Smlouva zahrnující i licenci na instrukční sadu x86, má totiž obsahovat pasáže, které nedovolují přenos těchto licencí na třetí stranu, a to ani v případě, že by AMD někdo koupil. Jedna ze zásadních otázek nyní je, zda vlastně nově oddělená společnost s výrobními továrnami potřebuje ony licence, které AMD má. Náš názor je takový, že nepotřebuje, protože s těmi si vystačí AMD jako taková a její vývojáři, kteří čip navrhují. Skutečnému výrobci pak může být srdečně jedno, jaké patenty ve výsledku zahrnuje dílo vytvořené litografickou mašinou, jemu stačí, že od AMD dostal patenty na výrobní proces spolu se vším vybavením (tu se nabízí další otázka, zda některé patenty na tyto výrobní procesy nejsou též součástí oné vzájemné dohody mezi AMD a Intelem, hádáme však, že nikoli).

Druhá a možná ještě zásadnější otázka je nyní spíše v rovině spekulací, protože úplné znění dohody mezi Intelem a AMD pochopitelně neznáme. Prý se tam tvrdí, že AMD nesmí nechat vyrábět mimo vlastní továrny více než 20 % celkové produkce. „Fabless“ AMD by však takto vyráběla kompletně vše, neboť vlastní továrny přecházejí pod další firmu, byť zčásti vlastněnou AMD. Mluvčí AMD Drew Prairie však tvrdí, že celá transakce bere na tuto dohodu ohled a ujišťuje Intel, že hodlají pokračovat v ochraně intelektuálního vlastnictví Intelu, stejně jako předpokládají, že se stejně zachová Intel. Ozývají se také zmínky, že by měl být Intel naopak rád, že AMD ztratí svižnost společnosti s vlastní továrnou. Inu, bude to jistě ještě zajímavé a hádáme, že se kolem toho vyloupne nějaká žaloba.