Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Asi to nezvládli udělat dostatečně konkurenceschopný po X letech nadvlády FLASH. Imho to zemře na špatným poměru cena-výkon stejně jako malý flašky na velkých točících discích.
Tohle jsem uplne cekal - historie se opakuje.
V dobe davnejsi existovalo Intel Robson - a.k.a. Intel Turbo Memory - https://en.wikipedia.org/wiki/Intel_Turbo_Memory . Coz bylo PCIe x1 SSD s custom ovladaci (v podstate raw nand pristup) o velikosti smesnych 1, 2 nebo 4 GB, pro cachovani zapisu na rotacni disk, fungujici jen pod Windows a nesmyslne omezeny na urcite intel chipsety.
Optane je jen opakovani stejnych chyb - pokus o akceleraci SSD necim co by melo o rad lepsi pristupovou dobu, ale chyba - bezny uzivatel od sata SSD nepoznal rozdil, a profesional si uz davno poridil NVMe SSD.
Je to svym zpusobem nepotrebna soucast, pro falesny pocit lepsi odezvy - panove ale ani jednou neodhadli, ze kdyz uz existuje skutecne reseni problemu, tak tyhle pomucky vubec nedavaji smysl.
Snad to Micron zpristupni sirsi verejnosti - protoze prozatim se to jako cip nedalo poridit, byly z toho jenom hotove Intel produkty.
Jako cache k disku je to blbost. Jako produkt, který umí relativně rychle persistentě pracovat na úrovni bytů (nebo bitů?) a který ještě AFAIK nebyl uveden, je to malá revoluce.
Na takovou praci s bajtama pokud vim chybi zakladni API v kazdem OS. Bud mate pamet (RAM) se kterou si muzete delat co chcete (ro, rw, nx, cached / uncached), nebo mate blokove uloziste (byt disk umi 512B sektory, nejmensi pristup je na urovni clusteru, jez je idealne velikosti stranky ram od cpu, tj. 4K) - a takto funguje i soucasny akceleracni nebo SSD optane.
Neco jako malloc_nvm() neni - pokud se mylim, tak me nekdo kdo do toho vidi hloubeji nebo s tim delal, opravte.
Ale jako nvdimm do serverů to možná není blbý...
ale ta cena!
mozno skor klesne, ked to nebude mat intel ;)
Ovladače pro něco takového nejsou, protože není ani žádné zařízení. Optane je klasické blokové zařízení, protože to tak v Intelu udělali. V linuxu myslím už existuje nějaký myšlenkový konstrukt, jak k podobným zařízením přistupovat, až nějaká budou. Ale než někdo uvede Optane RAM nebo nějaké obecné PCIe úložiště, tak drivery nebudou.
Druhá věc je, že není software. Bude to chtít nové filesystémy, nebo spíš "stroje" (databázové?) pro uložení dat a pak něco, co je využije.
Na druhou stranu to není krok úplně do neznáma. Něco takového měl PalmOS, který měl celý systém v RAM - bohužel bez persistence - včetně kódu programů i dat. Například při spouštění aplikace se data nekopírovala z "disku" do "RAM", ale program uložený v paměti se prostě začal jenom interpretovat. Data na "disku" se taky jednoduše změnila na místě bez kopírování z disku do RAM a zpět. Je to prostě jiný svět...
Když je to HW podporuje a je ROM/Flash namapovaná na adresy tak jde v Linuxu bez kopírování spouštět i z ní
Když při spuštění překopíruju data z ROM/Flash do RAM tak to tam taky může sedět a spouštět všechno instantně
To že dřív systémy měli víc RAM něž ROM/Flash je jednoduše otázka tehdejší ceny kdy RAM byla prostě levnější, dneska je situace opačná a Flash stojí zlomek ceny RAM
A to že není přímo mapovaná má u většiny zařízení jednoduchý důvody:
32bit systém takže neni místo, všechno už zabrala RAM
A navíc jako block device je to vyzkoušený a levný
Ale samozrejme ze existuji, alespon tedy we Windows, jak je to v jinych OS to nevim, ale MS to podporuji jiz relativne dlouho, vice viz. treba zde: https://channel9.msdn.com/Events/Build/2016/P470 . Memory mapped files jsou samozrejme stary a znamy koncept bezne vyuzivany, takze doplnit podporu pro DirectAccess (DAX) neni pro vyvojare nijak mimoradne obtizne), a od Windows Serveru 2016 Microsoft podporuje NVM byte-access storage (v podobe NVDIMMu) nativne s vyuzitim systemovych ovladacu. K dispozici jsou i vysledky benchmarku porovnavajici vykon databazovych serveru s a bez vyuziti teto technologie.
OK, i Windows už něco mají, to je dobře. Ale pořád je to podle mého hodně daleko od toho, co ta technologie nabízí. Memory mapped files mi přijdou jenom způsob, jak starý software pokud možno s co nejmenším úsilím "cachovat" do non-volatile RAM.
Já byh si (ve finále) představoval jinou hloubku integrace - instantně stále bežící aplikace v (nv)RAM, instantní vypnutí a zapnutí takového systému (protože proč ne), jiný typ uložení veškerých dat aplikace v RAM (což jsou v podstatě ty memory mapped files), ale zase ne úplně.
My totiž dnes většinou data před použitím transformujeme z podoby "na disku" do podoby "v paměti" a při ukládání děláme něco podobného naopak. Zavádění programu je to stejné - to na disku se zdaleka nerovná tomu v paměti.
Vem si příklad třeba Excelu - když otvíráš .xlsx soubor, musí se rozbalit zip, v něm jsou nějaké XML, které projdou analýzou, transformacemi a v paměti máš nakonec něco úplně jiného. S nvRAM může být systém konstruovaný úplně jinak, mít ten .xlsx soubor vlastně pořád v paměti už připravený a teprve když jej chci např. odeslat, udělalo by se s ním to, co se aktuálně děje při uložení.
Tento přístup není samozřejmě vhodný pro všechno, třeba jpegy nebo video držet rozbalené by byla rychlá smrt, ale u hodně ostatních věcí si to dokážu představit. Náš problém je v tom, že jsme co se týká paměťové sptřeby hrozně rozežraní a otevření 32kb xlsx sebere 100MB paměti. Bude potřeba nějaký overthinking tady těch paměťových struktur do nějaké kompaktnější podoby. Někde už to v podstatě je - třeba u databází se footprint toho v paměti celkem podobá tomu na disku, podobně třeba webserver se statickými stránkami, možné textový editor... Někde jsme naopak krutě daleko.
Ty formaty co jsou v pameti stejne jako na disku - si vem nejaky stary Word 6.0 nebo 95. To proste fakt nechces - jak je to velice aplikacne specificky. V dnesni dobe to je nejvetsi bolest treba Altium Designeru, ze na disk dumpuje COM objekty z pameti jak lezi. A pokud je to ukladano na sitovy disk, tak desetitisice 100 bajtovych zapisu skrze diskovy subsystem se protahne na dlouhe minuty (vs. lokalne na SSD pod vterinu). Kdyby to transformovali v pameti na jakykoliv BLOB co se pak naraz zapise na "disk", nechovalo by se to takhle pitome. Dnes se nastesti uz preferuji standardizovane a prenositelne formaty souboru - at si s tim aplikace pak delaji co pak uznaji za vhodne.
nvRAM je RAM, ktery se odzalohuje do flash uloziste kdyz se vypne stroj - s ECC funguje na 100% spolehlive.
optaneDIMM je flashka, ktera je pripojena na pametovy radic procesoru. Bohuzel tohle nese neduhy flash disku - vadne bunky, nutnost opakovaneho cteni. Proto taky existuje ta NVML knihovna co tu nekdo uz odkazoval - resi to to, co dela diskovy radic v SSD: alokaci, wear-levelling, checksum, read-retry.
V dobe davnejsi, slo mit NOR flash bez chyb, pristup po bajtech jak pro cteni tak zapis a uzivat si execute in place, ale kapacita byla mala - ono neni moc jednoduche vytvorit bezchybnou pamet a trend "levne ale skoro dobre" je jiz vsude (magneticke disky tipuji co tam jsou vlastne za data, bezdratove a jinak rychle prenosove systemy maji hodne FEC, atd..)
Já od Optane RAM očekávám vlastnosti RAM - nekonečný zápis a žádné chybné buňky. Takto to bylo původně myšleno. Pokud toho ani v budoucnu neplánují dosáhnout, pak je to sice pořád asi zajímavé, ale už je to na jiný přístup.
Nejmensi adresovatelna jednotka v RAM je 1 Byte. Ale dnes uz vetsinou nemame osmibitove pocitace, takze se nahrava po slovech, coz uz 64bitovyho procesoru znamena osm bytu, protoze je to efektivnejsi (jedna instrukce misto osmi).
Pracovat na urovni bitu jde jen v registrech.
Jsi to moc netrefil, bitovost procesoru s tim moc nesouvisi, je to takto:
Bezne cteni probiha v nejmensi jednotce odpovidajici velikosti cache-line - dnes typicky 64 byte - tj 8T (tranferu) pro 64-bit single channel DIMM, pripadne 4T pro 2x64-bit dual channel. U DDR3 je prave kvuli tomu mozno volit BL4 nebo BL8 cteni, BL=burst length.
Pri zapisu je mozne zapsat i jenom 1 byte z 8 na dimm slotu (resp. pametovem kanalu), protoze tam jsou per-byte data-mask signaly. Otazka ale je, zda to tak doopravdy funguje, nebo zda pametovy radic vykona cely read-modify-write cyklus, pripadne provede zapis rovnou cele cache-line. Vykonove se to lisit uz prilis nebude, kadence prikazu pro pameti je polovicni vuci MT/s (prikaz lze udelat jen ob-takt) a dale se jeste snizuje kvuli latencim. Tak zda to vyplytva 2T+latenci pro zapis bajtu, nebo 4T+latenci, je uz jedno.
Minimalne u ECC pameti bych cekal, ze to bude delat RMW aby to mohlo spocist a zapsat novou hodnotu checksumu do devateho bajtu (u adresy ktera nebyla nacachovana). V pripade ze zapis postupuje z cache ktera tu adresu mela, lze zapsat jen pozadovana data + checksum.
Ja psal o tom jak muze adresovat pamet program, ne o tom co dela pametovy radic na pozadi. Cili celej ten tvuj sloh je uplne offtopic...
https://www.felixcloutier.com/x86/MOV.html
O nicem je tvuj prispevek, protoze i na 32bit cpu muzes uplne v pohode nacitavat 8B naraz (MMX) a v programu jsem pouzival SSE, kde jsem cetl 16B jednou instrukci. Predpokladam ze analogicky existuje cteni pro 256 a 512 bitove vektory v AVX.
Ty zacnes psat uplne o necem jinym nez o cem je rec a me napises ze muj prispevek je o nicem? :) 64 bitovy procesor je 64 bitovy protoze jeho instrukcni sada dokaze pracovat se 64bitovyma slovama. To ze ma procesor par specializovanych instrukci navic, ktery zvladnou zpracovat i vetsi datovou sirku je sice hezky, ale je to omezeny prave jen na ty specialni instrukce pro specialni pripady. Klasicky instrukce zvladaj jen tech 64bitu. Ono samozrejme jsou i dalsi specialni pripady jako 8088 nebo 80386sx ktery mely pametovou sbernici polovicni oproti registrum a tak nacitali slova z pameti pres dva cykly, ale ja se bavim obecne. Obecne plati, ze 64 bitovy procesor ma 64bitovy general purpose registry a tak do nich muze nacist maximalne 64 bitu.
"Klasicky instrukce zvladaj jen tech 64bitu"
Mozna na nejake archaicke risc platforme, ktera nema podporu pro unaligned-read.
x86/x64 umi v jedne instrukci cist a pouzivat 1,2,4,8 bajtu ve vsech beznych operacich kde vystupuje primy nebo neprimy argument. Nebo zpracovat tyhle velikosti v operacich. Neco jako "existuji jen 64bit operace v 64bit cpu" je hodne naivni predstava. Stejne tak muzou tyto argumenty byt na jakekoliv adrese, proto je taky ta platforma tak slozita.
Jednoducha odpoved na otazku co znamena x-bitovost procesoru zkratka neexistuje, smirte se s tim. Vzdycky to nekde kulha. Vysvetleni s sirkou general purpose registru neplati treba u Cell protoze tam mely vsechny registry 128 bitu, pracovaly s nimi vsechny instrukce ale ne jako s celkem ale v ALTIVEC smyslu.
Nejcastejsi odpoved davajici so souvislosti adresovatelnou pamet je soucasne nejdebilnejsi. Neplati to dnes (64bit procesory neumi 64bit virtualni natoz fyzicke adresy), neplatilo to v dobe osmibitu (256 bajtu by bylo dost malo), neplatilo to vlastne nikdy ;-)
https://tinyurl.com/y7ytwctd
"jen 64bitu" znamena max 64 bitu. Pokud si to nepochopil, stacilo se podivat na ten odkaz s intrukci MOV co sem posilal...
> Optane je jen opakovani stejnych chyb - pokus o akceleraci SSD
Bud myslite HDD, nebo nevim co myslite, kazdopadne trefa mimo.
> ze kdyz uz existuje skutecne reseni problemu, tak tyhle pomucky vubec nedavaji smysl.
Ehhh... ne, NVMe SSD neni reseni problemu, to je prave jen ta obezlicka. Jiste, ne spatna obezlicka, ale furt jen obezlicka.
Zcela vam uniklo, kam ve skutecnosti Intel miri. Tady je maly hint:
https://www.anandtech.com/show/12828/intel-launches-optane-dimms-up-to-5...
Jo, optane je drahej vuci SSD. Kdyz to ale porovnate s cenami RAM, tak to vypada najednou zcela jinak, ze ? Intel si muze klidne hodit 100% marzi a jeste to bude porad levne. Pokud se jim to povede tak IMO nebudou mit problem to prodavat jak housky.
PS myslim ze autor clanku vyvodil spatne zavery, a Intel se 3D XPointu vubec nevzdava, alespon podle toho co ctu jinde. Ale nechme se prekvapit, vsechno se jeste muze podelat :)
Takze si Intel dela z consumer zakazniku betatestery jako microsoft :) Ty optane dimm mohli dat totiz z fleku, nemuseli vsem cpat nvme optane disky se smesnymi kapacitami. Ale nikdo samozrejme nevedel, jak moc realne degraduje nova technologie a elektro-chemie v tech bunkach.
Podle clanku z AP jsem nabyl spis dojmu, ze Micron aktivne udelal nabidku na odkup druhe pulky v hodnote $1500M, co hodla zaplatit jako $500M cash + odpusti $1000M dluh Intelu za vyvoj.
ale vsak ty jako koncak si muzes koupit toto vsechno:
https://ark.intel.com/products/series/125310/Intel-Optane-SSD-800P-Series
https://ark.intel.com/products/series/123625/Intel-Optane-SSD-900P-Series
https://ark.intel.com/products/series/129835/Intel-Optane-SSD-905P-Series
popr do serveru:
https://ark.intel.com/products/series/97160/Intel-Optane-SSD-DC-P4800X-S...
mame v praci a muzu rict ze to je panecku frmol ...
nevim, 1.5tb me jako smesna kapacita nepripada ...
Původní ambice nebyla akcelerace SSD, ale že to bude paměť s výkonem na úrovni RAM a přitom cenou a kapacitou na úrovni SSD.
Jenže to vypadá, že Intel přestřelil hlavně ty sliby ohledně výkonu a pak to nějak potřeboval prodat… a protože na RAM to je moc pomalé a na SSD moc drahé, zkusili to prodávat jako akcelerátor.
ono uz to bylo naznaceno v pulce roku, "technologie, která přide po druhé generaci 3D XPoint, už bude vyvíjena oběma společnostmi nezávisle, a to za účelem její optimalizace pro jejich vlastní produkty a potřeby."
zdroj: https://www.svethardware.cz/intel-a-micron-se-chystaji-na-2-generaci-3d-...
Ach jo. Kdyby si o tom pan autor něco přečetl, neplácal by takové blbosti. Micron prostě využil opci, kterou měl od té doby, co spolu s Intelem ten podnik založili. Vůbec nezáleželo na tom, jestli ten podíl chce nebo nechce Intel prodat. Naopak Intel sám říká, že tušil, že Micron opci využije, protože ta opce byla jednoduše výhodná. Micron říká, že využití opce mu nijak nenaruší finanční výkazy a to proto, že s jejím využitím už dávno počítal a měl na ni ty finance vyčleněné. Tedy nekonalo se žádné překvapení, Micron o tom informoval Intel dostatečně dopředu a dohodli se, že následně budou pokračovat každý svou cestou, protože obě firmy považují 3D XPoint za perspektivní. Ale chápu, že takhle pojaté je to nuda, lepší je to okořenit nějakými smyšlenkami.
Tady na Diit jsou tyhle články úplně normální, a místní ovečky je milují. Co na tom, že jsou to z většiny spekulace, dezinformace či výmysly.
Si to vystihol bracho:) Diit uz na urovni DDemagogickej zumpy odvedla:)
=)
Nechci to do toho mluvit, ale opce na odkup podílu ve firmě (akcií), je něco jako přednostní právo před jinými nabídkami. Základem je, že ty akcie musely být na prodej (Intelem). Není to že někdo řekne, hele chci tvůj podíl, mám opci, davaj, to by poněkud nefungovalo.
Micron využil opci, tedy koupil podíl který Intel musel nabídnout k prodeji.
Tak když do toho nechcete mluvit, tak do toho nemluvte, zvláště, když o tom nic nevíte. Opce (v tomto případě Call Option) není žádné přednostní právo, ale právo koupit akcie v určité době za předem stanovenou cenu. Tedy vůbec nezáleží na tom, jestli Intel chce nebo nechce.
http://investors.micron.com/releasedetail.cfm?ReleaseID=1079408
Zajimave... v clanku ktery jste sam linkoval je dulezite nasledujici:
"In July 2018, Micron and Intel agreed to conclude their joint development of 3D XPoint technology after the completion of the second-generation node, which is expected to occur in the second half of Fiscal 2019."
Z toho mi teda vychazi nasledujici udalosti chronologicky:
2006 Intel a Micron zakladaji IM Flash Technologies
2018 Intel a Micron se rozhodli, ze ukonci spolupraci (cease joint development) k urcitemu datu (vyjadreno tim, ze dojde k finalizaci 2. generace, nekdy zacatkem pristiho roku)
2019 Micron vyuzije prava a odkoupi podil Intelu.
Kdyby Intel nechtel, nedohodl by se s Micronem na ukonceni spoluprace.
Cili smolik, no-X mel pravdu, Intel ztratil zajem, naplanoval ukonceni spoluprace a pote proda (musi, kdyz ma Micron zajem) podil Micronu.
Spíš máte problém s chápáním textu. Micron s Intelem založili v roce 2006 společný podnik. Od začátku jsou tam nějaké podmínky ukončení spolupráce, od začátku platí, že na rok 2019 má Micron Call Option na koupi Inteláckého podílu. Před tímto termínem se tedy spolu dohadují, co bude dál. Micron Intelu oznamuje, že on opci rozhodně využije, protože je pro něj výhodná, zatímco dosavadní spolupráce, kdy společný podnik chrlí 3D XPoint paměti, které Intel odebírá za nákladové ceny a společný podnik nevykazuje zisk, už tak výhodný není. Intel nemůže tedy nic dělat proti tomu, že fabrika připadne Micronu, může se samozřejmě s Micronem dohodnout na tom, že od něj bude kupovat čipy, ale ten mu je opět samozřejmě bude prodávat za tržní ceny. Pro Intel je tedy výhodnější využít práva odebírat ještě rok (v době jednání skoro dva roky) čipy za stávajících podmínek a mezitím si pro výrobu vytvořit podmínky ve svém Čínském závodě, který se na nevolativní paměti specializuje.
je moc pekny, jak tu vsem vykladas, ze maji problemy s chapanim textu a pritom tu sam placas argumentama, ktery nemaj opodstatnenich ve zdrojich.. podle tech slo o vec vzajemny dohody a souhlasu intelu..
ukaz jedinej zdroj, podle kteryho se intel vlastniho podilu zbavit nechtel a muzem se o tvy teorii bavit dal.. ze existuje teoreticka moznost asi jeste nemusi znamamenat ze ji micron musel vyuzit.. (:
Jediný naprosto dostatečný zdroj je to "call option". Máte pravdu, že ji Micron nemusel využít. Ale právě to, že ji využil, mluví o tom, že to bylo výhodné. A když to bylo výhodné pro Micron, nebylo to výhodné pro Intel. A ano, Intel s tím souhlasil. Ale souhlasil s tím v roce 2006, kdy absolutně netušil, jaká bude situace v roce 2019. A stejně tak to netušil Micron, když souhlasil s podmínkami, z kterých dosud těžil Intel, třeba o ceně dodávek čipů Intelu.
A zatímco uplatnění opce mluví o tom, že to oba myslí s 3D XPoint vážně, neuplatnění opce, by mluvilo o opaku. Kdyby si Micron myslel, že Intel to vážně nemyslí, tak tu opci neuplatní a naopak se bude snažit dohodnout na lepší ceně. A kdyby chtěl Intel z 3D XPoint vycouvat, tak tu nižší cenu asi akceptuje, protože lepší dostat něco, než nic.
Problem s chapanim textu (a mozna nejen textu) mate vy.
Nahodte smlouvu, zdroj (idealne z roku 2006) ve kterem bude jasne napsano co tvrdite, a tedy ze "od začátku platí, že na rok 2019 má Micron Call Option na koupi Inteláckého podílu".
Totiz vase neschopnost uvazovat vam brani, abyste rozdelil dve veci. V puvodni smlouve mohlo byt, a temer urcite bylo specifikovani co se stane pri pripadnem rozchodu Intelu a Micronu. Jenze to samo o sobe jeste nic neznamena, to je bezna soucast a mohlo to dopadnout i tak, ze Intel by koupil cast Micronu.
Dokazte tedy, ze vase tvrzeni je spravne tim ze predlozite nasledujici:
1. cast puvodni zakladajici smlouvy, ve ktere bude specificky napsano, ze spoluprace konci v roce 2019
2. cast te smlouvy, ve ktere bude specificky napsano, ze Intel bude MUSET po 13letech v joint venture "im flash technologies" koncit, a ze tedy nebude jina moznost, nez ze Micron to odkoupi, pripadne ze Micron nebude mit zajem, a Intelacky podil propadne nekomu, nebo se volne nabidne na trhu.
A nastudujte si, co znamena "call option", kdyz tim terminem tak vyrazne mavate.
"Call options are an agreement that give the option buyer the right, but not the obligation, to buy a stock, bond, commodity or other instrument at a specified price within a specific time period."
Ten "specified time" neznamena od zalozeni firmy, ale v tomto pripade od data ukonceni spoluprace (dane dokoncenim druhe generace). Takze jakmile se dokonci 2. generace, Intel a Micron se zacnou "rozvadet" a Micron bude mit prednostni pravo (pokud ho bude chtet vyuzit) odkoupit do dane doby podil Intelu. Pokud se to nestihne, nebo nebude vule (coz tady teda nehrozi), pak to prednostni pravo zanika a Intel muze prodat svuj podil treti strane.
Kdyby intel nechtěl a nepočítal s prodejem v budoucnu, tak by se na opci nedohodl.
Ta opce s největší pravděpodobností existuje od té doby, co spolu ten podnik založili. Tehdy ani jeden z nich netušil, co z toho bude a tak se dohodli na podmínkách, za kterých ukončí spolupráci, stejně jako se dohodli na podmínkách, za kterých bude Intel odebírat čipy ze společného podniku.
Tím, že už na počátku si dali poměr akcií 51:49, dali jasně najevo, kdo tomu bude šéfovat, a kdo ten podnik nakonec získá. Že založili společný podnik a nešel do toho každý sám, bylo hlavně o penězích. Dodnes má ten společný podnik milliardu dolarů dluh (který zatáhne Micron v rámci vyrovnání). Tedy zjednodušeně řečeno, Micron z toho podniku dosud nic neměl a jeho odměna je právě to, že podnik, který má výrazně větší cenu, vykoupí za tu předem dohodnutou částku od Intelu. Intel z toho má naopak to, že vývoj nové technologie ho stál jen polovinu peněz a navíc dostane zpátky 1,5 miliardy, které mu zaplatí vybudování vlastní výrobní technologie.
a) bylo to joint vntures a Micron by byl pošetilý, kdyb opci nevyužil. tA technologie je do velkého železa super.
b) je super pro skupinu zákazníků, kteří netvrdí nesmysly typu 16 jádrový procesor je overkil, Vega je špatná prtože hry, NVIDA Quadro (Tesla je overkil). Bla bla my jsme hráči.
V databázích, práci s velký objemem drobných metadat a objektů (menších než 16kb) je klasické flash SSD slabé, slabé, slabé, protože IOPS. Pokus prodat to v consumer segmentu jako akceleraci HDD to vymyslel v jejich marketingu opravdu Einstein a bylo to šlápnutí vedle. Ale v ne consumer segmentu není co řešit. A tam se točí velké peníze a Micron to ví.
Intel se pokusil udat, co měl vyrobeno z testovací várky. To mu fakt nemůžeš mít za zlé, to není šlápnutí vedle, jen vypočítavost. Pro profi sféru ty paměti ještě neměly rozumné parametry, takže co s tím...
4k, random. Samsung 970 je hodně dobrý na doma pro 99,9% lidí super., ale Intel Optane je v QD4 někde úplně jinde.4x výkonnější . Pro velké železo jednoznačný výsledek.
https://img.purch.com/r/711x457/aHR0cDovL21lZGlhLmJlc3RvZm1pY3JvLmNvbS9K...
Aktuálně to stejně nemá smysl v BFU segmentu, když se W10 při loadování ze SSD v podstatě kvůli patchi na (ZX) spektrum úplně seknou a nejde dělat nic, dokud není naloudováno...
Škoda, že ta technologie nenaplnila ambice získat alespoň pro určité druhy zařízení jednu univerzální paměť (místo RAM a disku).
Holt jedna věc jsou sliby a druhá věc dodat skutečný produkt.
3D XPoint v beznych pocitacoch nema moc vyznam, hlavne kvoli cene, a kvoli tomu, ze ulohu rychleho disku dobre splnaju dostupne/lacnejsie SSD disky.
3D XPoint je jednoznacne zaujimava technologia pre servery v datacentrach (file servery, databazy, ...) hlavne kvoli parametrom ktore ponuka. Tu je ale problem s tym, ze Intel/Micron je jedinym dodavatelom tejto technologie. Nie je tu ziadna ine diferenciacia/konkurencia na trhu a vyrobcovia serverov ostanu radsej pri beznej flash pamati, ktoru mozu odoberat od vela roznych dodavatelov na trhu ako sa upisat Intelu.
Mozno keby ju spristupnili formou nejakej aliancie, do ktorej sa mozu zapojit aj iny vyrobcovia (Samsung, Toshiba, ...), tak by bola viac rozsirena.
Samsung ma Z-NAND, ktery nabizi podobne nizke latence a stejnych 30DWPD jako Optane, viz https://www.samsung.com/us/labs/pdfs/collateral/Samsung_Z-NAND_Technolog...
Podle mého vzaly za své hlášky o nekonečném počtu random přepisů. Ten Optane co se prodává má zjevně odloženo "pár" sektorů bokem na náhrady vadných oblastí. Srovnejte prodávané kapacity s nejblíže vyšší mocninou dvou. A srovnejte, kolik procent je takto "odloženo" u konzumních vs. u profi variant Optane momentálně na trhu.
Čili: ty paměťové buňky určitě nejsou nesmrtelné. Proto nejsou vhodné pro přímé použití jako NVRAM. Je třeba nad nimi páchat kontrolu a opravu chyb, nejspíš taky wear leveling. No a to jsme zpátky u algoritmů a postupů známých z Flash SSD. Ta věc nemůže být přímo mapovaná do adresního prostoru CPU (resp. může, ale musí se používat skrz nějakou "translační vrstvu".) Spíš se to ale klasicky zapeče do SSD = EPROMkám se předřadí nějaký řadič, který bude realizovat blokovou abstrakci, opravu chyb, náhrady vadných sektorů, wear leveling. Pokud je to zapisovatelné a mazatelné po jednotlivých bitech/bajtech (nebo téměř) tak ten wear leveling může mít jemnější granularitu alokace a může být třeba "jednovrstvý" (na rozdíl od flashkového dvouvrstvého).
Momentálně prodávané Optane SSD mají slíbeno asi 5k kompletních přepisů v konzumní variantě a asi 50k přepisů v profi variantě. Pro srovnání, tradiční MLC NAND Flash umí cca 2k přepisů, 50k zhruba odpovídá SLC Flash. A ano, Optane má znatelně kratší latence.
Osobně vidím jedno zajímavé použití jako bootovací disk v průmyslových PC, kde nepřipadá v úvahu read-only režim. A ta konzumní úroveň počtu přepisů ještě není pro toto nasazení nijak zázračná. Jako zpestření sortimentu SSDček do embedded PC to vůbec není špatné, cenově to docela zapadá/odpovídá. Teď jenom jestli to za pár měsíců nevychcípe, když to nebude tlačit mocný Intel svým marketingovým buldozerem.
„Podle mého vzaly za své hlášky o nekonečném počtu random přepisů. Ten Optane co se prodává má zjevně odloženo (…)“
Na tohle není potřeba velká detektivka, stačí tenhle řádek ze specifikace:
„Endurance Rating (Lifetime Writes) 182.5 TB“
(pro 32GB modul)
To je sice proti stejně velkému SSD hodně¹, ale „neomezeně“ to opravdu není.
_____
¹ Na druhé straně proti stejně *drahému* SSD už to zase taková pecka není.
Čili SSD ty TBW dohání jednoduše tím, že za stejnou cenu koupíte mnohem větší SSD.
Ono to není tak jednoduché ani na flash. Nemusí to být jenom rezervní prostor. Např. sektory na NAND flash nebývají mocninou dvou - typicky se používá fyzický sektor 528B - uživatelsky 512B + CRC. Dál je tam kupa metadat, mapovacích tabulek etc....
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.