vzruchu, ale mnozstvi a hlavne tvarnost a promenlivost synapsi (neustale budovani, posilovani a oslabovani, nove spojovani, rekonstrukce, prestavba atd.) - a to se bavime jen o neuronech, ktere donedavna byly povazovany za "ten mozek" - vyznam gliovych ("podpurnych") bunek (kterych je v mozku radove vic nez neuronu) teprve pomalicku poodhalujeme (tak jako jsme zjistili, ze DNA nejsou jen geny a zbytek (97% DNA!) - junkDNA - jen zbytecnej "odpad"; tak nyni zaciname zjistovat, ze gliove bunky nejsou "jen" na "udrzbu a zasobovani" neuronu)...
Porad plati - (lidsky) mozek je nejslozitejsi nam znamy system vesmiruhttps://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786990
+
28. 5. 2015 - 10:02https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuseMno, k matke prirode sa uz blizime http://pc.zoznam.sk/novinka/podarilo-sa-vyrobit-cip-takmer-cely-iba-z-dreva :)https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786675
+
Ja to chapu tak, ze bude mozne na jednu placku namestnat tolik tranzistoru v cele logicke celky, ktere se uz mohou s patricnym software nejak "chovat".
Hezka a pritom desiva myslenka. Takova analyza se uz dnes offline deje na urovni databazi prodejnich retezcu a poskytovatelu sluzeb- plosne, globalne; rika se tomu marketingove BigData.
Proc chodit daleko, napr. Google a podobne sluzby uz davno analyzuji vase chovani na netu. Dnes to resi farma serveru+CPU, v budoucnu to poresi server jeden ;-)
+1
-16
-1
Je komentář přínosný?
Ja to chapu tak, ze bude
Libor Bauer https://diit.cz/profil/djt
28. 5. 2015 - 13:46https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuseJa to chapu tak, ze bude mozne na jednu placku namestnat tolik tranzistoru v cele logicke celky, ktere se uz mohou s patricnym software nejak "chovat".
Hezka a pritom desiva myslenka. Takova analyza se uz dnes offline deje na urovni databazi prodejnich retezcu a poskytovatelu sluzeb- plosne, globalne; rika se tomu marketingove BigData.
Proc chodit daleko, napr. Google a podobne sluzby uz davno analyzuji vase chovani na netu. Dnes to resi farma serveru+CPU, v budoucnu to poresi server jeden ;-)https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786795
+
No předpokládám, že pokud nezemřu násilnou smrtí, dožiju se doby kdy budu mít v kapse PFLOP :D
A budu na tom hrát Angry birds ;)
+1
+4
-1
Je komentář přínosný?
No předpokládám, že pokud
Nnet https://diit.cz/profil/nnet
28. 5. 2015 - 14:25https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuseNo předpokládám, že pokud nezemřu násilnou smrtí, dožiju se doby kdy budu mít v kapse PFLOP :D
A budu na tom hrát Angry birds ;)https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786804
+
Jak může procesor „získat vědomí“ zmenšením tranzistorů?
Připadá mi to trochu jako představa, že lze vyvinout inteligenci z hromádky štěrku tím, že přisypu dost velké množství dalšího štěrku :-)
+1
-13
-1
Je komentář přínosný?
Jak může procesor „získat
IT Joker https://diit.cz/profil/it-joker
29. 5. 2015 - 15:52https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuseJak může procesor „získat vědomí“ zmenšením tranzistorů?
Připadá mi to trochu jako představa, že lze vyvinout inteligenci z hromádky štěrku tím, že přisypu dost velké množství dalšího štěrku :-)https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-787311
+
Takze indiumgaliumarsenid? Aby nam ty procaky nesvitily... To by bylo .... SUPER! :)
+1
+6
-1
Je komentář přínosný?
Takze indiumgaliumarsenid?
Nest https://diit.cz/profil/nest
28. 5. 2015 - 12:46https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuseTakze indiumgaliumarsenid? Aby nam ty procaky nesvitily... To by bylo .... SUPER! :)https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786765
+
hovori sa o tom uz dlho, je to teda najpravdepodobnejsie riesenie a sucasne asi aj najpouzitelnejsie... otazka vsak zostava ako dlho s tymto materialom vydrzime, 7nm je uz sakra malo, este mozno 5nm a potom ?
+1
-16
-1
Je komentář přínosný?
hovori sa o tom uz dlho, je
eddward https://diit.cz/profil/eddward
28. 5. 2015 - 18:17https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskusehovori sa o tom uz dlho, je to teda najpravdepodobnejsie riesenie a sucasne asi aj najpouzitelnejsie... otazka vsak zostava ako dlho s tymto materialom vydrzime, 7nm je uz sakra malo, este mozno 5nm a potom ?https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-786903
+
Potom se vyoperujem mozek z potkana a budem ho používat místo CPU.
+1
-17
-1
Je komentář přínosný?
Potom se vyoperujem mozek z
Nnet https://diit.cz/profil/nnet
29. 5. 2015 - 06:35https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskusePotom se vyoperujem mozek z potkana a budem ho používat místo CPU.https://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskuse#comment-787020
+
Diskuse k Intel: Víme, jak vyrábět 7nm čipyhttps://diit.cz/clanek/intel-vi-jak-vyrabet-7nm-cipy/diskusehttps://diit.cz/sites/default/files/diit-logo.png
Při kolika nanometrech už se dá hovořit o jednotkách atomů ?
1 molekula skla (SiO2) v tvrare O=Si=O
ma rozmery cca 22nm x0,88 x0,88 nm
Uvedené rozměry jsou řádově mimo, aneb sklo opravdu nemá hustotu necelých 6 kg/m^3 (hmotnost částice dělená jejím objemem).
Voda ma zhruba 1000 kg/m^2 teda predpokladam, ze tvrdite,. ze je prilis mala asi 400x mensia ako ma byt.
Zabudli sme kazdy na jednu na nejake veci
Vy, ze Mriezka defomuje moleky a tym meni hustotu voci neviazanej molekule a teda hustota castice nie je rovnaka ako hustota makroskopickej latky..
Ja, ze dlzka hradla nie je totozna s cislom technologie, ale dlzka hradla je vyrazne kratsia, tym padom su rozmery molekly mensie (vztah medzi dlzkou a ostatnymi rozmermi som bral ako realtivne cislo). a k tomu, ze dlzka molekuly SiO2 sa pri 22 nm hrubke izolantu nie jeho dlzke.
V tom mojom poslednom omyle vznikla najvacsia cast rozdielu.
Vedel som fakt "Hruka izolantu pri 22 nm technologii je rovna dlzke jednej molekuly SiO2" a omylom som pouzil 22 nm z technologie ako hrubku izolantu.
Ospravedlnujem sa
Já jsem na nic nezapomněl, šlo mně o poukázání na zjevnou chybu v řádu, nehledě na tvar molekuly. ;-) Abych uzavřel, v krystalu SiO2 budou od sebe atomy vzdáleny hrubým odhadem 2 Å (desetiny nanometru), viz parametry krystalové mřížky.
7nm je cca 70 atomů, takže o jednotkách můžeme mluvit od 1nm.
atomy maju cca 0.1nm
Zrovna jsem si začal říkat, kdy se dočkáme desetinných míst v označní výrobních technologií a vy už to přepočítáváte na atomy. Cool :-). Mám vás rád ;-).
Ptám se proto, že něco mi říká, že jak se dostaneme s výrobním procesem na jednotky atomů, tak vlastně srovnáme krok s matkou přírodou a já osobně očekávám, že pak už ty procesory budou mít vědomí, dokonce možná i samy od sebe.
To tě zklamu Bohumile, ale zmenšováním rozhodně strong ai nevytvoříme.
Zjevně nechápeš o čem je řeč.
Tak nám to zkuste vysvětlit.
Matku přírodu jsme už dávno v řadě oblastí přestihli, třeba účinnost solárních panelů (>10%) je vyšší než u fotosyntézy (1-2%).
Myslíš, že je to adekvátní srovnání? Cílem fotosyntézy je výroba organických látek z anorganických a přeměna oxidu uhličitého na kyslík (zjednodušeně řečeno, ve skutečnosti je oxid uhličitý navázaný do cukrů a kyslík pochází z vody). Pokud bychom tam započetli ztráty, se kterými je cukr schopný vyrobit člověk chemicky, vypadalo by to srovnání opačně. Pokud by bylo efektivnější vyrábět cukr z energie solárních panelů, používala by se tato metoda a neextrahoval by se z řepy a třtiny (kde vznikl fotosyntézou :-).
Pro některé aplikace takové srovnání adekvátní je, třeba pro dopravu. Na energii získanou ze solárních panelů o ploše třeba 1000m2 ujedete elektromobilem řádově delší vzdálenost než v autě se spalovacím motorem poháněným biopalivy vypěstovanými na stejné ploše.
pletete hrusky s jablkama - fotosynteza neni urcena jako pohybove palivo - rostliny nejsou rekordmany v rychlosti ani efektivite premistovani (ikdyz nektere z nich v rychlosti rustu ano - to vsak neni zpusobeno fotosyntezou) - k rychlemu dlouhodobemu nebo efektivnimu pohybu maticka evoluce s matickou prirodou na maticce Zemi pouzivaji jine systemy...
Zjevně máš podivné představy o matce přírodě.
Tak vas trochu sklamem lebo my sme uz daleko za matkou prirodou ale vlaste stale sme ju nedostihli. Bezne ma neouron od 4 do 100µm co je 4000-100000nm. Tak isto frekvencie dnesnych cpu su hviezdne oproti odhadovaneho "taktu" na akom pracuje mozog. Druha vec je ze mozog je masivne pararelny ale hlavne vyuziva cely objem, kdezto dnesne cipy su skor ploche a hlavne v provnani s mozgom velmi male.
Hmm mozno ak sa pojde do buducna tiez cestou pararelizacie a vyrazne viacerych jadier, tiez skoncime s postupnym znizovanim taktu lebo asi nejaky 2000 jadrovy cpu by sa na GHz taktoch nedal rozumne uchladit. Mozno o 10 rokov budeme sice pocitat jadra v stovkach ale takty budu na jednotkach MHz alebo menej.
jenze hlavni "vyhoda" mozku neni pocet neuronu nebo "pomalost" nervoveho vzruchu, ale mnozstvi a hlavne tvarnost a promenlivost synapsi (neustale budovani, posilovani a oslabovani, nove spojovani, rekonstrukce, prestavba atd.) - a to se bavime jen o neuronech, ktere donedavna byly povazovany za "ten mozek" - vyznam gliovych ("podpurnych") bunek (kterych je v mozku radove vic nez neuronu) teprve pomalicku poodhalujeme (tak jako jsme zjistili, ze DNA nejsou jen geny a zbytek (97% DNA!) - junkDNA - jen zbytecnej "odpad"; tak nyni zaciname zjistovat, ze gliove bunky nejsou "jen" na "udrzbu a zasobovani" neuronu)...
Porad plati - (lidsky) mozek je nejslozitejsi nam znamy system vesmiru
Mno, k matke prirode sa uz blizime http://pc.zoznam.sk/novinka/podarilo-sa-vyrobit-cip-takmer-cely-iba-z-dreva :)
Super, až doslouží, použijeme čipy jako čipsy. Stačí trochu dochutit :-)
Ja to chapu tak, ze bude mozne na jednu placku namestnat tolik tranzistoru v cele logicke celky, ktere se uz mohou s patricnym software nejak "chovat".
Hezka a pritom desiva myslenka. Takova analyza se uz dnes offline deje na urovni databazi prodejnich retezcu a poskytovatelu sluzeb- plosne, globalne; rika se tomu marketingove BigData.
Proc chodit daleko, napr. Google a podobne sluzby uz davno analyzuji vase chovani na netu. Dnes to resi farma serveru+CPU, v budoucnu to poresi server jeden ;-)
No předpokládám, že pokud nezemřu násilnou smrtí, dožiju se doby kdy budu mít v kapse PFLOP :D
A budu na tom hrát Angry birds ;)
Jak může procesor „získat vědomí“ zmenšením tranzistorů?
Připadá mi to trochu jako představa, že lze vyvinout inteligenci z hromádky štěrku tím, že přisypu dost velké množství dalšího štěrku :-)
Takze indiumgaliumarsenid? Aby nam ty procaky nesvitily... To by bylo .... SUPER! :)
hovori sa o tom uz dlho, je to teda najpravdepodobnejsie riesenie a sucasne asi aj najpouzitelnejsie... otazka vsak zostava ako dlho s tymto materialom vydrzime, 7nm je uz sakra malo, este mozno 5nm a potom ?
Potom se vyoperujem mozek z potkana a budem ho používat místo CPU.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.